Tento týden by se s nadsázkou dal označit týdnem odkladů. Nakonec však i několikrát odložená raketa Delta II do vesmíru vzlétla. Úspěšný start si také připsala Čína, jejíž vynesené meteorologické družici nové generace se budeme věnovat v hlavním tématu. Podíváme se také na připojení kosmické lodě Cygnus k ISS a dojde i na tradiční rubriky. Kosmotýdeník, jehož 270. díl právě čtěte je připraven. Přejeme vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Čína vypustila sledovače počasí

V úterý odstartovala z Číny raketa CZ-4C, na jejíž palubě byla nová čínská meteorologická družice mířící na polární dráhu. Primárním cílem družice Fengyun 3D je nahradit stárnoucí exemplář stejného typu. Ke startu došlo v úterý v 18:35 GMT z kosmodromu Taiyuan v provincii Shanxi, která se nachází v severovýchodní Číně.

Fengyun 3D je již čtvrtá družice v řadě Fengyun. Jedná se o konstelaci meteorologických družic nové generace. První startovala už v roce 2008, další v roce 2010. Tyto první dvě byly hlavně prototypy a až Fengyun 3C, který startoval v roce 2013, byl plně funkční exemplář. Aktuální dvě a půl tuny těžký Fengyun 3D byl umístěn na polární dráhu ve výšce 800 kilometrů.

Fengyun 3D nese 10 vědeckých přístrojů pro shromažďování údajů o atmosférických podmínkách, pohybech oblačnosti a dešťových srážek, o stavu ozonu a skleníkových plynů, uvedlo Národní satelitní meteorologické centrum ve svém prohlášení po úspěšném vynesení družice. Fengyun 3D nahradí meteorologickou družici Fengyun 3B, která byla vypuštěna v listopadu 2010. S první operační družicí této řady – Fengyun 3C – bude nový přírůstek provádět tandemové pozorování a až dojde k vynesení dalších třech plánovaných družic, bude pozorovat a provádět měření společně s nimi. Operátoři budou v nadcházejících týdnech řídit Fengyun 3D tak, aby se dostala na vyšší oběžnou dráhu a až se tak stane, začne pravidelné pozorování počasí.

Nová družice určená pro osmiletou misi, „pomůže lidem dozvědět se o budoucích povětrnostních podmínkách mnohem dříve a sníží ekonomické a sociální dopady přírodních katastrof,“ uvedl CMA ve svém prohlášení. „Jeho schopnost odhalit aerosoly a skleníkové plyny bude hrát aktivní úlohu při sledování změn klimatu,“ dodal dále.

Čína provozuje také pokročilejší konstelaci meteorologických družic umístěnou na vyšších geostacionárních oběžných drahách, které shromažďují téměř real-time snímky bouří a cyklónů pohybujících se přes asijsko-pacifickou oblast. Jsou to družice označované jako Fengyun série 2.

Družice umístěné na polárních drahách jsou navrženy tak, aby shromažďovaly datové vstupy pro numerické modely předpovědí počasí, které generují prognózy střednědobého rozsahu. Dle těch se předpovídají měnící se povětrnostní podmínky až na týden dopředu. Cíle Fengyun 3D jsou srovnatelné s posláním meteorologické družice JPSS 1 postavené ve Spojených státech. Tato družice provozovaná NOAA byla vynesena tento týden na raketě Delta II.

Jeden z vědeckých přístrojů Fengyun 3D bude pořizovat snímky ve středním rozlišení pomocí vylepšené kamery, která dokáže vidět v 25 optických spektrech, 15 slunečních reflexních kanálech a 10 infračervených kanálech, což umožňuje shromažďovat podrobné údaje během nočních i denních průletů nad Zemí.

Další senzory budou měřit vlhkost půdy, teplotu a vlhkost v několika vrstvách atmosféry a budou detekovat skleníkové plyny, které významně přispívají ke změně klimatu. Další přístroj bude monitorovat stav ozonové vrstvy a také pozorovat vlivy vesmírného počasí a slunečních bouří pomocí kamery namířené do vesmíru a ionosférického fotometru.

Fengyun 3D má také jedno prvenství. Bude první čínskou družicí, která bude vysílat a přijímat data prostřednictvím antarktických pozemních stanic, což umožní rychlejší předávání meteorologických dat čínským meteorologům. Devadesát procent pozorování Fengyun 3D bude do Číny přeneseno do 80 minut.

Meterologická družice však na raketě neletěla sama. Komerční družice, která se v úterý vydala na palubě rakety Long March 4C, nese jméno HEAD 1. Mikrosatelit s váhou 45 kilogramů je první družicí vlastněnou společností HEAD Aerospace v Pekingu, jejímž cílem je vytvoření konstelace 30 malých satelitů v příštích několika letech. Na palubě je přístroj AIS, který má jednu hlavní schopnost – sleduje lodě na oceánu a udává jejich polohu. Je schopen zpracovat až 2 miliony zpráv AIS za den a identifikovat 60 000 lodí.

