Co přinesl první týden roku 2018 v kosmonautice? To vám představí první letošní vydání Kosmotýdeníku. Hned na začátek se vypravíme na Mars, kde byl nalezen velmi zajímavý kámen, který zrychlil tep planetárním biologům a hledačům života mimo Zemi. Po Marsu se podíváme ke společnostem ULA a Boeing, které prošly důležitým milníkem certifikace a směřují k prvnímu bezpilotnímu vypuštění lodě Starliner. Na řadu přijdou i tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Byly na Marsu nalezeny fosilie?

Byla by to senzační a úžasná zpráva, na kterou se těší celý vědecký a fanouškovský svět od doby, co podrobně zkoumáme vyprahlý a mrtvý Mars. Existence drobného života mimo Zemi by byla prvním důkazem toho, že život není jedinečným jen na Zemi. Proto je potřeba k náznakům takového objevu přistupovat velmi obezřetně a nedocházet k rychlým a nepodloženým závěrům. I když tentokrát bude vylučování jiných možností, než působení života, přeci jen o něco málo těžší.

Vozítko Curiosity projíždělo 31. prosince úbočím středové hory kráteru Gale. Během jízdy se standardně snímkovalo okolí. Byly použity navigační i průzkumné kamery a snímky byly postupně odesílány na Zemi. Na jednom z černobílých snímků však byl objeven kámen s velmi malými, ale velmi zajímavými strukturami. Byly tak zajímavé, že vědecký tým vozítko otočil a kousek se vrátil, aby je mohl podrobněji prozkoumat. 3. ledna začaly na Zemi docházet snímky pořízené barevnou kamerou MAHLI, která je umístěná na robotické paži vozítka. A skutečně –  kámen, který byl zkoumán, měl na svém povrchu velmi zvláštní trubicové struktury. Tyto struktury jsou opravdu malinké – na délku mají maximálně 5 mm a v průměru od půl do jednoho milimetru. Zatím nepanuje jasná představa o tom, jak by mohly vzniknout.

Vzhledem k tomu, že snímky jsou nahrávány veřejně na web, všiml si těchto struktur i vědec Barry DiGregorio, který je autorem knih „Mars: The Living Planet“ a „The Microbes of Mars“. Okamžitě ho tyto struktury upoutaly. „Vypadají pozoruhodně podobně jako stopové fosilie z éry ordoviku, které jsem studoval a fotografoval tady na Zemi,“ řekl DiGregorio. „Pokud nejde o stopové zbytky fosilií, jaké další geologické vysvětlení NASA nabídne?“

Jelikož je Barry DiGregorio známý svoji oblibou v hledání důkazů o existenci života na Marsu, vydal se tým redaktorů portálu Space.com za Ashwinem Vasavadaou z Jet Propulsion Laboratory NASA v Pasadeně v Kalifornii. Položili mu otázku, co si o těchto kamenech myslí. Vasavada uvedl: „Zajímavé struktury jsou velmi malé, pravděpodobně o šířce jednoho nebo dvou milimetrů, přičemž nejdelší je dlouhá zhruba 5 milimetrů. Takže jsou hodně drobné,“ řekl a pokračoval: „Struktury byly nejprve spatřeny na černobílých fotkách. Na fotkách působily tak zajímavě, že přesvědčily vědecký tým, aby k nim otočil vozítko zpět a použil kameru MAHLI.“ říká Vasavada. „Byly dost neobvyklé, vzhledem k tomu, že jsme na Marsu zatím nic podobného neviděli,“ vysvětlil Vasavada. Bližší názor na jejich původ však odborník z JPL zatím nechtěl komentovat.

Planetární geolog na univerzitě ve Flagstaffu a člen vědeckého týmu vozítka Curiosity Christopher Edwards poznamenal: „Celé to bylo velmi zajímavé. Na první pohled bylo z fotografií jasné, že stojíme před něčím velmi neobvyklým. Proto jsme přerušili plánovaný vědecký program Curisoity a raději jsme se s ním vrátili, abychom tyhle trubice viděli pořádně zblízka.“ Jakékoli závěry jsou však zatím předčasné.

