Gateway (srpen 2020)

V červencovém dílu jsme věnovali čtyři odstavce aktuálním informacím o energetickém a pohonném modulu PPE a o vědeckých přístrojích, které na něm budou umístěny. Nyní se podíváme na obytný modul HALO. Když NASA počátkem června podepsala s holdingem Northrop Grumman kontrakt na předběžný návrh modulu, bylo součástí smlouvy ustanovení o subdodavatelských smlouvách na počáteční dodávky hardwarových prvků s dlouhou dobou výroby. V zásadě to znamená, že na základě smlouvy o předběžném návrhu modulu získal Northrop Grumman oprávnění ke shromažďování prvních kusů letového hardwaru. A už počátkem srpna byla zveřejněna fotografie výkovků, které Northrop Grumman odeslal do Itálie a které dorazily do Thales Alenia Space Italia v Turíně.

Každá z nazelenalých kulatých struktur na náhledové fotografii je masivním kusem hliníku, ze kterého bude obráběn jeden prstenec pro základní strukturu modulu HALO. Barva je ochranné povrchové ošetření hliníku a spolu s dalším materiálem bude během obrábění řezným nástrojem odebrána. Prstence budou zajišťovat strukturální tuhost konstrukce hermetizovaného pláště modulu a během výroby budou sloužit například k připojení manipulačních obručí.

Počáteční výroba modulu PCM nákladní lodi Cygnus v Thales Alenia Space. Zde bude vyroben i o metr delší modul HALO.

Počáteční výroba modulu PCM nákladní lodi Cygnus v Thales Alenia Space. Zde bude vyroben i o metr delší modul HALO.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Základní struktura modulu bude vyrobena podobnou technikou jako moduly PCM nákladních lodí Cygnus. Výroba bude velmi podobná a bude při ní použito mnoho stejných nástrojů a svařovacích přístrojů. HALO však bude mít rozsáhlejší systém řízení podmínek podpory života. Mimo pasivního systému bude mít i aktivní systém tepelné regulace s chladicími smyčkami a tepelnými výměníky.

Na říjen 2020 je plánován předběžný přezkum Preliminary Design Review (PDR) návrhu modulu. Po něm má na přelomu let 2020/2021 následovat víceprvkový přezkum Critical Design Review (CDR) a v červnu 2021 systémový přezkum CDR.

HALO má být vynesen v listopadu 2023 v plně integrované konfiguraci s modulem PPE. Z důvodu společného startu se bude částečně lišit od původního návrhu. Hlavní změnou je odstranění servisní sekce, jejíž funkci převezme PPE. Z HALO byl vyřazen náklad, který bude dodán samostatně při první zásobovací misi. I s těmito eliminacemi však musel Northrop Grumman stále hledat další způsoby, jak snížit hmotnost modulu, aby splnil nový požadavek společného startu.

Podstatná věc, která se nezměnila, je vnitřní obytný objem modulu. HALO bude mít stejný průměr 3,07 m jako Cygnus, ale s délkou 6,1 m bude o metr delší, aby vyhověl potřebám na téměř 30 m3 hermetizovaného prostoru. Konstrukce modulu bude mít tři stykovací uzly.

Vnitřní prostor nákladní lodi Cygnus

Vnitřní prostor nákladní lodi Cygnus
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com

K integraci modulů PPE a HALO má dojít v Kennedyho vesmírném středisku. V současné době se předpokládá, že by k ní mohlo dojít zhruba tři až čtyři měsíce před startem. Společná sestava obou modulů na oběžné dráze Měsíce je považována za bezpečné útočiště pro astronauty.

Žádost o návrhy na startovní služby vydala NASA 6. května s předpokladem výběru z došlých nabídek do konce podzimu. Je veřejným tajemstvím, že podle interních dokumentů NASA bude nosným prostředkem Falcon Heavy s novým, větším aerodynamickým krytem a že výrobci obou modulů Maxar Technologies a Northrop Grumman jsou s tímto nosičem obeznámeni. Znalost nosné rakety umožňuje optimalizovat konstrukci modulů a odstranit naddimenzovanost některých dílů, která by byla nutná při zachovávání kompatibility s různými nosiči. Pro NASA však bylo klíčové, aby byl vývoj většího krytu pro Falcon Heavy zaplacen z armádních rozpočtů. V době vydání žádosti na startovní služby totiž probíhalo výběrové řízení na nosné rakety pro armádní mise, do kterého SpaceX přihlásilo Falcon 9 a Falcon Heavy a manažeři NASA netrpělivě čekali na výsledek.

