Obydlená kosmická stanice na oběžné dráze Měsíce v roce 2024? „Není to stanice, je to kosmická loď“, říká o minimální architektuře Gateway Marshall Smith, ředitel pilotovaného lunárního průzkumného programu v ředitelství NASA. Gateway má v roce 2024 plnit roli agregačního bodu a velícího střediska pro pilotované přistání na Měsíci. Obyvatelný a logistický prvek HALO, vyvinutý pro podporu povrchové mise, se bude ve značné míře spoléhat na systémy podpory života v Orionu. Díky svojí otevřené architektuře se má sestava PPE/HALO později stát základním blokem pro budoucí rozšiřování a pro udržitelnost strategické pilotované přítomnosti u Měsíce. Pojďme si připomenout dění kolem programu, ke kterému došlo od našeho posledního přehledu.
Zdroj: https://ntrs.nasa.gov/
Společnost Maxar Technologies připravuje ve svém závodě v Palo Alto v Kalifornii platformu třídy 1300 pro pohonný a energetický prvek PPE. V říjnu zde proběhl dvoudenní přezkum SRR (System Requirements Review). Šlo o formální kontrolu provedenou s cílem zajistit, aby systémové požadavky byly zcela a řádně identifikovány a aby existovalo vzájemné porozumění mezi NASA a dodavatelem. Během revize týmy NASA a Maxaru zdokumentovaly a přezkoumaly všechny technické požadavky na PPE a posoudily technická rizika programu. Požadavky stanovené a odsouhlasené oběma týmy během přezkumu tvoří základ několika konstrukčních řešení. Týmy se shodly, že Maxar je připraven na fázi předběžného návrhu. Dalším velkým milníkem je fáze 0 hodnocení bezpečnosti systému SSR (System Safety Review), plánovaná na listopad. Účelem hodnocení je ověřit, jestli je implementovaná metodika bezpečnosti robustní a v souladu s požadavky NASA na spolehlivost lodi. Na únor 2020 je v plánu předběžný přezkum konstrukce PDR (Preliminary Design Review) k ověření, zda konstrukce PPE splňuje požadavky.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/
PPE bude mít solární panely ROSA nejnovější generace Z4J s minimální průměrnou účinností 30 % a vyšší radiační odolností v kosmickém prostředí. Na konci životnosti mají panely Z4J vyrábět o 7 % více energie než panely ZTJ, dodávané pro geostacionární družice. Budou generovat 60 kW elektrické energie na podporu nejvýkonnějšího solárně elektrického pohonu, jaký kdy byl vyroben pro kosmickou loď. Mezi další prvky PPE patří výkonné 12,5kW elektrické pohonné subsystémy pro úpravy dráhy, rozhraní pro doplňování paliva a inovativní komunikační síť pro podporu komunikace mezi Měsícem a Zemí.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
16. října uplynul termín pro podání návrhů komerčních nákladních zásobovacích kosmických lodí. NASA nyní návrhy posuzuje a do konce roku by měla vybrat vítěznou společnost, která bude logistické služby poskytovat.
Termín pro podání návrhů pilotovaného landeru měl uplynout 1. listopadu. Vzhledem k vyřizování velkého počtu dotazů z průmyslových společností však NASA prodloužila termín do 5. listopadu. Po posouzení návrhů hodlala NASA vybrat v prosinci nebo v lednu tři až čtyři kontraktory, kteří obdrží základní desetiměsíční smlouvu na rozpracování svých návrhů. Po skončení této fáze má být počet dodavatelů zredukován na nejvýše dva.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Finanční podpora společností je však závislá na dosud nejistém přidělení finančních prostředků na vývoj landeru v rozpočtu NASA na fiskální rok 2020. Od 1. října do 21. listopadu jsou všechny vládní instituce ve Spojených státech financovány na základě rezoluce o zálohovém financování. Na základě této rezoluce jsou programy NASA financovány v úrovni svých rozpočtů skončeného fiskálního roku 2019. Pilotovaný lunární lander je však novým programem, a rezoluce žádné zálohové financování pro nové programy neobsahuje. Přestože Senát schválil 31. října poměrem hlasů 84:9 návrh zákona o financování NASA na fiskální rok 2020 v téměř shodném znění s verzí postoupenou rozpočtovým výborem (výši položek týkajících se pilotovaného průzkumného programu jsme uvedli v minulém dílu), do 21. listopadu se nepodařilo sladit kompletní zákon o federálním rozpočtu s verzí Sněmovny reprezentantů.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Období zálohového financování bylo proto prodlouženo do 20. prosince. NASA tedy v současnosti hodnotí podané návrhy, ale samotné zakázky na rozpracování návrhů landeru hodlá přidělit až v době, kdy bude mít schváleny finanční prostředky z federálního rozpočtu. To však vzbuzuje obavy NASA i průmyslu ze zpomalení prací na povrchové části programu Artemis.
Obrysy společného návrhu společností Blue Origin, Lockheed Martin, Northrop Grumman a Draper Laboratory byly představeny 22. října. Podrobnostem návrhu jsme se věnovali v minulém dílu. Blue Origin poskytne sestupový stupeň, Lockheed Martin vzletový stupeň a Northrop Grumman přeletový stupeň. Téhož dne představil Lockheed Martin na Twitteru v informaci o společném návrhu svůj model vzletového modulu landeru.