Vědci zůstávají hodně zdrženliví. Přeci jen, podrobně a zblízka jsme na Marsu prozkoumali jen velmi malou část povrchu. Někteří z týmů a jiní externí vědci nabízejí jiná vysvětlení než organický původ. Například by mohlo jít o vykrystalizované struktury, anebo minerální žíly. Okolní hornina minerálních žil mohla být méně odolná a zvětrala dříve, než zmíněné žíly. S podobnými útvary jsme se sice na Marsu ještě nesetkali, ale to nemusí být rozhodující. Opravdu jsme zatím nahlédli jen na malý kousek Rudé planety.

Kdyby to však byl pozůstatek života, mohlo by to znamenat, že na Marsu nebyl jen pouhý jednobuněčný život, ale rovnou mnohobuněčné organismy přivyklé místním podmínkám. A to by byl rozhodně obrovský objev. Nyní se na nález zaměří studie, které budou hledat, jak se tento útvar na Marsu vytvořil. Na výsledky si však budeme muset ještě počkat. A s případným objevem života bude NASA možná i trochu váhat, protože bude chtít, aby se nejdříve vyloučily všechny ostatní možnosti. Vezměte si, jak zlé by to bylo, kdyby NASA předčasně oznámila, že nalezla pozůstatky dávného života a pak se přišlo na to, že to tak není. Přesto se na jakýkoli výsledek stojí za to těšit. My budeme situaci dále sledovat.

Kosmický přehled týdne:

Společnost ULA úspěšně pokročila v dalším milníku v přípravě lodi CST-100 Starliner. Tato loď by od příštího roku měla vozit posádky na Mezinárodní kosmickou stanici. Raketa Atlas V prošla tento týden takzvaným Design Certification Review (DCR). „DCR je významným milníkem, který ukončuje návrhovou fázi programu a připravuje cestu k operačním procedurám,“ řekl Barb Egan, manažer programu ULA Commercial Crew. „Probíhají závěrečné kvalifikační testy hardwaru a softwaru, stejně jako integrační a strukturální testy. Budoucí testy budou zahrnovat testy samotné rakety Atlas V, jako jsou dynamické testy, akustické testy a nakonec test úniku lodi, který proběhne ve White Sands v Novém Mexiku.“

Aktuální stav výroby lodi Starliner směřuje k úspěšnému vypuštění prvního bezpilotního exempláře na konci roku 2018. Raketa je ve fázi montáže, horní stupeň Centaur již dokončil tlakové zkoušky. Připravuje se další hardware, jako je adaptér spojující Centaur s lodí. Vše směřuje k úspěšnému uskutečnění bezpilotního testu do konce letošního roku. Jiří Hošek již chystá podrobný článek na toto téma, který by mohl na našem webu vyjít již ve středu.

Prvního startu roku jsme se měli dočkat již 4. ledna a aktérem měla být raketa Falcon 9 s tajemnou misí Zuma. Startovat se stále má z rampy SLC-40, ale připravovaný start postihly odklady. Na vině je tentokrát počasí, které jednou dělalo problémy, když ve vysokých atmosférických výškách hodně foukalo a znovu, když na Floridu udeřily kruté mrazy. Dodatečný čas využila SpaceX k dalším testům nové rampy. Nyní to vypadá, že odstartovat by se mělo během dnešní noci na pondělí. Start bychom pro vás rádi Živě a česky okomentovali. Presskit startu naleznete zde. Předpověď dává startu 80%.

Čína prohlásila, že by letos ráda uskutečnila až 40 startů. Její předchozí rekord v počtu startů je z roku 2016, kdy uskutečnila startů 22. Podle tamních představitelů, by se Čína oprostila od potíží, které jí zasáhly při letošních letech.

