Kosmotýdeník 366 (16.9. – 22.9.)

Máme za sebou další týden nabitý kosmonautickými událostmi, které vám nyní shrne tradiční týdenní seriál Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát vypravíme do Jižní Korey, kde se rodí první jihokorejská družice Měsíce KPLO, která se však potýká s jistými potížemi včetně zvyšující se hmotnosti. Dále zamíříme do jižního Texasu, kde se prototyp lodi Starship dočkal výrazného pokroku ve své stavbě. Nevynecháme ani dění u planetky Ryugu a samozřejmě nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Jihokorejci poletí k Měsíci v roce 2022

KPLO

KPLO
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

V prosinci 2020 plánovali Jihokorejci, že vypustí svého prvního měsíčního průzkumníka. Minulý čas je však nyní na místě. Aktuálně bylo totiž oznámeno, že družice Měsíce zvaná Korea Pathfinder Lunar Orbiter – KPLO, se do vesmíru dostane nejdříve v červenci 2022. Mise totiž během vývoje zaznamenala celou řadu dílčích problémů, které celý vývoj zkomplikovaly a prodražily. Korea Aerospace Research Institute proto desátého září oznámila výše uvedené zpoždění.

KPLO je v současnosti ve fázi podrobného návrhu, při kterém se hodnotí všechny přístroje, jejich sestavení a došlo i k výrobě testovací atrapy se všemi plánovanými systémy. Při tomto návrhu však postupně docházelo k nárůstu hmotnosti celé sondy a řešení tohoto problému se ukázalo jako natolik komplikované, že by to v podstatě znamenalo přepracovat celý návrh.

Původně plánovaná hmotnost, která měla i s palivem činit 550 kilogramů vzrostla nyní na 678 kilogramů. Inženýři se proto právem obávali, že zvýšená hmotnost bude znamenat výrazně zkrácení původně na jeden rok plánované mise. Vyšší hmotnost totiž znamená více paliva na korekční manévry a tedy jeho vyšší spotřebu.

Ve hře nyní bylo buďto celou konstrukci KPLO přepracovat a začít prakticky od znovu, anebo najít řešení v ekonomičtější dráze a orbitě kolem Měsíce. Připomeňme, že KPLO má vynést Falcon 9. Jihokorejské nosiče KSLV-II by měly být použity až na plánovanou misi, která krom družice, vyšle k Měsíci také lander a vozítko. Tato mise je v současnosti agenturou KARI plánována na rok 2030 a později. Zde hodně záleží na úspěšném vývoji zmíněných raket a úspěšnosti mise KPLO.

Krátery, které skrývají vodní led

Krátery, které skrývají vodní led
Zdroj: http://www.astronomy.com/

Po nových propočtech a hledání vhodného kompromisu ohledně dráhy, došli inženýři k závěru, že původně plánovaná oběžná dráha ve výšce 100 kilometrů nad Měsícem, kde by KPLO operovala zhruba 12 měsíců, by výrazně zkrátila plánovanou životnost a nyní se proto bude muset zvolit úspornější dráha. KPLO by měla být usazena na kruhové oběžné dráze ve výšce 300 kilometrů, kde zůstane 9 měsíců a pak se postupnými manévry sníží dráha na 100 kilometrů nad Měsícem, kde budou další tři měsíce probíhat vědecká pozorování. Ke stu kilometrů se tedy družice dostane, ale bude na ní působit kratší dobu.

Než se k těmto závěrům došlo, provedl interní přezkum mnoho analýz s nezávislými odborníky ohledně dopadu změny dráhy na vědecké cíle mise. Díky těmto přezkumům se nakonec specialisté rozhodli zachovat současnou konstrukci sondy a změnit parametry dráhy. S tím zároveň i posun startu z roku 2020 na 2022. Přezkum také doporučil zlepšení vnitřní komunikace a řízení celého projektu KPLO.

