31. října 2020
Přesně před 20 lety v 8:52:47,241 SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-U ďábelského výrobního čísla A15000-666. Po 8 minutách a 50 sekundách letu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz TM-31 (výrobní číslo 205). Na její palubě byla trojice kosmonautů – velitel Jurij Pavlovič Gidzenko, palubní inženýři Sergej Konstantinovič Krikaljov a William McMichael Shepherd. Posádka to byla mezinárodní a také mířila k zárodku Mezinárodní kosmické stanice ISS tvořeného dvěma ruskými moduly Zarja a Zvezda a americkým modulem Unity se dvěma přechodovými tunely PMA-1 a -2.
Start nosné rakety Sojuz-U s kosmickou lodí Sojuz TM-31
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/
Po devíti korekčních manévrech se kosmická loď Sojuz TM-31 přiblížila 2. listopadu 2000 v 10:06 SEČ na vzdálenost 170 metrů od stanice ISS a zahájila let ve formaci. Po pár minutách začalo konečné přiblížení ke stanici ISS. V 10:21:03 SEČ došlo ke spojení se zadním stykovacím uzlem modulu Zvezda a po přitažení přírub a uzamknutí zámků bylo pevné spojení dokončeno v 10:29 SEČ. Hmotnost celého komplexu v daném okamžiku byla 73 498 kg. O necelou hodinu později v 11:23 SEČ byly otevřeny průlezy mezi kosmickou lodí Sojuz TM-31 a modulem Zvezda. O 20 minut později vstoupila trojice na palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS a zahájila první dlouhodobou Expedici pod vedením Williama Shepherda.
Od tohoto historického okamžiku je stanice ISS trvale osídlena až do dnešních dní, kdy na její palubě probíhá již 64. dlouhodobá Expedice. První roky života stanice ISS i posádek se nesly v duchu stavby samotné stanice. Po jejím dokončení se hlavní činností stala věda, ale také rutinní údržba stanice tak, aby vydržela sloužit co nejdéle. Ke stanici ISS se doposud vydalo 100 pilotovaných kosmických výprav – 62krát Sojuz, 37krát americký raketoplán a 1krát Crew Draron. Nepilotovaných letů bylo ještě více, celkem 133 – 81krát Progress, 20krát Dragon, 15krát Cygnus, 9krát HTV, 5krát ATV, 2krát Proton-K, 1krát Crew Dragon. Ke stavbě, ale i k opravám a obsluze vědeckých experimentů provedly posádky celkem 231 kosmických vycházek, z toho 177 v amerických skafandrech EMU a 54 v ruských skafandrech Orlan.
Podoba stanice ISS v počátku Expedice 1
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/
Na palubě kosmické stanice ISS celkem pobývalo 241 osob z 19 států světa, některé opakovaně. Nejčastějšími návštěvníky, kteří byli na palubě ISS celkem 5krát jsou Jurij Ivanovič Malenčenko a Fjodor Nikolajevič Jurčichin. Uvnitř i vně stanice ISS proběhlo za její historii téměř 3 000 experimentů, do kterých se zapojily vědecké týmy ze 109 států světa včetně České republiky. Pouze na vědeckých experimentech pracovala posádka stanice ISS 46 000 hodin. Na stanici bylo dopraveno okolo 85 tun vědeckého materiálu a zpět na Zemi dopraveno 27 tun výsledků. Aktuálně na stanici běží okolo 350 experimentů a kompletní šestičlenná posádka se jim věnuje okolo 40 hodin týdně. S rozšířením stálých posádek na 7 členů naroste tato hodnota skoro na dvojnásobek, tj. 75 hodin práce na vědeckých úkolech týdně.
