Dalších sedm dní je za námi a tentokrát byl ten příděl kosmonautiky opravdu vrchovatý. Startů bylo tolik, že to člověk ani nestačil stíhat a z toho máme radost! Kosmotýdeník každopádně jako vždy shrne to nejzajímavější, co tento týden na poli kosmonautiky přinesl. Hlavním tématem bude tentokrát zatím poslední start rakety Sojuz 2.1b s družicemi konstelace OneWeb, která se ocitla na kraji spuštění komerčního užívání. Dalšími tématy bude například soutěžení mezi Blue Origin a Virgin Galactic, anebo první Super Heavy na testovacím stole. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
OneWeb se po posledním startu chystá na zahájení komerční činnosti
Zdroj: https://space.skyrocket.de/
Ve čtvrtek proběhl úspěšný start ruské rakety Sojuz 2.1b, která vynášela další várku družic konstelace OneWeb. 36 nových družic této sítě znamená, že je na oběžné dráze již 254 exemplářů, což je dostačující pro zahájení komerčního provozu této sítě, ovšem zatím jen nad padesátou rovnoběžkou.
Čtvrteční start proběhl z nového ruského kosmodromu Vostočnyj a byl to již osmý start rakety Sojuz pro OneWeb. Zmíněných 254 družic není samozřejmě konečné číslo. Společnost plánuje do příštího roku vypustit celkem 648 exemplářů a plně tak zprovoznit svoji síť, která má poskytovat připojení k internetu s rychlou odezvou. Družice OneWeb poskytují širokopásmové připojení k internetu na souši, moři i ve vzduchu. Jedná se o síť, která je konkurenční vůči družicím Starlink společnosti SpaceX.
Po čtvrtečním startu má společnost sice již k dispozici dostatek družic pro zahájení komerčního provozu nad padesátou rovnoběžkou, nicméně bude trvat několik měsíců, než nových 36 kusů projde všemi zkouškami na oběžné dráze. Družice jsou nyní na přechodové dráze, nicméně díky svým xenonovým motorům se postupně vyšplhají na finální oběžnou dráhu ve výšce 1 200 kilometrů, kde se připojí ke zbytku flotily. Výška oběžné dráhy je jedním z podstatných rozdílů, který odlišuje OneWeb od Starlinků, které se pohybují ve výšce kolem 550 kilometrů nad Zemí. Každá družice OneWeb má hmotnost 147 kilogramů a životnost sedm let. Družice vyvinula evropská firma Airbus Defence and Space působící v Toulouse. Jednotlivé exempláře se však vyrábí v novém závodě, který stojí na Floridě kousek od Kennedyho kosmického střediska.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Připomeňme, že původní společnost OneWeb zbankrotovala, nicméně v minulém roce koupily ve firmě podíly indická společnost Bharti Global a Velká Británie, které nyní pokračují v plánovaném vynášení družic. Británie ke koupi přikročila z důvodu strategické nezávislosti na poskytováním internetových služeb. „Díky tomuto nejnovějšímu startu družic OneWeb bude vysokorychlostní širokopásmové připojení v dosahu celé severní polokoule, včetně zlepšení konektivity v nejvzdálenějších částech Velké Británie,“ uvedl britský premiér Boris Johnson. „OneWeb, podporovaný britskou vládou, dokazuje, co je možné, když se spojí veřejné a soukromé investice, čímž se Spojené království dostává do popředí nejnovějších technologií, otevírá nové trhy a nakonec mění životy lidí po celém světě,“ dodal ještě Johnson.
