Poslední kompletní týden roku 2018 pomalu končí a s ním vychází i poslední letošní Kosmotýdeník. I tento týden bylo o čem psát. Pojďme se například v hlavním tématu podívat na to, jaký náklad vynesl Sojuz 2-1A, který startoval z Vostočného. Mezi cubesaty byl i český zástupce! Podíváme se také samozřejmě na poslední letošní čínský start, postup ve stavbě testovacího exempláře Starship, anebo se necháme navnadit na očekávaný průlet New Horizons kolem Ultima Thule. Přeji vám dobré čtení, mnoho kosmonautiky do nového roku a hezkou neděli.

Sojuz vynesl 28 družic

Z nového ruského kosmodromu Vostočnyj, odstartovala 27. prosince raketa Sojuz 2-1A, na jejíž palubě byla úctyhodná nadílka 28 družic. Krom dvou ruských mapovacích družic, tam byl další náklad cubesatů a malých družic z Německa, Japonska, Španělska, Jižní Afriky a několik zařízení určených k pozorování Země a osm komerčních meteorologických družic. A také jeden český zástupce. Jednalo se o čtvrtý start z nového ruského kosmodromu Vostočnyj.

Hlavním nákladem byla dvojice ruských pozorovacích družic Kanopus-V 5 a 6. Jejich hlavním úkolem je pomoci ruské vládě při reakci na různé katastrofy, jejich mapování a detekci lesních požárů. Stejně jako zbývajících 26 družic, zprostředkovala vynesení ruská společnost GK Launch Services, která je součástí společnosti Glavkosmos, jež zajišťuje vypouštění komerčních nákladů na ruských nosičích pro globální trh.

Tento start byl také zajímavý tím, že horní stupeň Fregat se musel postarat o rozvezení družic na cílové požadované dráhy. Svoji úlohu splnil výborně, což zahrnovalo celkem sedmkrát zapálit motor, než rozvezl všechen náklad. Celkově se nakonec družice usazovaly na třech různých oběžných drahách. Družice Kanopus šly na řadu jako první a vypuštěny byly zhruba hodinu po startu. Zbývajících 26 cubesatů bylo umístěno na dvě cílové dráhy.

Podívejme se ještě blíže na dvojici družic Kanopus. Každá z družic váží kolem půl tuny a je určena pro ruské ministerstvo zdrojů a další vládní agentury. Družice byly umístěny na dráhu ve výšce 510 kilometrů. Družice jsou identicky vybaveny kamerami s vysokým rozlišením, které pořizují černobílé a barevné snímky. Družice jsou dále vybaveny multispektrálními kamerami, jejichž rozlišení dosahuje 12 metrů a kamera přitom zabírá oblast o průměru 20 kilometrů. Panoramatická barevná kamera má rozlišení až 2,5 metru. Družice jsou podobné té, která byla vypuštěna na jaře, taktéž pomocí rakety Sojuz z kosmodromu Vostočnyj.

Po vypuštění družic Kanopus se horní stupeň postaral o navedení dalšího nákladu na kruhovou oběžnou dráhu ve výšce 522 kilometrů a po vypuštění čtrnácti cubesatů se přesunul ještě na kruhovou dráhu ve výšce 583 kilometrů, kde byl vypuštěn zbývající náklad.

Na dráze ve výšce 522 kilometrů bylo vypuštěno například osm cubesatů společnosti Spire Global. Cubesaty mají za úkol sledovat počasí, lodní a letecký provoz na Zemi a data poskytovat zákazníkům. Společnost dokázala od roku 2015 uvést do provozu již 80 takovýchto malých sledovacích družic. Spire Global má kanceláře v Glasgow ve Skotsku, v Lucemburku a v Coloradu. Jejich vybavení slouží i vědeckým účelům. Cubesaty využívají signálu GPS, přičemž sledují jeho stabilitu při průchodu atmosférou a tím dokážou určit teplotu, tlak a vlhkost. Poskytují díky tomu navíc cenná meteorologická data. Společnost proto uzavřela smlouvu s organizací NOAA, aby mohla meteorologům poskytovat data, která jsou pak porovnávána s konvenčními meteorologickými družicemi. Hlavním úkolem cubesatů Spire je však provoz přijímačů signálů pro sledování námořní a letecké dopravy.