Mise KPLO ponese sadu čtyř jihokorejských vědeckých přístrojů, které budou fotografovat povrch Měsíce a pomohou vybrat přistávací místa pro budoucí jihokorejskou lunární misi. Kromě toho bude družice měřit slabé magnetické pole Měsíce, složení Měsíce, a demonstrovat technologie určené pro budoucí internetovou síť, která bude přístupná mimo Zemi ať už u Měsíce, či třeba v meziplanetárním prostoru, nebo u Marsu. Na KPLO bude také americký přístroj ShadowCam.

ShadowCam přislíbila v roce 2017 dodat NASA, jako svůj příspěvek k misi. Jak už název napovídá, jedná se o kameru, která bude snímat zastíněné oblasti, konkrétně stále zastíněné krátery, na jejichž dně byl už dříve odhalen vodní led. Nemáme však doposud jasné informace o tom, jak se tam led vyskytuje, zda opravdu jako kusy ledu, anebo jen jako materiál přimíchaný do regolitu a podloží.

Shadowcam

Shadowcam
Zdroj: https://www.nasa.gov/

ShadowCam je citlivá kamera určená pro snímky v extrémně špatných světelných podmínkách. Jedná se o vylepšeného nástupce přístroje stejného jména, který nese americká družice Měsíce – LRO. Kamera sice obsahuje shodnou optiku s předchozím modelem i jen mírně vylepšenou elektroniku, hlavně má však až stokrát citlivější snímací čip. Kamera bude snímat zmíněné krátery a pokusí se v nich sledovat sezónní změny, které by v případě jejich detekce napověděly, že led je skutečně přímo na dnech kráterů, nebo jen nehluboko pod povrchem.

Existence vodního ledu v těchto kráterech je lákadlem pro budoucí měsíční základny, které by mohly získat nejen vodu, ale i vodík a kyslík, tedy dvě složky pohonné směsi. ShadowCam by mohla být dokončena příští rok a až se tak stane, bude odeslána k integraci do Korey.

NASA dále nabídne jihokorejské agentuře KARI sledovací služby během mise a také komunikační kanály. V neposlední řadě také navigační zkušenosti od svých odborníků. KPLO bude využívat síť Deep Space Network, ačkoli odborníci z Koree nyní pracují na vlastní sadě antén, které by v budoucnu umožnily provádět komunikaci přímo ze své země.

Jihokorejci dále uvedli, že mise od začátku svého vývoje v roce 2016 do plánovaného vypuštění, by měla stát 165 milionů dolarů. Aktuální zpoždění a posunutí startu o dva roky bude stát 14 milionů dolarů. Polovina, tedy sedm milionů půjde v rámci kontraktu uzavřeného se SpaceX kvůli opoždění startu a druhá polovina padne na dodatečné testování a práci.

Kosmický přehled týdne:

Orbitální prototyp lodi Starship Mk.1 od SpaceX, který se staví na kosmodromu v BocaChica v jižním Texasu, prošel přes víkend a během celého týdne výraznou změnou. Během týdne byla na hlavní válcovitou část umístěna horní kopule vnitřní nádrže lodi. U té se však nyní zdá, že má mírně odlišné rozměry a možná dojde ještě k její úpravě. Podstatnou novinkou byla však instalace první ocasní plochy lodi. Ta se instalovala během pátku a soboty a krásně se na ní dokumentují rozměry celé konstrukce. Navíc se zdá, že ocasní plochy nyní nebudou již sloužit jako nohy, jak bylo prezentováno v předchozích návrzích a mohli jsme to vidět u Starhopperu, ale kvůli váze a silám, které budou přes konstrukci procházet se zdá logické, že nohy budou samostatné. Fotografie nám sbírá a pravidelně postuje ve vlákně na našem fóru uživatel Pospíšil a nejen on, ale i následné diskuze dalších uživatelů jsou tak zajímavé, že vám doporučujeme toto vlákno na fóru sledovat.

K prototypu lodi Starship se blíží první ocasní plocha

K prototypu lodi Starship se blíží první ocasní plocha
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Horní kopule nádrže lodi Starship

Horní kopule nádrže lodi Starship
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Detail ocasní plochy Starship

Detail ocasní plochy Starship
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Ocasní plocha lodi Starship

Ocasní plocha lodi Starship
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Soukromá společnost Firefly Aerospace poprvé posadila na testovací stand čtveřici svých motorů Reaver 1 a chystá se na jejich zkušební zážeh. Motory mají být součástí prvního stupně rakety Firefly Alpha, která by se prvního startu měla dočkat v roce 2020.

