křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.

krátké zprávy

mPower Technology

Startup mPower Technology oznámil 3. října smlouvu s Airbus Netherlands BV na poskytování solárních modulů pro více než 200 družic. Na základě smlouvy bude společnost mPower dodávat Airbusu solární moduly DragonSCALES pro družice MDA Aurora.

Charter Space

Startup Charter Space zahájil beta testování svých vesmírných systémů a softwarové platformy pro správu programů. Platforma s názvem Ubik je navržena tak, aby pomáhala inženýrským týmům řídit a provádět vesmírné programy během jejich životního cyklu.

Ghost

Společnost Sierra Space oznámila 3. října, že si zajistila podporu od Výzkumné laboratoře vzdušných sil USA (AFRL) k rozvoji svého návrhu Ghost. Ghost má být schopen zůstat na oběžné dráze až pět let.

Návrhy teleskopů

NASA oznámila 3. října, že vybrala dva návrhy na rentgenové a infračervené vesmírné teleskopy pro další posouzení v rámci nové řady misí, které agentura nazývá Probe Explorers. Každý návrh obdrží 5 milionů dolarů na jednoroční studie.

Cert-2

United Launch Alliance je připravena na druhý zkušební start rakety Vulcan Centaur. Start je plánován na 4. října.

Orbit Aerospace

Společnost Orbit Aerospace získala kontrakt AFWERX v hodnotě 1,8 milionu dolarů na využití umělé inteligence k detekci a řízení anomálií během hypersonického letu při návratu svých zařízení do atmosféry.

PAM mise k ISS

Společnosti vyvíjející komerční vesmírné stanice chtějí, aby NASA nabídla více příležitostí k letům s prekurzorovými misemi na Mezinárodní vesmírnou stanici. K dnešnímu dni letěly tři tzv. mise PAM, všechny provedla společnost Axiom Space.

Anduril Industries a Apex

Společnost pro obranné technologie Anduril Industries si vybrala Apex, start-up zabývající se výrobou družic, aby poskytl malé družicové tahače pro plánované vojenské vesmírné mise Anduril Industries.

Momentus

Společnosti Momentus zabývající se kosmickou přepravou hrozí, že její akcie budou během několika dnů staženy z burzy Nasdaq kvůli nízké ceně akcií a dalším problémům. Společnost se delší dobu potýká s finančními problémy.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Komedie okořeněná tragickými prvky – Nauka

Mezinárodní vesmírná stanice se měla už před několika lety rozrůst o ruský laboratorní modul Nauka. První plány hovořily už o startu v roce 2007. Tento modul měl být ze všech ruských modulů nejpokročilejší a umožnit kosmonautům provádět na oběžné dráze nejrůznější vědecké experimenty. Jenže když se podíváme na ISS, žádný modul Nauka na ní nevidíme. A jak se zdá, tak tento stav bude trvat ještě hodně dlouho. V dnešním článku se zaměříme na peripetie, které se v posledních měsících a letech točí právě kolem ruského modulu Nauka.

Ukázalo se, že rok 2007 je nereálný a postupně se termín startu posunul až na rok 2010. Vinou dalších zdržení začali Rusové mluvit o roce 2013. Mediálním éterem létala silná slova, která měla být zárukou toho, že Nauka v roce 2013 musí za každou cenu letět do vesmíru. V prosinci loňského roku letový kus modulu Nauka slavnostně opustil brány výrobního závodu Chruničev a zamířil do RSC Eněrgia, kde na něj čekaly elektronické zkoušky palubních systémů. Ještě na přelomu letošního jara a léta se zdálo, že by mohla Nauka odstartovat ještě z závěru letošního roku.

