Další týden zmizel stejně rychle jako palivo z nádrží letící rakety a je na čase si připomenout, co nám v těchto sedmi dnech kosmonautika přinesla. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát firma Axiom Space, která oznámila, že využije loď Crew Dragon pro dopravu komerčních astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici a to již v příštím roce. Plány společnosti jsou však ambicióznější a i na ty se podíváme. Dalšími tématy bude například vozítko Curiosity, anebo poslední mise lodi Cargo Dragon 1. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Axiom Space také využije Crew Dragony

Je to sotva dva týdny, kdy jsme vám přinesli zprávu o tom, že pilotovanou loď Crew Dragon od SpaceX využije soukromá turistická společnost Space Adventures pro lety s turisty na vyšší orbitu, než obíhá Mezinárodní kosmická stanice. A nyní můžeme přinést zprávu o další spolupráci mezi SpaceX a tentokrát společností Axiom Space. Loď Dragon má za sebou sice jen jeden bezpilotní let, ale zdá se, že na trhu vládne jistá poptávka po dostupné dopravě lidí do kosmického prostoru. Což je rozhodně pozitivní pro SpaceX, která tak najde mnohem širší využití pro loď Crew Dragon. A co víc, Axiom se SpaceX rovnou podepsal dohodu o vynesení jednoho profesionálního astronauta a tří platících turistů, kteří společně zamíří na ISS.

Jak už jsme psali ve výše odkazovaném článku o Space Adventures, kosmičtí turisté létali zatím jen na lodích Sojuz a poslední z nich letěl v roce 2009. Od té doby jsou Sojuzy plně obsazeny mezinárodními posádkami, kterými je obsluhována Mezinárodní kosmická stanice. Po uvedení lodě Crew Dragon a později snad i Starlineru se jejich vyšší využití přímo nabízí a na rozdíl od Space Adventures, která chce uskutečňovat zejména čistě turistické lety do vesmíru na 2 – 5 dní, Axiom jde mnohem dále a jejich plány jsou podstatně rozsáhlejší.

Axiom již dříve uzavřela smlouvu s NASA o dalším využití ISS pro komerční vědecký výzkum. Za tím účelem se počítalo jak s vynášením vědeckých přístrojů, pronajímání času posádky stanice ISS, tak i k vynášení případných komerčních zájemců z řad firem, kterým by tak bylo umožněno uskutečnit výzkum za využití prostředků Mezinárodní kosmické stanice. Plány Axiom zahrnují i soukromé moduly, ale o tom až za chvíli.

Vraťme se ke smlouvě mezi Axiom a SpaceX. V rámci ní se má zatím uskutečnit jeden let, který vezme čtyřčlennou posádku na ISS, kde posádka stráví celkem osm dní. Složení posádky je odlišné od Space Adventures, která chce vyslat čtyři turisty. Zde poletí jeden profesionální astronaut a tři platící turisté. Vzhledem k aktivitám Axiom může klidně jít i o zástupce některých firem, či výzkumných ústavů. Nicméně to berte jako spekulaci. „Tento historický let bude představovat jasné směřování k univerzálnímu a rutinnímu přístupu do kosmického prostoru,“ uvedl Michael Suffredini, generální ředitel Axiom. „Bude to první z mnoha misí k ISS, které budou kompletně obsluhovány a řízeny Axiom Space – první mise určené ke komerčnímu využití stanice. Získání přepravní kapacity znamená významný pokrok směrem k tomuto cíli a jsme rádi, že v tomto úsilí spolupracujeme právě se SpaceX.“

Axiom rovnou prohlásila, že v budoucnosti chystá uskutečnit celou řadu komerčních letů. Toto využití stanice jí ostatně umožňuje dohoda s NASA, která nabídla kapacity stanice pro budoucí komerční využití tak, aby agentuře byly částečně uvolněny ruce v dalších plánech u Měsíce a Marsu. Axiom zatím plánuje lety se soukromými astronauty zhruba dvakrát ročně, přičemž ten první, o kterém je dnes řeč, se plánuje již na rok 2021.

Jména první posádky mise společnosti Axiom v rámci Crew Dragonu nebyla ještě oznámena, ale ve hře jsou bohatí lidé, vědci, ale diskutuje se také o pilotovaném programu pro státy, které si zatím vlastní raketu a kosmickou loď dovolit nemohou.

