Okolo Marsu v současné době krouží hned několik satelitů, které kromě sbírání vědeckých dat plní další velmi důležitý úkol – poskytují komunikační kanál se Zemí pro ostatní stroje, které buď k Marsu přilétají, nebo se už nacházejí na jeho povrchu. NASA v rámci příprav na pilotované mise k Marsu oznámila plány na novou družici, která by mohla někdy po roce 2020 posílit marsovskou flotilu a asistovat při dalších misích. Tento satelit by měl mít dlouhou životnost a kromě vědeckých přístrojů by mohl používat nové technologie, jako je například optická komunikace, nebo pokročilé elektrické pohonné systémy.
V minulosti probíhala veškerá komunikace mezi Zemí a Marsem pomocí přímé linky s landerem, nebo satelitem. To se ale změnilo 24. října 2001, kdy vstoupila na oběžnou dráhu okolo Marsu družice Mars Odyssey (pojmenovaná podle knihy A. C. Clarka). Ta byla navržena tak, aby mohla být použita pro komunikaci s ostatními stroji a pro přenos jejich dat zpátky na Zemi. Také mohla přijímat nové povely ze Země a předávat je dál.
Na začátku roku 2003 se k Mars Odyssey přidal ještě Mars Global Surveyor, který se po několika letech pobytu u Marsu stal částečně komunikační družicí. Oba stroje pak v prosinci roku 2003 pomohli monitorovat přílet evropského satelitu Mars Express a neúspěšné přistání modulu Beagle 2. Mars Express pak rozšířil telekomunikační flotilu na mezinárodní úroveň, když se přidal k dvěma americkým družicím.
První ostrá zkouška pak přišla z počátku roku 2004, když se k Marsu dostaly rovery Spirit a Opportunity. Mars Odyssey a Mars Global Surveyor úspěšně pomohly předávat informace o příletu, vstupu do atmosféry, přistání a technickém stavu obou roverů během přistání 4. a 24. ledna. Tyto dva satelity také pomohly v březnu roku 2006 monitorovat přílet dalšího přírůstku do marsovské flotily se jménem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO). Ten byl stejně jako Mars Express a Mars Odyssey přímo navržen mimo jiné jako komunikační prostředník mezi Zemí a Marsem. Několik měsíců poté byl ztracen kontakt s Mars Global Surveyor a tato mise byla ukončena. MRO ale Mars Global Surveyor bez problémů nahradil.
Síla této flotily se pak ukázala v roce 2008, při příletu a přistání amerického landeru Phoenix. Oběžné dráhy všech tří satelitů byly upraveny, aby mohly poskytnout nepřetržitý komunikační kanál mezi Zemí a Phoenixem v kritických momentech přistání. Všechna komunikace proběhla přesně podle plánu a družici MRO se dokonce podařilo zachytit obrázek Phoenixu, jak klesá na padáku skrz atmosféru Marsu. Phoenix pak spoléhal při komunikaci na Mars Odyssey, která poskytovala spojení až do plánovaného konce mise Phoenix v listopadu 2008. Zatím nejtěžší úkol pak následoval v roce 2012, kdy k Marsu dorazilo vozítko Curiosity. Všechny tři satelity opět s předstihem upravily svoje oběžné dráhy, aby zas poskytly nepřetržité spojení se Zemí. Flotila přeposílala data jak během velice náročného přistání, tak v kritických okamžicích hned po dosednutí, kdy Curiosity kontrolovala funkčnost svých systémů. Mars Odyssey pak od té doby slouží jako hlavní komunikační kanál pro Curiosity, protože její polární oběžná dráha jí umožňuje proletět nad vozítkem dvakrát denně.
V roce 2014 pak k Marsu dorazila družice MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN Mission), která je opět schopná fungovat jakožto komunikační prostředník. Tato družice ale nevydrží u Marsu tak dlouho, podle odhadů má palivo pouze na provoz do roku 2024. Pilotované mise k Marsu by měly podle současných plánů NASA přijít až po roce 2030 a v té době už bude MAVEN mimo provoz. Mars Odyssey tak dlouho také nevydrží, u něj hovoří odhady o roce 2025. Mars Express bude určitě provozován do konce roku 2016, ESA ale zatím nediskutovala případné prodloužení mise. Z celé flotily by tedy do příletu lidí mohl vydržet jen MRO, jehož konec životnosti je odhadován na rok 2034. Právě proto se NASA rozhodla pro vývoj nového satelitu.