„Jedná se o skutečně historický okamžik pro celý projekt OneWeb.“ řekl Neil Masterson, CEO projektu OneWeb. „Jsme neuvěřitelně nadšení, že můžeme začít dodávat vysokorychlostní připojení s nízkou latencí nejprve do Velké Británie a do arktických oblastí. V následujících měsících budeme s očekáváním sledovat, jak se naše síť rozšiřuje.“
V letošním roce jsou v plánu ještě další čtyři starty družic OneWeb z ruského kosmodromu Bajkonur (dva v srpnu, jeden v září a jeden v prosinci). V druhé polovině roku je pak naplánován další start z Francouzské Guyany a to opět na Sojuzu.
https://www.youtube.com/watch?v=LwVMdL4kslM
Kosmický přehled týdne:
V těchto dnech probíhá takový malý souboj mezi společnosti Virgin Galactic Richarda Bransona a Blue Origin Jeffa Bezose o to, kdo uskuteční první pilotovaný let jejich suborbitálních turistických strojů. New Shepard společnosti Blue Origin má naplánovaný svůj start na 20. července, zatímco VSS Unity by s posádkou měla odstartovat 11. července. V posádkách obou plavidel budou CEO společností. Rozdílem mezi těmito lety je to, že New Shepard společnosti Blue Origin je jednostupňový raketový stroj, který vynáší malou kabinu do výšky kolem 100 kilometrů, která pak přistane na padácích. První stupeň přistane na přistávací plošině. VSS Unity společnosti Virgin Galactic je okřídlený malý raketoplán, který je vypouštěn z podvěsu letadla White Knight Two, aby se pomocí svého motoru dostal do výšky nad 80 kilometrů. Letadlo i raketoplán pak přistanou na přistávací ploše. Oba stroje umožňují zažít na pár minut stav mikrogravitace. A ačkoli jde na první pohled jen o zábavu pro pár bohatých lidí, jedná se o celkem zajímavou alternativu ve zpřístupnění kosmického prostoru (krátkého pobytu v mikrogravitaci) nejen pro turisty, ale oba stroje se již osvědčily i jako nosiče vědeckých experimentů. Pro mnoho univerzit, škol a firem bude toto velmi dostupná varianta pro jejich výzkumy. My držíme palce oběma letům, ať dopadnou dobře.
Zdroj: https://images.ctfassets.net/
Společnost Relativity Space chystá stavbu nové velké továrny pro výrobu jejich plně znovupoužitelné, prakticky plně 3D tištěné rakety Terran-R. Továrna má vzniknout v Long Beach a má mít plochu cca 100 tisíc metrů čtverečních. Společnost však zatím nevypustila ani raketu Terran-1, která má letět ke konci letošního roku. Prokázala však zajímavý vývoj v technologii 3D tisku součástí svých raketových motorů a také plně 3D tištěných nádrží rakety. Jejich 3D tiskový systém Star gate má být největší 3D tiskárnou na světě určenou právě na tisk velkých konstrukcí jejich raket. Terran-1 má být 3D tištěný dvojstupňový nosič, který má být schopen vynést asi 900 kilogramů na oběžnou dráhu ve výšce 500 kilometrů. Cena za jeden start má být 12 milionů dolarů. Terran-R má být naopak plně znovupoužitelný, prakticky plně 3D tištěný nosič, jenž má být přímou konkurencí raketě Falcon 9 – nosnost uvádí 20 tun na nízkou oběžnou dráhu. Konkurenceschopnosti chce dosáhnout plnou znovupoužitelností – druhý stupeň je okřídlený a podobá se menší Starship. Výhodou má být rychlá výroba pomocí 3D tisku a také díky tomu rychlá změna designu v případě nečekaných problémů.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Dnes v 02:11 SELČ začal první plánovaný výstup čínských kosmonautů z jejich nové orbitální stanice Tiangong. O výstupu na svém Twitteru informoval Michal Václavík. Dále uvedl, že výstupu se účastní Liou Po-ming a Tchang Chung-po. Výstup byl ukončen v 08:57 SELČ. Hlavní cíle výstupu byla aktivace zbývajících systémů nové stanice.
