Jako každé nedělní poledne, je i během tohoto připraven další díl Kosmotýdeníku, který vám přinese to nejzajímavější, co se během uplynulých sedmi dní stalo v kosmonautice. Dnešní hlavní téma bude velmi sympatické. Skupinka středoškoláků totiž ve starých datech XMM Newton nalezla zcela nový typ rentgenového zdroje ve vesmíru. Díky nim mají nyní vědci co dělat. Dále se podíváme na přípravy na start Parker Solar Probe, nebo nové kandidáty na kosmonauty Ruska. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Studenti odhalili nový druh rentgenového vzplanutí
Všichni jsme určitě někdy v době, kdy jsme byli ještě děti, snili o tom, že objevíme něco nového. S nevědomostí mladých lidí jsme náhodně skládali součástky, vyvozovali náhodné souvislosti, dívali se kolem a hledali něco, co třeba někdo někdy přehlédl. Samozřejmě, v 99,9 % případech to nevede k žádnému objevu. Nicméně se občas může stát zvláštní věc a k objevu dojde. Také si možná pamatujete, že jsme v jednom ze starších článků psali o novém objevu ve starých datech ze sondy Galileo, která před dvaceti lety proletěla gejzírem vody z Europy, ale přišlo se na to až po nové revizi dat. No a teď tyto dvě myšlenky zkombinujte a dojdete k něčemu, co se stalo skupince středoškoláků z Itálie, kteří objevili zcela nový druh rentgenového zdroje ve vesmíru. Evropská rentgenová observatoř XMM-Newton pozoruje vesmír v rentgenovém spektru již od roku 1999, kdy byla raketou Ariane 5 vypuštěna. Za tu dobu poslala na Zemi mnoho terabajtů dat, která obsahují nepřeberné množství pozorování různých rentgenových zdrojů ve vesmíru. Od vypuštění již tedy uplynulo podstatně více času, než od doby narození studentů, kteří našli v ohromné databázi jejích dat překvapivý objev.

XMM Newton
Zdroj: https://i.ytimg.com/

Nový objev byl učiněn díky spolupráci mezi vědci z Národního institutu astrofyziky (INAF) v Miláně v Itálii a skupinou studentů ze střední školy v nedaleké Saronně. Prohledávání databáze bylo součástí projektu Exploring the RTG Transient and Variable Sky, EXTraS, mezinárodní výzkumné studie variabilních zdrojů z prvních patnácti let pozorování observatoře XMM-Newton.

„Nedávno jsme zveřejnili katalog EXTraS, který obsahuje všechny zdroje rentgenového záření – je jich asi půl milionu – jejichž jas se dynamicky měnil dle pozorování XMM-Newton. Zaznamenaná data uvádí několik pozorovaných parametrů pro každý zdroj,“ říká Andrea De Luca, jedna z inženýrek, které koordinují studentský projekt. „Dalším krokem bylo ponořit se do tohoto rozsáhlého souboru dat a najít potenciálně zajímavé zdroj. Připadalo nám to jako vzrušující a exkluzivní zkušenost pro středoškoláky.“

Vědci z INAF v Miláně spolupracují s místními školami již několik let, několik týdnů každý rok poskytují své laboratoře a zkušenosti pro několik stovek vybraných studentů středních škol, kteří tak mají jedinečnou příležitost vyzkoušet si práci v prestižní instituci.

„V tomto konkrétním projektu studenti obdrželi základní kurz o astronomii a exotických zdrojích, které studujeme pomocí rentgenových dalekohledů, stejně jako návod, jak pracovat s databází zaznamenaných zdrojů,“ vysvětluje Ruben Salvaterra, další z vědců zapojených do programu.

Skupina středoškolských studentů
Zdroj: http://www.esa.int/

„Jakmile začali studenti pracovat s databází, ukázalo se, že jsou velmi vynalézaví a dokáží najít nečekané souvislosti, které by nám jinak unikly.“ Šest studentů analyzovalo asi 200 zdrojů rentgenového záření. Vždy zkoumali světelnou křivku těchto zdrojů – graf ukazující variabilitu svítivosti objektu v průběhu času – nalezené zajímavé křivky pak porovnávali s vědeckými studiemi, zda o nich už někdo nepsal.

