Gateway (srpen 2021)

V den, kdy vyšel minulý díl našeho seriálu, vydala kanadská společnost MDA Ltd. tiskovou zprávu, podle níž jí Kanadská kosmická agentura udělila další kontrakt v rámci programu robotického manipulátoru Canadarm3. Po dokončené fázi A, tedy fázi definice externích rozhraní GERI (Gateway External Robotics Interfaces), nyní společnost obdržela kontrakt v hodnotě 35,3 milionů USD. Tento kontrakt je udělen na předběžný (fáze B) a podrobný (fáze C) návrh externích rozhraní GERI. Kontrakt na fázi výroby bude pravděpodobně přidělen přibližně za rok s cílem dodávky první sady standardizovaných připojovacích bodů pro moduly HALO a PPE.

Oba moduly měly podle původních představ vytvořit na polární oběžné dráze Měsíce základ stanice Gateway již v roce 2024. Tento zárodek stanice měla před koncem roku 2024 osídlit posádka kosmické lodi Orion v rámci mise Artemis 3. Termín mise stanovil bývalý viceprezident USA Mike Pence v srpnu 2018, sedm měsíců před rozhodnutím o urychlení pilotovaného přistání na Měsíci na rok 2024. V roce 2019 byl do architektury mise přidán lunární lander, přičemž službu přepravy astronautů mezi oběžnou dráhou Měsíce a jeho povrchem má zajistit soukromá společnost. O rok později byla zrušena podmínka setkání posádky s landerem na stanici Gateway. S financováním a výrobou kosmické lodi Orion a její nosné rakety SLS pro misi Artemis 3 nejsou zatím spojeny žádné významné problémy. Například primární struktura kabiny Orionu má být dodána do budovy O&C v Kennedyho vesmírném středisku již za dva měsíce.

Zkušební sestavení Super Heavy Booster 4 a Starship S20, 6. srpna 2021

Zkušební sestavení Super Heavy Booster 4 a Starship S20, 6. srpna 2021
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Po vyhodnocení nabídek uchazečů o dodavatele pilotovaného lunárního landeru NASA 16. dubna vybrala společnost SpaceX. Proti výběru však podaly vyřazené společnosti Blue Origin a Dynetics protesty k Úřadu pro vládní odpovědnost GAO. Oba protesty byly založeny na argumentaci procesních chyb během výběru, na nesprávném posouzení všech tří návrhů a na nepřiměřeném zvýhodnění SpaceX v technickém hodnocení.

Dne 30. července úřad GAO informoval, že odmítl oba protesty proti dubnovému výběru nejnižší cenové nabídky společnosti SpaceX. GAO usoudil, že NASA neporušila zákony ani předpisy o zadávání veřejných zakázek, když se vzhledem k množství finančních prostředků, které jsou pro program k dispozici, rozhodla uzavřít pouze jednu smlouvu. GAO popřel protestní argumenty, že NASA jednala nesprávně. Pokud jde o námitky obou společností k technickému hodnocení návrhů, GAO konstatoval, že toto hodnocení je plně v kompetenci zadavatele výběrového řízení. Přezkum GAO byl proto omezen na kontrolu porušení předpisů a na to, zda NASA nejednala ve špatné víře.

NASA v následném prohlášení uvedla, že rozhodnutí jí umožňuje uzavřít smlouvu, která povede k prvnímu pilotovanému přistání na Měsíci v rámci programu Artemis. NASA vyzdvihuje, že rozhodnutí GAO jí umožní společně se SpaceX stanovit časovou osu vedoucí k tomuto přistání. NASA postupuje s naléhavostí, ale prioritou je bezpečnost astronautů a agentura při sledování svého cíle bezpečnost posádky neobětuje. V závěru prohlášení NASA uvedla, že jakmile to bude možné, poskytne aktuální informace.

V plném textu rozhodnutí GAO byl zveřejněn koncept provozu SpaceX. GAO zde přezkoumal argumenty protestujících společností, že do návrhu SpaceX, modifikovaného po konzultacích s NASA, nebyl zahrnut povinný přezkum letové připravenosti FRR pro každý start, ale pouze pro každý typ prvku architektury. V konceptu navrženém SpaceX by lunární mise vyžadovala 16 startů tří prvků lodí Starship – palivového depa Starship, 14 tankerů Starship vynesených s dvanáctidenními odstupy a jednoho HLS landeru Starship. V návrhu jsou tedy pouze tři FRR.

