sociální sítě

Přímé přenosy

Spectrum (Onward and Upward)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Leaf Space

Italský operátor Leaf Space 27. května představil novou službu vesmírného připojení. Technologie s názvem TreeNet si klade za cíl usnadnit bezproblémovou vesmírnou komunikaci tím, že s jednotlivými družicemi zachází jako s uzly v propojené komunikační síti.

Apex

Společnost Apex získala více než 200 milionů dolarů na rozšíření vlastních výrobních kapacit pro družice a 5. června oznámila kolo financování, které podle slov společnosti téměř zdvojnásobilo hodnotu výrobce na 2,3 miliardy dolarů.

Amazon

Společnost Amazon koncem tohoto měsíce vynese při startu rakety Ariane 6 svůj dosud největší počet širokopásmových družic Amazon LEO s využitím modernizovaných nosičů.

AstroForge

Startup AstroForge, který se zabývá těžbou z asteroidů, dokončil montáž své nejnovější družice DeepSpace-2, která bude vypuštěna koncem tohoto roku. Startup přitom využil poznatky z neúspěšné mise v loňském roce.

Axiom Space

Společnost Axiom Space 4. června oznámila, že do svého nejnovějšího kola financování přidala více než 175 milionů dolarů, přičemž se k investorům společnosti připojila největší japonská banka.

Muon Space

Společnost Muon Space 3. června oznámila uvedení družicové platformy třídy Starship, která byla od základů navržena tak, aby splňovala požadavky rozvíjejícího se trhu s orbitálními datovými centry. První spuštění je plánováno na rok 2028 po zajištění zákazníků.

AST SpaceMobile

Společnost AST SpaceMobile očekává, že nedávná exploze na rampě společnosti Blue Origin zpozdí její konstelaci pro přímé přenosy dat do chytrých telefonů o tři až šest měsíců, uvedla investiční banka William Blair ve své výzkumné zprávě o akciích.

SpaceX

Společnost SpaceX plánuje v rámci své primární veřejné nabídky akcií získat nejméně 75 miliard dolarů, čímž by se hodnota společnosti zvýšila na více než 1,75 bilionu dolarů.

NASA

NASA stahuje návrh na přepracování své strategie přechodu z Mezinárodní vesmírné stanice na komerční stanice, který byl ostře kritizován společnostmi, které tyto stanice vyvíjejí.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Lavina vědeckých návrhů pro nové vozítko

Zatím ještě neexistuje, do vesmíru poletí až za šest let, nemá oficiální jméno a přesto už dokázal způsobit mezi vědci menší pozdvižení. Řeč je o příštím americkém vozítku pro Mars, které se stále označuje provizorním názvem Rover 2020 podle roku jeho plánovaného vypuštění. Vědecká obec zareagovala na nabídku posílat návrhy na vědecké přístroje, které by měly na jeho palubě letět velmi aktivně. Už teď je jasné, že výběr finálních kandidátů bude opravdu náročný.

23.9. loňského roku zveřejnila NASA (Space Technology Mission Directorate, Human Exploration and Operations Mission Directorate a Science Mission Directorate) výzvu vědeckým pracovištím, aby předložily návrhy na vědecké přístroje pro rover 2020. 15. ledna letošního roku bylo přijímání ukončeno a celkem dorazilo úctyhodných 58 návrhů! Sama NASA podotýká, že zájem je bezmála dvojnásobný ve srovnání s předchozími misemi.

První hrubá vizualizace roveru 2020. Podobnost s vozítkem Curiosity je vidět na první pohled.
První hrubá vizualizace roveru 2020. Podobnost s vozítkem Curiosity je vidět na první pohled.
Zdroj: http://rack.0.mshcdn.com/

Návrhy posílala jak jednotlivá střediska NASA, ale i univerzity, průmyslové podniky, nebo jiné státní agentury. Celkem 17 návrhů přišlo od zahraničních účastníků. Je to jasný důkaz toho, že Mars je pro vědce mimořádně atraktivní. Od příštího týdne začne nezáviděníhodný proces výběru experimentů, které se na palubu dostanou. Definitivní složení vědeckých přístrojů bychom se měli dozvědět v průběhu letošního dubna.

