Právě uplynulý týden by se z pohledu kosmonautiky dal označit za vizuální. Tisíce nepublikovaných snímků z programu Apollo, modrá atmosféra kolem Pluta a další obrázky startujícího Atlasu V na nás podnikly vizuální frontový útok. Avšak Kosmotýdeník vám představí i další události. Podíváme se, jak pokračuje vývoj malého raketoplánu Dream Chaser. V soukromém sektoru zůstaneme při zprávě o postupu přípravy lodi Cygnus, která poprvé poletí ve vylepšené variantě. Zavítáme i do Číny, kde byly vyneseny čtyři technologické družice. Nebude chybět ani snímek týdne a další doprovodné informace. Přeji vám příjemnou neděli a dobré čtení aktuálního vydání Kosmotýdeníku.
Dream Cheaser pokračuje ve vývoji
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Poté, co minulý rok došlo k vyřazení společnosti Sierra Nevada Corporation, která stojí za vývojem malého raketoplánu Dream Chaser ze soutěže o dopravu lidských posádek na Mezinárodní kosmickou stanici, se mohlo zdá, že se za unikátním projektem zavře voda. Společnost se však nevzdala a upravila Dream Chaser na nákladní verzi, s kterou se zapojila do další soutěže pořádané NASA, tentokrát o dopravu nákladu na ISS mezi roky 2018–2024. Upravený Dream Chaser přišel v nové verzi o pilotní kabinu a přibyl mu nový servisní modul, který zároveň slouží jako nosič nehermetizovaného nákladu. Křídla stroje se navíc nyní budou sklápět, čímž se stroj dá umístit pod aerodynamický kryt a společnost tím rozšířila rodinu nosných raket, která by raketoplán mohla vynášet. Krom Atlasu V by to mohla být i Ariane V.
Mezitím však musí SNC dokončit slibovanou práci, kterou si u ní objednala NASA v rámci původního vývoje pilotované lodi. Poslední milník, který má v rámci smlouvy společnost s NASA dokončit a za který NASA zaplatila, zahrnuje letové testy v atmosféře. A právě tento týden představila NSC nový model Dream Chaseru. Původní exemplář totiž v říjnu 2013 měl nehodu. Při jednom z letů v atmosféře se při přistání nevysunulo jedno z přistávacích kol a raketoplán havaroval na přistávací dráze. Tento problém byl vyřešen přidání ještě jedné dvojice servomotorů, které nově zajistí jisté vyklopení podvozku. Nový stroj zároveň má vylepšený software řízení přistání a avionikou, která by následně měla sloužit i v případné nákladní verzi stroje. Tím, že Dream Chaser přijde o piloty, bude muset být schopen přistávat v plně automatickém režimu. Při plánovaných testech se tedy počítá s tím, že raketoplán bude vynášen do větších výšek a bude létat rychleji, aby se co nejvíce přiblížil reálným podmínkám při přistání. Tyto testy by měly proběhnout v první čtvrtině roku 2016.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Současný letový exemplář poté, co dokončí poslední testy ve výrobní hale, odcestuje do Armstrong Flight Research Center, kde proběhnou letové zkoušky. Důležité pro projekt je, že v prvních listopadových dnech, bude NASA rozhodovat o tom, kdo se bude podílet na zásobování ISS v inkriminovaném období 2018–2024. Ve hře je samozřejmě SpaceX s Dragonem, loď Cygnus a Boeing, který navrhl svoji kapsli Starliner (dříve CST-100), poté, co bude upravena pro zásobovací účely. Pokud by šlo vše dle plánu, byl by nákladní Dream Chaser připraven k prvnímu zásobovacímu letu na konci roku 2018. Samozřejmě pokud NASA v listopadu SNC vybere. Konkurence je totiž velká. To, co nabízí Dream Chaser v sobě spojuje různé výhody dalších účastníků. Dragon totiž zvládá dopravu nehermetizovaného nákladu a návrat nákladu zpět na Zemi. Cygnus je zase určen k velkoobjemovému zásobování stanice. Dream Chaser v podstatě nabízí navíc pouze rychlý přístup k materiálu, který doveze z vesmíru, díky tomu, že přistává na letištní dráze a jeho náklad je tak oproti Dragonu dostupný ihned po přistání.