Mimochodem, Michael Suffredini – generální ředitel společnosti Axiom Space, je bývalý dlouholetý programový manažer programu ISS v NASA. On a jeho firma se snaží vyvinout komerční modul pro ISS, jehož start je plánován na rok 2024. Ostatně letos v lednu byl právě Axiom agenturou NASA vybrán, aby připravil komerční otevřený modul (modul určený pro univerzální komerční užití), pro budoucí komerční využití stanice. Minulý rok pak NASA tento záměr oznámila a společně s ním stanovila i ceny pro případné komerční využití současné posádky, či cenu za pobyt komerčního astronauta na stanici.

NASA nyní s Axiom vyjednává o pevné ceně za poskytnutí otevřeného komerčního modulu pro použití u stanice, ale plány samotné společnosti jsou rozsáhlejší. Společnost totiž plánuje postavit u stanice takzvaný Axiom segment, což má být několik komerčních modulů poskytujících další vědecké i turistické využití. Firma cílí zejména na rozšíření výzkumných kapacit na stanici a jejich následné komerční využití. Společnost zatím plánuje vyrobit uzlový modul, obytný modul, výzkumný a výrobní modul a takzvanou observatoř, tedy modul s velkým oknem, které by vycházelo z modulu Cupola.

Podle společnosti by pak současný výzkum prováděný na stanici mohl být postupně přesunut do Axiom segmentu, aby se zabránilo přerušení výzkumu ve chvíli, kdy bude samotná ISS na konci své životnosti stažena zpět do atmosféry. Tento segment by pak po doplnění solárními panely a všemi podstatnými přístroji nutnými pro chod stanice, pokračoval dále již oddělený od stanice.

Axiom se dále souběžně soustředí na předběžné komerční mise na ISS, kdy budou její komerční astronauti využívat prostory a vybavení na současné ISS. V roce 2024 pak rozšířené o první otevřený komerční modul určený pro využití všem případným zájemcům. Axiom také tvrdí, že dohlíží na výcvik, plánování misí, vývoj hardwaru, vývoj nové podpory života, lékařskou podporu, zabezpečení posádky, hardware a bezpečnostní certifikace a později i na operace na oběžné dráze a celkové řízení misí pro soukromé lety astronautů.

Zajímavé také je, že společnost má zajímavé partnery, kteří by mohly zajistit výrobu konkrétního hardwaru. Spolupracuje například s Boeingem, který je výrobcem většiny modulů na americké části stanice, anebo se společností Thales Alenia Space z Itálie, kde se stavěl například modul Columbus. Mezi další partnery patří Intuitive Machines a Maxar Technologies.

Kosmický přehled týdne:

Pěkná fotografie vozítka Curiosity ukazuje, co mělo vozítko v posledních solech na práci. Jeho řídicí tým připravil sjezd kamenitého svahu a duny pod štítem nazvaným Greenheugh pediment o sklonu až 30%. Cílem bylo, dostat se k zajímavým geologickým vrstvám, které byly ve vědeckém hledáčku už od přistání vozítka v roce 2012. Vědecký tým v této oblasti nyní očekává zajímavé informace. Prý se díky dobrým podmínkám můžeme těšit i nové snímky prachových ďáblíků, či pozorování oblačnosti.

