Ruský výstup: Mytí okna i výměna antény

Na pondělí 10. srpna je naplánován zhruba šest a půl hodiny trvající výstup dvou ruských kosmonautů do volného prostoru. Gennadij Padalka a Michail Kornijenko mají hned několik úkolů – nafotí probíhající vědecké experimenty, přeorientují jeden držák senzorů a budou se věnovat také údržbě stanice. Kromě jiného odeberou pomocí vatové tyčinky vzorky z tepelných radiátorů a solárních panelů, aby zjistili, zda se tu neusazují zbytky spalin od přilétajících kosmických lodí. Jelikož stěry z minulých výstupů ukázaly, že se spaliny usazují i na vnější části okna, bude jej potřeba umýt.

Kromě toho bude mít dvojice za úkol také odstranění staré navigační antény, její náhradu za nový kus a následné odhození již nepotřebného zařízení. Výstup z modulu Pirs začne v pondělí 10. srpna okolo 15:45 našeho času. Jelikož by měla výstup živě vysílat NASA TV, můžete se v pondělí těšit na článek, kde budete moci sledovat celý přenos. Prozatím Vám přinášíme video s popisem průběhu kosmické procházky.

Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://i1.mirror.co.uk/…/Space-Oddity-recorded-by-Commander-Chris-Hadfield.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

36 komentářů ke článku “Ruský výstup: Mytí okna i výměna antény”

  1. Steve napsal:

    Dobrý den, profíci na kosmonautixu se asi zasměji, ale zeptám se. Když by člověk otevřel chtěl umýt okno zvenčí u automobilu jedoucí např 150 km/h a vylezl střešním oknem, určitě by ho to odfouklo a na autě by se neudržel. Pokud bychom chtěli vystoupit ze stíhačky letící 20 km vysoko rychlostí 2000 km/h v mžiku bychom od letadla odletěli.
    Jaktože od ISS neodletí kosmonaut, který z ní vystopí do volného prostoru, když stanice letí rychlostí 27000 km/h ? Minimálně by přípojné lano mělo být s kosmonautem permanentně napnuté po směru letu ISS, ovšem není a ani žádné enormní tlaky na kosmonauta ve volném prostoru nepůsobí. Pokud bychom člověka vypustili na laně ze stíhačky při rychlosti několika machů, to lano i s člověkem by se nejspíše okamžitě utrhlo.

    • Spytihněv Čumpelík napsal:

      Podle mě má vaše tělo jednoduše rychlost ISS a to se nezmění, pokud stanice nezrychlí nebo vy třeba něco neodhodíte nebo tak. Když vystoupíte ze stíhačky, ihned se řítíte k zemi. Takže gravitace. Teda ne že bych byl profík na kosmonautiku, ale tak nějak selským rozumem. 😉

    • Dušan Majer napsal:

      Všechno souvisí se vzduchem – respektive jeho odporem. Pokud z jedoucího auta vystrčíte ruku, budete s ní prorážet vzduch. Bude tam odpor vzduchu, který bude tím větší, čím rychleji pojedeme. Jenže ve vesmíru žádný vzduch není (tedy abychom byli úplně přesní – ve výšce, kde ISS obíhá jsou velmi, ale opravdu velmi slabé koncentrace zbytků atmosféry. Předmětům tak nic neklade odpor – proto ni ISS nemusí mít aerodynamický tvar. Pokud by se kosmonaut při výstupu pustil (z bezpečnostních důvodů se to nedělá), zůstal by viset u stanice. Neměl by totiž žádný odpor okolního vzduchu, který by musel prorážet. V tom je celý zakopaný pes. 😉
      Při výstupech se kosmonauti poutají dvojicí karabin k madlům. Platí pravidlo, že vždy minimálně jednou karabinou musí být připnutí. Druhou pak mohou přepojit jinam. Je to z čistě preventivních důvodů – co by kdyby. Kromě toho mají astronauti také ve skafandrech malé trysky se stlačeným vzduchem, které by je v případě, že by se od stanice nešťastně odrazili (a nebyli připoutaní), mohli vrátit ke stanici.

    • gg napsal:

      „Pokud bychom chtěli vystoupit ze stíhačky letící 20 km vysoko rychlostí 2000 km/h v mžiku bychom od letadla odletěli. Jaktože od ISS neodletí kosmonaut, který z ní vystopí do volného prostoru, když stanice letí rychlostí 27000 km/h?“

      Přemýšlel jste někdy o tom, jaký je v okolí ISS atmosférický tlak? 😉

  2. Steve napsal:

    Je mi záhadou proč ISS se nerozpadne při tak nesourodém tvaru, kdy příčně z něho trčí rozměrné solární panely, jednotlivé moduly jsou postavené i napříč proti směru letu. Je s podivem, jak v rychlosti 27000 km/h připojovali ke stanici modul, který není po směru letu ale úplně třeba napříč ? Předpokládám, že aspoň zásobovací lodě se připojují a parkují l ISS ve směru letu ? Ono natankovat jedno letadlo za letu v rychlosti 500 km/h je umění natož strefit se na cm přesně se zásobovací lodí do parkovacího úchytu v ISS. Proč ISS není dlouhý tubus, který se bude rozšiřovat o jednotlivé díly, ale v celku bude mít aerodynamický tvar, který je pro rychlost 27000 km/h přeci optimální ?

