Jak to vlastně vypadá aktuálně s Robonautem, který měl na ISS pomáhat posádce s rutinními úkoly? Odpověď na tuto otázku naleznete v hlavním tématu Kosmotýdeníku, který pro vás dále shrne všechny zajímavé a podstatné události uplynulého týdne. Krom Robonauta se můžete těšit i na přípravy na start Atlasu 5, anebo důvod odkladu startu Falconu 9. Na řadu pak přijdou i další tradiční rubriky. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Mise Robonauta končí – Nepříliš úspěšně

Určitě si na něj vzpomínáte. Sem tam se objeví na fotografiích z Mezinárodní vesmírné stanice, protože vypadá dobře a má nádech hi-tech. Původně měl být skvělým testovacím pomocníkem, který když projde ověřovacími testy, pomůže posádce řešit ty věci, které se opakovaně na stanici musí dělat pro její chod. Později měl astronautům pomáhat s vědeckými experimenty a během vycházek EVA. Řeč je o Robonautovi, který od roku 2011, kdy přiletěl na palubě raketoplánu Discovery v rámci mise STS-133, pobývá na palubě ISS. Robot, jak vystřižený ze sci-fi se zlatou helmou a končetinami s pěti prsty. Delší dobu o něm nebylo slyšet. Pojďme si nyní vysvětlit proč tomu tak je. A proč se vlastně nyní chystá jeho návrat na Zemi.

Projekt robotického pomocníka pro ISS začal vznikat v roce 1996 a na jeho vzniku spolupracovala jak agentura DARPA, tak hlavní dodavatel dílů General Motors a Dextrous Robotics Laboratory při Johnsonově vesmírném centru. Humanoidní vzhled byl tehdy zvolen proto, aby mohl dobře spolupracovat s astronauty v jejich prostředí, které je na ISS přizpůsobeno pro práci lidí a používat jejich nástroje. Po několikaletém vývoji byl v únoru 2010 představen Robonaut 2, který byl čtyřikrát rychlejší, než jeho předchůdce Robonaut 1. Je osazen 38 procesory PowerPC a obsahuje 350 čidel. Dostal i jistou míru samostatnosti, kdy byl schopen provádět jednoduché úkoly bez dohledu. Minulý čas je na místě, od roku 2015 je totiž vyřazen z provozu.

Od roku 2012 do prosince 2013 byl robot využíván k praktickým záležitostem. Cílem celého projektu byl záměr, aby robot po pár měsících experimentování skutečně začal plnit praktickou roli. Byly připraveny tři fáze. V první se měl naučit pracovat stacionárně na svém stanovišti v modulu Destiny, kde skutečně více jak rok úspěšně pracoval a postupně pomáhal posádce s rutinními úkoly. Posléze měla přijít druhá fáze, která začala v roce 2014, kdy loď Dragon v rámci mise CRS-3 dovezla na palubu nohy určené Robonautovi. Robot se díky nim měl naučit pohybovat v interiéru stanice a ještě více se osamostatnit a provádět širší škálu úkolů. Během této fáze však došlo ke kritickým problémům, které zabránily tuto fázi uskutečnit, natož přejít k třetí, která zahrnovala další vylepšení robota o schopnost pomáhat posádkám během výstupu mimo interiér stanice.

Je nutné podotknout, že Robonaut 2, který se nachází na ISS, původně vůbec nebyl určen k vynesení do vesmíru. Byl to experimentální prototyp, který manažery NASA i své tvůrce ohromil svými schopnostmi a tak si vysloužil let na palubu ISS. A protože to je kus techniky určený pro testování na Zemi, postrádá jisté podstatné schopnosti, kterými by jinak určitě disponoval, kdyby se od počátku počítalo s jeho vysláním do vesmíru. Jde hlavně o jeho modularitu i opravitelnost. Modularitu z hlediska toho, že u tohoto prototypu se nepočítalo s vylepšováním a tak když vylepšení přišlo (nohy), bylo trochu obtížné jej na to připravit. Opravitelnost zase spočívá v tom, že se s jeho úpravami počítalo v laboratoři na Zemi s vyškoleným personálem techniků. Pracují na něm však astronauti, kterým schází vybavení i podrobné znalosti jeho systémů. A to byly hlavní důvody jeho selhání v roce 2015.

