K neděli již tradičně patří i kosmotýdeník, tedy souhrn toho nejzajímavějšího, co týden přinesl v oboru kosmonautiky. Dnes se podíváme na aktuální nezdar s testováním Dream Chaseru, dále se budeme podrobněji věnovat pětatřicetiletému výročí vypuštění první československé družice Magion 1 a dnešní kosmotýdeník uzavřeme zprávou o zdárném dokončení první mise lodi Cygnus. Přejeme příjemnou neděli a dobré čtení.

Dream Chaser měl nehodu

Dream Chaser při testech
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

Malý raketoplán Dream Chaser je produkt soukromé společnost Sierra Nevada Corporation, který jako třetí soupeří o kontakt NASA o dopravu posádky a nákladu na ISS společně se společností SpaceX a Orbital Science Corporation. Raketoplán v posledních měsících postupoval první letové zkoušky. Zatím všechny zkoušky proběhly v závěsu pod vrtulníkem a měly ověřovat letové schopnosti stroje při přistávání. Včera měl proběhnout první test, při kterém raketoplán bude odpoután a sám přistane na ranveji, měl to být mimo jiné i test funkčnosti podvozku.

Po oddělení od vrtulníku probíhal let stroje naprosto bez problémů, nicméně po dosednutí se raketoplán zřejmě překlopil a skončil na zádech. Podrobné informace o nehodě zatím nejsou dostupné, ale z těch, které jsou, je patrné, že skutečně došlo k převrácení, výraz flipped over se nedá příliš interpretovat jinak. Více v této zprávě.

Přistávací lyžina
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

Nehodu tedy zavinil podvozek. Pojďme si připomenout, že Dream Chaser má ne příliš rozšířený typ podvozku. Na křídlech má klasická kola, ale v přední části má místo kola ližinu. Problém však zřejmě nastal na levém podvozku stroje, ale zatím tato informace není potvrzena z více zdrojů. Informace se zřejmě budou objevovat pomalu a postupně, některé už možná během dneška. Společnost už dříve uvedla, že užití ližiny  místo kola je jednoduché a bezpečné řešení.

Na závěr se hodí ještě připomenout, že NASA se rozhoduje, že jednu ze tří společností, která soupeří o kontrakt na dopravu kosmonautů na oběžnou dráhu, vyškrtne a bude dále podporovat jen dvě. SNC se svým Dream Chaserem je obecně považována za tu, kterou bude NASA chtít vyřadit. Nehoda je tedy něco, co rozhodně není ku prospěchu společnosti. Nesmíme však zapomínat, že jde o testování a v rámci něj se nehody očekávají a naopak mohou přinést mnoho důležitých poznatků, které by v budoucnu mohly pomoci předejít nehodám se skutečnou posádkou.

Dream Chaser
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

35 let od letu první československé družice

Magion 1
Zdroj: Lukáš Fuchman

24. října 1978 se z kosmodromu Pleseck vznesla raketa Kosmos-3M, která na svém vrcholu nesla družici Interkosmos 18. Interkosmos byl projekt spolupráce států bývalého východního bloku, kterým sovětský svaz nabídl v rámci svých družic vynášet své přístroje. Po vzniku programu Interkosmos v roce 1967 se ionosférické oddělení pustilo do spolupráce ještě dříve, než byla vypuštěna první družice z programu Interkosmos. Sověti už v roce 1968 umožnili přijímat vědecké údaje od družice Kosmos 261, tato družice zkoumala polární záře a hustotu jednotlivých vysokých vrstev atmosféry. Příjem signálů probíhal v Pánské Vsi a umožnil pracovníkům si lépe ozkoušet zákonitosti příjmu dat z družic.  Prvním přístrojem, který byl v ionosférickém oddělení vyroben pro družice Interkomos byl v roce 1970 palubní telemetrický vysílač pro pásmo 137 MHz, který umožňoval předávat do Pánské Vsi data přímo z daného vědeckého přístroje, určeného pro studium elektromagnetických polí v pásmu velmi nízkých kmitočtů.