Nakonec identifikovali hrstku zdrojů, které vykazovaly zajímavé vlastnosti – např. mohutné a rychlé vzplanutí. Tato vzplanutí samozřejmě musela splňovat podmínku, že o nich nikdo ještě nepsal ve vědecké studii. Mezi těmito vybranými zdroji byl jeden obzvláště zajímavý, který představoval jistou záhadu. Pocházel z hvězdokupy NGC 6540 a nebyl nikdy dříve studován. Po předložení svých zjištění vědcům na semináři se studenti vrátili do školy. Práce pro vědce a další spolupracovníky z INAF však teprve začala.

Zmíněný rentgenový zdroj vykázal zatím nikde jinde pozorované chování. Z dat XMM Newton z roku 2005 vyplývá, že v určitou chvíli zvýšil svůj jas až padesátkrát a po pěti minutách zase pohasl. Takto rychlé výkyvy nebyly ještě nikdy detekovány. Hvězdy jako naše Slunce mírně září v rentgenové části spektra a občas krátce vzplanou, což zvýší jejich jas, jako je tomu v tomto zdroji. Takové události však obvykle trvají déle – až několik hodin nebo dokonce dnů.

Nalezený zdroj rychlého rentgenového vzplanutí NGC_6540
Zdroj: http://www.esa.int/

Na druhé straně se objevují krátké výbuchy v binárních hvězdných systémech, které hostí nějakou velmi hustou hvězdu, jako je neutronová hvězda, ale tato vzplanutí v rentgenovém pásmu jsou charakteristická násobně vyšší svítivostí. „Tato událost zpochybňuje naše chápání rentgenových vzplanutí: je příliš krátká, než aby šlo o obyčejné hvězdné vzplanutím, ale příliš slabá, aby se dala spojit s nějakou kompaktní a těžkou hvězdou,“ vysvětluje spolupracovník Sandro Mereghetti.

Další možností je, že zdrojem je takzvaný chromosféricky aktivní binární systém, dvojitý systém hvězd s intenzivní rentgenovou aktivitou způsobenou procesy v chromosféře, což je mezivrstva v hvězdné atmosféře. Ani v tomto případě se však data nepodobají vlastnostem žádného známého objektu této třídy. Vědci se domnívají, že tento zvláštní zdroj není jedinečný a že další objekty s podobnými vlastnostmi jsou v archivu XMM-Newton, ale doposud nebyly detekovány kvůli kombinaci nízké svítivosti a krátké doby trvání vzplanutí, na což se současné studie vůbec nezaměřovaly.

Kosmický přehled týdne:

Delta IV Heavy je dnes druhá nejsilnější raketa současnosti. A protože její čas se pomalu chýlí k závěru (čeká nás již jen pět startů), je každá příležitost ji vidět výjimečná. Podívejte se na pěkné fotky z jejího vývozu na rampu před misí se sondou Parker Solar Probe.

Tři motory Delta IV Heavy
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com

Delta IV Heavy
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Delta IV Heavy
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Roskomos přededstavil osm nových kandidátů, kteří pokud uspějí, budou zařazeni do ruského oddílu kosmonautů. Jejich výběr začal již v březnu minulého roku, kdy se hodnotila jejich dosavadní kariéra a schopnosti. Poté prošli sérií fyzických a psychologických testů. Nyní čeká osmičku kandidátů ještě další dva roky trvající výcvik, a pokud na jeho konci složí úspěšně zkoušky, budou zařazeni do ruského oddílu kosmonautů. Zprava: Konstantin Sergejevič Borisov, Alexej Vitalijevič Zubrickij, Sergej Nikolajevič Mikajev, Alexandr Vladimirovič Gorbunov, Oleg Vladimirovič Platonov, Jevgenij Valerijevič Prokopjev, Kirill Alexandrovič Peskov, Alexandr Sergejevič Grebjonkin.