Falcon Heavy s větším aerodynamickým krytem a vertikální obslužnou věží

Falcon Heavy s větším aerodynamickým krytem a vertikální obslužnou věží
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

7. srpna oznámilo Space and Missile Systems Center výsledek výběrového řízení. Na rok 2022 objedná pro ministerstvo obrany a pro Národní úřad pro průzkum startovní služby pro tři kosmické mise. S ULA bude podepsán kontrakt pro mise pod označením USSF-51 a USSF-106 v úhrnné hodnotě 337 milionů USD, SpaceX byla přidělena mise USSF-67 na třetí kalendářní čtvrtletí roku 2022 za 316 milionů USD. Tato částka naznačuje, že mise pravděpodobně poletí na raketě Falcon Heavy s větším krytem. Levná cesta k pořízení nosiče pro PPE/HALO je tak zřejmě volná.

V minulých dílech jsme sledovali proces objednávání materiálů a počáteční stavbu dílů SLS a Orionu pro Artemis III. Tato mise má být prvním pilotovaným letem Orionu se stykovacím uzlem na oběžnou dráhu Měsíce, zatímco při misi II má pilotovaný Orion bez stykovacího uzlu kolem Měsíce pouze prolétat. Podle primárního scénáře nemá Orion při misi III u Gateway zakotvit, tato možnost však nebyla s definitivní platností vyloučena.

Ilustrace zárodku stanice Gateway – modulů PPE a HALO

Ilustrace zárodku stanice Gateway – modulů PPE a HALO
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Mise Artemis I je nyní plánována na listopad 2021. Orion pro misi II bude mít základní sadu avioniky novou, přičemž veškerá zbývající avionika bude demontována z Orionu z mise I a integrována do Orionu pro misi II. Úřad generálního inspektora NASA zveřejnil informaci, že podle úředníků programu si integrace použité avioniky Orionu z mise I do mise II vyžádá přibližně dvacetiměsíční interval mezi oběma starty, což tlačí misi II na srpen 2023. Již na říjen 2024 je přitom plánována mise III. Aby se zastavil dominový efekt a snížila se závislost mise III na misi II, rozhodli úředníci programu, že pro misi III nepoužijí žádnou letěnou avioniku z mise II. Proces objednávek kompletní nové avioniky do Orionu pro Artemis III je nyní v plném běhu.

Marshallovo středisko také nedávno objednalo suroviny dlouhodobé povahy pro výrobu třetího letového exempláře adaptéru LVSA. Ten je určen pro připojení horního stupně ICPS na centrální stupeň rakety SLS. Objednávka se týkala slitiny 2195 hliníku a lithia pro panely adaptéru a slitiny série 7000 hliníku se zinkem pro horní a spodní prstenec adaptéru, jejíž dodání trvá nejdéle. Fyzická výroba panelů má začít počátkem příštího roku.

Dokončený demonstrační panel adaptéru Universal Stage Adapter pro SLS Block 1B, květen 2020

Dokončený demonstrační panel adaptéru Universal Stage Adapter pro SLS Block 1B, květen 2020
Zdroj: https://yellowhammernews.com

Mimochodem, čtvrtá raketa SLS Block 1 má podle platné verze autorizačního zákona vynést v roce 2025 sondu Europa Clipper. Pokud Kongres autorizační zákon neupraví, bude muset Marshallovo středisko pravděpodobně koncem letošního roku objednat čtvrtý adaptér LVSA. Případná objednávka tohoto adaptéru však vyžaduje pokyn z centrály NASA, který nebyl dosud vydán. Konfigurace dalších raket SLS není zatím jistá. Administrativa Bílého domu chce pokračovat ve startech SLS Block 1 s horním stupněm ICPS, zatímco Kongres prosazuje a financuje vývoj verze SLS Block 1B s výkonným horním stupněm EUS.

minulém dílu jsme podrobně popsali návrh rozpočtového výboru Sněmovny reprezentantů na financování pilotovaných průzkumných letů pro fiskální rok 2021. Dne 31. července tento návrh schválila beze změn celá Sněmovna. Obdobný vlastní proces návrhu a schvalování rozpočtu ještě čeká Senát.