A co bude s pilotovaným Dream Chaserem? SNC má zatím smlouvy s Evropskou kosmickou agenturou, Japonskou kosmickou agenturou a Německem. Tyto smlouvy se však zatím nedají srovnat s případným kontraktem od NASA, protože žádají SNC pouze o to, aby provedla výzkum mezinárodního trhu a zjistila, zda by se na něm Dream Chaser uplatnil.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Kosmický přehled týdne
Osmého října v 14:49 SELČ úspěšně odstartovala raketa Altas V. Start proběhl z rampy na Vandenbergově základně v Kalifornii a náklad byl tajný americký vojenský satelit NROL-55. Zcela výjimečně se o tomto vojenském satelitu podařilo zjistit více informací, než je běžné. Jejich souhrn jsme vám přinesli v tomto článku.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Sedmého října odstartovala z čínského kosmodromu Jiuquan space base raketa CZ-2D. Raketa vynášela čtveřici čínských satelitů, které mají za úkol pořizovat snímky s vysokým rozlišením, videa povrchu Země a testovat nové technologie pro pozorování Země. Satelity jsou určeny pro budoucí komerční využití a byly financovány Čínskou akademií věd.
Ve virginském výrobním závodu firmy Orbital Sciences Corporation se dokončují práce na zásobovací lodi Cygnus, která by koncem měsíce měla zamířit na KSC. Poté, co v říjnu 2014 havarovala soukromá raketa Antares i s Cygnusem, bylo rozhodnuto, že budou Cygnusy létat dočasně na Atlasech. To umožnilo nástup vylepšené verze lodi, která krom jiných slunečních panelů, má hlavně rozšířený nákladní prostor. Právě první exemplář této vylepšené lodi poletí na začátku prosince k ISS. Nyní už je potvrzeno i to, že OSC využije raketu Altas V dvakrát. Ještě v březnu 2016 poletí Cygnus na Atlasu znovu. To dává společnosti více času dokončit práce na vylepšené verzi rakety Antares. V současnosti je dokončovány i oprava kosmodromu společnosti na KSC, který byl poškozen havárií rakety Antares. Opravy vyšly na 15 milionů dolarů.
Dalekohled Jamese Webba prodělal v tomto týdnu další milník. V Greenbeltu v Goddardově středisku se sešly všechny části hlavní konstrukce, zrcadla a součásti pro jejich montáž. Dalekohled v následujících měsících prodělá montáž všech zrcadel na hlavní konstrukci. A když se vše podaří, již příští rok začnou kompletní testy.
Loď Orion v uplynulém týdnu podstupovala testy ve velkém bazénu NASA, kde se zkoušelo, jak bude posádka vystupovat po přistání lodě. Zajímavé fotografie si prohlédněte níže.
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-c-a.akamaihd.net/
Zdroj: https://scontent-cdg2-1.xx.fbcdn.net/
Máte tablet s funkcí Gyro? Chcete si prohlédnout Mars ve 3D? Narazili jsme na zajímavou aplikaci, kterou byste si možná rádi vyzkoušeli. Nechceme tím dělat reklamu, berte to pouze jako zajímavost.
Souhrn z Kosmonautixu:
Asi nejvýraznější zprávou, která se objevila ve všech médiích, byla informace o tom, že sonda New Horizons detekovala modrou atmosféru Pluta a vodní led na jeho povrchu. Podrobně jsme se tomu věnovali v tomto článku. Z Mezinárodní kosmické stanice bylo vypuštěno několik cubesatů. Evropský navigační systém bude brzy rozšířen o další dva satelity, které v těchto dnech dorazily na kosmodrom. Přinesli jsme vám podrobnější informace o novém portu, který bude součástí ISS a který mají využívat zejména soukromé lodě. NASA udělala radost všem fanouškům kosmonautiky, když zveřejnila tisíce zatím nezveřejněných snímků z programu Apollo.