Boeing oznámil 5. listopadu, že předložil návrh landeru, jehož sestupový a vzletový stupeň by byly dopraveny na oběžnou dráhu Měsíce společně jedinou raketou SLS Block 1B. Lander má být schopen přeletu z oběžné dráhy Měsíce na jeho povrch bez přeletového stupně. Společnost odůvodňuje tento přístup snížením rizika a zjednodušením kroků, vedoucích k přistání na Měsíci.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.coma
Tato architektura mise obsahuje pouze pět kritických událostí oproti minimálně jedenácti, které vyžadují alternativní scénáře. Strategie Boeingu nevyžaduje nutně ani Gateway. Flexibilní konstrukce landeru umožňuje podle navrhovatele nejrychlejší cestu k přistání na Měsíci a zároveň poskytuje robustní platformu, která dokáže plnit celou řadu průzkumných misí NASA. Lander se může spojit s Gateway nebo přímo s Orionem, což by v zájmu splnění termínu v roce 2024 eliminovalo potřebu dalších prvků. Konstrukce zahrnuje inovace v motorech, kompozitech a automatizovaných přistávacích a spojovacích systémech. Klíčové technologie landeru jsou založeny na základě kosmické lodi Starliner.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Boeing nabízí úzkou spolupráci se středisky NASA při integraci, certifikaci a provozu landeru. Disponuje důležitými znalostmi potřebnými k zajištění včasného dodání landeru na podporu přistání na Měsíci v roce 2024. Ať už bude společnost vybrána k prvnímu přistání v roce 2024 nebo k druhému v roce 2025, přístup Boeingu podle vlastního prohlášení maximalizuje návratnost investic agentury z dřívějších i současných programů, aby umožnil co nejjednodušší, a tudíž nejjistější cestu na povrch Měsíce a zpět.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com
Předpokládá se, že SpaceX také podala svůj návrh pilotovaného landeru, možná založeného na základě vyvíjené opakovaně použitelné kosmické lodi Starship. Společnost však tuto informaci nepotvrdila, prezidentka Gwyne Shotwell pouze řekla, že chtějí být součástí programu Artemis.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Naopak, v rámci nákladního programu CLPS NASA 18. listopadu vybrala pět společností, které budou moci soutěžit o dopravu těžších nákladů na povrch Měsíce, a mezi vybranými společnostmi je nejen Blue Origin se svým landerem Blue Moon, ale i SpaceX s lodí Starship.
Pro pilotovanou expedici na Měsíc v roce 2024 chce NASA komerčně pořídit nehermetizovaný, 200 kg těžký rover. Pro porovnání, rovery z programu Apollo vážily 210 kg. Rover by byl na povrch Měsíce dopraven nezávisle na dopravě posádky. Po skončení pilotované mise by rover mohl být provozován autonomně s využitím Gateway jako retranslační stanice. Johnsonovo vesmírné středisko plánuje vydat výzvu k podávání návrhů na nehermetizovaný rover v horizontu několika týdnů. Cílem 6,5denní dvoučlenné povrchové expedice v roce 2024 je geologický průzkum. Kromě roveru má mít posádka k dispozici 50 kg nástrojů a zařízení pro odběr vzorků a 150 kg užitečného zatížení pro vědecké experimenty.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Marshallovo středisko kosmických letů zveřejnilo 31. října odůvodnění přidělení zakázky na výrobu a vývoj deseti centrálních stupňů SLS a osmi horních stupňů EUS společnosti Boeing bez plné a otevřené hospodářské soutěže.
Schválení kontraktu umožní MSFC získat vývojovou a výrobní podporu pro centrální stupně pro lety SLS č. 3 až 12. Tato akvizice podpoří přechod z SLS Block 1 na Block 1B a nakonec na Block 2. Posledně jmenovaná verze bude podobná Blocku 1B, má ovšem mít pokročilé boostery a upravený systém řízení tahu. Proces získání a dodání dílů dlouhodobé povahy pro výrobu každého centrálního stupně trvá 16 měsíců. Dalších 36 měsíců trvá výroba stupně, jeho testování a dodání na Kennedyho vesmírné středisko. Vzhledem k plánované roční frekvenci startů musí být v každém okamžiku ve výrobě tři centrální stupně. Boeing předloží cenový návrh, který bude přezkoumán a porovnán s nezávislými vládními odhady a historickými daty ze stávající smlouvy na první dva centrální stupně.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Hlavní vývoj bude pokračovat do čtvrtého letu SLS, tedy do prvního letu verze Block 1B. Poté bude program podporovat přechod na Block 2 při devátém letu. Předpokládá se, že tento přechod bude mít výrazný dopad na konstrukci stupně, do níž budou implementovány požadavky související se zvýšenou schopností pokročilých boosterů. MSFC považuje za naprosto nezbytné, aby vývoj verze Block 2 byl dokončen v rámci tohoto kontraktu.