Posádka Expedice 1
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/
Vraťme se ještě na chvíli k posádce Sojuzu TM-31 a Expedici 1. Úkolem trojice kosmonautů bylo v prvních dnech oživit stanici, spustit systémy podpory života, přípravnu stravy, ale třeba i toaletu. V prvním měsíci pobytu byly podmínky velmi spartánské, z důvodu nedostatku elektrické energie nebylo možné současně pobývat ve třech modulech stanice. To se změnilo až s příletem raketoplánu Endeavour (mise STS-97), který na ISS dopravil příhradový nosník ITS-P6 s radiátory PVR-S4, -S6 a -P6 a hlavně dva dvojité panely fotovoltaických článků PVAA-P6. Na stanici ISS v době pobytu první posádky dorazily ještě raketoplány Atlantis (STS-98), Discovery (STS-102) a dvě ruské zásobovací lodě Progress-M1 4 a Progress-M 44. Kosmonauté Jurij Gidzenko, Sergej Krikaljov a William Shepherd opustili stanici ISS po 136 dnech, 17 hodinách a 9 minutách, to je i délka první dlouhodobé Expedice na ISS.
Podoba stanice ISS na konci Expedice 1
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/
Zpět na Zemi se nevraceli na palubě lodi Sojuz TM-31, ale na palubě amerického raketoplánu Discovery (STS-102), který na ISS dopravil víceúčelový logistický modul MPLM Leonardo a zejména posádku Expedice 2. K oficiálnímu předání velení nad stanicí ISS došlo 19. března 2001 v 01:50 SEČ, kdy jej převzal ruský kosmonaut Jurij Vladimirovič Usačov. Šlo o formalitu, fakticky k předání došlo dříve přesunem tvarovaných křesel pro novou posádku do Sojuzu TM-31. Raketoplán Discovery přistál 21. března 2001 ve 12:42:08,968 SEČ na letišti Kennedy kosmického střediska. Ukončila se tak kosmická výprava trojice mužů, kteří jako první dlouhodobě pobývali na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Jejich mise, včetně dopravy trvala 140 dní, 23 hodin, 40 minut a 19 sekund.
Zdroje obrázků:
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…70ea804ce31de115ccb7e2caf60cb1cd&oe=5FC29DF0
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…96d1099c0a20bb39acf1ee8a2b933901&oe=5FC30A35
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…589967958982b445653c3306cd48afd3&oe=5FC1ADAD
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…3038e9f399638c3f63c472714e8296b6&oe=5FC0DBF3
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…24559c05394f4313b035fc812e418ed9&oe=5FC3B596
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
na seriál si počkáme, já vím 🙁
budu skrytě desetiletí čekat v naději 😉 třeba někdy začne
…i když …. vzhledem k tomu, jak dlouho trval Mir, by seríál o ISS mohl trvat taky – desetiletí (a bylo by to super)
Nestrašte! 🙂
Měl bys zvednout hozenou rukavici. Kdo jiný, než ty, by se měl pustit do nekonečného seriálu 😀 Navíc nebudeš muset minimálně 20 let vymýšlet nové téma.
Sakryš, to jste se všichni domluvili, nebo co? 😀
Aby to bylo o něco méně průhledné, tak se přidám a souhlasím, že by to mohl být supr seriál. Takže jak pane Šamárek? 😛
Pane Zvoník, Vy zlobíte!
Ale jo, seriál z toho bude, ale až tak za deset let, až bude stanice na dně oceánu a příběh dokončen, může být?
Teď sis to u mě Ondro pěkně rozházel, snad ani na pivo s tebou již nikdy nepůjdu. Za 10 let bys rád viděl ISS na dně oceánu, jo? Pche. 😀
Sakrapes, tak tedy za dvacet let (ať je tam nějaká rezerva). Lepčí? 🙂
A propos – jaký je momentálně odhad životnnosti ISS jako celku?
Ano lepší 🙂 2030+, já očekávám ještě o něco déle 😛
Díky, tak to je výborná zpráva (jak pro fanoušky kosmonautiky obecně, tak pro mě – tím víc času, než se do toho seriálu budu muset pustit… :-D).
Jasně! Seriál o ISS! Co je ve světě kosmonautiky zajímavějšího a úžasnějšího?
