Na snímku je americký astronaut Shane Kimbrough při výstupu do volného kosmu. V odrazu přilby je vidět i Thomas Pesquet, který jej fotografoval. Zdroj: flickr.com

Na kosmické vycházce nám mává francouzský astronaut Thomas Pesquet. Zdroj: flickr.com

Během výstupu mají většinou astronauti stažené ochranné hledí, takže jim nevidíme do tváře. Thomas pro nás tady udělal výjimku a jediný světlý flíček, který se v přilbě odráží, je jeho kolega Shane Kimbrough, který jej zachytil při této kosmické vycházce. Zdroj: flickr.com

„Bez ohledu na to, kolikrát vystoupíte z vesmírné stanice, NIKDY to není rutinní operace. Nacházíte se v nejextrémnějším prostředí, kterému kdy byli lidé vystaveni.“, říká Thomas. Na snímku je spolu se Shanem u ještě složené části solárních panelů IROSA (ISS Roll Out Solar Array). Vpravo vidíme část staniční robotické paže Canadarm. Mezi astronauty trčí úchyt sloužící k zachycení zařízení pomocí této robotické paže. Zdroj: flickr.com

Tento nádherný záběr ponechal Thomas bez komentáře. Velikost solárních panelů vynikne až s astronauty poblíž jejich úchytu. Nové panely IROSA jsou sice menší, ale pořád obřích rozměrů, mají 6×19 m. Přesto budu produkovat zhruba stejné množství energie, jako ty větší. Starší panely v pozadí mají délku 73 metrů od jednoho konce k druhému. Nejstarší pracují na ISS od roku 2000, další byly instalovány v letech 2006 – 2009. Zdroj: flickr.com

Na snímku je modul Cupola a Měsíc. Více nám Thomas nevložil. Z fáze Měsíce se dalo odečíst, že je vyfotografován 20. 6. 2021. V popředí vidíme také částečně složený solární panel modulu Zarja a za ním nafukovací modul BEAM. Otázka je, odkud byl snímek vlastně pořízen? Solární panel, který astronauti instalovali se zdá být jiným směrem.. a co okénka v modulu Zvezda? Míří tímto směrem? Napište nám. Zdroj: flickr.com

Ach ti muži – zase ten fotbal. Thomas komentuje: „Neměli jsme na tomto Euru 2021 lehkou skupinu“, v odborných kruzích se totiž skupině Francie – Německo – Portugalsko – Maďarsko přezdívalo skupina smrti a Maďarsko v něm rozhodně nehrálo roli nejslabšího. Napadlo by vás po odehraných osmifinálových zápasech, že Česko postoupilo do čtvrtfinále, zatímco žádný z týmů z této skupiny smrti nikoliv? A Thomas dodává: „Hlavní rozdíl při sledování fotbalu na ISS a doma na Zemi je, že tady nahoře neslyšíte ohlasy od sousedů.“ (Což by jistě potvrdila moje manželka, která náš zápas s Nizozemskem nemusela ani sledovat, přesto se o našich brankách dozvěděla spíš z otevřených oken, než z obýváku). Na snímku zápas Portugalsko-Francie. Zdroj: flickr.com

Markovy pipetovací schopnosti jsou skvělé. Vždy mě udivuje množství věcí, které se naučíte dělat, když se stanete astronautem: něco z nových jazyků, mechaniky, laboratorní techniky, jak používat kameru, pilotovat kosmické lodě, vypouštět nanosatelity… ale to vysvětluje, proč je náš výcvik tak dlouhý a náročný! Zdroj: flickr.com