Předpokládaná akvizice horních stupňů EUS je určena pro lety SLS č. 5 až 12. NASA v odůvodnění zamítla alternativní návrh horního stupně od Blue Origin z důvodu značných dodatečných nákladů a zpoždění programu. Design alternativního horního stupně zahrnoval dva kyslíkovodíkové motory BE-3U, vyráběné navrhovatelem. Podle odůvodnění by jejich použití negovalo investice vložené do dokončeného předběžného přezkumu PDR stupně EUS, do vývoje motorů RL-10 a jedné sady čtyř letových motorů, která již byla objednána, a dále investice vložené do vývoje integrace horního stupně na centrální stupeň.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Stávající návrh mezistupně mezi centrálním a horním stupněm by musel být upraven, aby zohledňoval rozdíly v jejich průměrech, přičemž z návrhu Blue Origin nebylo jasné, zda je společnost ochotna tyto zvýšené náklady financovat. Změna průměru a výšky horního stupně by měla dopad na pozemní systémy na kosmodromu, například na mobilní vypouštěcí plošinu, která se nyní začne stavět. Úpravy infrastruktury pozemních systémů by si vyžádaly zvýšení nákladů mimo program SLS. Podle dostupných informací a analýz nesplňuje alternativní návrh EUS tři kritéria ze sedmi analyzovaných: Nesplňuje požadavek na nosnost deseti tun souběžně vynášeného užitečného zatížení, takže by SLS nebyla schopna podporovat plánované mise. Celková výška mobilní vypouštěcí plošiny a SLS by přesáhla výšku vrat haly VAB, která by musela být upravena. Vyšší tah stupně by překročil mezní hodnoty Orionu a jeho servisního modulu, takže by musel být výrazně změněn design solárních panelů.
Zdroj: https://i.imgur.com
Pro starty nosné rakety SLS Block 1B a Block 2 má být používána nová mobilní vypouštěcí plošina Mobile Launcher 2. Kontrakt na stavbu plošiny vyhrála v červnu společnost Bechtel National. V říjnu byly dokončeny studie plošiny a v listopadu má začít výroba.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
Ve dnech 27. – 28. listopadu se ve španělské Seville sejdou ministři vlád odpovědní za kosmické aktivity z členských zemí Evropské kosmické agentury. Rada ESA na ministerské úrovni je vrcholným orgánem ESA. Letošní konference má název Space19+ a bude na ní předložen návrh rozpočtu ESA na příští tři roky. ESA zde oficiálně požádá svých 22 členských států, aby se zavázaly návrh financovat. Od zasedání se mimo jiné očekává snížení politické a finanční nejistoty ohledně evropského podílu na Gateway. Rada ESA bude rozhodovat například o financování evropského podílu na modulu HALO (komunikace, navigace), vývoje modulu ESPRIT (modul má mít mj. úložný palivový systém se schopností doplňování paliva do PPE, komunikační systémy, rozhraní pro externí užitečná zatížení a vědeckou přechodovou komoru), prvků mezinárodního obytného modulu I-HAB (o délce 7,3 metru a průměru 3,6 metru, s funkcemi podpory života, lehčími strukturami a pohodlnějším obytným interiérem), nákladních dopravních lodí CLTV (Cis-Lunar transfer vehicle) a dalších servisních modulů pro Oriony (v návaznosti na kontrakt mezi NASA a Lockheed Martinem na kabiny Orionů pro Artemis III až VIII probíhají jednání mezi ESA a Airbusem o dodávce servisních modulů).
Zdroj: http://www.essc.esf.org
Michal Václavík z České kosmické kanceláře upřesňuje současný stav evropské účasti takto: „Bude záležet na výsledcích jednání IGA-CC a konečné podobě MoU (Memoranda o porozumění) jak mezi ESA a NASA, tak i dalšími partnery (IGA-CC je Koordinační výbor pro implementaci mezivládní dohody o ISS, Memorandum o porozumění je smluvní dokument, který předběžně vymezuje obsah budoucí smlouvy mezi dvěma stranami, pozn. aut.). Pracovní verze memoranda ke spolupráci na Gateway mezi ESA a NASA byla rozeslána 8. listopadu.
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com
Start mezinárodního modulu I-HAB se předpokládá v roce 2025, buď na SLS společně s Artemis 4 anebo na Falcon Heavy (či jiné vhodné nosné raketě) s potřebou tahače pro dopravu na NHRO, který by dodala NASA. Hlavním partnerem je ESA, asi nejlépe definovaná je spolupráce s CSA o dodání robotické paže Canadarm3 a řízení robotických akcí při provozu. JAXA by chtěla být zapojena (míra a zda vůbec je předmětem probíhající diskuze) do subsystému podpory života. Pokud dohoda nedopadne, tento díl převezme ESA. S NASA jsme zahájili diskuzi o dodávkách některých komponent pro interface silového rozvodu elektrické energie. I-HAB bude připojen ve směru osy X k modulu HALO. Na I-HAB proběhly dvě paralelní studie dělané ADS a TAS-I. Konečná podoba modulu bude záviset na fázích B2/D.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Start ESPRIT, po přesunu některých kapacit z původního ESPRIT na HALO, se nyní předpokládá v roce 2027, pravděpodobně pomocí Falcon Heavy a s nutností tahače (ESA nebo NASA). Bude připojen na boční stykovací uzel modulu HALO v ose Y.
První CLTV by mohla být nejdříve v roce 2027. Měla by být zajištěna kompatibilita s Ariane 64, ale i jinými nosnými raketami, opět s potřebou tahače“, říká Michal Václavík.