Kosmický přehled týdne:

Tento týden měla odstartovat raketa Falcon 9 společnosti SpaceX a vynést tajnou misi Zuma. Nakonec však po několika odkladech ke startu vůbec nedošlo. Dlouho jsme nevěděli, co stálo za odklady, ale nyní se zdá, že na vině je anomálie při oddělování aerodynamických krytů. Mluví se o tom třeba zde. Chyba byla odhalena při zkouškách krytů pro jiného zákazníka. Zatím není jisté, zda jde o nějakou závažnou věc, což by vedlo k přerušení letů. Všechny informace jsou jen náznakové a SpaceX zatím není příliš sdílná. Faktem zůstává, že nový termín startu mise Zuma ještě nebyl stanoven. Raketa byla zatím na rampě 39A sklopena do horizontální polohy. Čas čekání si zatím můžete zkrátit přečtením presskitu k misi. Zatím se tedy nebojme odkladů startů a skluzu startu Falconu Heavy, ale buďme na tu možnost připraveni.

V úterý 14. listopadu byla k Mezinárodní kosmické stanici připojena automatická soukromá zásobovací loď Cygnus OA-8. Připojení jste výjimečně mohli sledovat Živě a česky komentované, protože těsně před připojením měla startovat raketa Delta II, jejíž start byl však odložen čtyři minuty před startem. Níže si můžete prohlédnout fotografie z připojování.

Přehled z Kosmonautixu:

Další týden plný kosmonautických událostí a tím pádem další příval článků na našem portálu. Tento týden byl v počtu námi vydaných článků rekordní. Pojďme si shrnout, o čem jsme psali. První zpráva byla interní, přistoupili jsme ke zrušení hodnocení komentářů. V dalším článku jsme se podívali na testování toho, jak se aerodynamicky bude chovat raketa SLS ve chvíli oddělení urychlovacích bloků na tuhé pohonné látky. SpaceX se tento týden připravovala na start rakety Falcon 9 s tajemnou misí Zuma. Podívali jsme se na to blíže. Dále jsme pro vás zavedli malou novinku. Všechny starty raket si můžete přidat do kalendáře. Tento týden se evergreenem stala raketa Delta II, která měla vynést družici JPSS-1. První pokus o start však nevyšel. Při čekání na odložený start jsme vám proto nabídli zajímavý pozemní výzkum, který spočívá v tom, že vás naloží do látky ve vaně a nechají vás tam pěkně dlouho. Tento týden se také objevilo unikátní video ukazující pohled na testovací stanoviště SpaceX v McGregoru. Další soukromá společnost, která představila pěkné video, byla Sierra Nevada, která ukázala, jak pěkně při testovacím atmosférickém letu přistál miniraketoplán Dream Chaser. Ani druhý pokus o start rakety Delta II s meteorologickou družicí JPSS-1 nevyšel. V přípravě na první lety rakety SLS s lodí Orion jsme se dočkali výjimečného posunutí termínu únikového testu směrem dopředu. Při přípravě mise Mars Rover 2020 zase došlo k testu padáků, které budou zajišťovat část sestupu roveru na Mars. Třetí pokus o start rakety Delta II s družicí JPSS-1 také nevyšel. Velmi zajímavý projekt opět posunul využití cubesatů o kousek dál. Tentokrát by mohl cubesat sloužit jako meteordružice. Týden zmařených pokusů o start byl okořeněn i pokusem rakety Falcon 9 s misí Zuma, který také nevyšel. To v Rusku se pokročilo v přípravě jejich nové pilotované lodě Federace, která vstoupila do vývojové fáze. A nakonec byl i tento týden korunován nějakým tím úspěšným startem. Krom čínského startu se na čtvrtý pokus vznesla i raketa Delta II s družicí JPSS-1. To docela perné chvilky si užila právě testovaná sonda Parker Solar Probe, která prošla akustickými testy. Na závěr skvělá zpráva! Náš seriál Vesmírné osudy konečně vyšel v knižní podobě a obohacený o nové kapitoly.

Snímek týdne:

NASA zveřejnila tento krásný snímek ze sondy Juno. Zachycuje vířící oblaka v horních vrstvách atmosféry planety Jupiter. Užijte si tento abstraktní obraz, který by mohl být klidně i výtvorem, který namaloval umělec.

Video týdne:

Tento týden vzbudilo nejvíce rozruchu video společnosti SpaceX, které zachycuje jejich zkušební středisko v McGregoru. Středisko hostí testovací stoly pro motory Merlin, celé první stupně i pro motory SuperDraco a Raptor.

Zdroje informací:
http://space.skyrocket.de/
http://space.skyrocket.de/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://space.skyrocket.de/img_sat/head-1__1.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…/136752604_15107000381451n-678×453.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…15023306/20171114041803744.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21971-nasa.jpg
https://www.nasa.gov/…/public/thumbnails/image/iss053e176267.jpg
https://www.orbitalatk.com/…/OA8-Mission-Page/Images/Cygnus_CernanISS.jpg
https://www.nasa.gov/…/public/thumbnails/image/iss053e176292_0.jpg
https://www.nasa.gov/…/public/thumbnails/image/iss053e176254.jpg