Tři týmy vybrané pro rozpracování studií lunárního landeru pro Artemis III pokračují v zasmluvněné práci. Týmy se mají v srpnu sejít, aby projednaly standardy pro vývoj landeru. Zatímco oficiálně NASA z politických důvodů stále uvádí rok 2024, manažeři agentury se v posledních dnech spíše odmítají vyjadřovat k životaschopnosti termínu s tím, že k přistání dojde, až bude vše připraveno a až bude co nejvíce zaručena bezpečnost pro posádku. Úřad generálního inspektora NASA totiž 5. srpna oznámil přezkum bezpečnostních výzev, kterým NASA čelí při úsilí o návrat na Měsíc v roce 2024.

Plánovaná stanice Gateway u Měsíce

Plánovaná stanice Gateway u Měsíce
Zdroj: https://www.nasa.gov

Protože se blíží volby prezidenta Spojených států amerických, nemůžeme se vyhnout zmínce o návrhu Platformy 2020. Návrh 27. července odsouhlasil Výbor pro platformu Demokratické strany a doporučil jej ke schválení delegátům na konventu strany, který se bude konat 17. – 20. srpna. Demokratická platforma je stranické prohlášení shrnující myšlenky a vize, kterými se v následujícím čtyřletém období řídí strana jako celek. Letošní návrh obsahuje požadavek zachovat kontinuitu v programech NASA. “Podporujeme práci NASA na návrat Američanů na Měsíc a směřování dál na Mars, podniknutí dalšího kroku v průzkumu naší sluneční soustavy“. Ačkoli stranická platforma není závazným dokumentem, poskytuje informace o politice, kterou by Joe Biden, kandidát na prezidenta, uplatňoval, pokud by byl zvolen. Jazyk platformy naznačuje, že by administrativa vedená Bidenem nesměřovala k zásadním změnám například v podobě ukončení programu Artemis. Pokračovala by v hlavních programech NASA, ale bez konkrétního data návratu na Měsíc, které současná administrativa stanovila z politických důvodů na rok 2024, ale které je beztak vysoce nepravděpodobné kvůli nízké vyspělosti návrhů lunárního landeru.

Charles Bolden, který byl administrátorem NASA v době prezidenta Baracka Obamy a viceprezidenta Joe Bidena, řekl v rozhovoru pro SpaceNews k případné Bidenově administrativě: “Doufám, že tato administrativa a další budou nadále spolupracovat s Kongresem pro získání finančních prostředků k udržení programu Artemis“. Joe Biden ve svém prohlášení týkajícím se vesmírné politiky neuvedl žádné podrobnosti: „Jako prezident se těším na pokrok v odhodlání Ameriky usilovat o průzkum vesmíru a vědecké objevy, které budou inspirovat novou generaci při pohledu na oblohu a při představě všeho, co může být naší budoucností“.

Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.af.mil/
https://oig.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://spacepolicyonline.com/
https://spacenews.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EeSt-8QXYAQajdP?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/DhU6CX6W4AAaO6V?format=jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2015/11/PREVIEW7.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…3dec839163060df1b2bed77793236410&oe=5EBBBD43
https://pbs.twimg.com/media/EdDsoD0WsAA4z5v?format=png&name=large
https://yellowhammernews.com/…/2020/05/Dynetics-USA-scaled-e1590620128696.jpeg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/iac5_gateway_ppehalo_005.png

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

38 komentářů ke článku “Gateway (srpen 2020)”

  1. Hawk napsal:

    Jestli PPE+Halo poleti v listopadu 2023 a Artemis 2 podle posledni verze harmonogramu v srpnu (takze se s pravdepodobnosti hranicici s jistotou stejne presune nejmene do roku 2024) tak Artemis 2 uz muze misto obkrouzeni Mesice rovnou zakotvit u Gateway.

    Jinak nevim, skoly nemam, ale naplanovat si na prekutani avioniky z lodi do lodi 20 mesicu, to se asi opravdu uz muze stat jen v nepodnikatelskem sekotoru. Za naklady na migracni tym rychle roty by se mozna poridila avionika nova.