Zdroj: https://danielmarin.naukas.com
Japonský předseda vlády Shinzo Abe informoval 18. října na Twitteru o rozhodnutí vládního Strategického ředitelství pro národní kosmickou politiku připojit se k plánům NASA na vybudování a provoz stanice na oběžné dráze Měsíce i k povrchové části pilotovaného lunárního programu. Japonsko se tak stalo po Kanadě druhou velkou zemí, která oficiálně oznámila svůj zájem spolupracovat na Gateway. Bude nabízet technologie (například jednotky pro recyklaci vzduchu a vody pro mezinárodní obytný modul), sdílení dat pro výběr přistávacích oblastí, logistické služby nákladních lodí HTV-X a další lunární transportní služby.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
O několik dní později řekl Shoyo Hyodo, zástupce projektování kosmických systémů společnosti Mitsubishi Heavy Industries, že by tento největší výrobce raket v zemi mohl vyvinout varianty rakety H3 pro lunární mise. Raketa H3 je navržena tak, aby dopravila více než 7,9 tuny na dráhu přechodovou ke geostacionární. První start H3 je v plánu na rok 2020 a první vynesení modernizované nákladní kosmické lodi HTV-X k Mezinárodní vesmírné stanici na rok 2021. Pro podporu stanice Gateway, která bude na obtížněji dosažitelné dráze, uvažují inženýři v Mitsubishi o dvou variantách H3. První varianta počítá se dvěma starty H3. S vylepšeným horním stupněm a s HTV-X by bylo proveditelné dopravit ke Gateway více než 3,4 tuny nákladu v hermetizovaném prostoru a více než 1 tunu nákladu v nehermetizovaném prostoru. Při prvním startu by byla HTV-X vynesena na oběžnou dráhu Země, při druhém startu by byl vynesen horní stupeň se zvětšenými nádržemi, který by se následně spojil s lodí a urychlil ji na dráhu k Měsíci. V závislosti na plánu a potřebách by bylo možno dodat první náklad ke Gateway v roce 2025 nebo 2026.
Pro dlouhodobý horizont, přibližně od roku 2030, nabízí Mitsubishi verzi H3 Heavy, která by měla tři spojené první stupně. Tato raketa by při jediném startu mohla vynést ke Gateway 11,9 tuny užitečného zatížení, na dráhu přechodovou ke geostacionární 14,8 tuny nebo na nízkou oběžnou dráhu Země 28,3 tuny. V možnostech H3 Heavy by měla být i případná doprava roveru, obytného modulu nebo jiného nákladu na povrch Měsíce.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroje informací
https://blog.maxar.com/
https://spacenews.com/
https://spacenews.com/
https://boeing.mediaroom.com/
https://www.nasa.gov/
https://spacenews.com/
https://www.fbo.gov/
https://spacenews.com/
Michal Václavík, Česká kosmická kancelář
https://spacenews.com/
Zdroje obrázků:
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=48634.0;attach=1592347;image
https://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20190032114.pdf
https://video.twimg.com/…/1190687131590692864/pu/vid/1280×720/cow4InVsbxE4IozL.mp4
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=48634.0;attach=1592345;image
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=48634.0;attach=1592349;image
https://pbs.twimg.com/media/EID6CuvW4AIF9RX?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/ad_img/1186633350905241602/G-flHuQi?format=jpg&name=orig
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2019/11/HLS-onSLS_hi-res.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EI4Pzj3XUAAR5N-.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/uploads/2019/11/HLSliftofffromMoon_hi-res.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/spacex_1.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EIDKyL6WkAAbU62.jpg:large
https://www.nasaspaceflight.com/…/20160010361.Figure-1.SLS-Block-Development-Plan.png
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/05/2018-05-14-003943.jpg
https://i.imgur.com/X9ImoMAl.png
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=49073.0;attach=1593149;image
http://www.essc.esf.org/fileadmin/user_upload/essc/documents/Schmitt_ESA_HRE_Presentation.pdf
http://www.russianspaceweb.com/…/manned/lunar/mpp/hab/i_hab_gateway_2019_1.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EDdJlmKWwAETZ4g.jpg
https://danielmarin.naukas.com/files/2019/11/Captura-de-pantalla-154.png
https://pbs.twimg.com/media/EHJRsz1UwAI5Gc3.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EHwK_foWsAQTe-r.jpg
Ahoj lidi, možná mně někteří po dnešku nebudete mít rádi, ale musím to tu napsat.
Původně jsem totiž chtěl napsat krátkou pochvalnou poznámku, že už se konečně hnuly ledy… Ultralehké solární panely! No nezní to nádherně? Výrobci solárních panelů se dnes snaží udělat panely jako tenký film do oken, nátěr fasády, součást oblečení… konečně i v kosmonautice nebudou tuny balastu… ale počkat, počkat, opatrnost je matou moudrosti… kolik že tedy ty panely vlastně váží? No NEVÍM!!! Ve Wikipedii NIC, prý „o 20% méně než běžné panely“. A dokonce i článek se slibným názvem „Everything You Need To Know About NASA Roll Out Solar Array “ROSA”“ to zahrává do autu vágním odkazem na hmotnost sondy Juno. Jinými slovy – Ne, tohle přeci plebs nepotřebuje vědět! Možná proto, že kdybyste to věděli, tak byste se smáli: Tohle že jsou „ultralehké“ panely? 20 procent úspora? A to je pokrok za kolik let vývoje? A proč se to srovnává zrovna se sondou Juno, která má úplně aypické panely, co musí vydržet těžkou radiaci u Jupiteru? Nemělo by se to spíš jmenovat „možná o trošičku méně těžké solární panely“? Lidi, nezlobte se, mně se nechce smát, mně se chce brečet. Co je tohle, proboha, za pokrok? Dnešní solární panely mají technologlický potenciál zlehčení o řád, možná o dva!