Ruský víceúčelový vědecký modul Nauka, který se po mnoha letech příprav nacházel již na kosmodromu v aerodynamickém krytu a natankovaný, tedy připravený ke startu, byl tento týden vrácen do montážní haly. Důvodem byla nedokončená montáž tepelné izolace na všech částech povrchu modulu. Konkrétně izolace chybí na sledovačích hvězd. Sledovače hvězd vypadají jako malé optické dalekohledy. Jejich optická část má být sice vystavena kosmickému prostoru, ale naopak zbytek povrchu přístroje je tvořen černým materiálem. Tento povrch by se po vystavení přímému slunečnímu svitu mohl rozžhavit do teplot, které by tyto přístroje poškodily. Původně se uvažovalo, že by chybějící část izolace byla doplněna na modul uzavřený v aerodynamickém krytu, ale po přezkumu této možnosti bylo rozhodnuto, že se kryt musí demontovat a modul vrátit k dokončení. O kolik se start zpozdí není zatím jasné, ale hovoří se jen o týdnu. Záleží také na aktuálním provozu na ISS. Dle webu Gazeta.Ru způsobilo tuto nepříjemnost to, že na dokončení modulu se podíleli mladí odborníci, kteří nikdy před tím tak velký modul nedokončovali. Měli zkušenosti pouze s menšími moduly. Toto vysvětlení, které prý pochází z interního zdroje zmíněného webu, berte však s rezervou.
Přehled z Kosmonautixu:
V této rubrice se již pravidelně můžete těšit na přehled všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Začali jsme zajímavým evropským projektem, který využívá laserovou komunikaci – družice provedly již padesát tisíc laserových spojení. Dalším tématem, kterému jsme se věnovali, jsou sluneční plachetnice a nové pokročilé systémy pro jejich realizaci. Družice a přístroje občas najdou i jiné využití, než se původně plánovalo. Podobný příklad se nyní stal u družic CYGNSS. Společnost Iridium, která provozuje konstelaci stejnojmenných družic, získala cennou armádní zakázku. Tento týden proběhla také celá řada startů nosičů a některým z nich jsme se věnovali v rámci formátu Živě a česky. Prvním takovým byl start rakety Falcon 9 s osmdesáti osmi družicemi. Hned dalším byl start ruské rakety Sojuz, která vynášela automatickou nákladní loď Progress, která směřovala k Mezinárodní kosmické stanici. Posléze jsme se podívali na poměrně závažnou závadu, kterou má nyní Hubbleův kosmický dalekohled. Dalším Živě a česky komentovaným startem byl jeden netradiční. Společnost Virgin Orbit vynášela pomocí Boeingu 747 raketu LauncherOne, která pak z podvěsu letadla odstartovala s nákladem do kosmického prostoru. I tento týden vyšel přehled parádních snímků, které na palubě Mezinárodní kosmické stanice fotografuje evropský astronaut Thomas Pesquet. Dočkali jste se tak dalšího Thomasova fotokoutku. Po startu nákladní lodi Progress jsme se opět s českým komentářem věnovali i připojení této ruské nákladní lodě k ISS. Jelikož začaly letní prázdniny, byl ideální čas odstartovat i pravidelný letní seriál TOP 5, který se v prvním díle věnoval pěti čínským dobytím Marsu. Vyšel také pravidelný měsíční video přehled událostí z kosmonautiky – Vesmírné výzvy. Další článek, který se věnoval čínské kosmonautice, se zaměřil na vyvíjenou novou čínskou raketu určenou k pilotovaným letům na Měsíc. A na konci týdne opět vyšel další díl seriálu Vesmírná technika.
Snímek týdne:
Na základně Starbase Boca Chica se na startovní stolec vůbec poprvé vydal exemplář nosiče Super Heavy. Největší kdy vyrobený první stupeň rakety se však nechystá na start. Exemplář B-3 bude sloužit ke kryogenním a tlakovým testům. Po něm by měl být dokončen již vyráběný B-4, který se má stát tím, který poletí na první orbitální let s lodí Starship S-20 (lodě a boostery jsou nyní označovány novým systémem).
