Technici, kteří v Goddardově středisku umísťují šestiúhelníkové segmenty tvořící primární zrcadlo dalekohledu Jamese Webba, se už pomalu blíží do finále. Celkem je zapotřebí umístit 18 dílčích segmentů a nyní už je na svém místě 13 z nich. Na úvodním obrázku tohoto článku vidíte jednoduchou grafiku, která žlutě vyznačuje již uložené šestiúhelníky. V těchto dnech tedy probíhá instalace segmentu s pořadovým číslem 14. Daří se tedy plnit původní plán, který počítal s dokončením skládání primárního zrcadla ve druhé polovině ledna. A ještě připomínáme, že díky webkamerám můžete instalaci segmentů na konstrukci rodícího se teleskopu sledovat téměř živě.
Zdroj: https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net
Zdroj: https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/
Zdroje informací:
https://www.facebook.com/
Zdroje obrázků:
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…10153723806080049_6951872703894795048_o.jpg
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…10153723475585049_2611514694403680450_o.jpg
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…oh=01e464b5bc0bf3536d0ddec209f581f6&oe=57425F4D
Tak na konci ledna naložit na raketu a šup s ním do vesmíru, na co se zdržovat.
Až na to, že tam chybí přístroje, sluneční plachta a pár dalších věcí 😀
Boha jeho co dělali celý ty leta co už vědí jak má vypadat 😀
Testy, testy, testy 🙂
jen ať pořádně testujou, tohle už neopraví jako Habla, když zjistili, že má v háji zrcadlo. Je pravda, že zrcadlo bylo v háji proto, že zmršili testy, ale ať testují o to víc a třeba i stokrát po sobě.
E
Zajímalo by mě, co jsou zač přístroje na „trojnožkách“ ??? Je jich v místnosti opravdu hodně.
Ten na posledním foto vpravo je jak teodolit, ale co např. ten na prvním foto na modrém podstavci, který sahá až do druhého patra…
Je to Leica – používa sa 3D meranie – každá stojí hóóóóódne prachov. U mňa v práci máme tiež jednu. Takže snažia sa tie zrkadlá umiestniť naozaj presne.
Všechno jsou to přístroje na bázi teodolitů a slouží k přesnému umístění segmentů pomocí laserových paprsků.
😉 Pán Dušan, mala by som teoretickú otázku. Keď sa konečne (!) dočkáme, že by v roku 2018 JWST poletel, bodaj byť.. A bude umiestnený v L2 a všetky technológie budú fungovať a proste teleskop vydrží 3 (?) roky ako plánovali, prípadne bude fungovať trošku dlhšie … Technologická linka je odskúšaná, zakonzervovaná, nové silné rakety SLS (8 metrov) a Falcon Heavy (10 metrov)k dispozícií s väčším priemerom aerodynamického krytu … Aký teoreticky veľký by mohol byť JWST 2.0 a dokázala by ho odniesť daná raketa? Prípadne by sa našlo aj lepšie miesto na umiestnenie, keďže silnejšia raketa má väčšie operačné možnosti? Prípadne postavenie interferometra so základňou 1,5 mld km ? 😉 Viem, že sa teoreticky chystajú aj nástupcovia HST napríklad ATLAS ..
ATLAST má teoretický průměr 16 metrů (http://www.futuretimeline.net/21stcentury/images/advanced-technology-large-aperture-space-telescope-2025-2030-2035.gif) a dokonce jsem viděl jeho návrh ve složeném stavu na SLS – http://astronaut.com/wp-content/uploads/2014/11/20141119_planetary-concepts_f840.png 🙂
Pak je tu ještě HDST o průměru 12 metrů – http://static1.squarespace.com/static/558adc44e4b002a448a04c1a/t/559a8b94e4b0386248daed05/1435765090664/hdst-folded.jpg a http://www.extremetech.com/wp-content/uploads/2015/07/hdst-head-2-640×353.jpg
Jak moc velké teleskopy by šly udělat je hodně těžká otázka. Vždy se bavíme o určitém časovém horizontu – třeba za 200 let budeme mít půlkilometrové teleskopy. 🙂 Ale bych odpověděl trochu reálně – pokud se dožiju teleskopu na oběžné dráze s primárním zrcadlem větším než 10 metrů, budu to považovat za velký úspěch.