    Zaverem diky za pekne shrnuti aktualniho deni kolem Gateway

    • Jiří Hošek napsal:

      Díky za kladný ohlas na článek.

      Možnost připojení Orionu při misi Artemis II ke Gateway na dráze NRHO byla jednou z posuzovaných možností, byla však zamítnuta pro nepřijatelné riziko negativního vlivu na harmonogram – viz červené políčko v tabulce
      https://i2.wp.com/www.kosmonautix.cz/wp-content/uploads/20200513-nac-heoc-aes-v3-8.jpg
      O řádek výš v tabulce je zhodnocení možnosti setkání na vysoké oběžné dráze Země s časově limitovaným rozpětím mezi oběma starty (PPE/HALO má letět k Měsíci po spirále po dobu devíti měsíců).

    • Ivo napsal:

      Je potřeba si uvědomit, že primárním cílem je zisk zapojených firem a až někde na konci je čas a ekonomická stránka. Je potřeba vysát NASA a spol. maximálně co to půjde než nastoupí konkurenční firmy a ceny se propadnou tak, že už na tom nikdo jen tak snadno lehce nevydělá stovky milionů dolarů a to navíc vcelku bez rizika.

      • Jiří Hošek napsal:

        Pokusím se to vysvětlit. Původně měla mise II letět v konfiguraci SLS Block 1B, která vyžadovala rozsáhlé úpravy mobilní vypouštěcí plošiny. To umožňovalo realizovat misi II nejdříve 33 měsíců po misi I. Proto byla v Orionu pro misi II plánovaná kompletně repasovaná avionika z mise I. V roce 2018 však Kongres rozhodl financovat stavbu nové vypouštěcí plošiny pro SLS Block 1B, což umožnilo manažerům NASA realizovat misi II ve slabší konfiguraci SLS Block 1 z první plošiny s kratším odstupem po misi I. V souvislosti s tím NASA objednala v roce 2018 pro misi II aspoň urychlenou výrobu jedenácti boxů základní části avioniky, které jsou nutné pro počáteční elektrické oživení systémů Orionu, plánované na příští rok.

        • Ivo napsal:

          Však píšete konkrétně o tom o čem já jsem psal obecně. Je potřeba profinancovat maximum možného co ještě jde. Brzy bude konec a pak už budou pouze paběrkovat. Je to stejné jako kdysi byly lety letadlem výsadou bohatých a letecké společnosti vydělávaly velké peníze, pak přišel Ryan a dneska se lítá za pár korun a letecké společnosti běžně krachují, protože to nejsou schopny utáhnout, přežijí jen ti nejlepší (myšleno ekonomicky, úroveň šla pochopitelně značně dolů skoro až na teoretické dno).

          • Jiří Hošek napsal:

            Však se s Vámi nepřu. O Vašem odhadu „Myslím si, že těch letů bude tak akorát na prsty na jedné ruce“ vím a nemám potřebu to komentovat. Jen jsem chtěl popsat Hawkovi situaci ohledně letové avioniky v konkrétních souvislostech.

          • Jan Jancura napsal:

            To je takové klišé. Ne všude může z objektivních důvodů mít konkurence své místo. Základní podmínkou je výhled na opakované aplikace pro více zákazníků. S tím budou u měsíčního landeru asi problémy. Ono se hezky v přihláškách do soutěže slibuje, a pak se hůře sliby naplňují. Jsem moc zvědavý na finální řešení měsíčního landeru, jeho výslednou cenu a konečný termín.

          • Ivo napsal:

            Aha, já jsem to pochopil jako volnou reakci na to co jsem psal já, protože se to zařadilo pod můj příspěvek.

            Za tím odhadem si zatím stále stojím, v současné době by to odpovídalo aktivní službě někdy do roku 2027. V té době bude již velký tlak na to, aby se opustila tato extrémně předražená varianta dopravy a přešlo se na jiné, v té době již dostupné a mnohem levnější možnosti.

          • Ivo napsal:

            Ad Jan Jancura:

            Pokud jde o ten Měsíc, dovedu si představit výlety na Měsíc pro dejme tomu 20 lidí, kdy bude cena 20-40M$ a celkové náklady mise budou třeba 200-400M$. Ta tu cenu by se zájemců našlo určitě dost.

