Jen pár dní po připojení k Mezinárodní vesmírné stanici začali specialisté oživovat systémy na zařízení ECOsystem Spaceborne Thermal Radiometer Experiment on Space Station (zkráceně ECOSTRESS). Výsledkem jejich snažení bylo získání prvních vědeckých dat o teplotách zemského povrchu. Tohle zařízení má za úkol měřit z vesmíru teplotu pozemských rostlin, čímž umožní vědcům určit, kolik vody dané rostliny potřebují a jak přesně ovlivňují sucha jejich zdravotní stav. Tyto poznatky mohou pomoci nejen biologům, kteří zkoumají reakce rostlin na vnější podmínky, ale i farmářům v oblastech, která trpí suchem. Některé plodiny odolávají suchu lépe než jiné a díky globálnímu monitorování by vědci mohli mít konečně v této otázce trochu jasněji.
ECOSTRESS se do vesmíru dostal 29. června, kdy startoval z Floridy připojený k lodi Dragon na raketě Falcon 9. Až do příletu ke stanici byl pevně uložen v nehermetizovaném nákladovém prostoru lodi, odkud jej 5. července (3 dny po připojení lodi ke stanici) vyjmula robotická paže. Tu během této operace ovládali specialisté z Johnsonova střediska v Houstonu, kteří postupně domanévrovali s přístrojem k japonskému modulu Kibó, na jehož externí plošinu byl ECOSTRESS připojen. O pouhé čtyři dny později, tedy 9. července poslal přístroj na Zemi první snímek.
„Družice často potřebují několik týdnů či měsíců, než se je podaří zkalibrovat na úroveň, kterou nám nyní posílá ECOSTRESS,“ prohlásil hrdě Simon Hook, hlavní vědecký pracovník mise z kalifornské JPL. ECOSTRESS je zástupcem nové třídy nízkonákladových vědeckých přístrojů NASA s rychlým vývojem. K jeho vypuštění došlo za méně než čtyři roky od zahájení projektu.
Operátoři nyní kontrolují funkce přístroje a sbírají předběžná vědecká data, přičemž tento proces by měl trvat zhruba měsíc. Úvodní kalibrace vědeckých dat je již hotová a nyní probíhá validace nasbíraných dat jejich porovnáváním s podobnými měřeními, která se provádí na Zemi na kontrolních místech. Jakmile bude tento proces dokončen, začne pro ECOSTRESS rok dlouhá vědecká mise.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://ecostress.jpl.nasa.gov/downloads/images/ecostress12.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia22590-16.jpg
https://directory.eoportal.org/documents/163813/3559492/ISS-ECOStress_Auto7.jpeg
Mohlo by jedním kalibračním územím by toto? https://budejovice.idnes.cz/zofinsky-prales-nasa-novohradske-hory-dyg-/budejovice-zpravy.aspx?c=A180109_092115_budejovice-zpravy_epkub
Přiznám se, že netuším.
Díky za odkaz, ten článek je opravdu zajímavý.
Kdo by si asi byl v roce 75 pomyslel, že se lokalita jednou bude podrobně měřit z vesmíru a že nasbíraná data pomůžou k podrobnému zkoumání celé planety?
Mimo jiné to jasně ukazuje, jak je jakýkoli základní výzkum často mnohem užitečnější než by se v danou chvíli zdálo.
Není zač, na vědě mě nejvíce fascinuje skládání střípku do celkové mozaiky – stará lesní rezervace v kombinaci s ISS a zase víme o našem světě něco více
Díky za článek!
Tenhle projekt se mi líbí, protože má velkou přidanou hodnotu (je prakticky užitečný) při krátkém čase realizace. Čtyři roky opravdu není mnoho.
Doufám, že to je „jen“ jedna z prvních vlaštovek a že se dočkáme mnoha dalších relativně levných a hlavně rychlých vědeckých projektů v kosmu.
Rádo se stalo. Další projekty by mohly následovat.