Aki na našem běžeckém pásu T2. Pokud existuje jedna věc, kterou nemůžeme ve vesmíru vynechat, je to cvičení našeho svalstva. Naši plánovači nám v tomto nedají volno dokonce ani v tomto pracovním vytížení kosmických vycházek… zapomeňte na výmluvy. Cvičení je důležité na Zemi, ale ještě více ve vesmíru. Musíme se hýbat, abychom zabránili poškození našich svalů a kostí. Plánování našich aktivit je komplikovaná mozaika hodná šampiónů hry Tetris. Čas každého z nás musí být využit beze zbytku, musíme mít čas na jídlo, cvičení i odpočinek. A cvičení na strojích a vůbec náš pobyt svými vibracemi zase zasahuje do průběhu experimentů. A teď si vemte, že na palubě je nás sedm a každý má cvičit dvě hodiny denně. To máte 14 hodin používání sportovních nástrojů každý den. To je výkon hodný Arnolda Schwarzeneggera! Zdroj: flickr.com

„Noční Rijád, hlavní město Saudské Arábie, svítí jasně v temnotách okolní pouště. Ale co je to tmavé místo uprostřed, to nevím.“, říká Thomas. A fanoušci hned odpovídají, že to je místní letiště. Jmenuje se podle krále Abdula Azíze. Zdroj: flickr.com

Toto je netradiční pohled na úžinu mezi Velkou Británií a Francií. Thomas při pohledu na něj prohlašuje, že se mu zdá snad větší, než během minulé mise. Přitom jej prý dokázal někdo přeletět i na jetpacku (létací batoh)! Zdroj: flickr.com

Detail úžiny mezi městy Dover a Calais. Vzhledem k přítomnosti anglických a francouzských popisků snímků jsem byl jako autor článku zvědav, jak se Thomas vypořádá s tím, že Francouzi nazývají kanál La Manche (a úžinu Calaiská – Pas-de-Calais) a Angličani English Channel (a úžinu Doverská – Strait of Dover). Vyřešil to jednoduše. V anglické části kanál vůbec nenazval 🙂 Zdroj: flickr.com

Pohled na palmový ostrov Džumeira (Palm Jumeirah) nám připomíná paradoxy města Dubai ve Spojených arabských emirátech, kde vznikají ostrovy v moři (dalo by se říci bez ohledu na místní ekosystém a další obtíže, které taková výstavba přináší). Za necelých sto dní proběhne v Dubaji světová výstava Expo 2020 (další paradox dnešní doby, odklad o rok). Palmové ostrovy se zde staví postupně a Jumeirah je už dávno hotový jako první. Stal se ikonickým objektem snímků z ISS. Také Thomas jej zachytil už v roce 2017 při své první misi na ISS zvané Proxima. Porovnání obou snímků nabízí web ESA: https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2021/06/Dubai_palm_island_Alpha. Thomas uvádí, že zde se pokusil fotografovat s největším přiblížením. Objektiv o ohniskové vzdálenosti 800 mm doplnil telekonvertorem 2×, čímž dostal ohnisko 1,6 metru. To už je slušný dalekohled. Ale musíte už ostřit ručně a vypořádat se i s pohybem stanice velkou rychlostí nad Zemí. Udělat v této konfiguraci ostrý snímek je kumšt. Zdroj: flickr.com

Krásné jezero na jihovýchodě Turecka při hranicích se Sýrií. Podle vzhledu je prakticky jisté, že nejde o přírodní nádrž, ale o umělé vodní dílo. Příroda má tendenci zaoblovat hrany jezer, zatímco člověkem zatopená údolí jsou zubatá. Přehrady představují vynikající zdroj obnovitelné energie a poskytují vodu pro zavlažování. Mohou mít také velmi zásadní vliv na obyvatele v jejich okolí i v sousedních zemích. Pouhá skutečnost, že je lze vidět z vesmíru, ukazuje obrovský dopad, který mají na Zemi. Dodejme, že jde o Atatürkovu nádrž na řece Al-Furāt (Eufrat). Co by si asi o dnešním Turecku pomyslel Mustafa Kemal, s pozdějším přízviskem Atatürk, Otec Turků, a zakladatel moderního evropsky orientovaného Turecka? Zdroj: flickr.com