Zkušební sestavení Super Heavy Booster 4 a Starship S20, 6. srpna 2021

Zkušební sestavení Super Heavy Booster 4 a Starship S20, 6. srpna 2021
Zdroj: https://pbs.twimg.com

GAO konstatoval, že nejpřísnější možná interpretace pravděpodobně nejednoznačného zadání NASA, tedy FRR nejpozději dva týdny před vynesením každé podpůrné kosmické lodi, kde za podpůrnou loď je považován každý jednotlivý tanker, by logicky byla v rozporu s technickým přístupem navrženým SpaceX. Souhlasil s protestujícími společnostmi, že požadavek NASA na FRR pro starty tankerů Starship byl volnější, ale konstatoval, že to nijak neovlivnilo výsledek výběrového řízení. Nenašel tady žádný základ pro přijetí tvrzení protestujících společností, že celkové tři přezkumy FRR jsou nedostatečné. Navíc GAO zjistil, že Dynetics měl také volnější požadavek na starty tankerů Centaur.

GAO také přezkoumal tvrzení v protestech, že NASA zvýhodnila koncept provozu SpaceX v technickém hodnocení. Ani pro toto tvrzení však nenašel základ, když zjistil, že NASA v odůvodnění rozhodnutí z 16. dubna tento koncept hodnotila jako významnou slabinu návrhu. Koncept synchronizace tankovacích lodí Starship byl v odůvodnění rozhodnutí NASA označen jako složitý a komplikovaný s relativně vysoce rizikovou povahou provozu v rychlém sledu, zahrnujícího renovaci a znovupoužití tankerů, a také mnoho událostí nutných pro tankování kryogenních pohonných hmot na oběžné dráze Země se zvýšeným rizikem zpoždění provozního plánu.

Celkové hodnocení návrhů na pilotovaný lunární lander podle tří hodnotících kritérií

Celkové hodnocení návrhů na pilotovaný lunární lander podle tří hodnotících kritérií
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com

Po zveřejnění plného textu rozhodnutí GAO uvedl Elon Musk 11. srpna na Twitteru, že šestnáct startů je krajně nepravděpodobných. Nosnost Starship na oběžnou dráhu Země bude přibližně 150 tun, takže pro naplnění 1200 tun paliva do nádrží lunární Starship bude stačit maximálně osm tankerů. Navíc, bez aerodynamických klapek a tepelného štítu bude lunární Starship mnohem lehčí, a také nohy pro přistání na Měsíci budou lehké, takže by jeho nádrže možná mohly být naplněny jen z poloviny. To by znamenalo čtyři lety tankerů. Nicméně, i kdyby to bylo šestnáct letů s dokováním, podle Muska to není problém. SpaceX provedlo více než šestnáct orbitálních letů v první polovině roku 2021 a připojení k ISS uskutečnilo více než dvacetkrát.

Zkušební sestavení Super Heavy Booster 4 a Starship S20, 6. srpna 2021

Zkušební sestavení Super Heavy Booster 4 a Starship S20, 6. srpna 2021
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Plný text rozhodnutí GAO také přináší další významnou podrobnost o návrhu SpaceX. Společnost Blue Origin si stěžovala, že NASA přiřadila slabinu místo významné slabiny návrhu SpaceX za neposkytnutí komunikačního spojení nezávislého na Gateway. NASA se domnívala, že navržená komunikační architektura SpaceX předpokládá, že v době mise Artemis 3 se moduly HALO/PPE budou nacházet na oběžné dráze Měsíce. V reakci na protest NASA dovysvětlila, že závislost komunikace na Gateway naznačovala jedna grafika v návrhu SpaceX a doložila čtyři odkazy na jiné části návrhu, které naznačovaly, že přístup SpaceX odráží flexibilitu umožňující komunikaci buď s Orionem, nebo s Gateway, bude-li k dispozici. NASA dále vysvětlila, že slabina byla přidělena pouze z důvodu potenciální nejednoznačnosti návrhu SpaceX.

Zpráva GAO také cituje NASA, že jednostupňová povaha architektury landeru SpaceX pravděpodobně snižuje riziko pro posádku a zvyšuje pravděpodobnost úspěchu mise oproti vícestupňovému přístupu. Vyhýbá se spoléhání na riskantní fázování pilotované části mise a eliminuje potřebu meziprvkových rozhraní, které zvyšují složitost a představují další události, ve kterých vzniká riziko selhání. Jde o elegantní architekturu, která poskytuje jednoduché řešení pro přistání a vzlet z Měsíce.