NASA chce vypracovat několik konceptů nového satelitu, na každý koncept poskytne až 400 000 dolarů a očekává jejich dokončení během 4 měsíců. Satelit by měl, kromě telekomunikačních systémů, obsahovat několik vědeckých přístrojů a kamer. V plánu je také využít nejnovějších technologií na poli elektrických pohonů, které jsou mnohem efektivnější než motory chemické. Použití pokročilých elektrických motorů by mohlo značně prodloužit životnost satelitu, ten by tak spotřeboval mnohem méně paliva při manévrování. V úvahu také přichází komunikace v optické části elektromagnetického spektra, která dokáže poskytnout mnohem vyšší datové průtoky než radiová komunikace. NASA také přemýšlí o mezinárodní spolupráci na tomto projektu, která se už osvědčila při misích jako je Curiosity, MRO nebo MAVEN.
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…/Mars-ommunications-link-350×274.png
http://www.nasa.gov/sites/default/files/phx20100413-full.jpg
http://www.americaspace.com/…Images-Courtesy-of-NASA-Posted-on-AmericaSpace.png
http://www.universetoday.com/…/IMG_4562_3a_MAVEN-at-KSC_Ken-Kremer.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/Atlas_V_launches_with_MAVEN_(201311180003HQ).jpg
ten obrazok pristavajucej Curiosity nema chybu 😀
Neuvěřitelná představa, že MRO je u Marsu už 10 let a mohla by se dočkat přistání člověka a poslat nám záběry na lidské hemžení na povrchu stejně jako nám předložila komplet všechno, co na Marsu přistálo (tedy kromě Sojournera, ale i u něj je jasné, že je na záběru spolu s Pathfinderem, jen moc malý na rozlišení).
Kéž by.
Ale i při takovém orbitálním pokrytí se určitě najdou lidi, co budou tvrdit, že na Marsu nikdo nepřistál a všechno v Hollywoodu natočil Stanley Kubrick. Pardon, ten už nežije tak tedy Ridley Scott 😉
To by bylo parádní, ale stejně jsem tak trochu skeptický, mám pocit že to NASA nemůže do roku 2034 stihnout.
NASA to urcite nestihne ale soukromnici by to stihnout mohli. Stejne tak na mesici budou urcite driv soukromnici nez jakakoliv jina statni agentura.
Ak sa do toho rozhodne kongres a celá vláda USA investovať tak ako pri APOLLE tak to nereálne nevidím 🙂
No jo. To bylo. SSSR se tvářil, jako že už už poletí první soudruh na Měsíc a tak byly v Americe prostředky v podstatě neomezené. Dnes není s kým soupeřit. Snad jen s těmi soukromníky.
Perfektní, ucelenej článek 🙂
Díky moc!
Na ČT24 dnes bylo prohlášení E. Muska, že do dvou let chce dopravit na Mars Dragon. Píše o tom i na svém Twitteru, tedy jestli jsem to svou chabou angličtinou dobře přeložil. Je vůbec možné to zvládnout tak brzo třeba i v případě, že by při vývoji nenastaly žádné komplikace?
Má jít pouze o nepilotovanou loď a to by se s využitím Falconu Heavy mohlo zvládnout. Nevylučuji, že se tomu budeme věnovat v nějakém článku. 🙂
Mělo by to jít. Falcon Heavy má v tomto ohledu výkonu na rozdávání, Dragon 2 by měl meziplanetární let přežít bez větších problémů a měkce dosednout umí. Otázkou bude tepelný štít, který je stavěný na vstup do atmosféry první kosmickou rychlostí pro Zemi, ale to asi půjde ošéfovat buď navýšením tloušťky štítu nebo volbou pomalejší dráhy, ze které by do Marsovské atmosféry nemusel vstupovat tak rychle.
Na druhou stranu známe SpaceX. Sice plní úkoly spolehlivě a relativně rychle, ale termíny ohlašuje hodně optimistické. Tipuji spíš do roku 2020 včetně.
Dík za odpovědi.
Jestli se nepletu tak u Dragona jak u verze 1 i 2 už v základu bylo počítáno s Marsem, takže tepelný štít přistání na marsu již teď umožňuje.
Docela mě překvapilo kolik sond je aktuálně okolo Marsu. Pěkný článek 🙂
Jo, Mars je pod dozorem. A ještě si k nim přidejte indický Mangalyaan 🙂
Funkci retranslační družice bude mít také TGO.