Společně s družicemi Spire se na stejné dráze oddělila i japonská malá družice společnosti Axelspace, nesoucí název GRUS 1. Jedná se o prvního zástupce plánované flotily malých družic, které budou každý den fotografovat povrch Země a poskytovat čerstvé snímky zákazníkům na Zemi. Družice váží zhruba 100 kilogramů a poskytované rozlišení má být zhruba 2,5 metru. Společnost získala letos kapitálový vklad ve výši 22,8 milionu dolarů a získala tak prostředky na stavbu dalších minimálně dvou malých družic stejného zaměření.

Dostáváme se k zajímavým evropským cubesatům, kde má želízko v ohni i česká společnost iSky Technology. Té byl ve výšce 585 kilometrů vypuštěn cubesat iSat, který nese ADS-B přijímač pro sledování pozic letadel. Společně s ním byl vypuštěn i německý nanosatelit nazvaný D-Star One Sparrow. Jedná se o interní projekt technologického demonstrátoru společnosti German Orbital Systems, který se zaměřuje na demonstraci nových technologií pro nejmenší družice. Zajímavý je také již čtvrtý experimentální cubesat univerzity ve Würzburgu, nesoucí název UWE 4. Hlavním experimentem na palubě je miniaturizovaný elektrický pohonný systém, který má být odzkoušen na oběžné dráze, a také bude zároveň sloužit jako vzdělávací nástroj pro studenty německých inženýrských vysokých škol.

Na třetí a poslední dráhu ve výšce 583 kilometrů bylo vysazeno zejména dvanáct cubesatů společnosti Planet. Dvanáctka nových cubesatů ze série Flock 3k se připojí k flotile více jak stovky starších družic, které pořizují snímky zemského povrchu pro okamžité použití. Letos už byly cubesaty této společnosti vyneseny na palubě indické rakety PSLV i Falconu 9. Posledním nákladem byla dvojice experimentálních cubesatů ZACube 2 z Jižní Afriky a Lume 1 ze Španělska.

Kosmický přehled týdne:

Ačkoli z rampy 39A na Floridě, kterou používá SpaceX zmizel TEL, tedy podpůrná konstrukce pro Falcon 9 a vše nasvědčovalo tomu, že bychom se mohli dočkat vývozu historicky prvního Falconu 9 s pilotovanou lodí Crew Dragon, nakonec zřejmě dojde k odkladu. Dle některých a zatím ještě nepotvrzených zdrojů, došlo k odkladu startu na konec ledna. První mise Crew Dragonu v ještě nepilotované verzi tak zřejmě odstartuje později, než se čekalo. Dle některých zpráv se zdá, že problémů je více, ale hlavní důvod je zřejmě ten, že musela být pozastavena certifikační práce NASA, kvůli neschválenému rozpočtu v rámci takzvaného vládního shutdownu.

Čínská lunární sonda Chang’e 4 změnila svoji oběžnou dráhu kolem Měsíce ze stabilní kruhové ve výšce 100 kilometrů nad měsíčním povrchem na dráhu s parametry 100 x 15 kilometrů. Pomalu ale jistě probíhají přípravy na výsadek, který by měl proběhnout na odvrácené straně během počátku ledna.

Již jen 2,6 milionu kilometrů a necelé dva dny dělí sondu New Horizons od zatím nejvzdálenějšího tělesa, jaké kdy navštívila pozemská sonda. Na Nový rok proběhne nejbližší průlet a už nyní to v řídicích střediscích i na sociálních sítích vře. Těleso, ke kterému sonda směřuje, nese prozatímní název Ultima Thule a níže naleznete aktuální obrázek stavu trajektorie sondy vůči tělesu. Obrázek ještě níže zase ukazuje snímek z 24. prosince, který pořídila palubní kamera kamera LORRI. Jedná se o tři snímky, kdy při použití nejvyššího rozlišení byla detekována Ultima Thule. V té chvíli byla planetka 6,5 miliardy km od Slunce a 10 milionů km od New Horizons.

V sobotu proběhl poslední start letošního roku. Čínská raketa CZ-2D úspěšně vynesla telekomunikační družici Hongyan-1. Pro Čínu to byl rekordní rok. Uskutečnila celkem 39 startů, což je nejvíce nejen v rámci historie Číny, ale i v rámci letošního roku, kdy byla Čína nejaktivnější a uskutečnila nejvíce misí ze všech států. Celkově proběhl 114 startů, což je nejvíce od roku 1990. Podrobnému rozboru uskutečněných startů a jejich statistice se budeme věnovat ve výročních článcích.