Snímek týdne
Vybírání snímků týdne začíná být mírně monotónní záležitost vzhledem k dech beroucím fotografiím planety Pluto, které pořídila sonda New Horizons. Modré zabarvení atmosféry rozhodně bylo nejvíce ukazováno v médiích. Avšak ani Mars nezůstal pozadu. Snímek, který se objevil taktéž na mnoha zpravodajských serverech, ukazuje marsovskou dunu. Je vizuálně opravdu výjimečný, a proto mu právem patří dnešní místo snímku týdne.
Zdroj: http://static.uahirise.org/
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/10/12.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/10/12032680_875307409214250_1555968354685105301_o.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/10/eta_drop1.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/10/dreamchaser_fairing.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/10/lm2d_jilin.jpg
https://fbcdn-sphotos-c-a.akamaihd.net/hphotos-ak-xat1/t31.0-8/12087114_1075747159103137_7761465155094349818_o.jpg
https://scontent-cdg2-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xpa1/t31.0-8/12113510_1075747139103139_2810427059086411768_o.jpg
http://static.uahirise.org/images/wallpaper/1920/ESP_042223_1890.jpg
Děkuji moc za info o Dream Chaseru!
Rádo se stalo. 🙂
Dream Chaser je fakt pěknej kousek. Škoda, že se neuplatnil, v téhle koncepci je budoucnost. No, místo toho bude mít NASA dvě téměř identické lodi, které za pár let – co je to 10 let – nebudou mít možná kam létat. A tři různé zásobovací… a další ruské, evropské a japonské alternativy. Jo, lobbing a politika jsou báječná věc.
Ona ta výhoda DCh oproti Dragonu v přistání na letišti nevydrží moc dlouho. Alespoň pokud jde o Crew Dragon, který taky bude létat s nákladem. Ten totiž s trochou nadsázky přistane i na heliportu 🙂 Navíc má pro případ nouze padáky…
No uvidíme.
DreamChaser je shrnut perfektně a ta duna je na závěr vybrána myslím po právu. Pluto i když vyšlo krásně modře bych nedal 😀
Jsem rád, že se vám výběr líbil. 🙂
Jsem rád, že se tobě líbil! Nějak jsem přehlédl jméno. 🙂
Pěkný článek, ale dávat jako zdroj server https://fbcdn-sphotos-c-a.akamaihd.net/, který je jen content delivery network cache server mi nepřijde korektní.
S obrázky je v článku vždy skoro větší práce, než s celým článkem. I když se snažím dohledávat zdrojové fotky, tak ne vždy je čas. Tyto fotky pochází z facebooku NASA a proto ta adresa. Samozřejmě si na to do budoucna budu dávat pozor a jako doposud se tomu budu pokoušet vyhnout. Děkuji za poznámku. 🙂
Hezký den,
na našem webu vždy uvádíme adresu serveru, odkud jsme daný obrázek stáhli. To znamená, že pokud bude obrázek, který použijeme v článku uložený např. na webu imagehosting.cz, pak dáme jako zdroj imagehosting.cz. Tento postup používáme od založení webu u všech článků, u všech obrázků a u všech hostingů. Na této praxi nehodláme nic měnit. Doufám, ež Vám tato kosmetická drobnost nevadí a že i nadále budete náš web rád navštěvovat.
Dobrý večer.
Vážím si práce, kterou na kosmonautixu odvádíte, ale stojím si za tím, že uvádět jako zdroj tyto servery je špatně, neboť vedou ke zdroji asi stejně, jako kdybych se na kosmonautix odkazoval „Zdroj: web na .cz doméně“. Jako čtenář bych o moc víc ocenil přímo zdroj, kde na facebooku (či .cz doméně) ta fotka byla.