Navzdory tomu, že koncept spoléhá na vysoký počet startů, poskytuje určitou flexibilitu v připravenosti palivového depa před časově kritickou HLS Starship. Tato flexibilita umožní NASA načasovat pilotovanou misi až poté, co bude SpaceX připraveno vynést svůj lunární lander. Navržené časové rezervy v plánu také částečně vyvažují rizikovější aspekty první fáze, která má být provedena na oběžné dráze Země.

Podle GAO má agentura širokou pravomoc takto posuzovat vyvažování přínosů a rizik návrhu a rozhodnout, který návrh je vhodný pro splnění jejích potřeb. GAO nenašel žádný důvod k nerespektování nezávislého úsudku agentury, pokud jde o rizika, výhody a nevýhody návrhu SpaceX. Nedokáže tvrdit, natož prokázat, že NASA porušila jakýkoli příslušný zákon, nařízení nebo ustanovení, nebo že jednala ve špatné víře. Námitky protestujících společností proto neposkytují žádný základ, na němž by bylo možné je podpořit.

V den, kdy byly protesty zamítnuty, tedy 30. července, obdrželo SpaceX od NASA 300 milionů USD. Smlouva se společností Dynetics byla ukončena 9. srpna. Smlouva s Blue Origin byla na základě její žádosti prodloužena bez poskytnutí financování do 23. srpna, aby byl ponechán prostor pro vyjednávání o nové nabídce na překlenutí nedostatku rozpočtových prostředků odpuštěním plateb ve výši dvou z celkových šesti miliard USD. Nabídka spočívá v trvalém zřeknutí se všech plateb až do výše dvou miliard USD ve fiskálních letech 2021, 2022 a 2023. Mimo to společnost navrhuje, že na vlastní náklady uskuteční demonstrační misi přistávacího prvku landeru na nízké oběžné dráze Země, která umožní pokrok ve vývoji a v plánování rizik. Tato mise je nabízena navíc k základnímu plánu obsahujícímu nepilotované demonstrační přistání na Měsíci.

Mluvčí společnosti Blue Origin hovoří o potřebě zajištění konkurence a bezpečného návratu na Měsíc. Pro případ, že se s NASA nedohodne, však společnost vyhodnocuje další zákonné možnosti včetně možného podání žaloby k federálnímu soudu…

Zdroje informací
https://mda.space/
https://www.gao.gov/
https://www.gao.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.blueorigin.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/iss062e000422.jpg
https://pbs.twimg.com/media/E8HaippUYAUqcHA?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/E8IaDHkWYAsh0af?format=jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=46645.0;attach=2051883;image
https://pbs.twimg.com/media/E8IaCBPWEAkKkad?format=jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

42 komentářů ke článku “Gateway (srpen 2021)”

  1. JanHonnza napsal:

    Velmi zajímavé čtení, díky. Předpokládám, že případné odvolání k federálnímu soudu už nemá jakýkoliv vztah k části kontraktu se SX a je pouze mezi BO a NASA.

    • Jiří Hošek napsal:

      Rádo se stalo.
      Jde o to, zda by žaloba obsahovala žádost o předběžné opatření spočívající v nařízení o zastavení prací na HLS (kvůli rovným konkurenčním podmínkám SpaceX a Blue Origin) do doby rozhodnutí soudu. Soud by musel případné zamítnutí takové žádosti odůvodnit.

      • Petr Kasan napsal:

        Můj osobní tip je, že BO bude usilovat o přidělení druhého kontraktu na HLS způsobem, který nezastaví práce SpX: půjdou – stejně jako doposud – „old space“ cestou, přes lobbying, tlačení přes argument konkurence, zálohy. Spojením do Národního týmu si BO strategický zajistil přízeň senátorů podporujících Boeing resp. celý dodavatelský řetězec. I díky přítomnosti Nelsona by jim to mohlo vyjít. Zároveň si ale BO nebude chtít znepřátelit tu část NASA, která je nakloněna SpX, takže nebude házet vidle do již běžícího HLS kontraktu se SpX. Druhým kontraktem by byl dosažen Status Quo – nasměrováním penězovodu správným směrem budou firmy Národního týmu včetně subdodavatelů mít zajištěnou práci, příslušní senátoři spokojeni. NASA bude mít všechny argumenty, že dělá maximum. Je tady ta nepříjemnost, že by Národní tým k tomu zatracenému Měsíci nakonec měl letět, ne jen pořád vyvíjet a stavět, ale tento problém vyřeší SpX = Cíle bude dosaženo. 🙂

  2. Radek napsal:

    Jestli tomu rozumím správně, tak při každé cestě astronautů z Gateway na povrch měsíce bude potřeba 8 (16?) startů supertěžké rakety?
    Přijde mi, že tady někdo zapomíná na pointu celého projektu.