    • Spytihněv Čumpelík napsal:

      K čemu potřebuje kosmická stanice aerodynamický tvar?

    • Mave napsal:

      Stačilo by zapřemýšlet nad slovem AEROdynamika. Asi tam bude nějaké působení sil na těleso proudícím vzduchem. Když je vesmíru vzduchoprázdno tak asi nebude potřeba aerodynamický tvar.

      • Steve napsal:

        Dobrá, souhlasím, ale jaktože jednou za čas postupně klesne rychlost a tím pádem i výška ISS ? Takže musí zapnout motory, zvýšit rychlost a musí se vrátit zpět na vyšší oběžnou dráhu, tzn. že nějaký, byť malý odpor musí existovat i ve vesmíru. Možná to je způsobeno zbytkem zemské atmosféry, možná že dál ve vesmíru je odpor prostředí opravdu nulový.

        Pokud bychom ve volném vesmíru vystřelili z praku kámen, třeba směrem od Slunce na konec sluneční soustavy, měl by kamínek putovat po dráze směru a neomezeně dlouho. Sluneční soustavu by ale neopustíl, protože nemá dostatečnou únikovou rychlost.

        • Mave napsal:

          Ano je to tak jak píšeš. Ve výšce ve které se pohybuje ISS (kolem 400km) jsou zbytky atmosféry a proto čas od času si musí pomoct motory a zvýšit svou dráhu.

        • Spytihněv Čumpelík napsal:

          Ještě k té nepotřebě aerodynamického tvaru. Tady je velká výhoda pro konstruktéry sond nebo třeba mezihvězdných generačních lodí. Mohou nechat trčet přístroje, kde se jim to hodí 🙂

        • Honza napsal:

          No, v této souvislosti bych se rád zeptal na toto. V minulém týdnu se tady psalo o přínosu ISS k budoucí cestě na Mars a v diskusi se objevila poznámka, bylo-li by možné poslat celou ISS k Marsu a odpověď byla, že s dostatečným motorovým modulem a množstvím paliva tomu vlastně nic nebrání. Stanice nemá aerodynamický tvar, protože ho díky absenci atmosféry nepotřebuje. Co by se ale stalo třeba se solárními panely z pohledu zákona setrvačnosti. Jsou připojeny v jediném bodě a podle selské logiky by při urychlení celé sestavy na přeletovou rychlost musely být tyto kotevní body extrémně namáhány.

          • Dušan Majer napsal:

            Tu odpověď jsem tazateli posílal já. Jen upřesním, že jsme tam poznamenal, že i kdyby měla stanice motory + nádrže, tak by hlavní překážkou byla její neodolnost proti kosmickému záření – byla od začátku stavěna na to, že bude obíhat pod ochrannými van Allenovými pásy. Tomu odpovídá i síla stěn. Při meziplanetárním letu by dovnitř pronikalo mnoho škodlivého záření.
            K dotazu – tah by pochopitelně musel narůstat pomalu a nebo by se musely použít motory s malým tahem. Pak by setrvačnost nebyla výraznou překážkou. Ostatně už teď provádí stanice motorické manévry a solární panely to vydrží.

  3. maro napsal:

    Mě by spíš zajímalo jakou rychlostí musí mrštit tou starou anténou, aby v rozumné době skončila v atmosféře. Směr je asi jasný: „dozadu a dolů“, aby se snížila oběžná rychlost a současně se dostala na nižší dráhu, kde ta rychlost teprve nebude stačit na udržení se na oběžné dráze.

  4. Steve napsal:

    Když jsme u těch korekcí dráhy ISS, případné úlomky čehokoliv, které hrozí kolizí v dráze ISS se sledují nějakým teleskopem ze Země nebo dráhu před sebou si detekuje přímo ISS ? A v případě možné kolize systém provede automatickou korekci dráhy, když kosmonauti třeba spí ? Nebo se spustí na stanici poplach, kosmonaut se vzbudí ihned skočí za nějaký kosmický knipl či kormidlo a provede ručně úhybný manévr ?

  5. Petr Kasan napsal:

    K tomu mytí bych se rád zeptal, čím se to čistí? Hadr a okena asi nebude to pravé.
    Díky.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.