křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Nuri (NeonSat a CubeSaty)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Milton Windler

Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.

Esrange

Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.

Rheinmetall

Německá obranná společnost Rheinmetall a italská vesmírná společnost Argotec vypustily první družici vyvinutý v rámci nového partnerství. Družice byla navržena tak, aby pomáhala vojenským silám odhalovat pozemní aktivitu, která by mohla signalizovat vznikající vzdušnou hrozbu.

HyImpulse

Německá společnost HyImpulse získala licenci ke startům z kosmodromu ve Skotsku, zatímco aktiva společnosti Orbex, která plánovala tento areál využívat, byla prodána.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly vyřadily z provozu družicovou konstelaci Defense Support Program (DSP) určenou k varování před raketovými útoky. Tím skončilo více než pět desetiletí provozu této řady družic, která Pentagonu poskytovala jedny z prvních možností varování před raketovými útoky z vesmíru.

ICEYE

Společnost ICEYE spolupracuje s firmou Nokia na vývoji zabezpečených širokopásmových družicových konstelací pro vládní zákazníky, přičemž první nasazení družice plánováno na rok 2028. Finský specialista na syntetickou aperturovou radarovou technologii (SAR) tím rozšiřuje své působení i mimo oblast pozorování Země.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Lavina vědeckých návrhů pro nové vozítko

Zatím ještě neexistuje, do vesmíru poletí až za šest let, nemá oficiální jméno a přesto už dokázal způsobit mezi vědci menší pozdvižení. Řeč je o příštím americkém vozítku pro Mars, které se stále označuje provizorním názvem Rover 2020 podle roku jeho plánovaného vypuštění. Vědecká obec zareagovala na nabídku posílat návrhy na vědecké přístroje, které by měly na jeho palubě letět velmi aktivně. Už teď je jasné, že výběr finálních kandidátů bude opravdu náročný.

23.9. loňského roku zveřejnila NASA (Space Technology Mission Directorate, Human Exploration and Operations Mission Directorate a Science Mission Directorate) výzvu vědeckým pracovištím, aby předložily návrhy na vědecké přístroje pro rover 2020. 15. ledna letošního roku bylo přijímání ukončeno a celkem dorazilo úctyhodných 58 návrhů! Sama NASA podotýká, že zájem je bezmála dvojnásobný ve srovnání s předchozími misemi.

První hrubá vizualizace roveru 2020. Podobnost s vozítkem Curiosity je vidět na první pohled.
První hrubá vizualizace roveru 2020. Podobnost s vozítkem Curiosity je vidět na první pohled.
Zdroj: http://rack.0.mshcdn.com/

Návrhy posílala jak jednotlivá střediska NASA, ale i univerzity, průmyslové podniky, nebo jiné státní agentury. Celkem 17 návrhů přišlo od zahraničních účastníků. Je to jasný důkaz toho, že Mars je pro vědce mimořádně atraktivní. Od příštího týdne začne nezáviděníhodný proces výběru experimentů, které se na palubu dostanou. Definitivní složení vědeckých přístrojů bychom se měli dozvědět v průběhu letošního dubna.

Bohužel neznáme přesné znění obdržených návrhů, nicméně NASA upozorňuje, že celý rover 2020 bude jakýmsi předstupněm lidské cesty na Mars, kterou před lety načrtnul prezident Obama. Bude se tedy zkoumat nejen složení geologického podloží v místě přistání, ale můžeme se těšit i na určování obyvatelnosti prostředí, nebo dokonce na hledání známek dřívějšího života. Pozor, povšimněte si toho rozdílu – hlavním úkolem vozítka Curiosity je pátrat po důkazech, zda někdy mohl být Mars obyvatelný (což se mimochodem podařilo prokázat – viz náš starší článek).

Curiosity nemá vybavení na to, aby pátrala po přímých důkazech dřívějšího života, zaměřuje se proto pouze na zkoumání dřívějších podmínek. U roveru 2020 to ale bude jinak. Mohli bychom říct, že tato mise může definitivně rozseknout již desetiletí trvající spory, zda na Marsu život byl či nikoliv. V této oblasti se dá očekávat čilá vědecká spolupráce s evropským projektem ExoMars, který míří na podobné vědecké cíle.

Součástí vozítka mají být i přístroje, které zhodnotí rizika pro lidskou výpravu, ale i přístroje, které budou hledat vhodné zdroje surovin. Pro let na Mars se totiž počítá s výrobou některých chemikálií přímo na místě, aby nebylo nutné vše vozit ze Země.  Rover tedy bude zřejmě disponovat zařízením, které bude „sbírat“ oxid uhličitý z atmosféry Marsu. Jednoduchou chemickou reakcí se totiž z tohoto plynu dá vyrobit metan, který může posloužit jako palivo. Nesmíme zapomínat ani na to, že z oxidu uhličitého můžeme vyseparovat kyslík.

Mimořádně jemný prach usazený na vozítku Curiosity. Před letem na Mars byly tyto plochy bílé a šedé.
Mimořádně jemný prach usazený na vozítku Curiosity. Před letem na Mars byly tyto plochy bílé a šedé.
Zdroj: http://mars.jpl.nasa.gov/

Je možné, že se vozítko zaměří i na studium prachu, který je rozptýlený v atmosféře a ulpívá na všech (dokonce i kolmých) površích. Než poletí lidé k Marsu, musíme vědět, zda tento prach nemůže být škodlivý. Nemůže proniknout přes hermetické spoje skafandrových kloubů? Co když ho astronauti vdechnou? Nebude mechanicky poškozovat jejich plíce, jako to dokáže nechvalně známý azbest? I na tyto otázky by mohlo nové vozítko odpovědět.

Nesmíme zapomínat ani na zařízení pro odběr vzorků hornin a písků, které by se měly dopravit na Zemi v rámci příští (zatím hypotetické) mise MSR (Mars Sample Return). Rozbor těchto vzorků v pozemních laboratořích by byl pochopitelně mnohem přesnější a výrazně by tak mohl napomoci plánování pilotované mise.

„Robotické mise NASA vyšlapou cestu na Mars lidem, kteří poletí ve třicátých letech,“ říká William Gerstenmaier, který v NASA zodpovídá za pilotované lety a dodává: „Rover 2020 přináší nové možnosti, jak naučit budoucí generace využívat přírodní zdroje na povrchu Rudé planety.“

Na závěr ještě připomenu článek, který na našem blogu vyšel krátce po oznámení projektu Rover 2020. Jsou v něm všechny dostupné informace.

Zdroje informací:
http://www.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://mars.jpl.nasa.gov/mars2020/images/2020roverblueprint-br2.jpg
https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2017/06/2013/07/2013/07/Mars-Rover-2020-300×217.jpg
http://mars.jpl.nasa.gov/…/msss/00367/mcam/0367ML1499000000E1_DXXX-br.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.