            Navíc za tuto cenu se vyplatí tam posílat vědce, kteří začnou zkoumat povrch a zjišťovat možnosti využití. A to pořád nemluvíme o 3He, které by se pak vyplatilo na Měsíci těžit.

  2. Vaclav napsal:

    Při vyhlášení projektu Artemis jsem si představoval, že prioritou bude Woman on moon, obdobně jako v projektu Apollo a GAT bude odsunut do pozadí. Jak se zdá je tomu právě naopak, ze zdlouhavého vybírání Landeru lze vytušit snahu o vyšumění Trumpa, ne-li čekání na nového prezidenta.

  3. SaturnV napsal:

    Zase parádní článek. Tento seriál mě už dříve zaujal a přečetl jsem si díly dozadu. Jak bude kosmonauty Gateway chránit před radiací?

  4. Jan Jancura napsal:

    Díky za kvalitní článek. Jsem zvědavý jaký bude skutečný termín přistání Američanů na Měsíci.

  5. Jan Jancura napsal:

    Asi tak. Má NASA nějakou konkrétnější představu na vybudování alespoň malé základny na Měsíci?

  6. Mario napsal:

    Ten pôvodný termín 2024 je čistá fantázia. A odhadnúť nový je skoro nemožné. A to sa tam stále nepočíta korona vírus. Nemyslím časové zdržanie ale skôr brutálny dosah na ekonomiku. Už teraz má USA brutálne dlhy a stále nevedia aký dosah bude mať pandémia na ekonomiku. A myslím že sa bude musieť škrtať a uťahovať opasky. A NASA to takisto zasiahne. Dúfam že sa len budú posúvať termíny a vedu a nové projekty to veľmi nezasiahne.

  7. baykanur napsal:

    Transform Artemis II into a long-lasting mission (with Gateway and Dragon XL), do you think it is feasible?

    NÁVRH
    Odlehčete hmotnost brány, která má být spuštěna, přesunutím části vybavení a nákladu paliva HALO nebo OOP (možnost tankování je již naplánována) do Dragon XL (který může dodat 5 tun zboží). Tím se zvyšuje maximální výška, ve které je brána umístěna na oběžné dráze FH, a následně se snižuje doba přenosu.

    Navrhovaným cílem je přeměnit Artemis II na dlouhodobou misi (například 2 měsíce v bráně a 2 týdny v Orionu) zapojením Orionu, Gateway a Dragon XL na měsíční oběžné dráze. To by mělo velké výhody, nejen že vyzkoušíte dokovací stanici, ale také můžete zkontrolovat tři ze čtyř kusů potřebných pro Měsíční mise a můžete udělat spoustu vědy. Kromě toho může Gateway poskytnout vyšší úroveň bezpečnosti v případě potíží s Orionem.

    OTÁZKY
    Myslíte si, že je to proveditelné?
    Bylo by možné předvídat spuštění brány?

    Přeloženo z italštiny pomocí google

    • baykanur napsal:

      Zapomněl jsem, blahopřeji vám, připadá mi to velmi zajímavé. Opravdu oceňuji možnost dozvědět se více o Gateway části díky mnoha přítomným odkazům

    • Jiří Hošek napsal:

      Grazie e saluti all’Italia. Hai una proposta molto interessante. Hawk ha avuto un suggerimento simile nella discussione. Ma penso che l’attuale piano di rotta di volo sicuro per Artemis II sia migliore. Il Gateway potrebbe essere una buona destinazione per Artemis III nell’ottobre 2024 (sebbene al momento non siano previsti incontri e collegamenti).

      Děkuji a zdravím do Itálie. Máte velmi zajímavý návrh. Podobný návrh měl Hawk v diskusi. Myslím ale, že současný plán bezpečné letové trajektorie pro Artemis II je lepší. Gateway by mohla být dobrý cíl pro Artemis III v říjnu 2024 (i když aktuálně není setkání a spojení plánováno).

      • Jan Jancura napsal:

        Souhlas. Potřebovalo by to určité úpravy a tedy ohrožení i tak kritických termínů. Navíc kdovíjaké jaké budou skutečné termíny vypouštění PPE/HALO, Artemisu II a Dargonu XL. Bude bezpečnější provozovat PPE/HALO delší dobu bez posádky, než v krátkém čase po odeslání PPE/HALO tam na delší dobu poslat posádku v Artemisu II.