Modul nauka v závodě Eněrgija
Modul nauka v závodě Eněrgija
Zdroj: http://www.energia.ru/

Na konci června ale přišla zpráva o odkladu na duben příštího roku. Po mnoha letech nejistoty a dlouhých odkladů už tento párměsíční odsun byl jen kapkou v moři. Ovšem po ní měla přijít rána většího kalibru. Během zkoušek se totiž vyskytl problém se systémem pro transport paliva. Kvůli této závadě se přerušilo testování a Nauka zamířila zpět do výrobního závodu Chruničev. Až tady technici zjistí, kde je problém a opraví jej, pošlou modul na kosmodrom Bajkonur, kde Nauka podstoupí kompletní devítiměsíční testování a pokud půjde všechno dobře, mohla by k ISS vyrazit někdy mezi dubnem a říjnem 2015. Rusové už o tomto časovém skluzu informovali všechny mezinárodní partnery, kteří se podílí na provozu stanice.

Rozpracovaný modul Nauka ve druhé polovině roku 2011.
Rozpracovaný modul Nauka ve druhé polovině roku 2011.
Zdroj: http://www.federalspace.ru/

Co k tomu říct? Snad jen doufat, že Rusové dokončí Nauku dříve než ISS doslouží. Čas ovšem v tomto případě hraje proti nim. Aby se ušetřilo, použil se pro konstrukci modulu záložní kus modulu Zarja (vynesený na oběžnou dráhu v roce 1998!). Tento kus byl v devadesátých letech dokončený ze 70%  a později se s ním počítalo pro nyní zrušený dokovací modul UDM. Několik let stará konstrukce tak již může trpět nedostatky.

Nejistota, kdy poletí Nauka do vesmíru se odráží v mnoha atributech – Evropská kosmická agentura je už mírně rozladěná, diplomaticky řečeno. Na vnější stěně Nauky totiž bude i evropská robotická paže ERA, která bude třeba manipulovat se vzorky. Nejradikálněji se k aktuálním problémům postavili Nizozemci, kteří přestanou po roce 2013 dávat peníze na ERA, dokud neodstartuje. Za současného stavu je potřeba hradit hlavně náklady na její uskladnění. Hrozí dokonce, že tato povinnost spadne na Rusy, což by ovšem mohlo nadělat více škody než užitku.

Vlevo modukl Nauka s barevně vyznačenou paží ERA - část vyznačená vpravo na modulu Rassvět je náhradní díl.
Vlevo modukl Nauka s barevně vyznačenou paží ERA – část vyznačená vpravo na modulu Rassvět je náhradní díl.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

Nezáviděníhodná situace okolo Nauky je ale trnem v oku i samotným Rusům. Například Sergej Krikaljov, šestinásobný kosmonaut, který v současné době pracuje jako ředitel Hvězdného městečka u Moskvy, se nechal slyšet, že neustálé odklady vypuštění laboratorního modulu způsobují nejistotu ohledně složení posádek. „V době příletu modulu potřebuji mít na stanici co nejsilnější a nejzkušenější tým,“ uvedl. Není se co divit. Až Nauka přiletí ke stanici, bude potřeba vykonat sérii výstupů do otevřeného kosmu, během kterých se modul připojí všemi  datovými a elektrickými kabely na staniční rozvody. Není možné, aby v takové situaci byla na stanici nezkušená posádka.

Nejistý termín startu Nauky dělá Sergeji Krikaljovovi vrásky na čele.
Nejistý termín startu Nauky dělá Sergeji Krikaljovovi vrásky na čele.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

Mezi zářím 2014 a březnem 2015 má na stanici pobývat třeba Jelena Serová. Krikaljov ovšem tvrdí, že pro takto náročný a důležitý výstup do otevřeného kosmu není trénovaná a pokud by reálně hrozilo, že Nauka přiletí během jejího pobytu, zasáhne do složení posádky a kosmonautku vymění. V minulých letech už se kvůli Nauce několikrát měnilo složení posádek – aby se do kosmu místo nováčků dostali ostřílení matadoři, kteří by celý manévr zvládli. Jen pro zajímavost- na stanici pobývající Oleg Kotov byl jedním z nich – právě během tohoto pobytu na stanici se podle jednoho z mnoha plánů měla Nauka připojovat.