Vraťme se k instalaci nohou. Ty na ISS dorazily v roce 2014 a od počátku se vědělo, že upgradování robota nebude lehké. Jeho systémy jsou složité a na Zemi se už v té době nenacházel totožný exemplář s Robonautem, který byl ve vesmíru. (Na ISS je starší varianta R2b, zatímco na Zemi jsou vyspělejší varianty R2c). Při zkouškách na Zemi bylo namontování a propojení nohou plánováno na 20 hodin práce astronautů. Nakonec posádka zápasila s připojením 40 hodin od 16. července 2014 do 28. srpna 2014, kdy byla operace označena za úspěšnou. Nicméně po aktivaci robota se začaly objevovat stupňující se problémy. Nejdříve pozemní středisko nedostávalo datové toky, posléze je dostávalo v krátkých intervalech a poškozené. I přes snahu všech o opravu se nepodařilo nohy ani rozpohybovat a navíc docházelo ke stupňování poruch a nezvyklých reakcí robota.

Po zbytek roku 2014 a celý následující rok se hledaly důvody těchto poruch a stále se nic nedařilo. Na Zemi byly dokonce k analýze poslány některé interní prvky Robonauta, které byly shledány jako plně funkční. Problém se zdál doslova zakletý. I přes snahu mnoha odborníků na Zemi i astronautů na ISS se nedařilo najít příčinu poruch. Až se nakonec při jedné z dalších kontrol ukázalo, že mezi robotovými novými končetinami a jeho tělem schází uzemňovací propojovací dráha. Vlastně šlo o jediný kabel, který způsoboval, že docházelo k poklesu elektrického napájení některých systémů robota.

„Zkrátka některé procesory a zařízení dostávaly málo proudu, nebo nebyla vůbec napájena. To pomalu vedlo k umírání celého Robonauta.“ Prohlásil hlavní technik projektu Badger. Důvod, proč na tento problém nepřišli dříve, byl ten, že exempláře umístěné na Zemi už zemnící propojení obsahovaly. A vzhledem k extrémní složitosti celého Robonauta se na problém přicházelo velmi dlouho.

Posádka se později pokoušela robota opravit, ale jak jsme již psali výše, Robonaut nebyl připraven pro opravy na oběžné dráze a tak některé systémy byly skryty uvnitř jeho těla tam, kam se astronauti nemohli dostat. Propojku mezi zemnící části těla a nohou, kterou se astronauti pokoušeli nainstalovat, se pak ukázala jako nestabilní, protože neměli k této části robota dobrý přístup. Loni bylo proto rozhodnuto, že se v roce 2018 vydá Robonaut na palubě lodi Dragon zpět na Zem, kde bude opraven a předělán.

Kosmický přehled týdne:

Prvního března by z floridské rampy 41 měla odstartovat raketa Atlas 5 společnosti ULA a vynést velmi zajímavý environmentální satelit GOES-S. Nový geostacionární satelit bude provozovat NOAA a zařízení bude sledovat Tichý oceán a západní Spojené státy. Satelit bude zkoumat atmosféru, mapovat oblačnost, mlhy, povětrnostní podmínky i různé prachové částice v různých vrstvách atmosféry. Satelit je vybaven pokročilejšími kamerami i detektory, než jeho předchůdci. Na přiložených fotografiích se můžete podívat, jak probíhalo jeho připojení k nosné raketě.

Pomalu se chystá start Falconu 9 s družicí Paz a snad i s prvními dvěma družicemi chystaného projektu SpaceX pro síť družic zajišťující levný internet po celé planetě. Startovat se původně mělo v sobotu, ale z důvodu dílčích úprav na aerodynamickém krytu se start nakonec odkládá až na středu. A právě proto se čím dál častěji mluví o vylepšeném krytu, který by mohl mít během tohoto letu premiéru. Zda to bude slibovaný zcela nový kryt, nebo se má testovat nějaká dílčí záležitost – to zatím nevíme. Každopádně v přístavu v Los Angeles byla spatřena loď Mr Steven s nataženou sítí, která je podle všeho připravena právě na chytání krytů. Uvidíme tedy, co za překvapení nám nakonec SpaceX nachystá.

