Kosmotýdeník 446 (29.3. – 4.4.)

Máme za sebou další týden plný kosmonautiky a tak je v pravé nedělní poledne ideální čas si to všechno dění shrnout. V Kosmotýdeníku jsme se tentokrát v hlavním tématu věnovali nadcházející první čistě neprofesionální kosmické misi Inspiration4, která pomocí lodě Crew Dragon vezme do kosmického prostoru zajímavou posádku. V dalších tématech se budeme věnovat například nově představenému suborbitálnímu raketoplánu společnosti Virgin Orbit, anebo přípravám na přistání čínské marsovské mise. Přeji vám dobré čtení a pěknou velikonoční neděli.

Posádka pro Inspiration4 kompletní

Posádka mise Inspiration 4

Posádka mise Inspiration4
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

S nástupem soukromých pilotovaných lodí bylo mnohokrát proklamováno, že se dočkáme i jiných letů než „jen“ těch s profesionálními astronauty z NASA a dalších agentur. Otázkou zůstávalo, zda bude po takové finančně náročné aktivitě poptávka a zda dokážou společnosti vyšetřit čas pro turistické lety. V současnosti jedinou soukromou pilotovanou lodí, která má certifikaci k letům s lidskou posádkou, je Crew Dragon společnosti SpaceX. Harmonogram letů této lodi se pro mnohé překvapivě začal rychle plnit. Krom standardních rotačních misí pro Mezinárodní kosmickou stanici se brzy na seznamu objevily mise pro soukromé zájemce. Ať už jde o výpravy firmy Axiom, anebo specifickou misi, o které bude řeč dnes. Mise Inspiration4 je miliardářem objednaná výprava, která jako vůbec první mise v historii vezme na oběžnou dráhu čistě neprofesionální posádku. Čtyři vybraní členové posádky byli navíc vybíráni dle specifických kritérií, které mají ukazovat to nejlepší z lidství a lidského umu. Dva členy této výpravy jsme již znali, nyní byla oznámena dvě zbývající jména. Pozadí celé mise je pak humanitární a má pomoct jedné dětské nemocnici.

Tuto misi si objednal a zaplatil americký miliardář a CEO společnosti Shift4 Payments Jared Isaacman, který se také stal prvním členem posádky. Ze svého pak věnoval 100 milionů dolarů nemocnici Jude’s Children’s Hospital, což mělo být společně s letem Inspiration4 motivací k tomu, aby i ostatní darovali finanční prostředky této nemocnici (doposud se od dalších zájemců sešlo přes 17 milionů dolarů). Zároveň nabídl zbývající tři křesla třem lidem, kteří budou vybráni dle různých kritérií. První členkou posádky byla například mladá pracovnice zmíněné nemocnice Hayley Arceneaux, která se se svými 29 lety stane nejmladší americkou astronautkou. Zbylí dva členové pak prošli zajímavým výběrem. Třetí křeslo bylo vylosováno z lidí, kteří finančně přispěli dětské nemocnici, a čtvrté křeslo se vybíralo z lidí, kteří využili služeb Jaredovy firmy Shift4 Payments na rozvoj svého podnikání. Krom těchto kritérií pak vybraní členové posádky museli splňovat váhové a výškové limity, museli disponovat dobrým zdravotním a psychickým stavem.

Posádka během výcviku na centrifuze

Posádka během výcviku na centrifuze
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Třetím členem posádky této mise byl nakonec vybrán Christopher Sembroski, který se k misi dostal nepřímo. Původně byl totiž ze všech finančních dárců pro nemocnici vylosován jeho spolužák, který však let z osobních důvodů odmítl a naopak jej přenechal svému příteli. Christopher Sembroski je však velký propagátor kosmických letů. Pracuje ve společnosti Lockheed Martin a má bakalářský titul z Embry-Riddle Aeronautical University na Floridě, kde studoval oblast profesionální aeronautiky. Ve svém volném čase propaguje kosmické lety a pořádal i akce pro děti se zaměřením na kosmický výzkum. Na lodi bude mít funkci letového specialisty.

