První věda od Bennu – je tam voda? Jak se to vezme!

Americká sonda OSIRIS-REx provedla 4. prosince poslední korekční manévr, kterým srovnala svou rychlost kolem Slunce s planetkou Bennu. Vědcům tak začala několikaměsíční fáze průzkumu tohoto nového světa. Po týdnu u Bennu se členové týmu pochlubili i prvními většími objevy. Titulní stránky zpravodajských webů zaplnily informace o tom, že se sondě podařilo objevit vodu. Jak si ale ukážeme, není to tvrzení úplně přesné. Na každý pád je ale jisté, že se sonda u svého cíle teprve rozehřívá a to hlavní nás od ní teprve čeká.

Jde o objev OH- skupin ve vázaném stavu, jinak řečeno hydratované jílové minerály. O Bennu se předpokládá, že je stejného složení jako meteority typu uhlíkaté chondrity, a tyto meteority obsahují hydratované jílové minerály také. To byl ostatně hlavní důvod, proč si (vědci – pozn. red.) vybrali tento cíl. To, že tam tyto minerály OSIRIS-REx detekoval, je samozřejmě skvělá zpráva a první potvrzení, že zmíněný předpoklad byl správný,“ uvádí celou věc na pravou míru Petr Scheirich z Astronomického ústavu AVČR.

Složená mozaika 12 snímků z kamery PolyCam pořízená 2. prosince ze vzdálenosti 24 kilometrů.

Složená mozaika 12 snímků z kamery PolyCam pořízená 2. prosince ze vzdálenosti 24 kilometrů.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Přítomnost hydratovaných jílů se podařilo prokázat už během přibližovací fáze, která probíhala od poloviny srpna letošního roku do začátku prosince. Jde o potvrzení, že Bennu má velký potenciál z hlediska vědeckého významu. Nesmíme zapomínat, že sonda odebere vzorky materiálu a dopraví je na Zemi, kde je budou moci odborníci analyzovat. Průzkum hydratovaných materiálů může poskytnout vědecké komunitě pevné základy pro rozvoj teorií o tom, jakou roli hrály asteroidy před miliardami let v otázce dopravy života na vznikající Zemi.

Během tři a půl měsíce dlouhé přibližovací fáze vědci zkusili několikrát analyzovat povrch trojicí palubních přístrojů a zahájili tak první vědecká pozorování této mise. Ze tří přístrojů zaujaly výsledky hlavně ze dvou – OVIRS (spektrometr ve viditelné a infračervené části spektra) a OTES (spektrometr tepelných emisí) odhalily přítomnost molekul, které obsahují vázané atomy kyslíku a vodíku, takzvané hydroxyly. Právě ty jsou důkazem přítomnosti globálního rozložení hydratovaných jílů na povrchu Bennu.

Pokud se hovoří o vodě na Bennu, není to přesné. Takové prohlášení vzbuzuje dojem přítomnosti ložisek vody – ať už povrchových nebo podpovrchových, což je u takto malého tělesa (průměr sotva půl kilometru) pochopitelně nereálné. Nabízí se tedy otázka jak mohly na Bennu, který nikdy nemohl mít ložiska kapalné vody, vzniknout hydratované jíly. Vědci se kloní k názoru, že Bennu může být pozůstatkem většího tělesa, které už kapalnou vodu obsahovat mohlo.

Sonda OSIRIS-REx v montážní hale - návratové pouzdro je objekt kruhovitého tvaru.

Sonda OSIRIS-REx v montážní hale – návratové pouzdro je objekt kruhovitého tvaru.
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Na letošním zasedání Americké geofyzikální unie prezentovali členové vědeckého týmu kolem sondy OSIRIS-REx své dosavadní výsledky a nezapomněli zmínit, že se takto významný objev podařilo učinit tak rychle, tedy v době, kdy je před sondou ještě velké množství další práce. „Přítomnost hydratovaných minerálů po celé planetce potvrzuje, že Bennu, jakýsi pozůstatek z dávného formování Sluneční soustavy, je ideálním cílem pro misi OSIRIS-REx. Ta bude studovat složení jednoduchých těkavých a organických látek,“ oznámila Amy Simon, vědkyně z Goddardova střediska pracující s daty z přístroje OVIRS a dodává: „Až se v roce 2023 dostanou vzorky na Zemi, bude to pro vědce skutečná bedna s pokladem v podobě informací o historii a vývoji Sluneční soustavy.

Návrat na Zemi nebude jednoduchý, ale sonda je na tento úkol připravena. Od začátku je totiž navrhovaná a stavěná nejen na přílet k Bennu a let ve formaci s planetkou, ale i na vstup na oběžnou dráhu kolem Bennu (což by mělo nastat 31. prosince 2018) i na sestup k jeho povrchu a odběr vzorků (někdy v roce 2020). Ve své podstatě nepůjde o přistání v klasickém slova smyslu, ale spíše o krátký několikasekundový kontakt, který umožní autonomní odběr materiálu z povrchu do nádoby pro vzorky, která se má vrátit na Zemi.

Před samotným odběrem materiálu ale bude nutné velmi dobře prozkoumat terén v přistávací oblasti – především pak z hlediska odhalení rizikových míst, kterým je potřeba se vyhnout. Před příletem sondy k Bennu se čekalo, že povrch planetky bude méně kamenitý, než to, co vidíme na fotkách ve vysokém rozlišení. Jak se bude sonda blížit k povrchu, vzniknou ještě podrobnější snímky.

