Ani v předvánočním čase na Zlatou neděli nebude chybět náš tradiční souhrn kosmonautických novinek. Odpočiňte si proto alespoň na chvíli od uklízení svých bytů, nebo pečení dobrot a pojďte se spolu s námi podívat na souhrn toho nejzajímavějšího, co s sebou přinesla kosmonautika v posledních sedmi dnech. Podíváme se na úspěšnou premiéru nové indické rakety, navštívíme Mars, kde došlo k významnému objevu a nezapomeneme ani na návrat kosmické lodi Orion na místo startu.

Indie otestovala novou raketu

Za nepříliš dobře zapamatovatelným označením GSLV Mk III se ukrývá pýcha indických raketových konstruktérů – nosič, který má vynést na nízkou oběžnou dráhu desetitunový náklad. Na první pohled zaujme dvojice postranních urychlovacích bloků na tuhá paliva, mezi kterými sedí centrální stupeň spalující směs označovanou jako UH-25 a dimer oxidu dusičitého. UH 25 se skládá ze 75% z nesymetrického dimetylhydrazinu a zbytek tvoří hydráty hydrazinu. Tato palivová směs poháněla třeba evropské rakety Ariane 2, 3 a 4. Horní stupeň pak disponuje kryogenním motorem na kapalný kyslík a vodík.

18. prosince se tento nosič vydal poprvé k obloze. Ale abychom byli přesní – nešlo o kompletní raketu. Jednalo se pouze o zkušební let, který měl ověřit správnou funkci urychlovacích bloků a centrálního stupně. Horní stupeň chyběl a byl nahrazen pouze hmotnostní a rozměrovou maketou. Raketa proto nesla testovací označení LVM3. Fotografie z vývozu tohoto nosiče, který svým tvarem evokuje vzpomínky na americkou raketu Titan IV, můžete najít v minulém dílu Kosmotýdeníku.

Ke startu došlo v 5:00 středoevropského času a nosič šlapal jako hodinky.

Nákladem rakety byla maketa návratové kabiny připravované indické kosmické lodi. Téměř čtyři tuny těžký modul pojmenovaný CARE (Crew module Atmospheric Re-entry Experiment) měl otestovat palubní technologie v podmínkách, které se na zemi nedají nasimulovat. Modul se podle plánu oddělil od zbytku rakety a začal klesat k Zemi. Maximální dosažená výška byla 126 kilometrů a rychlost dosáhla 5 300 m/s. První kontakt s atmosférou přišel ve výšce okolo 80 kilometrů. Kabina se musela potýkat s teplotou okolo 1000°C a přetížením téměř 13G. Tepelný štít fungoval správně a neselhaly ani padáky. Modul měkce dosedl do vln Indického oceánu zhruba 650 kilometrů od Port Blair na Andamanských ostrovech.

Pokud by Vás zajímalo, kdy opět uvidíme startovat raketu GSLV Mk III, tak si budeme muset počkat na začátek roku 2017, kdy má vynést telekomunikační družici GSAT-19E. Tehdy už bude disponovat plně funkčním horním stupněm.

Organické látky na Marsu
Vozítko Curiosity pobývá na povrchu Rudé planety už více než dva roky. Za tu dobu nám pomohlo rozšířit naše znalosti o tomto prostředí. Nyní si může připsat další pomyslný zářez. Analýzou materiálu odvrtaného z kamene Cumberland totiž jeho palubní laboratoř SAM odhalila, že se ve vzorku nachází organické látky. Konkrétně chlorderiváty jednoduchých, nerozvětvených uhlovodíků a také o chlorbenzen.

Jedná se o velmi důležitý objev, protože je to poprvé, kdy jsme na Marsu objevili organické látky. Ukazuje se, že Mars měl kdysi podmínky, které by umožňovaly vznik života a zároveň tu byly i chemické látky, které by se daly použít k jeho vzniku. Na druhou stranu je potřeba poznamenat, že název „organická látka“ může být v mnoha ohledech zavádějící. Uhlovodíky totiž mohou vznikat i jinými cestami, které si poradí i bez přítomnosti života. Na druhou stranu se jedná o velmi významný střípek do mozaiky zkoumání Marsu.

Další novinkou, kterés tímto objevem souvisí je objev lokálního zdroje metanu. Curiosity dlouho nemohla tento plyn v atmosféře objevit, nebo byly koncentrace jen velmi slabé. V 60 dnů dlouhém období ale koncentrace vyskočily na téměř desetinásobek průměrných hodnot. Jelikož se metan v atmosféře rychle rozkládá, musí být nějakým způsobem doplňován. Nejatraktivnější možností je činnost metanogenních bakterií, které známe i ze Země. Ale není to jediná možnost. Metan může vznikat i bez pomoci organismů. Bližší informace o aktuálních objevech najdete v našem článku.

