Po 604 800 sekundách od vydání 243. Kosmotýdeníku je tu jeho další díl, který pokračuje v mnohaleté tradici, kdy Vám k nedělnímu obědu servírujeme menu složené z kosmonautických událostí, které přinesl uplynulý týden. Zrekapitulujeme nejen ty, kterým jsme se na našem webu věnovali, ale zmíníme se i o těch, na které se v průběhu týdne nedostalo. Pokud tedy někdo nestíhá číst všechny naše články a přesto by si rád udržel přehled o aktuálním dění, je pro něj Kosmotýdeník nejlepší volbou. Dnes se podrobněji podíváme na úspěšný objev Hubbleova teleskopu, na start komunikační družice na Sojuzu, nebo na novinky kolem SpaceX.

Hubble pomohl objevit měsíc trpasličí planety …

… ale nebyl na to rozhodně sám, sluší se poznamenat k podnadpisu. K objevu měsíce posloužily spojené síly hned tří observatoří. A nešlo o žádný nezajímavý měsíc – obíhá totiž kolem třetí největší známé trpasličí planety, která má zatím jen katalogové označení 2007 OR10. Opuštěná dvojice těles krouží kolem Slunce v mrazivých dálných prázdnotách, které se označují jako Kuiperův pás. Společnost jim dělají volně rozptýlené ledové úlomky pocházející z doby před 4,6 miliardami let, kdy se formovala sluneční soustava.

Aktuální objev ukazuje, že většina známých trpasličích planet s průměrem nad 950 kilometrů mají průvodce, který kolem nich obíhá. Výzkum těchto těles nám může napovědět, jak se v mladé sluneční soustavě formovaly měsíce. „Objevení přirozených satelitů kolem všech velkých trpasličích planet – vyjma Sedny – znamená, že se tato tělesa vytvořila před miliardami let. Z toho vyplývá, že to bylo v době, kdy byly kolize mnohem častější,“ vysvětluje Csaba Kiss z budapešťské observatoře Konkoly, který vedl studii zaměřenou na objev nového měsíce a dodává: „Pokud byly kolize častější, pak mohly takovéto satelity vzniknout velmi snadno.“

Objekty do sebe pravděpodobně narážely mnohem častěji, protože se pohybovaly v přeplněné oblasti. I když nedošlo ke srážce, tělesa se musela gravitačně ovlivňovat. „Tohle gravitační míchání mohlo vyšťouchnout některá tělesa z jejich oběžných drah, zvýšit jejich relativní rychlost, což mohlo skončit kolizí,“ popisuje John Stansberry ze Space Telescope Science Institute v Baltimore, stát Maryland.

Rychlost kolidujících objektů ale nemohla být ani moc velká ani moc malá. Kdyby do sebe tělesa narazila příliš prudce, výsledkem by byl oblak úlomků, z nichž některé by mohly i opustit sluneční soustavu. Příliš pomalé srážky by zase vytvořily jen impaktní kráter. Kupříkladu v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem jsou kolize velmi destruktivní, protože k nim dochází ve velkých rychlostech. Svou roli zde hraje i gravitační vliv Jupitera, který umí řádně urychlit některé objekty.

Specialisté objevili měsíc na archivních snímcích 2007 OR10, které pořídil přístroj Wide Field Camera 3 na Hubleově teleskopu. Vůbec první náznak možné přítomnosti měsíce ale poskytl dalekohled Kepler. Ten totiž odhalil, že 2007 OR10 má rotační periodu 45 hodin. „Normální doba otočení kolem osy trvá u objektů v Kuiperově pásu méně než 24 hodin,“ popisuje Kiss a dodává: „Rozhodli jsme se tedy, že se podíváme do Hubbleových archivů, protože to pomalé otáčení mohl způsobovat nějaký měsíc, který svou gravitací brzdí rotaci. Ukázalo se, že tehdejší prohlídka snímků měsíc neobjevila, jelikož byl velmi slabý.“

Při procházení archivu byli výzkumníci úspěšní ve dvou případech – snímky z Hubbleova teleskopu od sebe dělil zhruba rok. Ze snímků bylo patrné, že nový objekt je gravitačně svázán s trpasličí planetou, se kterou se pohybuje. Pouhá dvě pozorování ale nemohla poskytnout dostatek informací, které astronomové potřebují k určení parametrů oběžné dráhy.

„Paradoxně když neznáme oběžnou dráhu měsíce, je jeho vztah k pomalé rotaci mateřského tělesa nejasný,“ vysvětluje Stansberry. Ke slovu proto přišly údaje ze třetího kosmického pomocníka – pozorování ve vzdáleném infraspektru poskytl dalekohled Herschel. Z těchto dat bylo možné vypočítat průměry obou objektů, protože Herschel změřil tepelné vyzařování z trpasličí planety i jejího měsíce. 2007 OR10 má průměr přibližně 1530 kilometrů, její měsíc pak zhruba 240 – 400 kilometrů.

