Sonda TGO postavená v Evropě a vypuštěná Ruskem dorazila k Marsu v říjnu. Před pár dny zahájila další kritickou fázi – rok trvající aerobraking, tedy postupné snižování nejvyššího bodu dráhy ze současných 33 000 kilometrů na závěrečných 400 kilometrů. Inženýři v řídícím středisku v německém Darmstadtu naplánovali sedm zážehů, které sníží nejnižší bod dráhy z původních 200 kilometrů na 113, kde už sonda začne třít o horní vrstvy atmosféry. První dva zážehy proběhly 15. a 18. března, přičemž v pondělí 20. března byl nejnižší bod ve výšce 140 kilometrů. Zbývající zážehy jsou plánovány na 24. března, 27. března, 1. dubna a 6. dubna.
Postupné snižování nejnižšího bodu dráhy umožňuje jemněji kontrolovat sestup a lépe sledovat, jak se sonda při průletech nejnižším bodem ohřeje. Modely atmosféry totiž nejsou dokonalé a opatrné snižování umožní technikům lépe „cítit“ odpor atmosféry. Sonda TGO bude skrz horní vrstvy atmosféry prolétávat ve speciální orientaci, aby nedošlo k poškození solárních panelů. Vlivem tření se při průletech podle simulací ohřejí na zhruba 70°C. Pokud by teplota vzrostla na 145°C, sonda okamžitě provede motorický manévr, který ji pošle dále od povrchu.
Důležité je, že sonda bude o řídkou atmosféru brzdit téměř celý rok, navíc hustota plynného obalu není konstantní a průběžně se mění vlivem sluneční aktivity, ale i kvůli prachovým bouřím. Každý průlet tedy bude svým způsobem nepředvidatelný. I proto se hodí opatrnější přístup. Aerobraking se přeruší v průběhu července a srpna – tehdy se Mars schová z pohledu ze Země za Slunce a nebude možné se sondou komunikovat. Z bezpečnostních důvodů se tak snižování dráhy přeruší.
Aerobraking je osvědčený princip, který u Marsu používaly třeba americké mise Mars Global Surveyor, Mars Odyssey a Mars Reconnaissance Orbiter. ESA si tuto techniku nacvičila u Venuše se sondou Venus Express. Výhodou tohoto procesu je, že šetří palivo. Konkrétně v případě sondy TGO se ušetří více než 600 kilogramů pohonných hmot. Sonda nejen sníží oběžnou dráhu, ale změní i její sklon, aby přelétávala nad póly a pokryla vlekou část planety. Hlavním úkolem sondy TGO je zmapovat rozložení málo zastoupených plynů v atmosféře Marsu s hlavním důrazem na metan. Ten by mohl být pozůstatkem po činnosti mikroorganismů.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/14257285-3-eng-GB/ExoMars_Trace_Gas_Orbiter.jpg
http://www.esa.int/…/ExoMars_Trace_Gas_Orbiter_during_tests.jpg
Znamena to, ze ked drahu zagulatia, tak zdvihnu jej najvissi bod, aby sa uz dalej „netrela“ a nebrzdila?
Mal som na mysli najnizsi bod…
Tak by to opravdu mělo být
To je ta krásná magie kosmické mechaniky, že pokud těleso nemá atmosféru, tak k tomu aby se plavidlo dostalo z oběžné dráhy bezpečně na povrch, je potřeba stejně energie a paliva, jako když se má naopak dostat z povrchu na tu oběžnou dráhu.
A ušetřit tu přistávací a přibližovací energii jde jen tehdy, když má to těleso nějakou atmosféru.
Ale v tom pripade potrebuje aj viac energie aby sa z toho telesa s atmosferou plavidlo dostalo znova na obeznu drahu, nie?
Samozřejmě 🙂 Abyste se ze Země dostal na oběžnou dráhu o rychlosti 7,9 km/s, musíte mít k dispozici delta-V cca 9-10 km/s. Abyste se z té samé oběžné dráhy dostal na povrch, stačí delta-V asi 100m/s, nepočítám-li motorické přistání.
Nešlo by náhodou využít k brzdění – pokud by nebyla atmosféra – magnetické pole planety.
Myslíte něco podobného japonskému nedávnému neúspěšnému experimentu KITE? Spíš ne, příliš malý tah v porovnání s rychlostí v pericentru a rozumnou hmotností sondy.
OT: Ten clanek o severokorejskem motoru se vrati? Nestihl jsem si ho precist 🙁
Žádný cenzor vám ho nesmazal, je stále přítomen 🙂
Vypadá to, že mám nějaký problém na mobilu a tabletu, protože na PC jsem ho viděl a když jsem k třetí ráno uléhal, ani na mobilu a tabletu nebyl. Po probuzení to samé. Tak teď jestli je problém v cachování tady nebo u mě 🙂
Problém není u Vás. náš blog v posledních hodinách prochází rozsáhlou údržbou systému, která způsobuje tu menší, tu větší technické problémy.
Momentálně nás nejvíce pálí to, že se nové články neukazují na hlavní stránce. Na opravě pracujeme a večer by snad mohlo být hotovo. Do té doby Vám doporučíme sledovat náš Facebook (klikněte sem). Na něm najdete odkazy na články, které vychází. Články jsou normálně dostupné, což dokazují komentáře, které na nich přibývají.
P.S. Další chyby jsou i u systému, ve kterém články hodnotíte hvězdičkami – hodnocení se ukazuje víckrát.
Za vzniklé problémy se omlouváme a věříme, že brzy bude vše opět ve starých kolejích.
Není třeba se omlouvat, já to nějak zvládnu 🙂
Tak hlavně že nebrzdí o litosféru.
Lithobraking si ESA již vyzkoušela 🙂