„Čas letí jako bláznivý, já nechytím ho, ani Vy,“ zpívá v jedné ze svých skladeb mnohonásobný zlatý slavík Karel Gott. Nebudeme se tedy pokoušet o chytání uplynulých dní, místo toho si připomeneme, co všechno se v uplynulém týdnu událo na poli kosmonautiky. Tématem číslo jedna je samozřejmě znovunavázání komunikace s evropským modulem Philae. Řeč ale bude také o přípravách na start další zásobovací lodi Dragon a chybět nebudou ani zprávy od Saturnu, konkrétně od jeho měsíce Dione.
Ahoj, tady Philae, slyšíte mne dobře?
Jak jsme Vás informovali v tomto článku minulou neděli, evropský přistávací modul Philae, který vloni 12. listopadu přistál na kometě jako první lidský výtvor v dějinách, se ozval po sedmi měsících hibernace. Kometa se totiž na své oběžné dráze přiblížila ke Slunci a na solární panely modulu dopadalo více světla, což nabilo palubní baterie. Díky tomu modul mohl ohřát svůj interiér a začít komunikovat. Během prvního komunikačního okna poslal modul na Zemi 300 paketů dat, přičemž v palubní paměti Philae by jich mělo být uloženo ještě dalších 8 000!
19. června, krátce po půl čtvrté odpoledne našeho času se Philae ozvalo znovu. Tentokrát se podařilo přenést 185 datových balíčků. Komunikace zatím není snadná, zásoby energie v bateriích nejsou velké a proto odesílání trpí vadami, což by se ale mělo časem zlepšovat. Dosavadní kontrola totiž ukazuje, že modul je po několikaměsíční neplánované hibernaci v dobrém stavu.
Technici v pozemním středisku zatím vyhodnocují možnosti, jak změnit dráhu sondy Rosetta, aby mohla co nejlépe komunikovat s landerem a předávat tak jeho data na Zemi. Na první pohled se to zdá jednoduché – stačí přece poslat Rosettu co nejblíže k povrchu. Jenže tak jednoduché to není. Jednak by se po přiblížení k povrchu zvýšila rychlost oběhu, což by zkrátilo „viditelnost“ Rosetty z povrchu, ale hlavně – kometa už za několik týdnů proletí přísluním a tím pádem se z jejího povrchu odpařuje velké množství materiálu. Tyto výtrysky už několikrát sondu dezorientovaly – sledovače hvězd, které zajišťují orientaci v prostoru byly opakovaně zmateny vyvrženými prachovými zrny (viz náš starší článek). Bylo by tedy velmi riskantní posílat sondu blíže k povrchu jádra. Momentálně odborníci považují za bezpečnou vzdálenost cca. 180 kilometrů od komety.
Vědci už připravili časovou osu využívání vědeckých přístrojů landeru. Ty byly seřazeny podle toho, jakou mají spotřebu elektrické energie. Nikdo totiž nechce připravit Philae o jeho pracně nabyté zásoby. Ze všeho nejdříve bychom se měli dočkat měření z přístrojů s nejmenší spotřebou, což jsou SESAME PP, ROMAP a MUPUS. Až budou vědci znát zdravotní stav všech systémů, energetickou i teplotní bilanci, mohl by se Philae pokusit o otočení. Cílem je lepší orientace přístroje APXS, jehož krytka se kvůli špatné orientaci neodklopila.
Výpočty naznačují, že pokud by se Philae otočil o 30°, mohl by aktivovat svou vrtačku SD2, která by dopravila vzorky do přístroje COSAC. Odborníci ale mírní nadšení – tyto operace jsou energeticky docela náročné a dojde k nim nejdříve ve druhé polovině července. Času je ale dost – simulace ukazují, že Philae by mohl mít dostatek energie až do října!
Dragon se odkládá o dva dny
Firma SpaceX připravuje další zásobovací let k Mezinárodní vesmírné stanici. Ještě na začátku týdne se počítalo s tím, že raketa Falcon si odbude zkušební zážeh motorů 24. června a start bude následovat o dva dny později. Kvůli blíže nespecifikovaným komplikacím se zásobovací lodí Dragon však SpaceX odložila zásobovací let na 28.6. 16:21 našeho času. Tím pádem se odsouvá i přílet Dragonu ke stanici – momentálně se s ním počítá 30. června okolo 13:00. Další vývoj budeme samozřejmě sledovat a o případných změnách Vás informujeme.
Za zmínku stojí, že ačkoliv do startu zbývá jen týden, stále nebyl zveřejněný žádný seznam nákladu, který bude na palubě Dragonu. U předešlých misí byly tyto dokumenty dostupné s větším předstihem. Není ale potřeba spřádat konspirační teorie – s největší pravděpodobností je to tím, že zatím není přesně jisté, kolik čeho poletí. Vše samozřejmě souvisí s havárií zásobovací lodi Progress. U nákladu Dragona se tedy dají očekávat změny na poslední chvíli.
Momentálně známe pouze adaptér IDA-1, na který se budou za několik let připojovat soukromé pilotované lodě. Ostatně právě adaptér IDA je nejdůležitějším nákladem této mise. Jeho význam je tak velký, že se dokonce dostal do oficiálního loga mise – modrá tečka na siluetě stanice značí místo, kde bude adaptér umístěný.
Nepřipravuje se ale jen samotná raketa a loď – úpravami prochází i loď ASDS, na kterou by měl dosednout první stupeň. Pokud si teď říkáte, že jde o prám pojmenovaný Just Read the Instructions, musíme Vás zklamat. Tato loď (vzniklá úpravou původního modelu Marmac 300) byla totiž vyřazena z provozu. Ne kvůli nějakému výraznému poškození, ale jednoduše proto, že jde o staré plavidlo (rok výroby 1998) a blíží se konec jeho životnosti. Ostatně právě proto SpaceX na první testy nasadila starou loď – očekávaly se problémy a k prvním zkouškám JRTI posloužila více než dobře.