Přehled z Kosmonautixu:

Poslední prosincový týden se nezahálelo ani v kosmonautice a dělo se mnoho zajímavých věcí. Pojďme se podívat, co jsme vám během týdne přinesli za články. Píšeme minimálně dva denně. Tady jsou. Týden začal Štědrým dnem a my jsme vám přinesli netradiční článek se dvěma krátkými sci-fi příběhy o tom, jak by se jednou mohly Vánoce slavit na jiných tělesech sluneční soustavy. Za oslavou Vánoc jsme se vypravili také na Mezinárodní kosmickou stanici, kde nám posádka poslala vánoční přání. V úterý vyšel jedenáctý díl seriálu o stanici Mir. Přinesli jsme vám také informace o přípravě na start z ruského kosmodromu Vostočnyj. Informace o nákladu jsou hlavním tématem tohoto Kosmotýdeníku. Mezi svátky jsme se vypravili do jižního Texasu, kde SpaceX nezahálí a staví velmi netradiční testovací prostředek lodi Starship. V jednom z prvních ohlédnutí za rokem 2018, jsme se podívali, jak si vedla Evropská kosmická agentura. V Evropě ještě zůstaneme. Jsou známy velmi zajímavé výsledky práce evropského cubesatu, který testoval řadu zajímavých technologií včetně butanového pohonu. Mimořádně důležité testy podstoupil záchranný systém pro připravovanou loď Orion. Na přelomu roku nás čeká očekávaný průlet sondy New Horizons, kolem zatím nejvzdálenějšího tělesa, které kdy lidský prostředek navštívil. Floridská rampa 39A, kterou nyní využívá SpaceX nadále prochází úpravou, aktuálně proběhla pěkná změna designu. Ani tuto sobotu jste nepřišli o další díl seriálu o výpravě BepiColombo, která směřuje k Merkuru. Na závěr jsme se podívali na pokračující sestavování testovacího exempláře lodi Starship.

Snímek týdne:

I takto se mohou rodit nové kosmické lodě. Před jednoduchou stanovou konstrukcí, pod texaským nebem. Snímkem týdne se stává nekvalitní dronový záběr na místo, kde se připravuje zkušební demonstrátor lodi Starship od SpaceX, určený pro získání zkušeností s krátkými skoky s tak velkou lodí.

Video týdne:

Video týdne bude zároveň pozvánkou na Silvestr a Nový rok. Tentokrát to budou oslavy vesmírné, protože se New Horizons dostane nejblíže k zatím nejvzdálenějšímu tělesu, které kdy navštívila lidská sonda. NASA připravila pěkný trailer, který má vás na toto setkání navnadit. My na Kosmonautixu samozřejmě vše budeme sledovat za vás. Nebudeme sice dělat speciální článek s psaným přenosem, ale na sociálních sítích a pak v dalších článcích shrneme všechny aktuality kdybyste třeba náhodou prvního nebyli připraveni od rána sedět u počítače a sledovat, co se děje na kraji sluneční soustavy. Jelikož se s Kosmotýdeníkem setkáme až příští rok, chci vám poděkovat za dosavadní přízeň a užijte si kosmický vstup do roku 2019.

Zdroje informací:
https://space.skyrocket.de/
https://spaceflightnow.com/
http://www.iskytech.com/
https://www.planet.com/
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…01b008ef5bd2cfbf640cd9cad8e59cf0&oe=5CCBA2BA
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=47022.0;attach=1536068;image
http://pluto.jhuapl.edu/whereisnh/PlutoFlyby/nhpf20181201_0693.svg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2018/12/DSC_0458-1.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/uploads/2018/12/DvZTTB6XQAA7Vqe.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…Long_March_2D_launching_VRSS-1_afar.jpg-2103×2935.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/12/2018-12-29-15_41_32-Window-1170×799.jpg
https://cdn.vox-cdn.com/…/image/62742542/PIA22190_orig.0.jpg
http://www.iskytech.com/static/73cf3f9bb666b342defb51d5a9c2dc33/b2d08/n_20181215_p.jpg