Nový kandidáti na kosmonauty Ruska
Zdroj: https://www.roscosmos.ru/

NASA schválila pro SpaceX postup, který firma potřebovala pro lety s posádkou. Jde o dobu plnění paliva do rakety. NASA má zkušenosti s plněním paliva do rakety před nastoupením posádky do lodě, aby došlo k vyrovnání všech tlaků a teplot, které načerpáním paliva do rakety vzniknou. SpaceX naproti tomu požaduje nejdříve nástup posádky a až poté plnění paliva. Jde o to, že Falcon 9 využívá podchlazeného paliva, které vyžaduje po načerpání, aby rychle následoval start. Posádka lodí Crew Dragon tak bude již v lodi, když dojde k čerpání paliva do rakety. Pokud by něco selhalo během této doby, odnese posádku záchranný systém lodi Crew Dragon do bezpečné vzdálenosti od rakety. Pro schválení tohoto postupu NASA požaduje ještě pětkrát demonstrovat bezchybné a bezproblémové rychlé plnění paliva před letem s lidmi.

Zajímá vás, jak zní příklepová vrtačka roveru Curiosity? Díky práci jeho identického dvojčete na Zemi, si jí můžete poslechnout.

Lovec exoplanet, teleskop TESS doručil na Zemi první várku vědeckých dat, přenos dat trval 1,25 hodiny a bylo při něm přeneseno 53 GB dat.

Přehled z Kosmonautixu:
V týdnu, který se s námi pomalu loučí, jsme zde na Kosmonautixu rozhodně měli o čem psát a vy jste měli co číst. Pojďme si to shrnout. Ještě v neděli jsme se podívali na zkoušku evakuace posádky z připravované soukromé lodi Starliner. SpaceX nám naservírovala již třetí start Falconu 9 během šestnácti dnů, což jsme si užili u dalšího Živě a česky komentovaného přenosu právě z tohoto startu, při kterém byla vynesena družice Merah Putih. Přinesli jsme vám již třetí pokračování seriálu o administrátorech NASA. Pomocí našeho nejstaršího video seriálu Vesmírné výzvy, jsme se podívali na události, které přinesla kosmonautiky během července. Poněkud rozmrzele zní zjištění, že další Electron nakonec po posledních problémech poletí až v listopadu. Nicméně bezpečnost je samozřejmě důležitá a my držíme Rocket Lab palce. Nečekané výsledky lovce exoplanet, teleskopu TESS nám pomáhají sledovat komety i asteroidy. Japonská sonda Hayabusa 2 nám přinesla úžasné snímky asteroidu Ryugu ze vzdálenosti pouhého kilometru. Dále jsme se podívali na to, jak to vypadá v oddíle amerických astronautů v letošním roce. Letní seriál TOP 5 s námi tentokrát nezamířil až nad hranice vesmíru, ale neméně zajímavě vyprávěl o letadlech, která sloužila, či ještě slouží kosmonautice. V sobotu jste si poprvé mohli pustit Živě a česky komentovaný přenos ze startu Parker Solar Probe na Delta IV Heavy. V sobotu však start nakonec nevyšel a byl posunut na neděli. Podívali jsme se také na to, co ještě musí SpaceX splnit, než astronauti na palubě Crew Dragonu poprvé vzlétnou k ISS.

Snímek týdne:
Rozhodně se každý den nestartuje ke Slunci. Stejně tak je výjimečný i pohled na startující raketu Delta IV Heavy a tak je jasné, že snímkem týdne se stává fotografie ze startu této rakety se sondou Parker Solar Probe.

Sonda Parker Solar Probe se vydává ke Slunci
Zdroj: https://www.flickr.com/

Video týdne:

Hvězdou tohoto týdne je rozhodně sonda Parker Solar Probe, která se chystala na cestu ke Slunci. K její misi vznikl i parádní trailer, který pasujeme na video týdne.

Zdroje informací:
https://space.skyrocket.de/
http://www.esa.int/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2018/08/delta_PSP_low-8-678×452.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2018/08/delta_PSP_low-1.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…b71723f927947697b84b427ffbe433d5&oe=5BFAEC44
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/08/delta_PSP_low-7-678×452.jpg
https://www.roscosmos.ru/cache/gallery/sl3/25403/5792807029.jpg
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/08/Flaring_source_in_NGC_65402
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/08/High-school_students
https://i.ytimg.com/vi/YBehOoKN5jo/maxresdefault.jpg
https://xmm-tools.cosmos.esa.int/external/xmm_science/gallery/images/XMM.jpg

Další podobné články

ŽIVĚ A ČESKY: Sonda, která se dotkne Slunce Díly rakety pro sluneční sondu přijíždí na kosmodrom Masivní raketa pro sluneční sondu stojí na rampě Tepelná ochrana pro sondu, která se dotkne Slunce