16. listopadu 2020
Pokud jste již dohnali spánkový deficit způsobený dnešním ponocováním kvůli startu Falconu 9 s lodí Crew Dragon na misi Crew-1, pak je to jen dobře. Noc na úterý totiž bude ještě náročnější. Čekají nás totiž hned dva komentované přenosy. Ten první se bude věnovat pokusu o start malé evropské rakety Vega, která by měla ve 2:52 SEČ vynést dvě družice. Nás extrémně zajímá především francouzská TARANIS k výzkumu nadoblačných blesků a dalších podobných jevů. Na jejím vývoji se totiž podíleli i čeští odborníci. Ale pak si ale neužijeme klidný spánek – kolem 5:00 se totiž má k Mezinárodní kosmické stanici připojit pilotovaná loď Crew Dragon. Obě události Vám přineseme v rámci našich komentovaných přenosů.
Náš přenos ze startu spustíme zhruba okolo 2:35 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.
Náš přenos z připojení Crew Dragonu spustíme zhruba okolo 4:30 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV.
Zdroje informací:
https://www.facebook.com/
https://www.facebook.com/
https://www.facebook.com/
https://www.facebook.com/
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://bucket2.glanacion.com/anexos/fotos/15/3269115.jpg
https://www.fe-lexikon.info/bild/P41871_HD_taranis.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Tak to je slušnej masakr. I u nás teď smutní spousta lidí.
Ale pro jejich nástupce, tohle je lehký náznak, kam se v budoucnu orientovat. Západní Evropa už to asi nebude.
Maly navrh na zlepseni tohoto skveleho webu: U clanku s primym prenosem nejakeho startu/mise napsat na konec nebo jinam, ze se mise zdarila nebo nezdarila.
Ne kazdy ma cas sledovat primy prenos a podiva se sem pozdeji (treba ja v pripade startu CD1 dnes rano v 6 hod) a je prakticky nemozne tu najit vysledek mise. Asi bych to nasel na zahrajicnich webech, ale nemel jsem cas … tak jsem az ted zahledl zpravu na seznam.cz 😉 ze to dobre dopadlo.
Stava se mi to tady i jindy u clanku s komentovanymi prenosy, ale obcas se clovek vysledek dozvi z diskuse pod clankem. Obcas ne.
Díky za tip, ale tohle už děláme v případě, že je start odložen po zahájení přenosu. V takovém případě necháváme záznam k dispozici, ale název videa doplníme slovem ODKLAD, aby bylo jasné, že v daném videu není start. Pokud název videa slovo ODKLAD neobsahuje, znamená to, že daná událost proběhla.
Njn, to ze mise probehla nerika jeste nic o jejim vysledku – tj. zda byla uspesna nebo ne. Treba dnes pri Crew-1 by stacilo dat na konec clanku jednu vetu „Mise Crew-1 uspesna – pripojeni k ISS v 5:01 SEC“.
Teď to, prosím, neberte zle, ale to by tam to video vlastně ani být nemuselo. Člověk by si přečetl článek, zjistil by, jak to dopadlo a proč by si pak to video pouštěl, když už zná výsledek? Uvedení informace o odkladu je něco jiného. Mnoho lidí sleduje přenosy hlavně kvůli startu a pokud k němu nedojde, je fér je jasně upozornit na to, že v tomhle video start čekat nemohou. Ale výsledek mise? To se mi nezdá. Občas třeba napíšeme třeba krátkou zprávu, ale tentokrát jsem raději zamířil do postele. 😉
Já tomu nerozumím. To by se podle vás muselo vše zpětně revidovat a upravovat tak, aby to bylo vždy aktuální. To přece není možné. O výsledku letu rakety Vega jste se mohl dočíst, v krátkých zprávách v pravém sloupci na tomto webu, mohl jste se o tom dočíst zde v diskuzi, mohl jste se o tom dočíst na fóru, mohl jste se o tom dočíst na Facebooku. Takže myslím, že Kosmonautix vás stále držel informovaného mnohem lépe než jakýkoli jiný český zdroj.