Osobně si myslím, že interferometrie u optických spekter (ať už viditelném, nebo infra) moc velký význam nemá a uplatnění najde spíše u radioastronomie a podobných oblastí. Abych nebyl špatně pochopen -ne, že by tady neměla vůbec význam, jen ne takový, aby se to vyplatilo. 😉
😉 ďakujem za odpoveď. Aj ja by som sa veru rada dožila 8 viac metrového nástupca HST 😉 Uvidíme či v 30 tych rokoch s niečím prekvapia číňania. Keď napríklad tento rok idú spustiť 500 metrový rádioteleskop, a aj ich plány s optickými ďalekohľadmi v Antarktíde, kde sú podobne skvelé podmienky ako v Chille, sú veľmi zaujímavé. 🙂
Dušan: To znázornění ATLASTu vedle JWST a HST je velmi jednoduché a přitom velmi názorné. Pěkné monstrum. A četl jsem, že by měl pracovat v UV, viditelném i v IR.
Pokud jde o velikost, tak tam podle mě nejsme omezeni, protože chybí gravitace, která totéž komplikuje na zemském povrchu. Samozřejmě je problém ve vynesení, potom větší plocha zvyšuje pravděpodobnost zásahu nějakým kosmickým sajrajtem, atd…. 🙂
A když jsem u toho-co riziko zásahu JWST něčím kolem letícím? Asi můžeme jen doufat, že se to nestane…
V libračním centru je riziko srážky mnohem menší než na LEO, takže by se snad nic stát nemělo.
Navíc librační centrum L2 (stejně jako L1 a L3) je nestabilní, aby se v něm satelity udržely musí provádět korekční zážehy. Jakékoliv kosmické smetí tedy postupně odpluje pryč a nebude ohrožovat funkční satelity.
Už jste viděli tento obrázek? Zrcadlo EELT bude skutečně monumentální.
Bude to určitě úžasný stroj, který posune naše znalosti výrazně vpřed.
V této oblasti dochází v posledním desetiletí k úplné explozi, já ještě zažil, když se Palomar a kavkazký šestimetr považovaly za hranici možností a o korekcích kmitání atmosféry nikdo ani neuvažoval…jo, člověk jen zírá, ale je to pěkné zírání .
Stále mi není jasné, jestli nově chystaný teleskop Jamese Webba bude pouze a pouze pracovat jen infračerveném spektru, jak stále avizujou, takže krásné barevné snímky vzdáleného vesmíru ve viditelném spekru nebude tento teleskop za tolik miliard vůbec umět, anebo přece jenom bude umět fotit ve viditelném spektru ?
Myslím, že se jedná opravdu jen o infra. Tím pěkně doplní tu nádheru, kterou přinesl Hubble. Může se mimo jiné zaměřit na stejné oblasti a vidět to, co Hubble ve viditelném světle nemohl.
JWST bude pracovat v čistém infraspektru, ale i z takových teleskopů „lezou“ krásné fotky – např. http://i.space.com/images/i/000/009/941/original/wise-telescope-galaxies-ic342.jpg?1306819474 nebo http://i.space.com/images/i/000/005/064/i02/cosmic-rose-wise-telescope-100316-02.jpg?1292270097
Obrázky z Hubblu také často nejsou v pravých barvách. JWST také nebude snímat jen v jedné vlnové délce, takže podobné obarvení nebude problém. Barví se i snímky z mikrovlnných, rentgenových a gamma observatoří. O krásně barevné snímky bych se nebál.