Čtvrtým a posledním členem se stala doktorka Sian Proctor, která reprezentuje podnikatele, kteří využili služby Shift4 Payments k rozjezdu jejich podnikání. Do soutěže se přihlásila s vlastním podnikatelským příběhem a vizí, že by během mise nabízela vlastní výtisky pohlednic, které propagují astronauty různých barev a menšin. Zajímavostí je, že její otec Edward Proctor sloužil na sledovací stanici na Guamu, která zajišťovala komunikaci pro lodě Gemini. Siam je vystudovaná geoložka, doktorský titul má z věd o Zemi a pracuje v South Mountain Community College jako profesorka planetárních věd.

Upravená loď Crew Dragon s rozhledovou kopulí

Upravená loď Crew Dragon s rozhledovou kopulí
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Nyní se ale podívejme na samotnou misi. Ta by měla proběhnout již v září tohoto roku! To je skutečně brzký termín i vzhledem k tomu, že má být využit stejný Crew Dragon, který v současnosti kotví u ISS a nese jméno Resilience. Mise Crew-1, která tuto loď využívá, by měla misi ukončit na konci dubna přistáním v oceánu. SpaceX tak bude mít jen pár měsíců na kontrolu, opravu a doplnění této lodi. Navíc oproti současné misi bude disponovat jednou novinkou. Místo, kde se nachází dokovací mechanismus, bude osazeno skleněnou kopulí, která dovolí vždy jednomu členovi posádky skvělý výhled do kosmického prostoru.

Cílová oběžná dráha je ve výšce 580 kilometrů, tedy více jak 100 kilometrů nad dráhou, kde obíhá Mezinárodní kosmická stanice. Sklon k rovníku však bude podobný jako u ISS. Délka mise byla stanovena na necelé tři dny. Díky vyšší výšce oběžné dráhy se posádka Inspiration4 dostane na nejvyšší dráhu od dob, kdy poslední americký raketoplán letěl k opravám Hubbleova kosmického dalekohledu. Přistání lodi by pak mělo proběhnout u pobřeží Floridy, stejně jako přistávají astronauti NASA při návratu od ISS.

Posádka podstoupí samozřejmě také výcvik. Už nyní má za sebou testy v centrifuze a prohlídku KSC. Čeká je také několikadenní pobyt v divočině, aby se ověřila jejich psychická připravenost. Podstoupí také zkrácený, ale dostatečný výcvik pro samotný let, pro řešení případných krizových situací, seznámí se s lodí Crew Dragon a projdou si všechny bezpečnostní postupy. „Tady na tomhle rozhodně nic neořežeme,“ řekl Isaacman. „Žádná z klíčových bezpečnostních příprav posádky, nebude nijak ořezána. Očekávám, že v době startu budeme všichni plně připraveni a schopni vykonat misi jako komerční astronauti.“

Záběr z výcviku na centrifuze

Záběr z výcviku na centrifuze
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Kosmický přehled týdne:

Společnost Virgin Galactic představila novou třídu jejich malého suborbitálního turistického raketoplánu. SpaceShip III má být schopen dopravovat turisty na krátké výlety nad zemskou atmosféru. Kdo sleduje aktivity společnosti už nějakou dobu, ví, že v úplně původních více jak deset let starých plánech, měla být VSS III původně již orbitální verze raketoplánu, který krom letů na oběžnou dráhu, mohl poskytovat i přepravu v rámci různých míst na Zemi. V současnosti představený exemplář je tak spíše evolucí doposud testovaného SpaceShipTwo s mírně vylepšenými vlastnostmi a technologiemi.

Nově představený stroj VSS Imagine

Nově představený stroj VSS Imagine
Zdroj: https://d1titnu6se1qmv.cloudfront.net/

Tento představený exemplář nese jméno VSS Imagine a je jedním ze dvou v současnosti plánovaných exemplářů této vývojové fáze. Druhým má být VSS Inspire. Nejviditelnější změnou je povrchová úprava. Takzvaný design livreje má poskytovat lepší tepelnou ochranu, ale společnost vyzdvihuje jeho odrazivé schopnosti, které zrcadlí okolní prostředí. Raketoplán tak během vzletu, letu i návratu bude pokaždé vypadat jinak. Dalšími vylepšeními je například modulární konstrukce, která umožňuje efektivnější výrobu, ušetřila nějakou váhu a umožňuje letounu dostup nad sto kilometrů nad Zem. Nový exemplář nyní čekají pozemní testy a nejdříve v létě bychom se mohli dočkat prvních letových testů.

