NASA dnes oznámí kontrakty na pilotované landery pro lunární mise Artemis

Pilotovaný lander v programu Artemis má být větší než lunární modul v programu Apollo. Ten měl celkovou výšku 7,6 metrů, maximální průměr 3,7 metru a startovní hmotnost přibližně 14,5 tuny, v pozdějších misích 16,4 tuny. Lunární modul byl vynášen raketou Saturn V společně s kosmickou lodí Apollo. Po navedení třetího stupně rakety směrem k Měsíci se velitelská loď odpoutala a vzdálila. Následně se otočila a potom se spojila s lunárním modulem. Ten pak vytáhla z adaptéru na třetím stupni. Na kruhové oběžné dráze Měsíce se lunární modul s dvoučlennou posádkou odpojil od velitelské lodi ve výši přibližně 110 kilometrů, v pozdějších misích probíhalo odpojení na eliptické oběžné dráze Měsíce ve výši přibližně 18 – 110 kilometrů nad povrchem.

Raketa Space Launch System (SLS) je však slabší než Saturn V, návratová kabina kosmické lodi Orion pro čtyřčlennou posádku je naopak větší a těžší než Apollo, a navíc má Orion slabší servisní modul. Proto bude Orion vynášen bez lunárního modulu, ale ani tak není schopen letu na nízkou oběžnou dráhu Měsíce a zpět. V rámci mise Artemis III tedy zakotví na eliptické, téměř polární oběžné dráze Měsíce ve výši přibližně 3 000 – 70 000 kilometrů nad povrchem. Současná koncepce mise na Měsíc zahrnuje setkání s výsadkovým landerem na této vysoké oběžné dráze. To klade na lander mnohem větší nároky než na lunární modul Apolla.

Trajektorie letu Artemis III včetně přistání na Měsíci plánovaná v říjnu 2019

Trajektorie letu Artemis III včetně přistání na Měsíci plánovaná v říjnu 2019
Zdroj: https://pbs.twimg.com

NASA se v loňském roce rozhodla ponechat vývoj, stavbu a dopravu landeru na setkávací dráhu na komerčních společnostech. Poptávku na návrhy komerčních landerů vydalo Marshallovo vesmírné středisko NASA přesně před sedmi měsíci, 30. září 2019. V prosinci 2019 byl schválen rozpočet NASA na období do 30. září 2020, přičemž na vývoj lunárního landeru pro toto období bylo určeno 600 milionů dolarů. Tím bylo umožněno dokončit hodnocení nabídek uchazečů z řad průmyslových společností a s vybranými společnostmi uzavřít smlouvy na podrobnější rozpracování jejich návrhů. Oznámení společností vybraných k vývoji pilotovaných landerů bylo ohlášeno na 30. dubna v 19 hodin našeho času. Virtuální událost bude vysílána na NASA TV a na webové stránce. Na základě výběru se nyní očekává podpis pravděpodobně tří smluv na podrobné studie landeru. V další fázi má být výběr zúžen na dva dodavatele.

Návrh pilotovaného landeru společností Blue Origin/LM/NG/Draper

Návrh pilotovaného landeru společností Blue Origin/LM/NG/Draper
Zdroj: https://www.blueorigin.com

Podle dosud známých informací podaly návrh landeru pravděpodobně čtyři týmy. Návrhy musely prokázat realizovatelnost v požadovaném termínu do konce roku 2024. Představme si v krátkosti dostupné informace o návrzích jednotlivých týmů. Přistupujme však k těmto informacím tak, že vzhledem k postupně se zpřesňujícím požadavkům mohly být návrhy ještě upraveny. V říjnu 2019 byl představen návrh podaný „národním týmem“ vedeným společností Blue Origin. Návrh je založený na prodloužené verzi sestupového stupně Blue Moon. V rámci týmového uspořádání by Lockheed Martin poskytl pilotovaný vzletový stupeň, využívající systémy vyvinuté pro Orion. Northrop Grumman by na základě pohonného modulu nákladní lodi Cygnus postavil přeletový stupeň, zajišťující přepravu landeru ze setkávací dráhy NRHO na nízkou oběžnou dráhu Měsíce. Draper Laboratory by poskytl naváděcí systémy a avioniku.