Řeknu jen jednu větu: To, že fotovoltaické panely mají Vámi zmiňovaný potenciál na odlehčení tady na Zemi, ještě neznamená, že jsou využitelné i v kosmonautice, kde je potřeba využívat technologie, které jsou prověřené – zvlášť když s nimi chcete budovat obydlenou stanici.
No nevím, já tedy v posledních letech žádný převratný pokrok ve vývoji parametrů solárních panelů nevidím ani tady na Zemi. Zlevňování, to jo.
Ale účinnost, životnost a hmotnost se zlepšuje jen velmi velmi pomalu.
No a nějaký marketing dělat musí. Přece u takového projektu nenapíšou, že tam dají skoro ty samé panely, co dávají na každou tuctovou geostacionární družici. 🙂
Skús sa zobudiť !
Zaujaly mne dvě věci. 1/ GAT se ve srovnání s Artemis dostává pomalu, ale jistě na druhou kolej, návrh Boiengu ji zjevně nepotřebuje. 2/ Podle náznaků se zdá, že S-X se soutěže o lander neúčastní se superlodí Starschip, ale daleko skromnějším landerem, co do velikosti a váze v oblasti konkurenčních návrhů, nebo dokonce skromnějším.
k 1)
Vztah je takový, že Gateway je součástí programu Artemis. Návrh Boeingu sice teoreticky umožňuje přistání na Měsíci v roce 2024 i v případě problémů s vynesením prvních dvou prvků Gateway, ale například Jim Bridenstine se vyjádřil skepticky k možnosti Boeingu zajistit extra SLS pro lander k termínu startu 2024. Pod ilustrací landeru Boeingu ve variantě připojení ke Gateway v článku najdete přímý odkaz na vyjádření Boeingu, které zmiňuje kombinaci landeru a Gateway jako nezbytnou pro udržitelný průzkum Měsíce.
2)
Můžete poskytnout odkaz na ty náznaky? Měl jsem dojem, že takto pracovníci SpaceX zpočátku uvažovali, ale potom náznaky zmizely.
Vycházím z Vašeho textu, kde uvádíte, že vicepres. společnosti S-X nepotvrdila účast formou superlodi ale jen účast v projektu Artemis. Z toho jsem usoudil, zejména, když že se jedná o rok 2024 a kdy není absolutně reálné postavit, vyzkoušet a zejména získat certrifikci pro let supernosiče a superlodi, že účast S-X bude neskonale skromnější, tj. v úrovni ostatních účastníků soutěže.
Shotwell je prezidentka a provozní ředitelka SpaceX (nikoli viceprezidentka). Ona nepotvrdila ani nevyvrátila podání návrhu SpaceX na pilotovaný lunární lander, natož pak specifikaci takového návrhu.
Díky, za opět skvělý přehled:-)
Jsem rád, že se přehled událostí za poslední měsíc líbil.
Pan Alois provokatér jako vždy 🙂
Skvělý článek, moc děkuji. Teda musel jsem číst dvakrát, je to hustší
Rádo se stalo. Jsem si vědom vyšší náročnosti textu. 🙂
Dovolite otázku? Mohl byste se kouknout do své křišťálové koule a říci, není termín 2024, tedy přistání na Měsíci s podporou GAT, zatraceně blízko? S ohledem na řekněme neukončenost technického návrhu a výběru, možné problémy s financováním atp.. Dá se to vůbec reálně stihnout?
Myslím, že tady nejde ani tolik o Gateway, jako hlavně o lunární lander. Na riziko skluzu upozorňuji čtenáře v každém dílu. V dnešním článku jsem to napsal v poslední větě sedmého odstavce.
Samotne pilotovane pristani na Mesici v roce 2024 nebo o par let pozdeji je z hlediska koncepce navrhu nevyznamne, samozrejme jako podivana super.
Ale zatim je to chudsi verze Apolla, nema ani lunarni rovery, vlastne ano, pekny hermetizovany rover az nekdy na konci pristiho desetileti, coz je v kosmonautice vyhled s vysokou mirou neurcitosti.
Gateway je X krat dulezitejsi, je zarukou kontinuity lunarniho programu a dalsich kroku. Stejne jako ISS je zarukou pritomnosti cloveka na LEO. Gateway v otevrenem kosmu bez ochrany, pokud ji vnimame jako kosmickou lod, je dale idealnim trenazerem letu na Mars. Ekonomicky zasobovani Gateway bude znamenat obchodni prilezitosti pro kosmicky prumysl(tezke nosice, lode, pripadne dalsi moduly).
Nehermetizovaný rover pro posádku chce mít NASA na Měsíci už pro první povrchovou expedici (viz odstavec 14 a grafika pod ním).
Jiri Hosek: Mate pravdu, to je tim, ze se zenu nejdrive do diskuse a pak ctu clanek. Zlozvyk ziskany z jinych webu. Rovery jsem resil uz predtim a tenkrat se pocitalo az s tim hermetickym od Toyoty. Artemis trpi znacnou koncepcni dynamikou.
2024 není reálný termín, ale musí se s ním pracovat. Jinak by nebylo nikdy nic.
🙂
Mě by zajímalo kolik by teoreticky vynesl ke Gateway SuperHeavy, kdyby druhý (případně ještě třetí) stupeň nebyl Starship ale prostě nějaká jednoduchá jednorázová nákladní loď. Možná by to bylo silnější než NewGlenn a naopak výrazně levnější než SLS. A hlavně by to bylo rychleji než Starship který může dopadnout kdovíjak a kdovíkdy. Horní jednorázový stupeň se dá vyvynout nesrovnatelně rychleji a levněji než reusable raketoplán !