Neberte to prosím jako zbytečnou kritiku, ale námět k vylepšení.
Budu na vás pamatovat. Děkuji za podnět.
Víte, já jsem zvyklý mluvit s lidmi upřímně. Myslím si, že je celá tahle debata zbytečná. Bavíme se totiž o detailu, který je podle mého názoru naprosto minoritní. Celkově si myslím, že se kolem autorských práv, zdrojů obrázků a dalších podobných témat dělá zbytečně velký cirkus, ale to je jen můj osobní názor, který není potřeba brát v úvahu.
To hlavní, co chci říct – On je problém, že jeden a ten samý obrázek může být zkopírován na spousty různých úložišť – například nasa.gov, facebook, twitter, novinky.cz, web JPL a podobně. Stejně tak se jeden obrázek může na jedné a té samé doméně používat v různých článcích. Přijde mi zbytečné zatěžovat autory tím, aby hledali originální umístění použitého obrázku. Sebralo by to hodně času a přínos by byl naprosto minimální. Existuje řada webů, které zdroje neuvádí vůbec. My jsme se rozhodli, že budeme uvádět jméno serveru, na kterém jsou použité fotky uložené. A navíc přidáváme odkazy na zdrojová umístění všech obrázků na konec článku. Upřímně řečeno opravdu nechápu, jaký je pro čtenáře rozdíl, když se dozví, že obrázek jsme použili z domény http://www.nasa.gov/ nebo nebo https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net.
Neříkám, že jsme dokonalí, pokud byste měl nějaký nápad na vylepšení, ozvěte se, rádi o tom popřemýšlíme, ale konkrétně v tomto směru žádné změny neplánujeme.
Víte, pan Bystroushaak nekritizuje to, že nedohledáváte původní zdroj, ale že dáváte odkaz na úložiště, kde je jen ten obrázek a nic víc (pro čtenáře je zajímavý kontext, pro šťouraly a právníky autorská práva, ani jedno tam není). Předpokládám, že jste se k němu nedostali tak, že Vám ten odkaz na obrázek někdo poslal mailem, tak by bylo korektnější (a po pravdě možná i jednodušší) dát odkaz jen na článek, kde se obrázek vyskytl.
http://spaceflightnow.com/2015/10/08/sierra-nevada-on-watch-for-critical-cargo-award/ je naprosto v pořádku nezávisle na zdrojové stránce a její vzdálenosti od originálu.
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/10/12032680_875307409214250_1555968354685105301_o.jpg je v případě uvedení prvního odkazu už zbytečný (obrázek je v tom článku) a v případě, že článek uvedený není, pak zase nedostatečný, i kdyby šlo o oficiální úložiště NASA respektive jakýkoliv jiný primární zdroj. Odkaz na zdroj obrázku (jeho úložiště) je šikovný přímo pod obrázkem kvůli možnosti zvětšit jej do původní velikosti.
Informace o článcích, ze kterých jsme čerpali jsou uvedené na konci každého článku v kategorii „Zdroje informací“. Přijde mi zbytečné to dublovat u obrázků. Opravdu mi připadá, že tohle je totálně minoritní záležitost. 🙂
Minoritní to asi je, ale berte to jen jako snahu o zpětnou vazbu. Zdrojovat jednotlivé obrázky je zbytečné, pokud jsou v odkazovaných článcích (to Vám může ušetřit trochu času a místa na stránce). Pokud bude u obrázku „Foto: NASA“ (v diskutovaných případech je to jednoznačné) s odkazem na libovolné úložiště, bude to super, ale není to až vůbec nezbytné.
Odkaz na server https://fbcdn-sphotos-c-a.akamaihd.net/ jak ho máte u obrázků, je o to vtipnější, že když na něj kliknete (s příslušným pluginem) nebo ho přepíšete do adresního řádku, nezobrazí se vůbec nic, protože server nemá domovskou stránku.