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/
Video týdne:
Třicátého června odstartovala z podvěsu letadla společnosti Virgin Orbit raketa LauncherOne, která tak uskutečnila svůj druhý úspěšný let, při kterém vynesla náklad na oběžnou dráhu. Jelikož se stále jedná o velmi vzácně viděné obrázky – startu rakety z podvěsu letadla, stává se video ze startu videem týdne.
Jako třetí členkou vůbec prvního pilotovaného suborbitálního skoku stroje New Shepard bude Wally Funk! Od roku 1961 byla členkou dámského oddílu Mercury 13, z něhož se žádná žena do kosmického prostoru nevypravila. Jelikož je ročník 1939 překoná ve svém věku Johna Glenna na pozici nejstaršího člověka, který se podíval do kosmického prostoru (ačkoli její výlet bude jen krátký a suborbitální). Wally Funk je stále aktivní instruktorkou létání a má nalétáno 19 000 hodin. Start New Shepardu by se měl uskutečnit 20. července.
Bezos: What’s the first thing you’ll say after the spaceflight?
Funk: I’ll say, “Honey, that’s the best thing that’s ever happened to me” and give you a hug! pic.twitter.com/JBi9NTPApI
— Michael Sheetz (@thesheetztweetz) July 1, 2021
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://www.virgin.com/
https://www.gazeta.ru/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/E5W06fUVoAElRLQ?format=jpg&name=medium
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=52398.0;attach=2043434;image
https://pbs.twimg.com/media/E5O1eRwWYAkiewT?format=jpg&name=large
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2021/07/soyuz_oneweb8.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2021/07/onewebsats.jpg
https://space.skyrocket.de/img_sat/oneweb__3.jpg
https://images.ctfassets.net/rxqefefl3t5b/6hE38ZjOAV8lcxACgVjWz3/c9a9d949fa2ea2cd36a4877b80348cd5/UNITY22_CREW_1.jpg?fl=progressive&q=80
Díky za článek. U těch plně znovupoužitelných raket plně 3D tištěných mne zaráží kolize obou vlastností. Přehnaně řečeno (což podtrhuji), pokud je raketa plně znovupoužitelná, tak stačí vyrobit jen 1 kus – a co pak s tou drahou technologií, na druhou stranu, pokud raketu „levně“ vyrobím 3D tiskem, nač pak potřebuji znuvupoužitelnost? Samozřejmě to bude o kompromisu, který se však bude obtížně hledat.
Já bych řekl, že i plně znovupoužitelná raketa nevydrží vše. Poletí třeba desetkrát a pak už bude riziko selhání velké a tak se vyřadí. A navíc 3D tisk má vlekou výhodu při té cestě k cíli, tedy při vývoji všech systémů, kdy se musí ladit různé parametry.
Samozřejmě je to tak, jak píšete, já jsem to uvedl jako dvě krajnosti. Oba přístupy mají své výhody a nevýhody, a zřejmě to bude tak, že vedle sebe budou existovat různá kompromisní řešení .
Ale samozřejmě nikdo nemá křišťálovou kouli a nevíme, jak to nakonec dopadne. určitě to ale bude velmi zajímavé sledovat.
Souhlas
Dušane, při výrobě raket nejde o rapid prototyping. Výhoda aditivních výrobních metod je buď ve snížení počtu dílů nebo v tom, že můžete vyrobit díly se složitou / vnitřní strukturou, které nejdou vyrobit obráběním. Myslíte si, že 3-D tisk je jediná počítačem řízená výrobní metoda a vše ostatní vyrábí ručne soustružnící? U CNC obráběcího centra taky snadno věci změníte, jen existují omezení v tvaru vyrobeného dílu, ať už proto, že to vyrobit nejde, nebo že by to příliš plýtvalo materiálem.
Kupříkladu SpaceX na rychlou změnu parametrů a drobné rozdíly mezi jednotlivými modely založila vývoj Falconu. 3D tisk nabídne právě to, o čem píšete, tedy výrobu dílů se složitou strukturou.