Pisete to, jako by uz Superheavy letal a cekalo se na Starship. Ted uz je pozde vyvijet neco jednodussiho.
Nelétá ani jedno, ale jak jsem byl už několikrát upozorňován diskutujícími, tak SH je jednodušší, není to orbitální polo-raketoplán ale „jen“ větší první stupeň. S čímž souhlasím, postavit a zprovoznit ho by mělo trvat kratší dobu než Starship, který je samotný bez SH stejně k ničemu. A NASA je platící zákazník, který už teď poptává vynášení nákladu. Proto nechápu na co je pozdě ?
NASA je platící zákazník, který už poptal vynášení nákladů. Součástí podepsané smlouvy s Maxar Technologies na výrobu PPE je i vynesení na dráhu NRHO (2022). Totéž s Northrop Grumman na výrobu a vynesení HALO (2023). Termín pro podání návrhů na komerční logistické služby (nákladní zásobovací lodě) uplynul 16. října. Termín pro podání návrhů na komerční lander včetně dopravy jeho prvků ke Gateway uplynul 5. listopadu.
Sám som zvedavý ako to všetci poriadne rozbehnú,či už NASA alebo SpaceX a iní súkromníci.Lebo sa mi zdá,že len hovoria a plánujú,objednávajú ale pomaly nič nelieta.Hádam to už konečne rozbehnú.Vďaka súkromníkom(lebo pracháčov je veľa a prachy sú vo vesmíre a na Zemi už nemajú čo,NASA akosi nevládze)sa to začína znova rozbiehať na to,že je pomaly rok 2020 a stále len to LEO.Automaty ma nezaujímajú.Sú síce zaujímavým posunom ale pilotovaná astronautika je vrchol a my sa musíme aspoň na ten Mars posunúť ako povedal Musk.Potom pôjdu ďalej,či pohonmi a inými.
Přibližně za tři roky už to nemá být jen LEO. Hardware pro pilotovaný let se už staví. 🙂
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=63&t=1132&start=70
Súkromníci sa na Mesiac nebudú hrnúť pokiaľ z toho nebude nádej na slušné zisky. A to ešte dlho, dlho, nebude hroziť. Skromnejšie zisky ešte dlho im zaručí iba verejný sektor (štát) prostredníctvom NASA. Pilotovaná misia n a Mesiac bude mať viac-menej iba propagačný význam podobne ako Apollo : DOKÁZALI SME TO ! Prakticky žiaden význam. Budúcnosť bude patriť autonomným roverom s pokročilou umelou inteligenciou. Účasť človeka bude nevyhnutná iba cca v 2-5 % úloh. V 98% prítomnosť človeka bude skôr nežiadúca pretože pohltí 98% nákladov na misiu.
Či sa nám to páči alebo nie. Všetci tým získame o mnoho viac, okrem romantických rojkov.
No, taky mám takový dojem. Čím dál tím víc výzkumů se obejde bez přítomnosti člověka.
Tak zazitky resp. zazitkova turistika, pro vysokoprijmoveho cloveka je 500 mil $ treba za cestu na Mesic tolik co pro stredneprijmoveho cloveka dovolena na Kanarech. Nemusi to byt nutne otazka ceny, ale spise otazka primereneho rizika a pohodli. Pro prvni turisty prukopniky to je i jizdenka do historie, treba rekordy typu, ktery prvni clovek zdola Mt. Huygens atd..
Ale je pravda ze krome turistiky a suvenyru typu „trpaslici z mesicniho regolitu :-)“ jine moznosti zatim asi moc nejsou.
Nemyslím si že by se na turistech – dobrodruzích za stamilionové letenky dal postavit byznis, to by investoři už dávno vycítili příležitost. Ostatně uvidíme až se rozjedou ty suborbitání lety, ty budou řádově dostupnější, pohodlnější a hlavně výrazně bezpečnější, i když samozřejmě to nebude taková bomba jako by byl měsíc.
Urobte si výlet na mesiac hneď teraz a zadarmo.
Nájdite si na nete nejakú peknú mesačnú krajinku, zobrazte si na monitore laptopu a zavrite sa na cca 10 dní do kúpeľne a pozerajte si ten obrázok ako cez okienko skutočného habitatu na povrchu mesiaca. Bude to absolútne verné s realitou ako kebz ste skutočne tam boli. Za celých 10 dní sa nič nepohne, všade iba prach a šutre. Od prvého do desiateho dňa nemenný pohľad. Už to vidím ako sa tam hrnú turosti. No, nekúp to !
Vas predpoklad plati, ze turista zustane nehybne trcet na miste pristani, nebude mit zazitky z cesty na Mesic apod. s pohledem na vzdalujici se Zemi a priblizujici se Lunu. Zpocatku se bude stejne jednat nejspise o oblety Mesice, jak to chtela puvodne provozovat SpaceX s FH a Dragonem.
Stejne nudna, ne-li horsi bude treba 6ti mesicni cesta na Mars.
Samozrejme pokud vas predpoklad plati obecne pro celou populaci, tak se lunarni turistika nerozjede. Nastesti „lidi jsou ruzne“, nekoho ucaruji pouste, kde se ze bezvetri tez nepohne nic, nekoho ne, nekdo vydrzi cucet cely den na more na plazi, pro nekoho je to vrchol nudy apod..