Společnost se zatím chystá na další sérií testů na svém SpaceShipTwo VSS Unity, které by měly být obnoveny v květnu. Cílem společnosti je provádět až čtyři sta placených letů ročně. Současným střediskem testů je americký Spaceport America v Mohavské poušti.

Podívejte se, jak vozítko Curiosity zaznamenalo pohyb oblačnosti nad oblastí Mont Mercou. Gif si můžete prohlédnout zde.

Čína upřesnila, že lander a vozítko jejich mise Tianwen 1 se k přistání na Marsu chystá v polovině května. Novinkou je uvedení přibližného místa přistání, které se nachází v oblasti Utopia Plantia na severní polokouli. Čínští představitelé také uvedli, že jsou připraveni sdílet vědecká data s vědci po celém světě. Ačkoli má NASA od roku 2011 většinu spolupráce v kosmických aktivitách s Čínou vypovězenou, v některých případech lze učinit výjimku. Spolupráce na této misi souvisí zejména s výměnou informací o oběžných drahách sond. NASA tak chce předejít možným kolizím orbiterů u Marsu. I s čínskou sondou je na oběžné dráze aktuálně osm aktivních strojů. Na rozdíl od většiny současných misí, nepřistává lander ihned po příletu od Země, čínský Tianwen 1 se nejdříve i s orbiterem usadil na oběžné dráze planety a až po zpřesnění výběru místa, se chystá závěrečný sestup. Lander by dle Číny měl na Marsu zůstat aktivní jeden marsovský rok (zhruba dva roky pozemské) a vozítko by mělo zvládnout alespoň 90 solů.

Přehled z Kosmonautixu:

Přichází čas na shrnutí všech článků a tedy i témat, kterým jsme se v uplynulém týdnu věnovali v rámci článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Hned na začátek jsme se podívali na fotografie Marsu, které pořídila vůbec první čínská marsovská sonda Tianwen-1. V rámci příprav na návrat na Měsíc a setrvání na něm po delší dobu, se NASA věnuje shánění nových technologií, které by toto umožnily. NASA tak například oslovila firmy, zda by nebyly schopny dodat vertikální solární panely pro lunární užití. V tomto týdnu se SpaceX opět pokusila vyletět s prototypem lodi Starship do výšky 10 km a následně přistát. Ani tentokrát však přistání nevyšlo a po zapálení motorů během přistávacího manévru loď explodovala. V úterý vyšel další díl seriálu MOL – špion, který se nekonal. Věnovali jsme se také druhé družici Scout, která dostala zelenou k výrobě. Na svůj start se pomalu ale jistě chystá také americká sonda Psyche, která vyrazí ke stejnojmenné planetce a jejíž tělo je již připraveno. Zpětně jsme se na několika fotografiích podívali na trosky, které zbyly po explozi Starship SN-11. Vyšel také pravidelný čtvrtletní přehled pokroků a příprav na mise Artemis I a Artemis II. Vyšel taktéž další díl našeho pravidelného měsíčního video přehledu událostí, které přinesl uplynulý měsíc. Vesmírné výzvy se proto věnovaly kosmonautickým událostem měsíce března. Velmi zajímavou technologickou novinku předvedla indická firma, která zapálila první 3D tištěný motor. Dočkali jsme se také prvního testu iontového motoru, který bude po dlouhém testování pohonem stanice Gateway u Měsíce. Americký lander InSight zaznamenal na Marsu další dva silnější otřesy. V sobotu pak již tradičně vyšel další díl seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Vozítko Perseverance na Marsu uskutečnilo vypuštění malého vrtulníku Ingenuity, který by se měl stát prvním lidským výtvorem, který bude provádět lety v atmosféře jiné planety (řízené, opakované lety pomocí vztlaku). V minulých dnech probíhaly jednotlivé fáze jeho postupného oddělování od Perseverance. Byl postupně odjištěn, pomalu sklopen, vyklopily se i jeho čtyři nohy a každá fáze byla pečlivě monitorována. Jedná se o první takovou akci vůbec a tak není kam spěchat. Poté se nabily akumulátory vrtulníku na plnou kapacitu a dnes proběhlo úspěšně vyložení na povrch. Poté se vozítko vzdálilo, aby na malý solární panel mohly dopadat sluneční paprsky a dobíjet interní akumulátor. Před Ingenuity je první výzva – přežít mrazivou marsovskou noc, kde teploty padají až k mínus devadesáti stupňům Celsia.