Orion se vrátil na Floridu

První letový exemplář nové americké lodi Orion dokončil své putování a dorazil na místo, kde započal svou historickou cestu na oběžnou dráhu. Konvoj několika vozidel jej ve speciálním boxu dovezl na Kennedyho vesmírné středisko na Floridě. Technici zde provedou důkladnou inspekci celého stroje, prozkoumají funkčnost palubních systémů, stav tepelného štítu a dalších klíčových součástí.

Následovat bude časově velmi náročná analýza naměřených dat. Vždyť Orion nesl na své palubě více než 1 200 senzorů které snímaly všechny myslitelné veličiny. Od teploty, přes vibrace a  přetížení až po úroveň radiace. Všechna naměřená data pomohou technikům odhalit případná slabá místa lodi, nebo naopak prokázat, které systémy plní svou úlohu podle plánu. Tyto informace poslouží pro stavbu dalšího exempláře Orionu, který už bude startovat na raketě SLS.

Ke startu sice mělo dojít na konci roku 2017, ale mise EM-1 se už nyní odkládá na polovinu roku 2018. Důvodem je analýza připravenosti pozemních zařízení. Vzhledem k menším objemům dodávaných financí by se totiž pozemní vybavení nestihlo na původně plánovaný termín připravit.

Kosmické mini-zprávy

Všem fanouškům kosmického výzkumu neušlo, že se astronaut Scott Kelly objevil na obálce časopisu TIME. Ptáte se proč? Scott Kelly a Rus Michail Kornienko se v příštím roce vydají na ISS, kde nestráví klasického půl roku, jako všichni před nimi, ale zůstanou na palubě jeden rok. Krom toho, že se tak ověří schopnosti lidského těla adaptovat se na dlouhodobý pobyt ve stavu beztíže, budou tyto výzkumy dobré i pro plánovanou výpravu k Marsu. Scott Kelly je však v něčem výjimečný. Má totiž dvojče, dokonce jednovaječné. Mark Kelly ještě ke všemu je taktéž astronautem, který se na ISS už také podíval. Vědci tak budou mít jedinečnou možnost porovnat dva takřka totožné lidské jedince. Zatímco Scott bude dlouhodobě ve stavu beztíže, Mark Kelly bude pobývat na Zemi. Díky tomu, že jsou oba astronauté, je jejich zdravotní stav dlouhodobě podrobně zmapovaný a doktoři jejich těla dobře znají. Díky tomu všemu je tento experiment naprosto jedinečný.

Z evropského kosmodromu Kourou byly pomocí rakety Sojuz vyneseny čtyři družice systému  O3B. Ke startu došlo 18. prosince v 19:37 SEČ. Záznam ze startu je zde.

20. prosince došlo na Slunci k silné erupci, kterou zachytila sonda SDO. Na záznam erupce se můžete podívat zde:

Rusko využilo z podzemního sila startující raketu Strela. Ke startu došlo 19. prosince v 5:43 našeho času. Vynášeným nákladem byla tajná družice typu Kondor-E. Údajně má být určena pro „klienty ze zahraničí“. Rusko však neuvedlo, které zemi má nový satelit sloužit. Není vyloučeno, že se v průběhu týdne zkusíme tomuto satelitu podívat na zoubek. Pak bychom Vám přinesli samostatný článek s bližšími informacemi.

Už jen 430 milionů kilometrů, tedy 562 dní, zbývá sondě JUNO, než dosáhne setkání s planetou Jupiter. Aktuální poloha sondy je k vidění zde:

Velice povedené fotografie měsíců Rhea a Tethys se podařilo nasnímat sondě Cassini. Měsíce se navzájem překrývají, ale lepší bude, když se na povedené snímky podíváte sami. 1, 2, 3.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/
http://www.spaceflight101.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://lh5.googleusercontent.com/…/w640-h400-p-k/gslv-mark3-11.jpg
https://fbcdn-sphotos-f-a.akamaihd.net/…1426164131_c3aeb74b5cf3ea50032ed27fea6fec25
https://fbcdn-sphotos-b-a.akamaihd.net/…1430770212_8008faf7c9046760c49304421fd77853
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/9782276_orig.jpg
https://scontent-b-fra.xx.fbcdn.net/…93484d1be1f21c802029f8548e8c6080&oe=553D095A
https://scontent-a-fra.xx.fbcdn.net/…b431989c2f3629d6e3a5c687b2362bbb&oe=55361CA8
https://fbcdn-sphotos-a-a.akamaihd.net/…787b12ea72db2e7bab683a0cb1dcd15b