Bohužel neznáme přesné znění obdržených návrhů, nicméně NASA upozorňuje, že celý rover 2020 bude jakýmsi předstupněm lidské cesty na Mars, kterou před lety načrtnul prezident Obama. Bude se tedy zkoumat nejen složení geologického podloží v místě přistání, ale můžeme se těšit i na určování obyvatelnosti prostředí, nebo dokonce na hledání známek dřívějšího života. Pozor, povšimněte si toho rozdílu – hlavním úkolem vozítka Curiosity je pátrat po důkazech, zda někdy mohl být Mars obyvatelný (což se mimochodem podařilo prokázat – viz náš starší článek).

Curiosity nemá vybavení na to, aby pátrala po přímých důkazech dřívějšího života, zaměřuje se proto pouze na zkoumání dřívějších podmínek. U roveru 2020 to ale bude jinak. Mohli bychom říct, že tato mise může definitivně rozseknout již desetiletí trvající spory, zda na Marsu život byl či nikoliv. V této oblasti se dá očekávat čilá vědecká spolupráce s evropským projektem ExoMars, který míří na podobné vědecké cíle.

Součástí vozítka mají být i přístroje, které zhodnotí rizika pro lidskou výpravu, ale i přístroje, které budou hledat vhodné zdroje surovin. Pro let na Mars se totiž počítá s výrobou některých chemikálií přímo na místě, aby nebylo nutné vše vozit ze Země.  Rover tedy bude zřejmě disponovat zařízením, které bude „sbírat“ oxid uhličitý z atmosféry Marsu. Jednoduchou chemickou reakcí se totiž z tohoto plynu dá vyrobit metan, který může posloužit jako palivo. Nesmíme zapomínat ani na to, že z oxidu uhličitého můžeme vyseparovat kyslík.

Mimořádně jemný prach usazený na vozítku Curiosity. Před letem na Mars byly tyto plochy bílé a šedé.
Mimořádně jemný prach usazený na vozítku Curiosity. Před letem na Mars byly tyto plochy bílé a šedé.
Zdroj: http://mars.jpl.nasa.gov/

Je možné, že se vozítko zaměří i na studium prachu, který je rozptýlený v atmosféře a ulpívá na všech (dokonce i kolmých) površích. Než poletí lidé k Marsu, musíme vědět, zda tento prach nemůže být škodlivý. Nemůže proniknout přes hermetické spoje skafandrových kloubů? Co když ho astronauti vdechnou? Nebude mechanicky poškozovat jejich plíce, jako to dokáže nechvalně známý azbest? I na tyto otázky by mohlo nové vozítko odpovědět.

Nesmíme zapomínat ani na zařízení pro odběr vzorků hornin a písků, které by se měly dopravit na Zemi v rámci příští (zatím hypotetické) mise MSR (Mars Sample Return). Rozbor těchto vzorků v pozemních laboratořích by byl pochopitelně mnohem přesnější a výrazně by tak mohl napomoci plánování pilotované mise.

„Robotické mise NASA vyšlapou cestu na Mars lidem, kteří poletí ve třicátých letech,“ říká William Gerstenmaier, který v NASA zodpovídá za pilotované lety a dodává: „Rover 2020 přináší nové možnosti, jak naučit budoucí generace využívat přírodní zdroje na povrchu Rudé planety.“

Na závěr ještě připomenu článek, který na našem blogu vyšel krátce po oznámení projektu Rover 2020. Jsou v něm všechny dostupné informace.

Zdroje informací:
http://www.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://mars.jpl.nasa.gov/mars2020/images/2020roverblueprint-br2.jpg
https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2017/06/2013/07/2013/07/Mars-Rover-2020-300×217.jpg
http://mars.jpl.nasa.gov/…/msss/00367/mcam/0367ML1499000000E1_DXXX-br.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.