sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

AKTUALIZOVÁNO: Ruský výstup do volného prostoru

Ruští kosmonauti Michail Kornijenko a Gennadij Padalka dnes vystoupí do volného prostoru. Stanici opustí přechodovou komorou modulu Pirs okolo 16:15 našeho času a celá procházka by měla trvat zhruba šest, až šest a půl hodiny. Mezi úkoly, které na oba kosmonauty čekají najdeme třeba kontrolu materiálových experimentů, odběr vzorků z povrchu stanice, ale také mytí okna, nebo výměnu poškozené antény za nový kus, přičemž již nepotřebný hardware bude odhozený proti směru letu stanice, aby nehrozila srážka s orbitálním komplexem. V aktualizovaném článku jsme okno s živým přenosem NASA TV sestřihem z cleého výstupu.

Podrobněji jsme se úkolům, které na Kornijenka a Padalku čekají, věnovali v tomto článku.

Zdroje obrázků:
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…f7807a771ac81&oe=564B64A8

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
9 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
roman hronza
roman hronza
9 let před

Napadlo mě proč odhazují nepotřebný hardware proti směru letu? Nebylo by výhodnější, kdyby ho odhodili směren dolů (k Zemi)? Možná mě poučíte něco o nebeské mechanice.

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  roman hronza

No to je právě jeden z omylů, který lidé mají. Nebeská mechanika totiž funguje jinak. Představme si kosmickou loď na oběžné dráze, která chce vstoupit do atmosféry. Nyní rozehrajeme dva scénáře. V jednom udělá loď čelem vzad, zapálí motory proti směru letu a zpomalí. Ve druhém namíří „čumákem“ k Zemi a zažehne motor. Oba případy povedou k tomu, že loď vstoupí do atmosféry, ale ve druhém případě bude potřebovat více paliva, protože bude muset výrazněji změnit rychlost. Jinými slovy – manévr bude mít vyšší delta v.
Jelikož se mi to nechtělo počítat, zvolil jsme simulaci ve hře Kerbal Space Program. Ta využívá reálné nebeské mechaniky a pokud zavřeme oči nad tím, že zdejší objekty jsou menší, než je tomu v reálném světě a uvědomíme si, že nejde o konkrétní čísla, ale o poměry, tak budou naše zjištění poměrně zajímavá. Umístil jsem kosmickou loď na téměř kruhovou oběžnou dráhu ve výšce 317 – 325 kilometrů nad planetou Kerbin. V prvním případě by mne brzdící zážeh, který by snížil periapsidu do výšky (proti směru letu) stál jen 169 m/s. Ve druhém případě – namířit proti planetě a zažehnout motory by nás stálo téměř neuvěřitelných 801 m/s! A to bychom tlačili periapsidu také do výšky 50 kilometrů. Kam se ta energie „ztratila“? Jelikož vektor síly, kterou jsme způsobili zážehem motorů mířil kolmo k naší trajektorii, tak kromě toho, že jsme snižovali periapsidu (do již zmíněných 50 km), tak nám naopak rostla apoapsida – až do výšky 944 kilometrů! Z tohoto malého příkladu je jasné, že druhá metoda je výrazně nehospodárnější, než běžné zpomalení proti směru letu.

Petr M.
Petr M.
9 let před
Odpověď  Dušan Majer

Dušane,

tak jsem to četl 3x a myslím, že v tom mám ještě větší hokej, než jsem měl předtím 😀

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  Petr M.

Tak ještě jednou stručně 😀
1. případ – oběžná dráha původně 317 – 325 km – retrográdní zážeh na dráhu 50 – 325 km – potřebujeme změnu rychlosti o 169 m/s
2. případ – oběžná dráha původně 317 – 325 km – zážeh proti Zemi na dráhu 50 – 944 – potřebujeme změnu rychlosti o 801 m/s

Z toho vyplývá, že první pokus je efektivnější. 😉

Lemming
Lemming
9 let před
Odpověď  Petr M.

Doporučuji si pořídit ten Kerbal Space Program, tam si to člověk párkrát vyzkouší a pak už je mu to jasné 🙂

roman hronza
roman hronza
9 let před
Odpověď  Dušan Majer

Někdy si budu muset najít čas, abych nastudoval Vámi uváděné pojmy 🙂

maro
maro
9 let před
Odpověď  roman hronza
O. Drtil
O. Drtil
9 let před

Pravděpodobně je ještě využit i téměř zanedbatelný vliv atmosféry. Jinak by se jim odhozená věc stejně vrátila ke stanici. Na orbitě, kde již nemá atmosféra vliv, totiž platí pro malé „delta v“ ( tím jistě odhození je) následujíci: věc hozená dolů je na kratší a rychlejśi dráze, předběhne stanici, překříží dráhu, stoupá k apogeu na delší dráhu a klesá ke stanici shora stejnou rychlostí, jak byla odhozena. Lze odvodit analogie pro další směry (nahoru, vpřed, vzad, určitě se dá spočítat i vrh pod úhlem jiným. Napsal jsem to jen krátce pro jeden směr. Tohle bylo studováno při řešení případné ztráty astronauta při EVA. Pro záchranu to však nemělo smysl, trvá to dlouho, minimálně jedenu orbitu i více.
Proto jsem se zmínil o vlivu atmosféry. Pak už se už s odpadem nestřetnou.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.