Návrh pilotovaného landeru Boeingu

Návrh pilotovaného landeru Boeingu
Zdroj: https://filecache.mediaroom.com/

V listopadu 2019 oznámil Boeing, že podal návrh landeru, který by byl dopraven na oběžnou dráhu Měsíce jedinou raketou SLS Block 1B Cargo, bez nutnosti spojování jednotlivých stupňů ve vesmíru. Společnost odůvodňuje tento přístup snížením rizika a zjednodušením kroků vedoucích k přistání na Měsíci. Klíčové technologie landeru jsou založeny na základě kosmické lodi Starliner. Boeing nabízí  při integraci, certifikaci a provozu landeru úzkou spolupráci se středisky NASA. Formu této spolupráce demonstroval počátkem letošního roku, kdy byly v Huntsville vytvořeny společné týmy Boeingu a Marshallova střediska, pracující na urychlení vývoje nákladní verze horního stupně EUS pro SLS Block 1B Cargo s potenciálem dopravit k Měsíci více než čtyřicet tun užitečného zatížení. V rámci této úzké spolupráce MSFC přemístilo své lidi, kteří pracují na vývoji EUS, do kanceláří Boeingu. Záměrem bylo, aby projektanti pracovali společně s výrobci v zájmu urychlení vývojové činnosti a jistoty vyrobitelného designu bez nepříjemných překvapení.

Návrh pilotovaného landeru společností Dynetics/SNC

Návrh pilotovaného landeru společností Dynetics/SNC
Zdroj: https://spacepolicyonline.com

V lednu 2020 vešel ve známost návrh pilotovaného landeru týmu vedeného společností Dynetics. Společnost podala návrh landeru za tým zkušených malých a středních společností. Svoji účast v týmu oficiálně oznámila Sierra Nevada Corporation. Připomeňme, že Dynetics dodává hlavní pohonný systém pro nákladní lander Peregrine, vyvíjený v programu CLPS, a že do programu CLPS byla vybrána i Sierra Nevada Corporation. Obě společnosti navíc před rokem získaly kontrakt v rámci programu NextSTEP ke zpracování studií neletových prototypů pilotovaného landeru.

Předpokládá se, že SpaceX také podalo svůj návrh pilotovaného landeru. Společnost podání nabídky veřejně nepotvrdila, v diskusních fórech je však diskutován lander založený na využití systémů vyvinutých pro pilotovanou kosmickou loď Crew Dragon a vyvíjených pro budoucí nákladní kosmickou loď Dragon XL. Crew Dragon má již za měsíc dopravit k Mezinárodní kosmické stanici svoji první posádku, Dragon XL je naopak určený pro zásobování budoucí kosmické stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce.

Vizualizace nákladní lodi Dragon XL (vpravo)

Vizualizace nákladní lodi Dragon XL (vpravo)
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/hls_hero_00005.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EID6CuvW4AIF9RX?format=jpg&name=large

https://www.blueorigin.com/assets/blueorigin_bluemoon_ascent.jpg
https://filecache.mediaroom.com/mr5mr_boeing/96644/HLSliftofffromMoon_med-res.jpg
https://spacepolicyonline.com/…/Dynetics-HUMAN-LANDER-Credit-Dynetics.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/spacex-xl-high-orbit.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

53 komentářů ke článku “NASA dnes oznámí kontrakty na pilotované landery pro lunární mise Artemis”

  1. Vaclav napsal:

    Jsem zvědav na parametry landerů a letový profil, pokud bude nutná GAT pochybuji, že se to dá stihnout a zafinancovat.

  2. Josif napsal:

    Netušil jsem, že Orion má tak omezené schopnosti, co se týče usazení na oběžné dráze Měsíce. Docela zklamání.

  3. Pavelll napsal:

    Dik za zajimavy clanek! 🙂

    Jinak, divne je, ze jsa prihlasen, jsem schopen napsat z mobilu komentar, ale nejde mi dat lajk (?)

  4. KarelT napsal:

    Doufejme, že se podaří najít finančně přijatelné řešení, dva starty SLS na jednu misi (Orion + lander) by byl masakr. Sice by to znamenalo minimálně dva starty FH či NG a bylo by to složitější, ale taky by to nestálo šílený prachy za dva SLS. Proto snad návrh Boeingu neuspěje.