Čtveřice motorů Reaver 1 - takzvaný cluster

Čtveřice motorů Reaver 1 – takzvaný cluster
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Sedmnáctého září vypustila japonská sonda Hayabusa 2 z výšky 1 kilometr dva kulové zaměřovací terče TM-E a C k povrchu asteroidu Ryugu. Níže vidíte složený snímek, který kombinuje fotografie focené každé čtyři sekundy po vypuštění.

Zaměřovací terč z Hayabusy 2

Zaměřovací terč z Hayabusy 2
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice tradičně naleznete výpis všech článků, které jsme vydali za poslední týden. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je shrnout. Nejdříve jsme se podívali na projekt malé družice, která zamíří k Měsíci a usadí se na dráze, kterou později bude využívat nová stanice Gateway. Družice má ověřit fungování na této specifické dráze. Zamysleli jsme se také nad delším výhledem a nad tím, jaké krůčky děláme vstříc soběstačným kosmickým základnám. Dobrá zpráva přišla od japonské sondy Hayabusa 2, která se probudila ze safe módu. V úterý vyšel již 49. díl seriálu Svět nad planetou. Odborníci z univerzity z německého Dortmundu nás zase nechali proletět nad přistávací oblastí pro ExoMars 2020. Vyšel také tradiční měsíční přehled o pokrocích, změnách a stavbě stanice Gateway. Podívali jsme se také na floridský kosmodrom, kde rampa 39B zažila opravdu velkou sprchu. Společnost Bigelow vás zase nechala nahlédnout do opravdu velikého nafukovacího modulu B330, který je však stále jen jako ukázkový na povrchu Země. Radost nám tento týden udělalo, že jste nás i v tomto roce poslali svými hlasy do finále soutěže českého internetu Křišťálové lupy. Společnost RocektLab se zase pochlubila pokroky ze stavby jejich druhé rampy pro raketu Electron. Rampa se bude tentokrát nacházet v USA. Hned poté jsme se přesunuli na jinou rampu, tentokrát do jižní Ameriky a na připravovanou rampu pro Ariane 6. Velká událost se také odehrála kolem rakety SLS, kde došlo k připojení motorové sekce a vznikl tak skutečný obr. Na závěr týdne jsme se podívali, jak kosmický výzkum pomáhá v léčbě astmatu.

Snímek týdne:

NASA představila nové logo připravované stanice u Měsíce zvané Gateway. Vychází z nedávno zveřejněného loga misí Artemis, které budou provádět lodě Orion. Stanice Gateway hraje v návratu na Měsíc stěžejní roli.

Logo stanice Gateway

Logo stanice Gateway
Zdroj: https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/

Video týdne:

Proběhl úspěšný test padákového systému lodi Crew Dragon od SpaceX, který měl simulovat únik od vybuchující rakety přímo na rampě. Cílem bylo vynést maketu lodi do malé výšky a následně otestovat otevření padáků a přistání. Test dopadl dle očekávání.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EEqCK-jXoAY9exo?format=png&name=900×900
https://pbs.twimg.com/media/EE6thSBWsAg-Tk6.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EE6Ig2CUUAAhcU6?format=jpg&name=medium
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=48895.0;attach=1583264;image
https://pbs.twimg.com/media/EFAQmtXW4AErMqQ?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EE_w5koXsAAlQr_?format=jpg&name=large
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=48895.0;attach=1583282;image
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/3Fk68yqvK7Gq72HLoo3T3i.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2019/09/BIN0005.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/shadowcam-instrument.jpg
http://www.astronomy.com/~/media/4209CE019F3143EF97017D3099B37C16.jpg

Kosmotýdeník 366 (16.9. – 22.9.), 5.0 out of 5 based on 12 ratings
Pin It
(Visited 2 295 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (12 votes cast)
(Visited 2 295 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


Zanechte komentář