    • Radim Pretsch napsal:

      Řešení SpaceX stojí (a padá) s Muskovým přesvědčením, že díky jeho projektům se kosmická logistika dostane na úroveň pozemní, max letecké, dopravy. A to jak po technické tak finanční (tady samozřejmě ne zcela) stránce.
      Že tedy nebude problém např. startovat v týdenních intervalech.

      Osobně si netroufám posoudit reálnost takové představy. Že to sebou nese vysokou míru rizika, že se tak nestane (dostatečně rychle, v horizontu pár let) je zřejmé. Minimálně z té grafiky Blue Origin.

      Pilotované lety to opět dělá hodně sexy. Ale byla by škoda, kdyby (i) díky tomu Artemis pohořel.

      Smekám ovšem před samotným článkem. Ten prostě nemá chybu.

      • Ferda napsal:

        Musim konstatovat, ze jste velmi presne vyjadril i moje pocity. Kdo vi, treba se za sto let bude rikat, ze Musk jenom predbehl svou dobu.

        Samozrejme bylo by skvele, kdyby Musk se SH/SH uspel. Jenze komplexnost toho projektu je znacna. Myslim ze i Elon si to uvedomuje (asi vic nez kdo jiny) a i proto vidi jedinou cestu v iterativnim postupu po mensich castech (neco jako „agile“ development). S timi se myslim da souhlasit, akorat jedna vec me znepokojuje, Elonovi je uz 50 let (*1971) a s postupujicim vekem, jak znamo, ubyva sil. Dokaze svuj sen behem nasledujich 20 let realizovat? Uz ted by si mel vychovavat nejakeho nastupce 😉

        • Radim Pretsch napsal:

          Souhlasím, že Musk je klíčový. A to nejen kvůli penězům, ale i jako inženýr. Nahradit jej a udržet ten drajv, který SX bezesporu má, by bylo těžké (nemožné?).

          Snad to tedy klapne. I při, pro takový projekt, standardních posunech termínů by Gateway/ Artemis měly posunout nepřetržitou lidskou činnost z LEO na (k) Měsíc do konce dekády.
          Po 50 létem měsíčním absťáku se na to hodně dobře kouká.

        • diwalt napsal:

          50 let je dnes sotva „střední věk“, spousta lidí je v tomto věku aktivních, v plné mentální síle.

          Richard Branson je ročník 1950, stačí se podívat na aktuální videa, kdy si užíval svou cestu k hranici vesmíru. Spousta dalších je v 70 letech stejně aktivních jako on. Pokud někdo netrpí nějakou genetickou zátěží či chronickým onemocněním a pokud se aktivně velkou část života neničí mizerným jídlem, alkoholem, nicneděláním a hlavně negativním postojem, tak není důvod, aby v 70 letech při dnešní medicíně a dnešní kvalitě jídla nebyli ještě stále v pořádku. Padesátníků mám kolem sebe spoustu, většinou to jsou lidé s výhledem na minimálně dalších dvacet aktivních let, moji rodiče jsou po sedmdesátce oba aktivní, otec se celý život hrabe v elektronice a dodnes ve svém oboru pracuje (jen si už vybírá, kam pojede a otročinu nechává „mladým, nadějným, hladovým“, jak sám říká :)).

          Věku bych se v tomto fakt nebál. Vlastně to je v jistém smyslu i výhoda, protože zrovna EM si v rozhovorech zcela evidentně uvědomuje, že pokud chce sám Mars zažít, tak prostě nesmí zvolnit tempo a nesmí si klást malé cíle. Zatím se mu daří a já jsem jedině rád, že v této době můžu žít. Už mne tak netrápí, že jsem nezažil na vlastní oči přenos prvního přistání na Měsíci, mám šanci, že uvidím ještě víc.

    • Dušan Majer napsal:

      Ono záleží na tom, co považujete za onu pointu.
      SH/SS mají díky znovupoužitelnosti nabídnout nízkou cenu. Až doposud platila rovnice velká/silná raketa = drahá raketa. Ale SH/SS to má změnit.

    • Jan c napsal:

      Myslím, že ta tankovani jsou nutna na cestě země – měsíc. Gateway – měsíc, nebo orion-měsíc bude bez tankování, x krát. Právě podle toho, kolik natankují na oběžné dráze země.