  5. Pavelll napsal:

    Nejak se mi nezdalo tvrzeni, ze SLS (i jeho pozdejsi verze) je slabsi nez Saturn V … a ono je to asi pravda. U SLS jsem nasel nosnost na LEO 70-130 run, kdezto u Sarurnu V je uvadena 140 tun. No, solidne predbehl dobu…

    • Piranha napsal:

      Pozor na rozdíl mezi „short“ tunami (USA) a metrickými tunami (IS jednotka). A také rozdíl mezi požadovanou „zaručenou“ nosností (což je teoretický údaj vždy podhodnocený o rezervu) a mezi pozdějšími misemi Apolla které se z nosiče snažily vymáčknout reálné maximum.

      Požadavek US kongresu na SLS block 1 byl nejméně 70 metrických tun, ale už teď po projití CDR (Critical Design Review) se ví že zaručená nosnost první verze SLS je 95 tun na LEO. SLS block 2 má mít nosnost nejméně 130 tun.

      A zpětně spočítaná nosnost Saturnu V na LEO potom byla 122 metrických tun. (toto má být údaj počítaný přesně stejnou metrikou jaká se nyní používá na SLS).

  6. Ivo napsal:

    Takže oni se chtějí po 60 letech vrátit na Měsíc a nejsou schopni ani dosáhnout toho, čeho dosáhli jejich pradědové??? Kam ten svět spěje??? 🙁

  7. Ferda napsal:

    Tohle by stalo za tipovacku, ci konzerva tam nakonec pristane 🙂 Muj osobni (zcela urcite i naivni) pohled je nasledujici:

    – SpaceX je asi uz vytizeno praci na Dragon XL a SS/SH. Tady by myslim mohlo hrozit prilisne tristeni usili a kapacity.

    – Boeing se snazi tlacit SLS ale dva starty tehle rakety na kazdou misi Artemis asi nejsou realne. Taky by to chtelo asi nejaky viditelny uspech pro podporu image a moralky. Jestli to dostanou, tak nehlede na kvalitu navrhu se na internetu spusti sh*tstorm.

    – Dynetics/SNC je tezko hodnotit, treba vytahnou z kapsy zolika, ale z hlediska pravdepodobnosti asi spis ne. Ale skoro nic o nich nevim.

    – BlueOrigin/LM/NG mi z toho vychazi jako nejsilnejsi kandidat. Nepochybuji, ze technicky, financne i organizacne na to tenhle konglomerat firem ma.

  8. Tovy napsal:

    Kdysi jsem četl, že jedna z podmínek návratu na Měsíc je nutnost použití „záchranného člunu“, která se neplánovaně osvědčila u Apolla.
    Takže se koukám od toho už asi upustilo.

  9. Vaclav napsal:

    Za minutu to vypukne, škoda, že to nejde přes zdejší WEB, bylo by zajímavé kolik to bude sledovat lidí.

  10. Jiří Hošek napsal:

    NASA vybrala tři společnosti – Blue Origin, Dynetics, SpaceX

  11. Hawk napsal:

    „Proto bude Orion vynášen bez lunárního modulu, ale ani tak není schopen letu na nízkou oběžnou dráhu Měsíce a zpět.“
    Tohle je spatne, SLS je system dimenzovan na Gateway a melo to tak zustat.
    Vlastni Artemis mi pripada site horkou jehlou, takova improvizace smrncnuta provizoriem.

    Navic, jestli opravdu ted pocitaji se dvema starty, tak to mohli rovnou delat koncepci treba ze dvou startu Delta IV Heavy – strilim od boku, nevim jestli by to stacilo. A Gateway nebo Artemis mohlo uz nejaky patek probihat. Vzdyt prvni start Orionu na Delte probehl uz v roce 2014.

  12. Vaclav napsal:

    V dalším kole budou jen dva. Nad tím že vybrali S-X žasnu, pokud je to ovšem zobrazený stroj. Já jsem to pochopil tak, že lander bude na bázi Drakonu, to znamená reálný návrh o hmotě kolem 20-30 tun. Pokud je tomu tak a má se realizovat zobrazený sci-fi hyperlander o hmotě 1.300 tun, pak nebude potřeba ani Orion, ani SLS.