Aby raketa byla vyvážena, umisťovalo se nad družici ještě závaží, které vyrovnávalo těžiště družice a rakety. Toto závaží o váze až desítek kilogramů bylo do té doby jen bezcenný kus kovu. Čechy však napadlo, že by místo závaží mohli umístit aktivní zařízení. Vznikl tak projekt Blok C, dnes známý pod jménem Magion. Právě toho 24. Října startovala první československá družice, která nahradila neužitečné závaží a přivedla Československo k dalšímu zajímavému kosmickému milníku. Rok 1978 byl na ně ostatně vzácně štědrý, ten samý rok přeci startoval i první československý kosmonaut Vladimír Remek, ten však s tímto projektem samozřejmě neměl nic společného.

Za projektem družice stál Geofyzikální ústav ČSAV a zejména Ing. Pavel Tříska, CSC. a Ing. Jaroslav Vojta.

Magion 1
Zdroj: Lukáš Fuchman

Magion 1 byl kvádr o rozměrech 300 x 300 x 150 milimetrů a hmotností 14,5 kilogramu. Na své palubě nesl aparaturu pro výzkum elektrické a magnetické složky elektromagnetických vln velmi nízkých kmitočtů a Geiger-Müllerův počítač částic s energií větší než 30keV. Krom těchto vědeckých přístrojů nesl také telemetrickou aparaturu pro příjem a předávání dat a palubní elektrický systém. Speciální úsilí muselo být věnováno udržování ideální vnitřní teploty, která se měla pohybovat mezi deseti a dvaceti stupni celsia, což byl poměrně problém, protože Magion 1 byla nehermetizovaná družice, která musela být navržena tak, aby přijímaná teplota od přímého Slunce, byla vyzářena na neosvětlené straně družice v takovém poměru, aby na palubě byla stále teplota v daném rozhraní.  Kdyby na Magionu bylo pod nulou, nebo naopak příliš horko, mohlo by to velice zkrátit dobu funkčnosti palubních baterií i samotných přístrojů. Družice tak po neúspěšných testech prvního kusu musela být na místech, kde byla vidět hliníková kostra, galvanicky pozlacena a tím se dosáhlo požadovaných tepelných hodnot. Družice byla stabilizovaná magneticky, to znamená, že neměla k dispozici korekční motorky. Energii získávala ze slunečních panelů rozmístěných na svém povrchu.

Více informací naleznete v článku, který vyšel na serveru Technet od Karla Pacnera a Jana Kužníka. Na závěr ještě dodáme, že nezůstalo jen u jednoho Magionu, ale do roku 1996 vyletěli ještě čtyři, každý s lepším vybavením. Poslední družicí, která využívala osvědčenou kostru a zkušenosti Magionů, byla družice Mimosa s jediným přístrojem – akcelerometrem MACEK na své palubě.

Detail konektorů družice Magion 1
Zdroj: Lukáš Fuchman

Cygnus úspěšně dokončil svůj let.

Cygnus po svém prvním zásobovacím letu k ISS
Zdroj: http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/

První let nové soukromé lodi Cygnus, od Orbital Science Corporation k Mezinárodní kosmické stanici, byl zdárně ukončen. 21. Října se loď pomocí robotické paže stanice oddělila od stanice a naplněna odpadky a nepotřebným materiál již pomocí svých motorů odletěla od stanice. 23. Října pak po cíleném navedení do horních vrstev atmosféry, loď shořela a ukončila tak svůj premiérový let. Můžeme tedy tvrdit, že tento premiérový let úspěšně ověřil vše potřebné. OSC se tak stává druhou soukromou firmou, která bude dopravovat k ISS náklad.

Zdroje informací:
http://www.nasaspaceflight.com/
http://technet.idnes.cz/magion-1-cr4-/
http://www.universetoday.com/

Zdroje obrázků:
http://oidnes.cz/13/103/cl5/KUZ4ec468__MG_5063.JPG
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2013/05/F431.jpg
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2012/07/Z341.jpg

Lukáš Fuchman
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7a/Dream_Chaser_pre-drop_tests.6.jpg
http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/wp-content/uploads/2013/09/image_1.jpg

Další podobné články

Kosmotýdeník 160. díl (5.10. – 11.10.2015) Kosmotýdeník 64. díl (2.12. – 8.12.2013) Kosmotýdeník 105. díl (15.9. – 21.9.2014) Kosmotýdeník 434 (4.1. – 10.1.)