Radarový snímek asteroidu Bennu pořízený teleskopem v Goldstone

Radarový snímek asteroidu Bennu pořízený teleskopem v Goldstone
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Už na základě prvních pozorování z větší blízkosti už se podařilo zjistit, že povrch Bennu tvoří jakási směska oblastí, které jsou velmi kamenité a vyplněné balvany, ale i lokalit, které mají relativně hladký povrch a jen málo kamenů. Ukázalo se také, že množství balvanů na povrchu je větší, než se čekalo. Z toho je jasné, že k vybrání bezpečného místa pro odběr bude nutný velmi detailní průzkum. Při něm bude muset sonda klesnout blíže k povrchu, aby mohly její kamery zaznamenat více detailů. Ze získaných informací pak pozemní týmy vyhodnotí, odkud bude nejlepší odebírat vzorky.

Naše prvotní data ukazují, že jsme si vybrali správný asteroid pro misi OSIRIS-REx. Na Bennu jsme také doposud neobjevili žádné nepřekonatelné problémy,“ říká Dante Lauretta, hlavní vědecký pracovník mise OSIRIS-REx z University of Arizona v Tucsonu. Aby bylo jisté, že během sestupu a odběru v roce 2020 nenastanou žádné problémy, bude pozemní tým věnovat značné úsilí vyhodnocování detailních pozorování než vyberou přistávací lokalitu.

Vizualizace odběru materiálu sondou OSIRIS-REx.

Vizualizace odběru materiálu sondou OSIRIS-REx.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Jakmile bude jasné, kam má sonda dosednout, provede OSIRIS-REx několik simulací odběrné sekvence. Slabá gravitace Bennu totiž způsobuje, že sestup a kontakt budou spíše připomínat dokování dvou kosmických lodí, než přistání v pravém slova smyslu, jak si jej představujeme třeba u Marsu. Pokud se vše zdaří, bude sonda moci vyrazit k Zemi a v roce 2023 bychom se měli dočkat přistání návratového pouzdra se vzorky.

Kromě objevu hydratovaných jílů se mohli vědci pochlubit také daty z kamerové sestavy OCAMS. Už během přibližovací fáze se podařilo na základě pořízených snímků potvrdit, že model tvaru planetky Bennu vytvořený v roce 2013 na základě dálkových pozorování pozemními teleskopy je ve shodě s realitou. Model velmi přesně předpověděl skutečný tvar planetky, její průměr, dobu potřebnou k otočení kolem osy i její sklon. Od modelu však vybočuje velikost velkého balvanu u jižního pólu. Model pracoval s výškou tohoto objektu nejméně deset metrů, reálná pozorování však ukazují, že balvan je vysoký spíše 50 metrů s šířkou zhruba 55 metrů.

V současné chvíli již sonda provází fázi předběžného průzkumu planetky Bennu. OSIRIS-Rex přelétává nad severním pólem, rovníkem a jižním pólem, přičemž se přibližuje k povrchu na 7 kilometrů. Cílem těchto průletů je přesné změření gravitačního pole planetky. Vědci potřebují znát hmotnost Bennu, aby mohli vypočítat parametry pro vstup na oběžnou dráhu kolem něj. Hmotnost totiž souvisí s gravitací objektu. Kromě toho je informace o hmotnosti důležitá i pro pochopení struktury planetky a jejího složení. V této fázi se také poprvé dostane ke slovu laserový výškoměr OLA poskytnutý Kanadskou vesmírnou agenturou.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/12/factsheet-artwork.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/bennuasteroid.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/103/2016/08/27724140881_841cf3ff04_k.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9c/NASA_1999_RQ36.gif
https://www.nasaspaceflight.com/…/osirisrextagprint2016_0-e1544472830112.jpg

První věda od Bennu - je tam voda? Jak se to vezme!, 5.0 out of 5 based on 15 ratings
Pin It
(Visited 2 269 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (15 votes cast)
(Visited 2 269 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


8 komentářů ke článku “První věda od Bennu – je tam voda? Jak se to vezme!”

  1. Alois napsal:

    Sonda je 18 km nad asteroidem, pohybuje se vůči němu rychlostí 5 cm/s a do vstupu na orbit zbývá 18 dní.

  2. pbpitko napsal:

    „Hmotnost totiž souvisí s gravitací objektu.”

    Nie je to skôr naopak, gravitácia súvisí s hmotnosťou ?
    Hmotnosť je konštantná a jej veľkosť a rozloženie hmoty formuje gravitačný potenciál v okolí.
    pb 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      Samozřejmě to tak je, ale ta věta je v pořádku. Když A souvisí s B, tak i B souvisí s A. Já tam nepíšu, že něco z něčeho vyplývá, ale že to spolu souvisí. A u takové věty je jasně patrný jaksi obousměrný vztah.

    • Spytihněv napsal:

      Až se mi z toho zauzlil mozek, ale pořád nedokážu najít problém. Pokud by neplatilo, že “hmotnost souvisí s gravitací”, muselo by to znamenat, že “hmotnost s gravitací nesouvisí.” Pozor na ty jazykové pasti 🙂

    • Dan napsal:

      Oboustranná implikace 🙂

    • Petr Scheirich napsal:

      Já bych si tipl, že v tomto případě jde jen o jazykové nuance. Ve slovenštině, pokud je moje intuice (daná tým, že slovenčina je môj materinský jazyk; i když už ji přes 30 let aktivně nepoužívám) správná, se používá spojení “A súvisí od B”, a význam toho je takový, že z B plyne A. V češtině má ovšem spojení “A souvisí s B” význam spíše ekvivalence ( = oboustranné implikace).

Zanechte komentář