Psal jsem o vysledku mise Crew Dragon a ne Vega, ktere jsem v kratkych zpravach videl. Njn, vzdavam to.
V sekcii „Starty“ sú Realizované starty a tam je kolonka „Výsledek“. Napr tato Vega 17.11.2020 tam má „Neúspěch“.
Máte pravdu, ale tady je potřeba říct, že kolega, který se stará o databázi startů, nemusí vždy tyto údaje aktualizovat hned. Tak jen aby se na to někdo třeba nespoléhal.
V čase videa 32:00 (letu cca 14:00) je v pozadí vidět jak se aktuální poloha liší od plánované trajektorie. Přesto jim motor na vizualizaci pěkně hoří. Je mi líto té obrovské ztracené práce mnoha lidí.
On motor asi pěkně hořel ale třetí stupeň nefungoval jak měl, od zážehu letěl na nepatrně nižší dráze. trajektorie v čase letu již cca 12:26, přenosu 30:17, kdy se objevila pod i za Marinem Fragnitem z Ariane space, byla výrazně níž než požadovaná. Tak si tipnu na potíže s tryskou a jejím náklonem ? To se dozvíme později, ale škoda, velká škoda.
A záleží na tom, proč a v které fázi to selhalo? ESA ve svých projektech vyžaduje certifikáty na každou součástku, na každý úkon, proces. Pomohlo to? Ne. Je to absurdní byrokratická mašinerie, která naprosto nemá vliv na výsledek. Pokus máte v pořádku papíry, je to OK. A že to neseje? Nevadí, třeba to vyjde v příštím století.
Buďte tak hodný a odpusťte si své jedovaté spekulace. Evidentně nechápete význam certifikací. Z vašeho komentáře mám dojem, jako kdybyste si tvrdil, že si ESA myslí, že co má její certifikát, nemůže selhat. Chyba! Selhat může vždy všechno bez ohledu na certifikát. Zásadně se ale mýlíte v tom, že podceňujete význam certifikací. Samozřejmě nejsou všespásné, ale to ani není jejich úkolem. Certifikáty mají zajistit co možná nejmenší pravděpodobnost neúspěchu, ale ta nikdy nemůže být nulová. Certifikáty mají zajistit vychytání hlavních problémů, ale každý systém samozřejmě mohou postihnout různé problémy a čím je systém komplexnější, tím je jich více. Není tedy nic divného na tom, že díl, který má certifikát, selže. Kdo by si myslel, že jakákoliv součástka, může mít stoprocentní spolehlivost, byl by naivním snílkem. Selhávají díly s certifikáty i bez nich, ale certifikát neznamená ochranu před selháním – jen zajišťuje, aby to selhání bylo co nejméně pravděpodobné.
Jo jo, já nechápu, píšu jedovaté spekulace… No máte to těžký. Hlavně hodně zdraví přeju.
Takže složitě počítané pravděpodobnosti selhání pro certifikované součástky, které mají zajistit prakticky bezproblémovou funkci jsou najednou k ničemu. Raketa může selhat vlastně kdykoli.
No tak budeme lítat s Indama, Číňanama a Elonem. Sice z toho nejsou granty, projekty a dotace, ale zato tam tam přístroj reálně poletí. A ty co jdou jen po penězích a mediální slávě necháme ESA. Každý svého štěstí strojvůdcem.
Nic jste z mého komentáře nepochopil a pořád si jedete svou. Já nemohu za to, že máte nějaký osobní problém s certifikačními procesy. Projevujte však své mindráky někde jinde.