Přehled z Kosmonautixu:

První týden roku 2018 přinesl mnoho zajímavých událostí v kosmonautice. Sedm dní jsme vám proto přinášeli každý den minimálně dva články. Pojďme se podívat, o čem jsme vás informovali. Odlehčený silvestrovský článek o tom, jak zatíží náš blog tento rok vyšel ještě v roce 2017. První den nového roku jsme si udělali retrospektivní pohled na všemožné aktivity společnosti SpaceX v roce 2016. A v souhrnu retrospektivních článků ještě jeden. Tentokrát o tom, jak prožil rok 2017 Kosmonautix. Úterý již tradičně přineslo další díl seriálu Gemini. Ukončili jsme jednu z anket a položili jsme vám otázku novou. Ptali jsme se na váš výběr nejdůležitějších momentů uplynulého roku.  Unikátní plovoucí kosmodrom Sea Launch dostal další z šancí na opětovné znovuzrození. Co nám vlastně má rok 2018 přinést v kosmonautice? Podívali jsme se na výběr nejočekávanějších událostí letošního roku. SpaceX nás tento týden zásobovala zejména odklady startu rakety Falcon 9 na misi Zuma. Na vině bylo povětšinou počasí. Jiří Hošek připravil další čtvrtletní souhrn pokroků v programu SLS a lodě Orion směřujících k misi EM-1. Podívali jsme se také na to, jak vypadala věda na Mezinárodní kosmické stanici v roce 2017. Připravili jsme také souhrn postupu prací na ruské části landeru pro misi ExoMars 2020. Náš nejstarší video seriál o novinkách z kosmonautiky – Vesmírné výzvy zmapoval prosincové události. Navíc se tento pořad dočkal stého pokračování. Do Ruska jsme se vypravili ještě jednou. Tentokrát jsme sepsali očekávané události v ruském federálním kosmickém programu v roce 2018. A pokud máte mobilní přístroj s operačním systémem iOS, jistě Vám udělá radost, že jsme pro tento systém vytvořili aplikaci.

Snímek týdne:

Tento týden se objevila jedna smutná zpráva. 5. ledna ve věku 87 let zemřel americký ostřílený a velmi zkušený astronaut John Young. Účastník první pilotované mise programu Gemini 3, dále mise Gemini 10. V programu Apollo se podíval na oběžnou dráhu Měsíce při misi Apollo 10 a 66 hodin strávil na povrchu našeho nejbližšího přirozeného kosmického průvodce při misi Apollo 16. Byl pilotem prvního letu raketoplánu při misi STS-1 a naposledy letěl s raketoplánem při misi STS-9. Inspirativní muž, jehož vzpomínku uctí článkem Ondřej Šamárek. My mu přejeme úspěšný poslední let!

Video týdne:

Nejčastějším videem tohoto týden byly různé variace na téma: Porovnáváme Falcon Heavy s ostatními supernosiči. Dočkali jsme se tak videa Falconu Heavy na rampě 39A společně se Saturnem V. Pak někoho napadlo, že by bylo dobré porovnat oba nosiče i s připravovaným BFR a tak to šlo dál, až máme možnost porovnat Falcon Heavy s BFR, Falconem 9, Saturnem 5 a nákladní verzí SLS. Užijte si to.

Zdroje informací:
https://www.space.com/
https://mars.nasa.gov/
https://www.orbitalatk.com/
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia19808-main_tight_crop-monday.jpg
https://c-6rtwjumjzx7877x24nrlx2euzwhmx2ehtr.g00.space.com/…3fn65h.rfwp.nrflj.yduj_$/$/$/$
https://c-6rtwjumjzx7877x24nrlx2euzwhmx2ehtr.g00.space.com/…fn65h.rfwp.nrflj.yduj_$/$/$/$
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=41440.0;attach=1379258;image
https://pbs.twimg.com/media/DSjv7UdWsAAQdE_.jpg:large
https://mars.nasa.gov/…/01905/mcam/1905MR0099940220900105E01_DXXX-br2.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/1200px-John_Young_%28Apollo_10%29.jpg