Jasně, ale myslím si, že u tohohle formátu zůstaneme. Pak by to bylo každý pes jiná ves, což by podle mého názoru bylo ještě horší. Některý obrázek by měl u sebe zdroj NASA, jiný zase např. spaceflightnow.com. Myslím, že bude lepší, když budeme držet konzistentní styl, byť s sebou nese drobné nevýhody. 😉
Inu přidám svůj názor.
Vím, že s obrázky bývá kolikrát větší práce, než s textem. Považuju ovšem za vhodné:
– u každého obrázku odkaz na plné rozlišení (stačí, aby byl odkazem samotný obrázek, netřeba přidávat samostatně adresu; ale nemám moc dobré zkušenosti s tím poloprůhledným oknem, co se otevírá přes aktuální stránku – v počítači to obrázek akorát zmenší a v mobilních zařízeních mi to vůbec nefunguje)
– pro vlastní ochranu autorů mít u každého obrázku credit (nebo na konci článku pokud jsou všechny pod stejnou licencí) např NASA/JHUAPL/SWRI pro obrázky z New Horizons
– na konci článku odkaz na zdroje informací
Snad tím nikoho nenaštvu : ) Je to jen můj osobní přístup k věci. Hodně zdaru a co nejméně trápení s obrázky!
Díky za názor – prokliky na originální umístění všech obrázků (často v plném rozlišení) máme na našem webu už od založení na konci každého článku. Někdy dáme odkaz přímo do textu. Místo creditu dáváme server, na kterém jsou obrázky uložené.
Ano ty odkazy na konci občas využívám nebo to řeším přes pravé tlačítko -> otevřít obrázek v novém panelu. Spíš jsem se už dřive divil, že moc neudáváte ten credit (mně to samozřejmě je jedno, k ničemu ho nepotřebuju) – ale čím větší a navštěvovanější server budete, tím spíš by s tím mohly být problémy.. i když se to asi nehrotí tolik, jak jsem myslel.. asi jsem se zbytečně nechal unést, když se řešila licence obrázků z Rosetty – podle ESA by se k nim měl uvádět docela dlouhý credit i s odkazem na danou licenci.. ale je fakt, že jsem nikdy neslyšel, že by s tím někomu dělaly problémy, protože credit neuvedl…
Upřímně řečeno si myslím, že se to tolik řešit nemusí – vždyť vlastně děláme těm kosmickým agenturám reklamu. 😉
Duna! Spíš to vypadá jako nějaká forma života 🙂 Neskutečné.
Červ co se plazí po povrchu … taky mě to napadlo.
Je zbytečné asi říkat, že jsem dnes opět potěšen :-))
Ha! Nejste sami, taky v tom vidim jasnou Dunolezku pískovou : ))
Nějak jsem to nepochopil s tím DreamChaserem. Tzn. že ten co je na obrázku, to je stále normálně ten původní s kabinou pro piloty, na kterém SNC musí ještě provést nějaké zkoušky dle kontraktu s NASA, ale vedle toho postavili ještě jeden bez kabiny, ale s tím přídavným trunkem, nebo co to je, s kterým budou soutěžit o nový kontrakt na zásobování ISS?
Ano. Ten na obrázku slouží pro testy v atmosféře a je to verze původního pro pilotované mise. Předkládám, že tyto testy pomohou udržet pilotovanou verzi DCh při životě a k dispozici velmi nejasným aktivitám ESA, JAXA atd. Nový DCh pro zásobovací lety zatím asi reálně ještě nevzniká. Bude se používat stejná kostra jako pro pilotovaný (je vidět také na obrázku) jen se zaslepí okna. Na výrobu letového kusu zřejmě ještě nespěchají, dokud NASA neschválí COST2 a je jako účastníky. Testy současného („pilotovaného“) kusu ale nejsou mrháním síly, avionika a software zde testovaný se bude používat i u nepilotovaného.