Možno turista nebude celý čas trčať v habitate. Možno ho raz prevezú v hermetizovanom roveri cca 100 m ďalej aby si zas pozrel prach a šutre všade navôkol a šup späť do habitatu. Vychádzka v skafandri celkom určite nebude, to by bol pokus o vraždu.
A tak možno ešte párktát na chvíľku vykukneš von okienkom a v zbývajúcom čase sa oddáš nejakej veľmi užitočnej a poučnej strieľačke na PC.
Žiadne romantické dobrodružstvo, iba nekonečná nuda. A to už vôbec nehovorím o Marse.
🙂
„suvenyru typu “trpaslici z mesicniho regolitu” sa mi moc páči, krásne som sa pobavil ! Ď. 🙂
Ještě dlouho nebudou z mechanického hlediska srovnatelné s možnostmi člověka.
Už dnes behajú v hustej mestskej premávke a po dialniciach úplne autonómne elektromobily bez akéhokoľvek zásahu človeka, a onoho lepšie a bezpečnejšie ako auta so živými šoférmi. Za tiaľ ešte moc nestačia na terénnych jazdcov, ale o pár rokov sa presadia aj tu, a po mesiaci či Marse budú jazdiť tiež nezrovnateľne lepšie a rýchlejšie ako by to dokázal človek. A pomocou širouhlých pokročilých 3-D kamier s excelentným rozlíšení bude možné všetko sledovať z pohodlia Zeme (teda aspoň Mesiac kde spozdenie signálu je necelých 2 sek., Mars to tak jednoducho nepôjde ale ešte vyspelejšia umelá inteligencia zvládne časom aj to.).
A tým sa bude sa dať všetko lepšie ako keby človek bol priamo na Mesiaci, a bude možné pozorovať aj mikroskopické objekty a priamo okamžite robiť chemické a mineralogické analýzy.
A niečo také :
https://www.youtube.com/watch?v=op0bhZNUJFE
sa dostane aj tam kam to kolesové roveri nemôžu dokázať.
…aneb proč bych se jezdil podívat do Egypta na pyramidy, když existuje tolik krásně barevných dokumentů. Anebo proč bych šel na koncert své oblíbené kapely, když si ho můžu pustit na YT.
Jsou lidé, kteří tam poletí proto, že je to jejich dětský sen. Pak lidé, kteří už veškeré pozemské adrenalinové zážitky absolvovali, a hledají nové. A pak samozřejmě ti, co se chtějí jen vytahovat před ostatní smetánkou.
Dnes už v niektorých prípadoch roboti operujú pacientov, a omnoho lepšie ako živý chirurg, a vôbec nejde o jednoduché zákroky, práve naopak.
AI pro geologický průzkum, proč ne. Dejte tomu pár dekád vývoje a bude to umět skoro to, co geolog. Ale zkuste to AI naučit, co je a jak poznat život, když to sami neumíme definovat. V tomto bych na roboty ještě dlouho nespoléhal.
To co píšete, je jasné… Ale udělalo by mi mnohem větší radost, kdybyste napsal, kolik ty panely váží. Takhle to vypadá, že to také nevíte.
Druhá věc je ten název. Ultralehké. Ten není na místě.
BTW: pokud byste chtěl v kosmonautice používat pouze „prověřené technologie“, žádná kosmonautika by nevznikla.
Pokud můžu vstoupit do Vaší diskuse – termín „ultralehké“ v článku ponechám, protože jde o překlad ze zdroje informací č. 1, tedy z blogu společnosti Maxar Technologies. Nevím, kolik ty panely váží. Vím jen, že pro Maxar Technologies je dodá společnost SolAero, která v minulosti spolupracovala na více než 30 misích NASA. Solární panely pro modul PPE budou nejnovější generace Z4J, jejíž výhodou je vyšší radiační odolnost v kosmickém prostředí. Budou navrženy a vyrobeny v zařízení SolAero v Albuquerque v Novém Mexiku.
Dostupná technická data najdete v PDF souborech po zadání „Z4J solar cell“ do googlu.
Věřte tomu, že pokud je nějaký konkrétní údaj k dispozici, tak to rádi napíšeme. Pokud není, nebudeme si ho vymýšlet. A ultralehký je na místě, protože v prostředí kosmonautiky jde opravdu o významné snížení hmotnosti. Nechte stranou nějaké pozemské experimenty a dívejte se na to optikou konkrétního využití.
A k dodatku – Doba se změnila, dříve se hodně riskovalo, dnes se hlavně v pilotované kosmonautice dbá na maximální bezpečnost. Ano, je možná např na ISS testovat nové systémy, ale vždy je to jako experiment – není možné projektovat stanici tak, že jeden z jejích životně důležitých systémů bude využívat neprověřenou technologii a že se vlastně vyzkouší, jak funguje. To by se pak mohl stát, že celý jinak úspěšný (a drahý) projekt selže právě na tom, že se zjistí, že něco nefunguje. Nové technologie se uplatní tam, kde za ně není náhrada, kde to bez nich nejde – i za cenu rizika – např. systém skycrane.
Nemám na mysli pouze „pozemské experimenty“, ale také seriózní vývoj skutečně ultralehkých solárních panelů pro použití v kosmu. Protože kde jinde než v kosmu bychom měli hledat využití pro takové technologie. Poměrně zajímavý článek je zde:
https://space.stackexchange.com/questions/12824/lightest-possible-solar-array
Nemám nic proti samotným článkům ROSA – ty jsou relativně dobré, ale asi nejsem dost konzervativní a dost loajální fanoušek NASA, abych pánům manažerům odpustil chlubný název „ultralehký“.