Evropská kosmická agentura v sobotu nasdílela na svůj facebook fotografii evropského robotického ramena ERA, které je již několik let hotové a připravené na odeslání k Mezinárodní kosmické stanici. Jeho odeslání zdržely průtahy ve vyslání ruského vědeckého modulu Nauka, který je již několik let opožděný. ESA nyní navnadila všechny fanoušky, že je připraveno k odeslání na kosmodrom a že snad v roce 2021 bychom se mohli dočkat jeho vynesení společně s důležitým ruským vědeckým modulem.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice naleznete přehled všech článků, které jsme za uplynulý týden vydali. Vydáváme alespoň dva články o kosmonautice denně, tudíž si je pojďme shrnout. Začali jsme naším nejstarším video seriálem, který shrnuje dění v kosmonautice za uplynulý měsíc. Vyšly proto únorové Vesmírné výzvy. Pozitivní zpráva přišla pro raketu Falcon Heavy, ten vynese hned tři vědecké mise. Americká sonda OSIRIS-REx stále pracuje u asteroidu Bennu. Nyní zaznamenala dílčí úspěch, když na této sondě umístěný studentský přístroj spatřil černou díru. V úterý vyšel další díl seriálu Svět nad planetou, kde se tentokrát řešil střet lodi Progress se stanicí MIR. Misi OSIRIS-REx jsme se věnovali ještě jednou, když došlo k rekordnímu přiblížení k planetce Bennu. Závěr týdne byl ve znamení jednoho odcházení. Na start se chystal poslední exemplář první verze nákladní lodi Dragon od SpaceX. Připravili jsme pro vás také soutěž o knihu, která je určena malým vesmírným průzkumníkům. Indie se netají ambicemi vyslat do vesmíru svoji vlastní posádku ve vlastní indické lodi. Zatím však ještě nemá výcvikové centrum a tak indičtí astronauti trénují v Rusku. Velmi pozitivní zpráva přišla pro astronomy. NASA schválila vývoj teleskopu WFIRST. 3D tisk je technologie, která se už nějakou dobu skloňuje ve všech možných oborech průmyslu. Přesto je 3D vytištěná spalovací komora pro raketu Vega opravdu ukázkové využití na krajích schopností 3D tisku. Připravili jsme pro vás také Živě a česky komentovaný start rakety Falcon 9, která vynášela poslední exemplář první verze nákladní lodi Dragon. Povedlo se i přistání na pevnině. Nečekaně jsme se také vydali na moře, kde se proťaly technologie určené pro kosmický výzkum s technologiemi určenými právě pro lodě. Na závěr týdne jsme přinesli pozitivní zprávu o osudu družice DSCOVR. Vědeckým týmům se podařilo poslat opravný balíček dat a po osmi měsících tak může družice opět sbírat data.

Snímek týdne:

Tentokrát je snímek týdne jasný. Fotografie týmu, který sestavuje vozítko dříve zvané Mars Rover 2020, se fotí u plakety s jeho novým jménem, které bylo vybrané v soutěži, kam mohly přispívat děti z amerických škol. Z došlých jmen pak odborná komise vybrala to, které má nejvíce vystihovat samotnou misi. Nové vozítko tak nese název Perseverance – Vytrvalost. Tak šťastnou cestu na Mars a měkké přistání.

Video týdne:

Videem týdne bude tentokrát spíše retro video. Ale bude odkazem na dění v tomto týdnu. V květnu 2012 k Mezinárodní kosmické stanici odstartovala historicky první soukromá nákladní loď a úspěšně dopravila na stanici zásoby. Při odletu si pak připsala další zářez, když jako první soukromá loď dopravila ze stanice náklad zpět na Zemi. Mluvíme samozřejmě o automatické lodi Dragon společnosti SpaceX. Je to neuvěřitelné a zdá se to nedávno, ale nyní cesta těchto lodí končí. Tento týden odstartovala mise CRS-20, kdy jsme se v sobotu dočkali úspěšného startu k ISS. Bylo to také naposledy, co do kosmického prostoru startoval Dragon první generace. Od druhé poloviny roku se dočkáme Dragonu 2 a tyto lodě se stanou historickým heslem na wikipedii. Jejich role je však důležitá a dalo by se říct, že právě jimi se otevřela cesta soukromých firem k velké kosmonautice. Níže naleznete video, které rekapituluje zmíněnou první misi této lodi k ISS. Zde si pak můžete pustit Živě a česky komentovaný start poslední mise ze soboty.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://mars.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…Dragon_at_the_ISS_for_Demo_Mission_1_%28cropped%29.jpg
https://scontent.fprg4-1.fna.fbcdn.net/…66b326a4d6dae967444028e6529fc8bc&oe=5E96E018
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2019/03/dm1_predock1.jpg
https://mars.jpl.nasa.gov/…/NLB_636747323EDR_F0790360NCAM00253M_.JPG
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/01/Axiom-ISS.png
https://i.insider.com/5e593f8dfee23d598d4d0a63?width=1100&format=jpeg&auto=webp
https://www.freshjam.cz/…/35362330_10216959006311573_739930879786221568_o.jpg