CZ-5DY – čínská raketa pro pilotované mise k Měsíci

V květnu 2020 se kosmická loď nové generace XZF-SC úspěšně vrátila ze své nepilotované mise z eliptické oběžné dráhy Země. Servisní modul lodi byl v prodloužené lunární konfiguraci se schopností změny rychlosti o přibližně 2000 m/s. Bylo zřejmé, že existuje snaha dostat loď v tomto desetiletí na dráhu k Měsíci. Předběžný technický vývoj nosné rakety pro pilotované mise k Měsíci začal již v roce 2017. Podle oficiální zprávy kosmické agentury CNSA byl v říjnu 2019 pod dohledem úřadu CMSEO úspěšně proveden akceptační přezkum této rakety. Zpráva uvádí, že po mnoha kolech demonstrací a vývoje šlo o klíčový krok v rámci dlouhodobého plánu CMSEO vyvinout raketu pro pilotované mise k Měsíci. Raketa o délce 87 metrů, hmotnosti asi 2200 tun a tahu téměř 2700 tun má mít nosnost na dráhu k Měsíci nejméně 25 tun. Je založena na technologii současné nejsilnější čínské rakety CZ-5, z níž plně zdědí například vyspělou technologii motorů a systému řízení letu. Podle zprávy bude konkrétní plán vývoje rakety v dalších opatřeních průběžně aktualizován.

Nová kosmická loď XZF-SC s logy úřadu CMSEO a společnosti CASC

Nová kosmická loď XZF-SC s logy úřadu CMSEO a společnosti CASC
Zdroj: https://preview.redd.it

Nejprve si rozklíčujme pojmy CNSA a CMSEO. Čínská národní kosmická agentura CNSA je civilní organizace Čínské lidové republiky, která je zodpovědná za čínský kosmický program a za mezinárodní spolupráci. Národní pilotovaný kosmický program včetně vývoje a provozu kosmických lodí a nosných raket však spadá do kompetence Úřadu pro pilotované kosmické lety CMSEO (China Manned Space Engineering Office). Úřad je jednotkou Čínské lidové osvobozenecké armády a je přímo podřízen Oddělení pro rozvoj vybavení Ústřední vojenské komise. To však automaticky neznamená, že čínský pilotovaný program je vojenský. Vypovídá to jen o systému, který v Číně takto funguje.

Představitelé Čínské kosmické agentury CNSA a ruského Roskosmosu odhalili 16. června 2021 na konferenci Global Space Exploration v Petrohradu záměr společné mezinárodní lunární výzkumné stanice ILRS. Stanice byla představena jako komplex experimentálních robotických výzkumných zařízení se schopností dlouhodobého bezpilotního provozu v rámci přípravy na následné pilotované mise. Pilotovaná přistání však byla zmíněna velmi vágně se zahájením ve druhé polovině třicátých let. Wu Yanhua, zástupce administrátora CNSA na otázku, kdy budou čínští kosmonauti poprvé chodit po Měsíci, odmítl uvést datum.

Z Číny však nadále přicházejí informace o možnosti obletu Měsíce kosmickou lodí XZF-SC již v roce 2025 a o národním přistání na Měsíci s posádkou před rokem 2030 bez podpůrné infrastruktury ILRS a před zprovozněním supertěžké nákladní rakety CZ-9.

Výřez z prezentace Longa Lehao. V levém horním rohu prezentace je logo společnosti CASC.

Prezentace, kterou Long Lehao zveřejnil na Hongkongské univerzitě. V levém horním rohu je logo společnosti CASC.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Hlavním dodavatelem techniky pro čínský kosmický program je státní společnost CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation). CASC má řadu podřízených subjektů, například CALT (China Academy of Launch Vehicle Technology), která mimo jiné navrhuje, vyvíjí a vyrábí nosné rakety. Dne 24. června 2021 měl Long Lehao, hlavní konstruktér raket v CALT, prezentaci na Hongkongské univerzitě. Dosud bezejmennou raketu navrhovanou pro rané pilotované mise k Měsíci, kterou CALT nadále vyvíjí na základě pověření od úřadu CMSEO, představil pod označením CZ-5DY. Písmena DY znamenají 登月, tedy přistání na Měsíci. V infografice je pod logem společnosti CASC napsáno „dosáhnout přistání s posádkou na Měsíci před rokem 2030“. Zobrazené schéma přistání na Měsíci využívá dva starty raket CZ-5DY a následné setkání pilotované lodi s lunárním landerem na oběžné dráze Měsíce.

300sekundový zážeh motoru YF-100K v roce 2019

300sekundový zážeh motoru YF-100K v roce 2019
Zdroj: https://preview.redd.it/

Hmotnost rakety je uvedena 2211 tun, tah 2680 tun, nosnost na nízkou oběžnou dráhu Země 70 tun a na přechodovou dráhu k Měsíci 27 tun. V každém ze tří bloků prvního stupně o průměru pět metrů je sedm motorů YF-100K, které jsou vylepšenou verzí současných motorů YF-100 na RP-1/LOX z prvního stupně současné rakety CZ-5. Ve druhém stupni jsou dva motory YF-100M, což je vakuová verze motoru YF-100K. Ve třetím stupni jsou tři motory YF-75D na LH2/LOX, v současnosti používané ve druhém stupni rakety CZ-5. V pravé části prezentace je znázorněna dvoustupňová verze rakety s pouze centrálním blokem prvního stupně pro pilotované lety kosmické lodi XZF-SC na nízkou oběžnou dráhu Země.

Další informace nejen o raketě CZ-5DY, ale například i o možné podobě lunárního landeru najdete na našem diskusním fóru.

Strukturální testovací exemplář motorové sekce prvního stupně / boosterů se sedmi motory YF-100K

Strukturální testovací exemplář motorové sekce prvního stupně / boosterů rakety CZ-5DY se sedmi motory YF-100K
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Zdroje informací:
https://forum.nasaspaceflight.com/
https://cs.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://spacenews.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/E4oVXpnVoAIdxXg?format=jpg
https://preview.redd.it/…356af77936a23b884366188a27e612064be3b1ec
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=8447.0;attach=2041667;image
https://preview.redd.it/…608a9d2b7a260c29d354e352b4446f836627d903
https://pbs.twimg.com/media/EIvEizQUwAADt83?format=jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

6 komentářů ke článku “CZ-5DY – čínská raketa pro pilotované mise k Měsíci”

  1. Jan Jancura napsal:

    Díjy za článek. Zajímavé, technicky to vypadá reálně, ale z termínů to nevím. Zřejmě bude nutné přestavět výrobní haly, asi postavit novou rampu apod., nevím zda se to dá stihnout do roku 2025.

  2. Kamil napsal:

    Díky. Jaké používáte zdroje informací? Je schůdné využití i čínský zdrojů v čínštině? Hlavně s ohledem na překlady, jestli jsou srozumitelné a využitelné?

  3. Homer napsal:

    Tu je niečo k tomu priamo na webe CNSA – http://www.cnsa.gov.cn/english/n6465645/n6465648/c6812150/content.html

    Mimochodom som prekvapený nízkou kvalitou webovej stránky CNSA.

    • Jiří Hošek napsal:

      To je prezentace mezinárodní lunární výzkumné stanice ILRS od CNSA a Roskosmosu, kterou zmiňuji v třetím odstavci. Ve svém článku se popisem kompetencí a rozdílu mezi CNSA a CMSEO pokouším vysvětlit, proč tato prezentace neobsahuje pilotované lety k Měsíci do roku 2030, o kterých je můj článek. Jedním z možných vysvětlení totiž je, že jsou v kompetenci CMSEO.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.