Evropská unie
Evropská unie uvalila sankce na šéfa dceřiné společnosti Roskosmosu, která vyvíjí systém družic se syntetickou aperturou (SAR) pro ruskou armádu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská unie uvalila sankce na šéfa dceřiné společnosti Roskosmosu, která vyvíjí systém družic se syntetickou aperturou (SAR) pro ruskou armádu.
HEO, australská společnost, která využívá družice pro pozorování Země k pořizování snímků jiných vesmírných objektů, podepsala dohodu se společností Planet o přístupu k jejím družicím.
NASA plánuje letos v rámci programu komerčních služeb zadat další tři lunární mise, včetně orbitální sondy, která by nahradila sondu Lunar Reconnaissance Orbiter.
Tři společnosti byly vybrány, aby prověřily možnosti poskytování služeb odstraňování družic z oběžné dráhy (deorbitace) pro vládu USA. Pentagon zkoumá, zda by likvidaci dosluhujících kosmických aparátů bylo možné nakupovat od komerčních provozovatelů, místo aby ji zajišťovala specializovaná vládní kapacita.
Společnost Lynk Global dokončila fúzi se společností Omnispace a přejmenovala se na Elveo Mobile. Zároveň získala globálně koordinované pásmo S, které jí umožní rozšířit družicové služby typu D2D (přímé spojení zařízení s družicí) nad rámec základního zasílání zpráv.
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
Americké vesmírné síly přidaly k existující smlouvě se společností Impulse Space 28 milionů dolarů na dodávku dalších dvou manévrovatelných kosmických zařízení pro takticky rychle reagující vesmírné mise. Tím se rozšiřuje role tohoto startupu v rámci snahy poskytnout vojenským operátorům rychlejší možnosti reakce na dění na oběžné dráze.
Virgin Galactic uvádí, že komerční lety své nové suborbitální kosmické lodi zahájí až začátkem roku 2027, což představuje zpoždění o několik měsíců.
Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vzhledem k příznivému počasí a velké vzácnosti bylo letošní zatmění Slunce astronomickou událostí roku číslo jedna. Země ale není jediným místem ve Sluneční soustavě, odkud je možné zatmění pozorovat. A Měsíc není jediným objektem, který je schopen zatmění vytvořit. Použít lze některou z planet, její měsíc nebo dokonce planetku. Zatímco některá mimozemská zatmění známe jen z výpočtů a představ, jiná pozorovaly sondy či dokonce lidé na palubách kosmických lodí. Aneb stačí jen málo: být ve správný čas na správném místě.
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na Mars, kde ve svém průzkumu už pátým rokem pokračuje vozítko Perseverance. Dále nás čeká průlet sondy Psyche kolem Marsu, start zásobovací mise CRS-34 či testy nově připravované rakety Neutron od společnosti Rocket Lab. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Čtveřice astronautů se již brzy vydá na misi Artemis II, při které zamíří mimo ochranné magnetické pole Země. Jejich kosmická loď Orion je bude během cesty do hlubšího vesmíru chránit – půjde o jejich hlavní ochranu před intenzivními projevy Slunce. Během cca desetidenního letu budou experti z NASA a agentury NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) nepřetržitě monitorovat sluneční aktivitu a převádět podmínky kosmického počasí do rozhodnutí v reálném čase, jak ochránit astronauty.
Představte si, že úplně sami projíždíte kamennou. nemilosrdnou pouští bez silnic a nemáte přitom mapu ani GPS. Pouze jednou denně se dočkáte telefonického hovoru s někým, kdo vás informuje, kde přesně se nacházíte. Na takovou situaci si musel po svém přistání na Marsu před pěti lety (18. února 2021) zvyknout americký rover Perseverance. Ačkoliv disponuje časem prověřenými nástroji k určení své obecné lokality, rover potřeboval pozemní operátory, aby mu přesně sdělili, kde se nachází – tedy, až doposud.
Americké marsovské vozítko Perseverance dokončilo první jízdu po jiném kosmickém tělese, která byla naplánována umělou inteligencí. Experiment proběhl mezi 8. a 10. prosincem a vedla jej Jet Propulsion Laboratory z jižní Kalifornie. Cílem bylo demonstrovat použití generativní AI k vytváření průjezdních bodů (anglicky waypoints) pro Perseverance. Jedná se o komplexní rozhodovací proces, který je typicky prováděn manuálně lidskými plánovači cest roveru. „Tato demonstrace ukazuje, jak daleko pokročily naše schopnosti a rozšířily způsoby, jak prozkoumávat cizí světy,“ poznamenal administrátor NASA, Jared Isaacman a dodal: „Autonomní technologie jako v tomto případě mohou pomoci misím fungovat efektivněji, reagovat na náročný terén a zvyšovat vědecký přínos i když se vzdálenost od země bude zvětšovat. Je to jasný příklad týmů aplikujících opatrně a zodpovědně nové technologie do reálného provozu.“
Průkopnická kosmická sonda v okolí Marsu se odmlčela a NASA tvrdí, že mise je pravděpodobně nenávratně ztracena. První náznaky problémů se objevily začátkem prosince loňského roku, když sonda MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) prolétávala z pohledu od Země za Marsem a poté, když zpoza rudé planety vyletěla, nebyla schopna navázat spojení se Zemí. NASA informuje, že snahy o vypátrání a znovuzískání kontroly nad kosmickou sondou selhaly a je prý „velmi nepravděpodobné“, že by kdy byly úspěšné. Je to poprvé, kdy NASA náhle fyzicky přišla o sondu obíhající jinou planetu. Dřívější mise u Marsu, Mars Global Surveyor přestala pracovat v roce 2007 kvůli softwarové závadě, ale sonda stále zůstala na své oběžné dráze. Naštěstí ani jedna z nich, ani MAVEN, nenarazila na potíže předtím, než mohly splnit svou hlavní misi: sonda MAVEN byla navržena tak, aby vydržela pouze dva roky, ale fungovala více než deset let.
Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku o roverech si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix.cz Dušan Majer. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků a přednesena byla na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Vzorek vloni odebraný americkým vozítkem Perseverance z dávno vyschlého říčního koryta u kráteru Jezero v sobě možná ukrývá důkazy dávného mikrobiálního života. Vzorek pojmenovaný Sapphire Canyon byl odebrán z kamene Cheyava Falls obsahuje potenciální biosignatury, což naznačuje nově publikovaný článek v časopise Nature. O značném vědeckém potenciálu tohoto vzorku při hledání odpovědí na otázky spojené s možnou přítomností života na Marsu jsme na našem webu psali, už když byl odběr vzorku aktuální. Nyní, když vědci provedli analýzu nasbíraných měření, se k tématu vracíme.
Létající stroje nejsou jen doménou Země. Vědci, inženýři a kosmické agentury už desítky let zkoumají, jak posílat drony, balony, letouny a další roztodivné automaty na jiné planety a měsíce. A jejich nasazení bude stoupat. Všechny sondy, družice, moduly jsou samozřejmě také létající stroje, ale nás bude zajímat jiná, užší kategorie automatů. Od Marsu po Venuši až do odlehlých koutů Sluneční soustavy, tyto technologie nám pomáhají odhalovat tajemství vesmíru. Pojďme se podívat na pár nejzajímavějších nápadů z minulosti, přítomnosti, ale i budoucnosti.
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout lehce i do budoucnosti. Držte si klobouky, 60 let za námi a jede se dál! Přednášejícím, který dnes s námi probere historii průzkumu Marsu je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. Autorem anotace je Ondřej N. Karpíšek.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.