V současné době po celém světě vzniká celá řada kosmických startupů. Některé se zabývají stavbou družic, jiné vyvíjejí software nebo hardware a jsou tu i takové společnosti, které vyvíjejí vlastní nosiče. Podobným způsobem kdysi vznikla i společnost SpaceX, která je v současnosti nejúspěšnější kosmickou společností na světě! Tyto malé společnosti jsou známé hlavně z USA nebo Evropy a Číny. Téměř neznámé jsou ovšem startupy například z Indie a přitom mají i zde co nabídnout. Navíc velké kosmické agentury po celém světě čím dál častěji pomáhají a spolufinancují projekty malých soukromých subjektu. Moc dobře si totiž uvědomují výhody, které to přináší. SpaceX je vzornou ukázkou a pro mnohé i jakousi šablonou. My tentokrát představíme jednu společnost a její raketový motor z druhé nejlidnatější země na světě. Indická kosmická agentura ISRO se netají tím, že podobné projekty podporuje a naopak by rádi měli podobných firem víc.

První 3D tištění motor Agnilet.

Raketové motory jsou velmi složité na výrobu a ještě těžší je vyrábět je pomocí 3D tisku, protože všechny detaily musí být naprosto přesné a bez chyb, aby raketa mohla úspěšně fungovat. Indický vesmírný startup z Čenaje (Chennai) se tomuto úkolu postavil čelem a uspěl. Agnikul Cosmos (klan ohně) v únoru úspěšně odzkoušel první raketový motor kompletně vyrobený 3D tiskem – Agnilet. Jde o motor na kapalné pohonné látky. Konkrétně na kapalný kyslík a kerosen. Co je ovšem na motoru unikátní, je fakt, že jde o jeden kus bez dalších dílů. Neskládá se tedy z různých částí, jako jiné, obdobné motory. Vytištěný blok už zahrnuje spalovací komoru včetně systému vstřikování paliva nebo chlazení. Některé motory přitom mají i více jak 100 dalších komponentů. Navíc společnost prý bude schopna produkovat jeden motor za méně než 4 dny. Agnilet je určen pro pohon nové rakety Agnibaan (Ohnivý šíp) společnosti Agnikul Cosmos, která využije stejný motor pro první i druhý stupeň po úpravě na vakuovou verzi. Ve vakuu může dodat až 355 sekund Isp. Provoz motoru napájeného elektrickým čerpadlem nabízí lepší a jemnější techniky využití pohonných hmot ke zvýšení kapacity užitečného zatížení. Podobnou techniku využívá už raketa Electron společnosti Rocket Lab. Testovaný kus motoru není v zamýšlené velikosti. Je to však vůbec poprvé, kdy nějaká společnost odzkoušela plně 3D tištěný raketový motor. 

Soukromá raketa z Indie

Agnibaan je zamýšlený nosič schopný vynést na oběžnou dráhu (700 km) asi 100 kg užitečného zatížení  s konfigurací motoru typu plug-and-play. Společnost připravuje první testovací start na rok 2022 a dokonce podepsala memorandum s Alaska Aerospace Corp. kvůli možnému uskutečnění startu z Aljašky z ostrova Kodiak. Pomáhá ovšem i agentura ISRO. Ta poskytla Agnikul Cosmos testovací stavy a jiné zázemí v rámci Indického národního centra pro podporu vesmíru (IN-SPACe). Tato organizace byla vytvořena vládou za účelem podpory a propagace soukromých subjektu v kosmo průmyslu. Raketa nebude potřebovat extra startovací stanoviště. Je v planu jednodušší transportovatelná rampa Dhanush (Je sanskrtské slovo označující „nebeský luk“ střílející šípy). Půjde přesunout například nákladním vozem.  Výška rakety je 18 m, průměr 1,3 m, velikost aerodynamického krytu 2,5 x 1,5 m. Raketu si bude moct zákazník nakonfigurovat podle představ a dokonce si bude moci vybrat místo startu. Znamená to například to, že by raketa mohla mít různý počet motorů na prvním stupni. Možné to bude díky zamýšlené konstrukci. Na prvním stupni bude až 7 motorů Agnilet, každý o výkonu asi 25 kN a nakonfigurovat půjdou v počtu 4,5,6 nebo 7 kusů. Pro vybrané mise bude k dispozici i třetí stupeň tzv. „Baby Stage“. Příprava rakety nezabere víc než 2 týdny a startovat půjde z více než 10 míst po celém světě. Partnerů už má startup celou řadu. Například v červenci 2020 podepsal Agnikul memorandum o porozumění s italskou leteckou společností Leaf Space, která má pozemní stanice a uzavřené partnerství mají už delší dobu také v Austrálii.

Raketa Agnibaan společně s rampou Dhanush. Zdroj: Agnikul Cosmos

Další obdobnou indickou společností je Skyroot Aerospace, která také vyvíjí menší nosič a 3D tištěný raketový motor. Celkově se o technologii 3D tisku a jeho použití v kosmickém sektoru zajímá čím dál více společností, včetně těch největších, jako SpaceX nebo Blue Origin. Zajímavá je i společnost Relativity Space, která by touto technologií chtěla postavit doslova celou raketu, nebo Firehawk Aerospace, kteří se zaměřují taktéž na 3D tištěný raketový motor. To ovšem neznamená, že je to něco jednoduchého. Naopak je to stále velmi složitě proveditelné a stále je zde několik nedostatků, které je nutno překonávat. Ovšem technologie i možnosti 3D tisku se neustále rozvíjejí a rozhodně je nutno s nimi počítat do budoucna.

Zdroje informací:
https://www.thehindu.com/news/cities/chennai/city-startup.ece
https://www.techcircle.in/2021/02/09/in-a-first-agnikul-cosmos
https://www.newsbharati.com/Encyc/2020/10/1Agnibaan.html

Zdroje obrázků:
https://www.businessinsider.in/thumb/msid-80763850jj.jpg
https://www.businessinsider.in/photo/80763882/Master.jpg
https://thetechportal.com/wp-content/uploads/2020/1 .jpg