Saturn V: Doufam ze to bude brzy Gateway, preci jen to bude prvni stanice u jineho velkeho vesmirneho telese nez je Zeme a s pomerne detailnim vyhledem na Mesic.
A hlavne ty pilotovane mise, bez urazky ale pohled na startujici SLS s Orionem bude uchvatnejsi nez na F9 s CD startujici k ISS.
Hlavne at vse klapne.
Gratulujem ISS k pekným okrúhlym číslam – 20 nepretržitých obývaných rokov a 100 príletov pilotovaných lodí.
Zaujímavé je, že nebyť lodí Sojuz by to nebolo možné, lebo raketoplány iba prileteli a odleteli a posádke by neostal „záchranný čln“. Aj tu je vidieť, aké veľmi zlé rozhodnutie bolo z americkej strany vsadiť všetko na raketoplán a nenechať žiť napr. loď Apollo. Prevádzkovať čisto americké stanice Freedom či Alpha len s raketoplánmi by bolo podľa mňa neprijateľné riziko.
NASA samozřejmě se „záchranným“ člunem trvale připojeným k ISS počítala. Po změně logistiky ve prospěch Sojuzů k jeho použití nedošlo
Apollo bylo nepoužitelné koncepčně. Mělo nevhodné složení atmosféry, chyběly mu fotovoltaické panely a pro lety na nízkou oběžnou dráhu bylo předimenzované.
Apollo bylo nepoužitelné především proto, že poslední letělo v roce 1975 a stavba ISS začala v roce 1998. V souvislosti s ISS se s ním nikdy neuvažovalo.
Chtěl jsem spíš poukázat na to, proč Apollo nepřežilo ani ty 70.léta a bylo tak rychle a definitivně zatraceno na rozdíl třeba od Sojuzu
Ale zase to platí i obráceně – nebýt raketoplánů a jejich přepravní kapacity, tak by bylo patrně nemožné postavit stanici v podobě, v jaké je.
Krasny clanok, krasne zhrnutie, fantasticke cisla a vysledky 20 rocnej prace a usilia spickovej ludskej vedy a inzinierstva.
Malou a zanedbatelnou skvrnou je len prispevok nejakeho Vaclav-a, ktory pravidelne zamori aj ten najkrajsi vzduch niecim pachnucim.
Jen porovnávám čísla a ta nelžou. Příkladně pokud počítám 15 let plného provozu v 6ti lidech je to cca 800.000 osobohodin . 1/3 z toho je 280.000 osobohodin, vědecké práci bylo věnováno dle článku 46.000, to je 18%.
Tím nijak nenapadám článek, ten je perfektní, jen z něj čerpám a nad čísly se zamýšlím.
Ostatně vývoj nepředpokládá další ISS, ani na LEO, ani u Měsíce z toho plyne, že další obdobná věda se budě dělat převážně automaty a zejména levněji.
Robotika nedokáže vše, člověk je v mnoha ohledech nenahraditelný.
Tezko rici co predpoklada vyvoj, nektere navrhy jsou docela velkoryse:
https://www.space.com/36312-mars-base-camp-astronauts-2028.html
to neznamena ze vzniknou.
Automaty nas na jinem kosmickem telese zit nenauci a prosazovanim automatu
za kazdou cenu upozadite nebo zcela zazdite vyvoj technologii souvisejici s pilotovanou kosmonautikou-treba, kdyz navazu na jeden z predchozich clanku, vyvoj skafandru/technologii, ktere umi lepe odolat mesicnimu prachu, rozumna cesta je synergie robot-clovek
Nemusíte mít obavy. Tahounem vývoje technologií pro lety s posádkou se stane kosmická turistika.
V profi práci v kosmu, včetně vědy, ale neodvratně nastane dominance robotů. Křivky výkon/cena lidí a robotů se prostě protnou.