Poměrně zajímavé je i srovnání s reaktorem Kilopower. Ten dosahuje řádově 10W/kg proti dejme tomu 400W/kg současných solárních panelů. Takže ten je možná víc k pláči, než panely ROSA… ale dejme i jemu šanci. Mám ale pocit, že „noční proud“ bude na Marsu a na Měsíci o dost dražší, než denní.
Děkuji za Vaše komentáře. Informace v článku byla převzata z blogu zákazníka (Maxar), nikoli výrobce (SolAero). Proto jsem nyní text v článku nahradil jiným textem. Nový text vychází z technických specifikací, deklarovaných v PDF souboru, o kterém jsem psal v předchozím komentáři.
Dotaz na odborniky: Proc NASA zvolila tak protahlou orbitu Gateway? Kvuli vyssi rychlosti?
Zjednodušeně řečeno v tom, hrálo roli více faktorů, ale jedním z nejdůležitějších je fakt, že se na tuhle dráhu dá jak relativně snadno (oproti jiným drahám) přiletět od Země a zároveň se z ní dá relativně snadno (oproti jiným drahám) přistát na Měsíci. Pro Gateway se zvažovaly i jiné dráhy – některé byly snadnější dosažitelné ze Země, jiné zase byly vhodnější pro přistání. Zvolená dráha NRHO ale poskytuje optimální vlastnosti obou hledisek.
Toto je porovnávací tabulka, ze které vyšla jako nejlepší dráha NRHO.
http://www.vmoste.cz/data/2019/staging-summary.png
Obecně jakákoli velmi protáhlá dráha je taková kouzelná věcička, protože umožňuje šetřit palivo. Pokud Vás zajímá jak, najděte si prosím heslo Oberthův manévr.
Gateway má veľký význam podľa mňa hlavne,že si tam pekne chlapci vyskúšajú psychologický efekt,keď chcú na ten Mars lietať,perfektná príprava pre nich a za ďaľšie či už Nasa alebo súkromníci budú musieť vyvíjať,udržiavať stále ťažké nosiče.Inak by to samozrejme nešlo.Takže posun ďalej do vesmíru to je,ešte k tomu kadencia štartov čo nastane v najbližších rokoch(konečne sa to rozbehne),tak pán Dušan Majer nebude stíhať písať články. 😀 Držím palce.
Nejen já, celá naše redakce. 😉
Parádny článok! 🙂 Opäť! 🙂
Mal by som nejaké doplňujúce otázky:
-Z článku vyplýva že zálohové financovanie NASA bolo predĺžené do 20.12.2019. Otázka znie – dokedy je možné uplatňovať tento postup?
-Nerozumiem grafike Artemis 2020-2028 vs. časová os. Hlavne čo sa týka pred rokom 2024…
-Teraz jedna hypotetická otázka. Zaujímalo by ma, o koľko vyšší ťah má horný stupeň od BO oproti hornému stupňu EUS na rakete SLS. A horný stupeň od BO nemá reguláciu ťahu? V opačnom prípade by som nevidel problém s väčším preťažením na servisný modul…
-Aké budú náklady na program Artemis pre ESA? Teda aspoň na prvé tri roky…
Díky. 🙂
K otázkám:
1) Pokud není schválen a podepsán zákon o federálním rozpočtu, je navržena a prezidentem podepsána rezoluce o zálohovém financování. Nebývá ovšem výjimkou, že prezident tlačí na Kongres tím, že rezoluci nepodepíše. V tom případě přejdou celé veřejné finance do rozpočtového provizoria, kdy je financování zastaveno. Existují výjimky (například obrana), ale například před rokem trvalo rozpočtové provizorium pět týdnů, během kterých NASA nemohla provádět žádné platby a vyjma úzce vymezených programů (například provoz ISS) nemohly být prováděny žádné práce. Do příštího dílu se pokusím získat aktuální informace vztahující se k financování NASA po 20.12.2019.
2) V grafice jsou před rokem 2024 naznačeny lunární sondy v rámci programu komerčních nákladních služeb CLPS. V roce 2023 je navíc naznačeno dodání UPR (unpressurized rover – nepřetlakový rover).
3) Podle Wikipedie má 2x BE-3U celkový tah 1420 kN, 4x RL-10C-3 má celkový tah 440 kN. Rozmezí regulace tahu vakuového motoru BE-3U neznám. MSFC ale upozornilo i na další nesplněná kritéria, která jsou popsaná v článku. Grafika horního stupně od Blue Origin v článku zjevně pocházela odsud:
4) Rozpočet ESA na Gateway a Artemis začnu zjišťovat až po skončení Rady ESA, kde se dnes a zítra projednává. Chtěl bych se mu věnovat v prosincovém dílu.
4) Členské státy ESA souhlasily s poskytnutím 300 milionů EUR na zahájení prací na modulech I-HAB a ESPRIT a 150 milionů EUR na logistický lunární lander Heracles, vše v průběhu příštích tří let.
Díky za odpovede! 🙂
K otázke č. 3 – je mi to jasné že BO nesplnilo iné kritéria, preto ju označil ako hypotetickú…
To malo byť ako odpoveď JH.
… preto som ju …