      • Piranha napsal:

        To si myslíte celkem špatně. Měsíc má menší gravitaci než Země, ale i pořád ještě dost velkou a na rozdíl od Země (kde můžete brzdit o atmosféru) musí motory u Měsíce pracovat při sestupu i odletu.

        Zcela odlehčená a vykostěná, plně natankovaná Starship s téměř nulovým nákladem (jednotky tun) by možná zvládla dva cykly (povrch Měsíce-Gateway). Ale bez dalšího dotankování máte smůlu.

        Reusable prostě není zadarmo a u Měsíce už má palivo (=energie v něm obsažená) větší hodnotu než hardware rakety.

        Vize opakovaně použitelné Starship je odvážná, možná až moc odvážná, vzhledem k tomu že týdenní kadence startů zatím nedosáhly ani menší, konzervativnější a prověřené Falcony 9.

  3. JP napsal:

    Bude mít na GW vliv aktuální dost velké zpoždění ohledně skafandrů protože předpokládám, že i na kompletaci GW bude pár výstupů potřeba?

  4. Jiří Hošek napsal:

    Rozhovory NASA a Blue Origin zkrachovaly. Společnost Blue Origin dnes podala federálnímu soudu žalobu na NASA. Žalobu odůvodňuje nezákonným a nesprávným hodnocením návrhů podaných v rámci soutěže.

    • JanHonnza napsal:

      Očekavatelná, dost blbá zpráva. Budu se modlit, ať se přistání ještě dožiju. Jinak díky moc za aktualizaci.

    • Thales napsal:

      Škoda že nejde takové firmě, která se jen soudí a dělá problémy, dát předem zákaz na budoucí výběrová řízení. Vždyť je to trapné.

      • Piranha napsal:

        Víte že SpaceX už pár podobných soudů taky měla (například když chtěla po letectvu svolení ucházet se o armádní zakázky) ? Kdo se neozve ten zůstane sedět v koutě.

        Jinak tahle situace samozřejmě poškodí všechny. Vsadit vše na jednu značně divokou kartu Starship (potom co politici seškrtali rozpočet na zlomek požadované částky) je strategický hazard který velmi snadno může poškodit celý lunární program.

        Vybrat jednoho dodavatele s technicky nejnáročnějším řešením (jakoby NASA zapomněla na její vlastní systém TRL „Technology Readiness Levels“) je prostě cesta do pekel 🙁

        • Dušan Majer napsal:

          Rozdíl tu je, zatímco SpaceX měla zájem se zúčastnit, BO se soudí, proto, že nebyl vybrán.

        • petrH napsal:

          Seškrtání rozpočtu je určitě škoda. Na druhou stranu vybrat dalšího uchazeče, který podal dražší a hůře vyhodnocenou nabídku by se dalo ospravedlnit jen tehdy pokud by to byl zkušený dodavatel. Pak by se dalo mluvit o tom, že to možná rozloží rizika. BO není v té pozici. Vyhrála SX s lepší koncepcí za menší peníze. Navíc SX ukázala, že kontrakty pro NASA dokáže plnit.
          Pokud mám omezený rozpočet a soutěž dopadne tak jak dopadla těžko udělat jiné rozhodnutí.
          Když to porovnám s riskantním rozhodnutím svěřit dopravu soukromím společnostem. Tak tohle rozhodnutí má o několik úrovní nižší riziko navíc s obrovským potenciálem o kterém si NASA doposud ani netroufla uvažovat.
          NASA by musela být hodně zkostnatělá, aby rozhodla jinak. Navíc se ukazuje, že strategie více kandidátů doposud nepřinesla patřičný efekt. Možná pokud by bylo více dravých kandidátů. BO v této zakázce hrálo trochu moc na jistotu. Pokud by BO byla Boeing tak by to možná prošlo, ale jak už jsem psal oni nejsou v té pozici. A určitě to není o tom, že je NASA nechce podpořit. Stačí se podívat jak rychle si NASA vymyslela experimenty, aby jim mohli dát vydělat, alespoň s tou jejich raketkou. NASA chce další dodavatele jen to musí dávat smysl.

    • Petr Kasan napsal:

      Díky za update. Můj osobní tip tedy nevyšel – což mě nemrzí. Mrzí mě přístup BO. Nejdříve NASA nabídneme 2 mld z vlastní kapsy. Nevyšlo to? Tak je zažalujeme. Zatím není jasné, jestli žaloba (opět) pozastaví HLS kontrakt SpX.

  5. Libor Lukačovič napsal:

    Tiež musím vyzdvihnúť kvalitu článku! 🙂

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.