Společnost Bigelow Aerospace, která stojí i za vývojem modulu BEAM pro ISS, by v úterý měla představit nějakou novinku, zřejmě založení další společnosti. Dle jejich prohlášení není vesmír pouze hardware, ale také vhodné ekonomicky návratné počínání. Uvidíme tedy v úterý, co z toho bude.

Přehled z Kosmonautixu:

Ani tento týden jsme vás každý den nepřestali minimálně dvěma články informovat o kosmonautice. Pojďme si je nyní zrekapitulovat. V neděli jsme vás pozvali na festival Future Gate, který v těchto dnech probíhá. Načež jsme se vrátili k vesmírnému odkladovému evergreenu – ruskému modulu Nauka. Dobrá zpráva doputovala z floridské rampy 39A, kde po kontrole bylo konstatováno, že rampa přežila premiérový start Falconu Heavy v dobrém stavu. U SpaceX jsme zůstali i dalším článkem, který vám shrnul velmi zajímavé tweety, které v posledních dnech zveřejnil Elon Musk. V pondělí po odkladu úspěšně odstartovala ruská zásobovací automatická loď Progress MS-08, jejíž start jsme pro vás živě a česky komentovali. Úterý již tradičně přineslo další díl seriálu Gemini, který tentokrát mluvil o velmi zajímavém tandemovém letu lodí Gemini.  Na úspěšný start lodi Progress MS-08 jste se v dalším článku mohli podívat prostřednictvím povedených fotografií. Tento týden se také chystal start Falconu 9 s družicí Paz. Ta nakonec poletí až příští týden, ale už nyní jste se mohli podívat na přípravné práce nákladu. Velmi zajímavou zakázku dostala jedna česká firma, která dodá důležité komponenty pro rampu evropské rakety Ariane 6. Tento týden byl také zveřejněn návrh rozpočtu pro NASA na další fiskální rok. Někde trochu peněz přibylo, jinde se škrtalo. Po úspěšném startu jsme vám také nabídli možnost sledovat živě přílet lodi Progress k ISS. Nejcennější starty jsou vždy ty, kde se vynáší nějaká nová vědecká družice. Po menším půstu teď přijde kolotoč takto zajímavých nákladů. Tento týden proběhla také kosmická vycházka z ISS a i tu jste na našem portálu mohli sledovat živě. Loď Orion se chystá na svoji teprve druhou testovací nepilotovanou výpravu, ale už nyní se připravují plány na její budoucí vylepšení. Měla by například dostat vylepšené motory pro servisní modul. Na závěr jsme se podívali na přenosové kapacity u Marsu. Ty jsou u této planety velmi nízké a bylo by velmi vhod, kdyby se trochu rozšířily.

Snímek týdne:

Vozítko Mars Rover 2020 bude mít krom mnoha vědeckých úkolů i jeden úkol symbolický. Doveze na Mars zpět kus Marsu, který kdysi dopadl na Zemi. Na fotografii vidíte kus meteorit, který se použije ke kalibraci na Zemi. Menší kus pak poletí přímo na Mars. O tom, jak se dají marsovské meteority využít pro marsovské sondy i o tom, co konkrétně se stane s tímto, vás již zítra bude informovat článek kolegy Martina Gembece.

Video týdne:

Evropská kosmická agentura provozující rodinu družic Sentinel nám pravidelně představuje zajímavé obrázky vyfotografované těmito environmentálními družicemi. Dnes se můžete podívat na Peking a oslavu čínského nového roku. Data byla tentokrát použita z družice Sentinel 2.

Zdroje informací:
https://www.sciencealert.com/
https://spectrum.ieee.org/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://spectrum.ieee.org/image/MzAxOTI0OA.jpeg
https://spectrum.ieee.org/image/MzAxOTI0OQ.png
https://spectrum.ieee.org/image/MzAxOTI4NA.jpeg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…d2e78ec26cbe729348b5a00c6f1732f6&oe=5B025703
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/02/22830839768_7af98e2b60_k-678×1017.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/02/39697863852_5041f30d24_k.jpg
https://www.sciencealert.com/images/2018-02/robonaut-aboard-the-iss-2.jpg
https://i.ytimg.com/vi/ePWjFlSdB4U/maxresdefault.jpg