        • Jiří Hošek napsal:

          Určitý problém je možná i v tom, že Orion pro Artemis II by musel dodatečně obdržet stykovací uzel.

          Aktuálně je termín vynesení PPE/HALO 11/2023 a přílet na dráhu NRHO po 270 dnech, tedy v 8/2024. Artemis III je nyní plánována na 10/2024 a pokud bude mít lunární lander zpoždění, návštěva Gateway by mohla být jednou z náhradních možností. Samozřejmě další variantou by byl odklad Artemis III na dobu, kdy bude lander k dispozici.

  8. baykanur napsal:

    Nejprve děkuji za vaše komentáře

    Máte pravdu, můj nápad je podobný Hawkovi způsobem, jakým jsem ho právě integroval

    Snažím se lépe vysvětlit vysvětlujícím časovým rozvrhem

    1 – Orion je zpožděn o 6 měsíců na instalaci linkového uzlu iIn, aby mohl začít v únoru 2024 (6 měsíců navíc?)

    2 – OOP nepředstavuje problém, protože spuštění bylo původně plánováno na rok 2022, problémem je konstrukce HALO a integrace modulů, vzhledem k blízkosti projektu mezi Cygnusem, podle vašeho názoru lze jeho doručení očekávat způsobem dorazit na oběžnou dráhu NRHO v polovině ledna 2024?

    2 bis – jako alternativu k předchozímu bodu můžete snížit hmotnost 2 integrovaných modulů, například snížením hnacích plynů přepravovaných v OOP (k integraci později díky ESPRIT se to také postará?) Nebo přesunutím zařízení z HALO do Dragon XL ? Snížení hmotnosti umožňuje Falcon Heavy umístit bránu na vyšší orbitu, může to stačit ke snížení autonomní doby přenosu na pouhých 2,5 měsíce?

    2b – alternativně v nedávném rozhovoru vedoucího ULA s spacenews.com, hovořícím o 316 milionech dolarů Spacexu obdržených za dodávku vojenského satelitu, “uvedl pravděpodobné vysvětlení, že se SpaceX integroval do své nabídky náklady na modernizaci vozidla – například větší kapotáž a vyšší výkon vyšší fáze pro Falcon Heavy – pro splnění požadavků na misi. ““ (Myslel jsem, že jakýkoli nápad na upgrade druhé fáze FH byl odložen stranou) https://spacenews.com/tory-bruno-on-ulas-big-win-we-knew-we-were-going-to-be-competitive/

    Myslíte si, že jedna z těchto tří možností (2, 2a, 2b) nebo jejich kombinace by mohla být realistická, kdyby umožnila bráně dorazit na oběžnou dráhu NRHO v polovině ledna 2024?

    3 – jeden nebo dva týdny po příjezdu brány začíná Dragon XL (nechápal jsem, jestli přepraví celkem 5 tun nebo 7,6 tun, což odpovídá 5 tunám pod tlakem a 2,6 tunám bez tlaku)

    4 – jeden nebo dva týdny po příjezdu Dragon XL začne Orion (opakování bodu 1)

    5 – začátkem března 2024 mohl být Orion připojen k bráně

    extrémně nepravděpodobné další možnosti

    6 – druhý Dragon XL dorazí v polovině dubna s dalšími zásobami, které rozšíří misi a kanadskou robotickou paží (nebo evropskou verzi ERA) výměnou za místo za neamerického astronauta. Mohlo by být s podobným podnětem dosaženo dodávky robotické paže asi o rok?

    7 – přítomnost robotického ramene by mohla pomoci připravit sestavení přistávacího zařízení (což považuji za extrémně nepravděpodobné) nebo umožnit uspořádat beztlakové zatížení Dragon XL a pracovat na experimentech umístěných mimo bránu (vzduchová komora chybí)

    8 (nebo 6) – s Dragon XL by pobyt v Gateway mohl být 2-3 měsíce, se zásobami druhého Dragon XL double (nevím, jestli by lékaři misi povolili). Pokud by bylo včas vypuštěno alespoň několik kusů landeru, musel by být první drak v roce 2024 propuštěn, aby se uvolnil dokovací port. V tomto případě by se s Artemis II mohla zahájit montáž a následné kontroly.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.