Technici proto v minulých týdnech sejmuli boční nástavby, které rozšiřovaly plošinu. Tyto nástavby zamíří na novou loď s novějším datem výroby (rok 2013), která už bude sloužit déle. Nástavby z původní plošiny JRTI byly uloženy na prám Marmac 303, který je v těchto dnech na cestě k západnímu pobřeží přes Panamský průplav. V cílové destinaci budou nástavby připojeny k lodi. Na východním pobřeží zůstává Marmac 304, který dostal nové bočnice a v těchto dnech už finišují poslední přípravy – dělníci například kreslí na palubu přistávací terč.
Předposlední návštěva u Dione
Saturnův ledový měsíc Dione se 16. června dočkal již čtvrté návštěvy od americké sondy Cassini. Ta prolétla 516 kilometrů nad jeho povrchem. Šlo o předposlední návštěvu tohoto měsíce s průměrem 561 kilometrů.
Vůbec naposledy kolem něj Cassini proletí 17. srpna letošního roku. Půjde o druhý nejbližší průlet – sondu a měsíc bude dělit 474 kilometrů. Pro zajímavost – nejbližší průlet přišel v prosinci 2011, kdy se Cassini prosmýkla jen 100 kilometrů nad povrchem.
Kosmický přehled týdne:
Americká sonda Mars Odyssey, která krouží kolem Rudé planety od konce října roku 2001 již patří mezi legendy. Sice se o ní tak často nemluví, ale stále dělá důležitou vědu. Nyní se navíc blíží k jubilejnímu oběhu kolem Marsu, který ponese pořadové číslo 60 000!
Americká družice Jason-3 určená k monitorování oceánů dorazila z montážní haly ve Francii na Vandenbergovu základnu v Kalifornii, odkud by měla 8. srpna odstartovat na raketě Falcon 9. Tento start bude zajímavý mimo jiné i proto, že nosič by tu měl poprvé vyzkoušet přistání na pevnou zem. Jsou k tomu ideální podmínky – vynášená družice je lehká a míří jen na nízkou oběžnou dráhu.
Společná americko-japonská družice TRMM (Tropical Rainfall Measuring Mission) ukončila po sedmnácti letech provozu svou službu plánovaným zánikem v atmosféře. Satelit, který dlouhé roky přinášel informace o vývoji tropických bouří, shořel 16. června v brzkých ranních hodinách nad Indickým oceánem.
O sondě Rosetta jsme již v dnešním Kosmotýdeníku jednou hovořili. Stejně tak byla řeč i o výtryscích z jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Tým, který vyhodnocuje údaje z přístroje MIRO vydal v minulém týdnu první mapu rozložení vodní páry v okolí jádra. Ukázalo se, že nejvyšší koncentrace jsou těsně nad „krkem“ komety u severního pólu jádra. V této poměrně malé oblasti je koncentrace vody až o dva řády vyšší, než na jiných místech komy.
Evropská sonda Venus Express sice ukončila svůj provoz už vloni, nicméně jak už to tak bývá, kosmické sondy během svého života nasbírají tolik informací, že jejich vyhodnocování zajišťuje práci mnoha odborníkům na několik let. Nyní se zdá, že se v datech ze sondy Venus Express podařilo objevit důkazy aktivního vulkanismu na nejteplejší planetě Sluneční soustavy.
Souhrn z Kosmonautixu
Tento týden jste se na našem webu mohli dozvědět, že se technikům možná podařilo rozseknout poslední komplikaci, která bránila širšímu využívání cubesatů – průchod atmosférou. Uplynulé dny byly celkově bohaté in informace o těchto krabičkových satelitech – dočkali jsme se třeba oznámení o tom, že příští rok poletí k Marsu první cubesaty. Kromě toho jsme se věnovali také konci provozu americko-argentinské družice SAC-D/Aquarius, nebo naopak přípravám na vypuštění nového evropského snímkovacího satelitu Sentinel 2A. Fascinující je také sledovat, jak se zlepšují fotky ze sondy New Horizons – tento týden jsme se dočkali barevné animace Pluta a Charonu.
A ještě malá upoutávka – až příští neděli přijdete na náš web a budete si chtít přečíst nový díl Kosmotýdeníku, možná si všimnete pár novinek, které Vám zpříjemní rekapitulaci uplynulého týdne. Nejstarší seriál na našem portálu totiž nechce zůstávat statický a neustále se snažíme jej upravovat tak, aby co nejlépe vyhovoval Vám, našim čtenářům.
Zdroje informací:
http://blogs.esa.int/
http://www.kosmo.cz/
http://www.kosmo.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.nasa.gov/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/rosetta_calls_home/13489284-1-eng-GB/Rosetta_calls_home.jpg
https://fbexternal-a.akamaihd.net/…2015-06-15-18h19m11s123.png&cfs=1&upscale=1
http://blogs.esa.int/rosetta/files/2015/06/ESA_Rosetta_NavCam_20150614_LR.jpg
http://forum.nasaspaceflight.com/…topic=37476.0;attach=831709;image
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ca/IDAs_on_ISS_(2015).png
http://forum.nasaspaceflight.com/…topic=36326.0;attach=1029656;image
http://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/pia17195_main-1041.jpg?itok=A-0T85wz
http://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/pia17196-1041.jpg?itok=3BjnQeAY
http://blogs.esa.int/rosetta/files/2015/06/Rosetta_MIRO_Infographic_HR-1024×640.jpg
Ať mi nikdo neříká, že ta stará loď už byla v tak špatném stavu, že náhle musela být sešrotována.