2007 OR10 obíhá podobně jako Pluto po protáhlé oběžné dráze a momentálně je od Slunce 3× dál, než Pluto. Patří do klubu devíti objektů, které se označují jako trpasličí planety – z nich pouze Pluto a Eris jsou větší než 2007 OR10. Tento objekt byl objeven (jak již název napovídá) v roce 2007 společným úsilím těchto astronomů: Meg Schwamb, Mike Brown a David Rabinowitz. Ti tehdy použili Samuel Oschin Telescope na kalifornské observatoři Palomar.

Kosmický přehled týdne:

18. května ve 13:54 našeho času zaburácely na evropském kosmodromu v Kourou motory rakety Sojuz 2-1A. Jejím úkolem bylo vynést na oběžnou dráhu telekomunikační družici SES-15. Jak raketa samotná, tak i horní stupeň Fregat-MT pracovaly jako švýcarské hodinky, takže pět a půl hodiny po startu se mohla družice oddělit. Její cílová dráha je podle plánu lehce pod geostacionární dráhou – raketa mířila tak, aby nejnižší bod ležel 2 200 kilometrů vysoko a nejvyšší byl ve výšce  31 300 kilometrů, přičemž dráha měla být skloněná o 6° vůči rovníku.

2300 kg těžká družice SES-15 s pomocí vlastních motorů (disponuje iontovým pohonem) zakulatí oběžnou dráhu a usadí se nad 129. stupněm západní délky, odkud má po dobu 15 let zajišťovat především internetové spojení a televizní vysílání pro Severní Ameriku.

Společnost Inmarsat dala ústy svého ředitele najevo, že stojí o to, aby její družice nasmlouvané pro SpaceX vynášely rakety s použitými prvními stupni. Je jistě pozitivní, že přibývá zákazníků, kteří se této nové technologie přestávají bát. Inmarsat má zatím se SpaceX uzavřenou dohodu na vypuštění satelitu Inmarsat 6-F1 v roce 2020. Slibné oznámení ale může naznačovat zájem o rozvinutí vztahů.

Satelitní snímky ukazují, že na severozápad od přistávací plochy LZ-1, kam dosedají první stupně Falconů 9 byla odstraněna vegetace. Jedná se o jasnou známku toho, že se chystá betonáž druhé přistávací plochy, která se využije pro souběžné přistání dvou postranních bloků Falconu Heavy. Snímek od Planet Imagery vznikl 16. května letošního roku.

Na texaskou základnu McGregor se vrátil boční stupeň Falconu Heavy, který tu byl již před několika týdny. SpaceX se na něm chystá provést krátký statický zážeh. Nemělo by to však znamenat, že se předtím objevil nějaký problém. Jde pouze o využití volného testovacího stanoviště. Některé informace navíc naznačují, že se na motorech mohlo objevit nějaké nespecifikované vylepšení.

Další start rakety Falcon 9 je zatím plánován na 1. června jen pár minut před naší půlnocí, přičemž ke statickému zážehu by mělo dojít 27. května. Nákladem bude jedenáctá operační loď Dragon, přičemž vůbec poprvé se loď dočká opakovaného použití – tento Dragon letěl na misi CRS SpX-4. Kromě tradičních zásob a vědeckých experimentů ponese Dragon i velký přístroj NICER určený k výzkumu neutronových hvězd.

Jak na Twitteru informoval Chris Bergin z portálu nasaspaceflight, první start lodi Crew Dragon je momentálně plánován na 9. března 2018. Při této misi poletí nová loď od SpaceX v nepilotované verzi.

Na kosmodromu Bajkonur se po mnoho měsíců dlouhých odkladech začíná pracovat na přípravě rakety Proton ke startu. Zatím se zdá, že 29. května by mohl tento tradiční nosič vypustit telekomunikační družici EchoStar 21. Už v sobotu 6. května dorazila na kosmodrom raketa Proton, která z Moskvy vyrazila po železnici 27. dubna. Podle dostupných zpráv by už měl být horní stupeň Briz-M natankován palivem.

Po několik týdnů dlouhé plavbě dospěl člun Pegasus do svého cíle – na Marshallovo středisko přivezl motorovou sekci centrálního stupně rakety SLS určenou pro strukturální zkoušky. V průběhu týdne byla konstrukce vyložena z člunu na pevninu a na konci týdne se testovací hardware přesunul na zkušební stanoviště.