Rakety padají všem – Indi, Číně i soukromým firmám. Jestli si myslíte, že certifikační procesy má jen Evropa, pak se velmi hluboce mýlíte. A ještě k té první části – Na každé raketě máte tisíce různých součástek. Každá z nich je spolehlivá dejme tomu na 99,99% (vymyšlené číslo jen pro potřeby příkladu), ale 99,99% není 100%. Každá součástka může někdy selhat – ať je evropská, japonská, americká nebo ruská. Certifikace pouze zajistí, že ta spolehlivost bude 99,99% a ne třeba jen 99,9%. Ostatně třeba i NASA chtěla u komerčních lodí pro posádku původně pravděpodobnost ztráty posádky 1:1000. Když zjistili, že je to nedosažitelné (kvůli pravděpodobnosti srážky s kosmickou tříští), tak sami v rámci certifikačního procesu tu požadovanou pravděpodobnost snížili na 1:270. Doufám, že to stačí jako příklad toho, že stoprocentní není v technice nikdy nic.
Však já si taky své mindráky vybíjím na své ženě a dětech. Vás se, pravda marně, snažím vzdělat. Co se týče čísel, vzdal jsem to už dávno. Když zabřednete do primitivní statistiky, jste k smíchu i středoškolákovi.
Prosím nedělejte to. Pracujte s emocemi a pravdami. Tam je Vaše síla. Tam dokážete zvítězit realitě navzdory.
A hlavně, nevychovávejte děti.
Někdo je k smíchu statistikou, jiný zase tím, že zatvrzele zkouší zesměšnit experty z kosmických agentur a povyšuje se nad ně. A o takové Brouky Pytlíky, kteří snědli všechnu moudrost světa u nás nestojíme. Diskuse s vámi je zbytečná a přestává mne bavit.
Je fajn, že o brouky pytlíky nestojíte. A ani o Ferdy Mravence. Vaše přednášky dávám svým dětem ke studiu. Názor si udělají sami.
Nevím, proč v této souvislosti zmiňujete moje přednášky. Samozřejmě nejsou dokonalé, ale aspoň v nich ze sebe nedělám borce, který ví víc než lidé z těch firem / agentur. Jestli je mi totiž něco z duše odporné, je to právě povyšování se nad lidi, kteří v oboru pracují a daném problematice se každý den věnují. O podobné komentáře u nás opravdu nesotjíme.
Je to vidět i na rychlosti. V čase videa 25:54 se zapálil motor a rychlost byla v tu chvíli 7,55km/s. Na chvilku skočila na 7,56km/s ale potom už jenom klesá. V čase 29:30 už má jen 7,50km/s.
To je zaujímavé, tá rýchlosť naozaj nerástla. A žiadny komentátor si to nevšimol.
Bohužel, zaměřili jsme se na jiné aspekty a telemetrii tolik nesledovali.
Co si vzpomínám celkem asi na 4 takové případy (mimo jiné Sojuz s posádkou), tak si nevšimne nikdy žádný komentátor – tím vůbec nemyslím jen pány z kosmonautix, ale primárně ty „originální“, co to komentují anglicky, rusky nebo francouzsky. Takže je to unikátní příležitost, kdy si to divák může „chytnout“ sám, když dává pozor.
Ale je to stejně problémové, jako pro ty komentátory – v 95% případů je vše nominální a dost nudné a zaregistrovat tu případnou „anomálii“ není easy.
Máte pravdu, ale na obranu komentátorů originálních přenosů – oni to taky nemají lehké. Musí pracovat s velkým množstvím informací a někdy se k nim zpráva o problému třeba ani nemusí dostat.
Ano, máte to těžké. 🙂
Přijde mi, že tam problém nastal ještě dřív. V čase 5:50, kdy ještě hořel Z9, došlo k náhlému zastavení nárůstu rychlosti a výška od té doby rostla už jen velmi pomalu. Zvláštní je jen, že telemetrie se pořád držela té předpokládané a odchylovat se začala až po údajném zapálení motoru Avum. Jsem zvědavý, na co při analýze přijdou.
V každém případě se s námi staré rakety neloučí nijak důstojně. Vega dvě selhání krátce po sobě. Delta IV Heavy nekonečné odklady. Jen doufejme, že si slabou chvilku nevybere i Ariane 5 s JWST.