    • KarelT napsal:

      Tomu se také divím, možná hlavní důvod je že nechtějí Boeing kvůli dvěma SLS na jednu misi. Nicméně u návrhu SX je třeba si uvědomit, že ve finále by SX musela zvládnout poměrně rychle nejen samotnou Starship ale i SH a asi i tanker, čemuž zkrátka nevěřím. Kdežto postavit samotný lander je technicky mnohem jednodušší.

    • Jiny Honza napsal:

      Jestli je to pravda, tak je to bomba. Oni Starship dalším kole vyřadí, ale i tak je to dobrá provokace.

      • Pavelll napsal:

        Pokud by dalsi letosni vyvoj a testovani Starship pokracoval dobre (vic uspechu nez havarii) tak ma SX imho sanci i ve druhem kole. Pro NASA by nebylo spatne mit 1 „maly“ lander a 1 velky.

        • Piranha napsal:

          Já fandím SpaceX, ale vždycky je třeba počítat s Muskovou konstantou.

          Předělat zatím reálně neexistující Starship na posádkovou (a vyzkoušet bezpečnost) + Vyrobit tanker a naučit se s ním bezpečně tankovat na orbitě stovky tun paliva. Nosič superheavy už je pak jen taková maličkost.

          Na to bude třeba víc než tři roky…

          • Vaclav napsal:

            Nosič landeru z obrázku pana JH z včerejších 19.11 hod váží při startu 3.000 tun a lander sám 1.350 tun což navrhnout, postavit a vyzkoušet zcela jistě není maličkost. Pokud se v problému dobře orientuji, tak Musk je ve fázi pokusů svařit zmenšený model nádrží na provozní tlak.
            Konkurenční nosič NASA SLS se již vyrábí v několika letových exemplářích.

          • Dušan Majer napsal:

            To, co se testuje v Texasu, má rozměry výsledné lodě – jen těm prototypům chybí špičky. Nejde ale o zmenšenou verzi. Jejich průměr je 9 metrů.

        • KarelT napsal:

          Šanci uspět, pokud NASA bude rozhodovat tak brzy zkrátka reálně vůbec nemá, není kouzelník. Nestaví samotný lander ale celý mega-super pilotovaný(!) dopravní systém. Je dobře že je NASA trochu finančně podpoří, proto je taky vybrali, ale pochybuji že s tím reálně vůbec počítá, rok 2024 je blízko a je taktak čas vyvinout, postavit a vyzkoušet alespoň samotný lander. S čím naopak asi problém nebude a co se dá zvládnout rychle je nákladní Dragon XL.

  13. Vaclav napsal:

    Je třeba vidět, že Artemis má zcela jinou pozici, než Apollo před padesáti lety. Nehrozí vůbec žádné nebezpečí z prodlení protože Artemis nemá konkurenčního rivala jako mělo Apollo v tehdejším ruském projektu. Politicky to též nemá tu váhu jako před padesáti lety, i kdyby příkladně na Měsíci přistál Číňan před Artemis stejně bude druhý, nebo dokonce třináctý se zpožděním více než půl století. Pokud se tedy přistání posune na rok 2025 nebude to žádná tragédie.

    • Jiny Honza napsal:

      Uvidíme kdo pošle první na Měsíc vrtnou soupravu a automat na výrobu FV článků.

      Posílat tam lidi nebo dokonce jen stíhací piloty nemělo smysl ani před těmi padesáti lety.

      • Piranha napsal:

        A co myslíte že tam ti lidé asi tehdy dělali ? Samozřejmě že geologický a jiný fyzikální průzkum. Každý výstup na povrchu byl naplánovaný na vteřiny. Oni si tam nedělali selfíčka (Armstrong – první člověk na Měsíci má z povrchu jednu fotku sebe a to ještě zezadu, jinak jen pár odrazů na Buzzově hledí přilby).

        Apollo = 99% informací co o povrchu (+ vrty až do hloubky 2m) Měsíce dodnes máme.

  14. majomusk napsal:

    Všetci sú tu odborníci.Je zaujímavé to sledovať ale naše prachy to niesu.Všetko bude,len neskôr.Už není studená vojna.Ide to pomalšie ale ide to.Už není studená vojna,prachov je menej.Hlavný ťahač je aj tak SpaceX.Držím palce.V podstate pomaly nikto iný.Súkromníci+NASA.Ostatní idú ale sú dosť pozadu.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.