Turistika ale doufejme časem dodá komfort a bezpečí, takže do kosmu bude možné posílat top vědce, což je zase jiná liga. Ti budou moci trávit vědou 100 procent a někdo jiný se postará o jejich jídlo atd. A ten někdo možná bude dálkově ovládaný robot.
Už v té první úvaze máte chybu, ale nechme ji tam, ať je to zábavnější. Kolik tedy podle vás je ideální čas strávený posádkou na vědeckých úkolech na kosmické stanici? Zkuste to pro nás srovnat, např. se Skylabam, nějakým Saljutem a Mirem. Podíval jste se někdy jak vypadá pracovní týden na stanici ISS? Podíval jste se někdy na rozdíly v týdnech, kdy např. ke stanici přilétá kosmická loď nebo se chystá EVA? Zamyslete se nad tím. A dále. Kterých 50 % experimentů, které se dělají na ISS, je podle vás možné realizovat stejně na jednoúčelových družicích jak píšete v prvním příspěvku?
Michale, myslím, že odpovědi se od Václava nedočkáš (a pokud ano, nebude to odpověď v pravém slova smyslu, ale zase takové „hluboké“ úvahy vycucané z prstu), tak jako už mnohokrát :-).
Hlupák není ten, kdo neví, ale kdo vědět nechce.
Vyvoj nepredpoklada ziadnu dalsiu agenturnu (= vladnu) ISS na LEO. Predpoklada sa, ze sa toho chopi sukromny sektor. Ono by to bolo kontraproduktivne za vladne peniaze nieco stavat opatrnym pristupom NASA. Sam administrator NASA sa pri spustani Crew Dragona vyjadril, ze dufa, ze bude lietat aj inym staniciam ako k ISS.
Situacia dospela do stadia, ze komercny zaujem existuje (to je vidno uz na ISS s europskou platformou a japonskym vypustacom cubesatov). Dalsiu stanicu si v pohode moze zainvestovat komercny sektor sam.
Produktivita je tedy zatraceně nízká, když jeden člověk navíc zvedne produktivitu o 100%. Jednoduchým počtem vychází, že při šestičlenné posádce jen jeden statisticky dělá vědu a pět jich obsluhuje stanici. Pokud by některé experimenty řekněme kolem 50% bylo možné realizovat na jednoúčelových automatických družicích, třeba i typu NANO, produktivita dále skokově klesá. Samozřejmě některé dlouhodobé experimenty nelze bez posádky realizovat, na což by ale postačila jednoduchá stanice typu Saljut. Ostatně vbrzku nám to předvede Čína.
Mozna se pletu, ale pokud je mi znamo, to zvyseni produktivity vedecke cinnosti se tyka pouze zapadniho segmentu.
Nema tedy smysl pri porovnani kalkulovat s celou posadku, vcetne rusu obsluhujicich rusky segment.
Ano aj nie. Ako uz bolo podotknute, zvysenie produktivity sa tyka iba zapadneho segmentu. Zadruhe, cast produktivity si bere na vrub cvicenie (a nie je to malo, tusim 2-3 h denne), spanok, jedlo a sukromny cas astronautov. Udrzba stanice je narocna a zerie rovnako vela casu. Ale treba si uvedomit, ze tam nie su ziadne upratovacky, mechanici, skladnici ani recepcne. Takze pod udrzbu sa pocitaju aj veci, ako upratovanie kontajnerov s materialom a experimentami, vykladanie a nakladanie lodi, cistenie toaliet, zbieranie odpadu pre Progressy.
Mohla by byt produktivita aj vyssia? Asi mohla, ale chcelo by to trocha viac ludi. Ono totiz clovek je produktivnejsi, ak moze na jednej ulohe robit nepretrzite a napr. nemusi ist kotvit lod, alebo servisovat stanicu. S nakladmi, ktore ale vtedy boli, bolo nemyslitelne, aby sa stanica zvacsila natolko, aby vedela pobrat trebars 20 clennu posadku obsahujucu udrzbarov.