Rusové mají celkově vzato velmi tristní historii co se týče modulů pro Mezinárodní vesmírnou stanici. ISS se sice oficiálně dělí na americký a ruský segment, ovšem, pokud se podrobněji podíváme na historii jednotlivých modulů, zjistíme, že to s tou „ruskostí“ zase tak horké nebude. Základem je modul Zarja, první vypuštěná část ISS. Ano, letěl na raketě Proton, ale kompletně jej financovali Američané, kteří se už nemohli dívat na to, jak se vývoj neustále protahuje a start odkládá. Za ruský modul můžeme z těch velkých považovat prakticky jen Zvezdu a pak dva malé moduly Pirs a Poisk, přičemž ten první se od ISS za několik měsíců oddělí. Ještě tu máme Rassvět, který sice vznikl v Rusku, ale k ISS jej dopravil raektoplán Atlantis v rámci mise STS-132.

Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://www.kosmo.cz/
http://www.kosmonaut.cz/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://upload.wikimedia.org/…/c/c0/MLM_Nauka_module_-_3D_rendering.jpg
http://www.energia.ru/ru/news/news-2012/im/photo_12-14-27.jpg
http://www.federalspace.ru/…/news/2011_11_10_mlm_1.jpg
http://upload.wikimedia.org/…/cd/Rendering_European_Robotic_Arm_on_ISS.jpg
http://upload.wikimedia.org/…/614px-Sergei_Konstantinovich_Krikalev.jpg

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Marián Mižik
Marián Mižik
9 let před

Iste je pravda vsetko, co sa pise v clanku, len mi napadlo, ci je na mieste obcasny ironicky ton pre neustale oddalovanie vypustenia tohoto modulu. Zamyslam sa nad tym v kontexte s ich planovanym oddelenim ruskeho segmentu po ukonceni ISS, na baze ktoreho chcu postavit svoju dalsiu stanicu (OPSEK). Ak som si dal spravne dokopy jednotlive kusy informacii, tak prave Nauka ma byt zakladnym stavebnym kamenom OPSEK-u. Povodne vsak planovali tento modul zapojit do existujucej struktury (cize nema disponovat vsetkymi systemami pre funkciu stanice). Je teda dost mozne, ze okrem standardnych financnych problemov a problemov riadenia a planovania tu ide aj o snahu upravit Nauku tak, aby vedela fungovat ako nezavisly zakladny stavebny prvok novej stanice (ako bol DOS-7 pre MIR a  DOS-8 (Zvezda) pre ISS) co vyzaduje vykonne kolektory, motory, niekolko dokovacich uzlov, systemy pre riadenie letu, gyroskopy a ine…

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  Marián Mižik

Ironický tón jsem zvolil záměrně – Nauka už prošla tolika nečekanými „kopanci“, že už se tomu můžeme jenom smát. Upřímně řečeno nevím o jiném projektu, který by měl tak komplikovaný „životopis“. Myšlenka, že by Nauka mohla být základem pro Opsek určitě není nereálná, ale na druhou stranu – Rusové chtěli Nauku vypustit už na konci letošního roku. Modul se už nacházel na Bajkonuru. Pokud by v konstrukční kanceláři nezkazili palivový systém, což inspekce na kosmodromu odhalila, už by Nauka mohla být u ISS.
Na druhou stranu separace ISS na západní a ruskou část je pouze spekulací. Není jisté, zda k tomu opravdu někdy dojde. Rok 2020 je zatím daleko a možnosti jsou v mnoha směrech otevřené.

Marián Mižik
Marián Mižik
9 let před
Odpověď  Dušan Majer

To urcite. Ja som sa len zamyslel, ci tym Rusom tentokrat tou ironiou nakoniec nekrivdime 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  Marián Mižik

Osobně si myslím, že ne, protože zfušovaný palivový systém můžeme jen stěží považovat za záměrné opoždění termínu vypuštění. 🙂

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.