17. května zemřel v Moskvě ve věku 82 let Viktor Vasiljevič Gorbatko, člen prvního oddílu kosmonautů. Na oběžnou dráhu se podíval třikrát: poprvé na palubě Sojuzu-7 během letu tří Sojuzů známého jako „Trojka“ v roce 1969. Podruhé v roce 1977 spolu s Jurijem Glazkovem obydleli na 17 dní stanici Saljut 5. Třetí a poslední cesta do vesmíru pak Gorbatka zavedla na stanici Saljut 6, kam se v roce 1980 podíval na Sojuzu-37 s Pham Tuanem v rámci internacionálního sovětsko-vietnamského letu.

Přehled z Kosmonautixu:

Ani v tomto týdnu jsme neusnuli na vavřínech a s radostí jsme Vám přinášeli dva články denně. Ještě v neděli večer jsme se podívali na přípravu rampy, ze které bude startovat raketa SLS, již po 25. jsme se podívali na fotky, které na Zemi poslal Francouz Thomas Pesquet z ISS, živě a česky jsme Vám odkomentovali noční start Falconu 9 s družicí Inmarsat 5-F4, ale věnovali jsme se i historii – konkrétně stanicím Saljut. Příprava kosmické techniky není jednoduchá – v minulých dnech se o tom přesvědčila firma Blue Origin, kterou potkala havárie motoru. Na Novém Zélandu se připravuje start rakety Electron, která nemá obdoby. Američané zase připravují zkoušku motoru na tuhá paliva, který by v případě havárie odnesl loď Orion do bezpečí. Podívali jsme se na to, jak se do kosmonautiky začínají dostávat nanotechnologie, s radostí jsme přijali zprávu ze Slovenska o tom, že první družice  našich východních sousedů poletí do vesmíru už za pár dní – společně s českým satelitem. Družice Van Allen Probes odhalily neobvyklou souvislost mezi nabitými částicemi v okolí Země a vysíláním v pásmu velmi nízkých frekvencí. Podívali jsme se i na pokrok v přípravě lodi Orion na její misi v roce 2019, ale zaměřili jsme se i na vzdálenější budoucnost – jak budou bydlet lidé na nástupci ISS? V sobotu odpoledne jsme navštívili Saturn, odkud nám Cassini poslala poslední mozaiku snímků.

Snímek týdne:

V pátek 19. května v 8:00 našeho času prolétla sonda Juno popáté nejnižším bodem oběžné dráhy kolem Jupiteru. Všechny přístroje během průletu ve výšce 3 500 kilometrů nad horní vrstvou oblačnosti pracovaly správně. Nasbíraná data se již několik hodin posílají na Zemi a již brzy bychom se mohli dočkat dalších pěkných fotek. Sledujte naše sociální sítě, abyste o nic nepřišli! Jako snímek týdne jsme použili jeden z prvních zpracovaných snímků pořízených během tohoto průletu, další fotky budou přibývat na webu projektu.

Video týdne:

Dnešním videem týdne se ještě jednou vrátíme k úspěšnému letu rakety Sojuz z kosmodromu v Kourou. Video potěší ty, kdo dávají přednost hezkým obrázkům, milovníky statistik zase může potěšit, že se jednalo o:

• 1871. let rakety z rodiny Sojuz
• 5. start Sojuzu v roce 2017
• 17. start Sojuzu z Kourou
• 5. start z Kourou v roce 2017
• 2. start Sojuzu z Kourou v roce 2017
• 288. start pod hlavičkou společnosti Arianespace
• 40. satelit pro SES vynesený raketou od Arianespace
• 1. satelit od SES vynese Sojuzem
• 53. start satelitu vyrobeného firmou Boeing, který zajišťovala Arianespace
• 27. celosvětový pokus o start orbitálního nosiče v roce 2017

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/
https://www.universetoday.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
https://twitter.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.ilslaunch.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://phys.org/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://assets.cdn.astronomynow.com/…/04/02152828/HST_in_orbit_620x400.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/stsci-h-p1718a-f-1440×720.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bc/2007OR10-orbit.png
http://img.timeinc.net/time/daily/2012/1204/360_sci_kepler_funding_0406.jpg
http://2.bp.blogspot.com/…/s640/Herschel_SpaceTelescope_artist_opt600x303.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…1441770469194630_1895412407554494738_n.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=42011.0;attach=1427357;image
https://cdn.arstechnica.net/wp-content/uploads/2017/01/SpaceXmap-800×460.jpg
https://cdn.arstechnica.net/wp-content/uploads/2017/01/falconheav1.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/dji_0012_3.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DAOtxeTUIAAG9AD.jpg