Štítek ‘věda na ISS’

Výzkum na ISS – Jídlo a krev

Posádka tvořící 59. dlouhodobou expedici měla včera jako obvykle nabitý den. Kromě tradiční porce vědy, cvičení a dalších běžných úloh totiž do harmonogramu začínají stále více zasahovat i činnosti spojené s blížícím se odletem lodi Sojuz MS-11. Ta má orbitální komplex opustit 24. června po šesti a půl měsících ve vesmíru. V lodi se na Zemi vrátí velitel Oleg Kononěnko z Ruska, ale i Američanka Anne McClain a Kanaďan David Saint-Jacques. V našem nepravidelném seriálu si ale opět posvítíme spíše na vědeckou náplň včerejšího dne. Jako obvykle platí, že v článku jsou zmíněny jen některé experimenty, ne všechny, na kterých se ten den pracovalo.

Kosmotýdeník 351 (3.6. – 9.6.)

Nedělní poledne opět přináší aktuální vydání pravidelného Kosmotýdeníku, kde vám shrneme nejzajímavější události kosmonautiky za posledních sedm dní. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na zajímavý plán NASA na komercionalizaci nízké oběžné dráhy a Mezinárodní vesmírné stanice. Dočtete se, za kolik, jak a za jakých podmínek byste se dostali na palubu ISS. Dále se podíváme na výrobu aerodynamického krytu pro Ariane 6, anebo na výměnu tweetů mezi Donaldem Trumpem a administrátorem NASA.

Výzkum na ISS – biologie a fyzika

Astronauti na ISS spravují během kosmické mise velké množství experimentů a s některými z nich Vás seznamujeme v rámci nepravidelného seriálu Výzkum na ISS. Dnes si opět posvítíme na 59. dlouhodobou expedici, která momentálně slouží na orbitálním komplexu. Jako obvykle je ale potřeba poznamenat, že se nejedná o kompletní výpis činností astronautů za daný den, ale spíše jen o vypíchnutí některých zajímavých momentů. V pátek 24. května se posádka věnovala třeba biologickému výzkumu, ale i studiu výrobních technik ve specifickém prostředí oběžné dráhy.

OCO-3 si posvítí na uhlík

Čtvrtého května odstartovala vstříc Mezinárodní kosmické stanici zásobovací loď Dragon, která se za dva dny připojila k orbitálnímu komplexu. Desátého května byl z nehermetizovaného nákladového prostoru robotickým ramenem vyjmut přístroj OCO-3, který byl následně umístěn na vnější paletu japonského modulu Kibó. Během dalších dvou dnů pak probíhaly kontroly a došlo k vyklopení systému PMA (Pointing Mirror Assembly). S jeho pomocí pak mohly kontextové kamery provést prvotní průzkum okolí přístroje a ujistit se, že mu ve výhledu na Zemi nic nebrání. Podle dostupných informací se žádný problém neobjevil, tak pomalu přichází čas, abychom si společně představili nový přírůstek mezi vědeckými přístroji na ISS.

Výzkum na ISS – ledviny, osteoporóza a nitroooční tlak

V našem nepravidelném seriálu si čas od času ukazujeme, jaké činnosti vyplňují časový harmonogram astronautů na ISS. Jelikož jde o unikátní vědeckou laboratoř, není se co divit, že spektrum experimentů pokrývá různé vědecké obory. Jako vždy se sluší poznamenat, že ani zdaleka nejde o souhrn všech experimentů, které na ISS probíhají. V těchto souhrnech se vždy dostane jen na ty, kterým astronauti věnovali nejvíce času. Mnohé experimenty se pak bez obsluhy posádky obejdou úplně. Co tedy dělali astronauti na ISS v pátek 10. května?

Evropský exobiologický experiment pro ISS

Na Mezinárodní kosmické stanici probíhá vědecký výzkum širokého množství oborů – prostředí mikrogravitace totiž umožňuje vědcům lépe porozumět procesům, které v pozemských laboratořích komplikuje právě přitažlivost naší planety. Evropská kosmická agentura nyní pracuje na experimentu, který by měl posunout vpřed naše znalosti z oboru exobiologie. Pokud Vám tento název nic neříká, pak vězte, že jeho náplní je studování života (-biologie), ve vesmíru (exo-).

Věda na palubě Dragonu

Dnes dopoledne se na cestu k ISS vydala zásobovací loď Dragon od firmy SpaceX. Na své palubě nese celkem 2482 kilogramů nákladu – 1517 kg v hermetizované a 965 kg v nehermetizované části. V dnešním článku si posvítíme na vědecké experimenty uložené v přetlakové kabině, kde si je vyzvedne posádka a přenese je do útrob stanice. Jako vždy u podobných článků je i zde potřeba upozornit, že podobné výpisy nikdy nepokrývají všechny vědecké experimenty, pouze ty nejzajímavější – berte proto následující řádky spíše jako průřez třemi různými vědeckými obory, kterým ISS slouží.

Kosmonautika ve výzkumu Alzheimerovy nemoci

Na palubě Mezinárodní kosmické stanice je v současné době realizován výzkum, jehož cílem je poodhalit tajemství Alzheimerovy choroby. Tato neurodegenerativní choroba, jeden z typů demence, se projevuje postupným ubýváním nervových buněk, následkem čehož pacienti trpí poruchami paměti. Alzheimerovou nemocí trpí celkově cca 1% populace. Její výskyt pak stoupá v jednotlivých věkových skupinách. Od 65 let až po 84. rok věku tímto onemocněním trpí od 4% do 17% lidí. To z tohoto onemocnění činí významný nejen zdravotní, ale i socioekonomický problém. Uvádí se také, že Alzheimerova choroba je 4. – 5. nejčastější příčinou smrti.

Vědci by potřebovali tři ISS, říká Michal Václavík

Mezinárodní vesmírná stanice ISS - Největší lidský výtvor mimo zemský povrch.

Mezinárodní kosmická stanice je největším objektem, jaký kdy lidstvo vytvořilo mimo pevný povrch naší rodné planety. Jedná se o unikátní vědeckou laboratoř, která poskytuje prostor pro realizaci vědeckého výzkumu v mnoha různých oborech. Jak to na ISS vypadá v současné době, jaké jsou plány do dalších let a co stanici čeká ve vzdálenějším časovém horizontu? Na to jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který je také hlavním českým delegátem v Programové radě ESA pro pilotované lety, výzkum v mikrogravitaci a průzkum sluneční soustavy.

Výzkum na ISS – Rostliny a duševní zdraví

Už zítra by měli k Mezinárodní kosmické stanici vyrazit tři noví astronauti, na které se posádka 58. dlouhodobé expedice už teď těší. Astronauti na ISS jsou již několik měsíců pouze ve třech, což se odráží na složitějším plánování vědeckého výzkumu. V pondělí měla posádka volno a proto se dnes v rámci našeho nepravidelného seriálu, který se věnuje výzkumu na ISS podíváme, jak to na Mezinárodní kosmické stanici vypadalo včera, tedy v úterý 12. března.