Ingenuity byl během neděle vypuštěn na povrch

Ingenuity byl během neděle vypuštěn na povrch
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Vrtulník Ingenuity čeká na vypuštění

Vrtulník Ingenuity čeká na vypuštění
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

Užijte si věk nástupu kosmického turismu. Asi tak bychom mohli uvést video od Virgin Galactic, které láká na stále se blížící první turistické lety s jejich loděmi. Na videu je výše zmíněný SpaceShip III VSS Imagine se svojí lesklou povrchovou úpravou.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://www.elonx.cz/
https://www.virgingalactic.com/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2021/03/inspiration4.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2021/03/dragonwindow.jpeg
https://pbs.twimg.com/media/ExvyurBW8AMbS0Q?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/Ex_OM4SW8AA7cyw?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/Ex_OM4RXIAYIxrf?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/ExxHz4TU4AEl3t8?format=jpg&name=large
https://d1titnu6se1qmv.cloudfront.net/uploads/2021/03/Imagine-3-2048×1152.jpg
https://d1titnu6se1qmv.cloudfront.net/uploads/2021/03/VSS_Imagine_004-1-1280×720.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

3 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 446 (29.3. – 4.4.)”

  1. ESA 1 napsal:

    Tohle byl asi nejvíc překvapující kosmotýdeník jaký jsem kdy četl. A mám k němu několik otázek: V článku bylo ž e by měl lander vozítka tianwen 1 být aktivní jeden marsovský rok. Není náhodou lander jako nebeský jeřáb který po zajištění hladkého přistání perseverance odletěl? Jestli jo, tak proč lander má zůstat na povrchu a kde? A proč čekají že vozítko bude ve funkci takto málo (90 solů). a moje poslední otravná otázka: jak muže být na marsu oblačnost?

    • Lukáš Houška Redakce napsal:

      To se klidně ptejte, otázky nejsou hloupé, naopak. Čínský lander není jako skycrane, jedná se o přistávací platformu podobnou třeba těm, které měly vozítka Spirit a Opportunity, ale navíc je ještě odlišný tím, že přistává pomocí motorů. Nejpodobnější je třeba misím Phoenix a InSight. Prohlédnout si jej můžete zde: https://static.dw.com/image/54007581_403.jpg

      je to vlastně stacionární vědecká stanice. Vozítko z ní sjede. Výdrž 90 solů by byla dle mého na první vozítko obdivuhodná. Musíme počítat s tím, že vozítko nenapájí radioizotopový generátor, ale solární panely, které mohou časem dodávat příliš málo energie. Ale zásadní je dle mého hlavně to, že Čína nemá s marsovským prostředím žádné zkušenosti a tak je opatrná v termínech.

      Oblačnost na Marsu se tvoří ve výškách kolem 15 km a je tvořená zmrzlými krystalky vody a CO2. Ačkoli je marsovská atmosféra řídká, pořád je dostatečně hustá, aby tam podobná oblaka mohla vzniknout.

    • Spytihněv napsal:

      Nízká očekávání jsou podle mého názoru jen opatrnost, aby bylo po selhání možno říci, že úkol splněn. Dělá to i NASA u svých sond na Marsu nebo i u jiných planet. Třeba MERy, především Opportunity. Kritérium úspěšnosti bylo něco kolem 3 měsíců provozu a snad 500 metrů (nebo tak nějak). Co následovalo, víme všichni. A těch příkladů by se našlo vice. U čínského roveru nevidim důvod, proč by soláry měly být problém. Viz opět MERy. Ty měly tedy uvnitř i radioizotopové vyhřívání, pravda. Má nějaké takové topidlo uvnitř také tento zatím nepojmenovaný rover? (přitom jméno mělo být vybráno už na konci února, tak kde to vázne 🙂

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.