sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Pentagon udělil společnosti RTX modifikaci kontraktu v hodnotě 45,3 milionu dolarů na podporu pozemních operací amerických vojenských družic GPS, a to i přesto, že úředníci zvažují omezení problémového programu Next Generation Operational Control System.
Společnost Phantom Space získala dodavatele termálně používaného hardwaru pro družice Thermal Management Technologies (TMT), aby podpořila rozvoj své plánované konstelace orbitálních datových center Phantom Cloud.
NASA zastavila práce na druhé mobilní startovací plošině ML-2 určené pro modernizovanou verzi systému Space Launch System, který agentura již neplánuje vyvíjet.
NASA upravila provoz astrofyzikální kosmické družice Swift na klesající oběžné dráze, aby získala více času pro misi společnosti Katalyst Space, která se letos pokusí zvýšit její oběžnou dráhu.
Italská společnost Argotec oficiálně otevřela své první zařízení na výrobu družic v Americe. Připojila se tak k dalším zahraničním firmám zabývajících se vesmírným průmyslem.
Návrh rozpočtu americké administrativy na fiskální rok 2027 požaduje prudké navýšení vojenských výdajů USA, včetně značně velkého navýšení výdajů pro americké vesmírné síly.
Čínská obchodní společnost Sustain Space provedla na oběžné dráze demonstraci flexibilního robotického ramene, což představuje pokrok směrem k možnostem servisu družic, doplňování paliva a odstraňování trosek.
Společnost Vantor, komerční poskytovatel zpravodajských informací, získala od Národní geoprostorové zpravodajské agentury (National Geospatial-Intelligence Agency) kontrakt v hodnotě 2,3 milionu dolarů na poskytování zpravodajských informací o vesmírných objektech na nízké oběžné dráze Země.
Společnost Aspect Aerospace, odštěpný podnik Univerzity Jižní Alabamy, získala 2,4 milionu dolarů na vývoj družic o velikosti plošných spojů, které by mohly být v rojích vyslány z vesmíru na velmi nízkou oběžnou dráhu Země (VLEO) za účelem monitorování vesmírného prostředí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Čtveřice astronautů se již brzy vydá na misi Artemis II, při které zamíří mimo ochranné magnetické pole Země. Jejich kosmická loď Orion je bude během cesty do hlubšího vesmíru chránit – půjde o jejich hlavní ochranu před intenzivními projevy Slunce. Během cca desetidenního letu budou experti z NASA a agentury NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) nepřetržitě monitorovat sluneční aktivitu a převádět podmínky kosmického počasí do rozhodnutí v reálném čase, jak ochránit astronauty.
Představte si, že úplně sami projíždíte kamennou. nemilosrdnou pouští bez silnic a nemáte přitom mapu ani GPS. Pouze jednou denně se dočkáte telefonického hovoru s někým, kdo vás informuje, kde přesně se nacházíte. Na takovou situaci si musel po svém přistání na Marsu před pěti lety (18. února 2021) zvyknout americký rover Perseverance. Ačkoliv disponuje časem prověřenými nástroji k určení své obecné lokality, rover potřeboval pozemní operátory, aby mu přesně sdělili, kde se nachází – tedy, až doposud.
Americké marsovské vozítko Perseverance dokončilo první jízdu po jiném kosmickém tělese, která byla naplánována umělou inteligencí. Experiment proběhl mezi 8. a 10. prosincem a vedla jej Jet Propulsion Laboratory z jižní Kalifornie. Cílem bylo demonstrovat použití generativní AI k vytváření průjezdních bodů (anglicky waypoints) pro Perseverance. Jedná se o komplexní rozhodovací proces, který je typicky prováděn manuálně lidskými plánovači cest roveru. „Tato demonstrace ukazuje, jak daleko pokročily naše schopnosti a rozšířily způsoby, jak prozkoumávat cizí světy,“ poznamenal administrátor NASA, Jared Isaacman a dodal: „Autonomní technologie jako v tomto případě mohou pomoci misím fungovat efektivněji, reagovat na náročný terén a zvyšovat vědecký přínos i když se vzdálenost od země bude zvětšovat. Je to jasný příklad týmů aplikujících opatrně a zodpovědně nové technologie do reálného provozu.“
Průkopnická kosmická sonda v okolí Marsu se odmlčela a NASA tvrdí, že mise je pravděpodobně nenávratně ztracena. První náznaky problémů se objevily začátkem prosince loňského roku, když sonda MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) prolétávala z pohledu od Země za Marsem a poté, když zpoza rudé planety vyletěla, nebyla schopna navázat spojení se Zemí. NASA informuje, že snahy o vypátrání a znovuzískání kontroly nad kosmickou sondou selhaly a je prý „velmi nepravděpodobné“, že by kdy byly úspěšné. Je to poprvé, kdy NASA náhle fyzicky přišla o sondu obíhající jinou planetu. Dřívější mise u Marsu, Mars Global Surveyor přestala pracovat v roce 2007 kvůli softwarové závadě, ale sonda stále zůstala na své oběžné dráze. Naštěstí ani jedna z nich, ani MAVEN, nenarazila na potíže předtím, než mohly splnit svou hlavní misi: sonda MAVEN byla navržena tak, aby vydržela pouze dva roky, ale fungovala více než deset let.
Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku o roverech si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix.cz Dušan Majer. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků a přednesena byla na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Vzorek vloni odebraný americkým vozítkem Perseverance z dávno vyschlého říčního koryta u kráteru Jezero v sobě možná ukrývá důkazy dávného mikrobiálního života. Vzorek pojmenovaný Sapphire Canyon byl odebrán z kamene Cheyava Falls obsahuje potenciální biosignatury, což naznačuje nově publikovaný článek v časopise Nature. O značném vědeckém potenciálu tohoto vzorku při hledání odpovědí na otázky spojené s možnou přítomností života na Marsu jsme na našem webu psali, už když byl odběr vzorku aktuální. Nyní, když vědci provedli analýzu nasbíraných měření, se k tématu vracíme.
Létající stroje nejsou jen doménou Země. Vědci, inženýři a kosmické agentury už desítky let zkoumají, jak posílat drony, balony, letouny a další roztodivné automaty na jiné planety a měsíce. A jejich nasazení bude stoupat. Všechny sondy, družice, moduly jsou samozřejmě také létající stroje, ale nás bude zajímat jiná, užší kategorie automatů. Od Marsu po Venuši až do odlehlých koutů Sluneční soustavy, tyto technologie nám pomáhají odhalovat tajemství vesmíru. Pojďme se podívat na pár nejzajímavějších nápadů z minulosti, přítomnosti, ale i budoucnosti.
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout lehce i do budoucnosti. Držte si klobouky, 60 let za námi a jede se dál! Přednášejícím, který dnes s námi probere historii průzkumu Marsu je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. Autorem anotace je Ondřej N. Karpíšek.
Kosmonautika přináší řadu příběhů. Některé jsou smutné, jiné napínavé a jiné odlehčené a kuriózní. Do poslední jmenované kategorie spadá i příběh, který na svém webu vydala agentura NASA. Vypravěči příběhu, který se týká marsovského vozítka Perseverance, jsou Athanasios Klidaras, doktorand na Purdue University, a Megan Kennedy Wu, specialistka na provoz misí ve společnosti Malin Space Science Systems. Zbytek článku je překladem jejich textu publikovaného na webu NASA do češtiny.
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však budeme věnovat až v pondělí, které je obecně příhodnějším dnem na takové zprávy. Hlavní zpráva v Kosmotýdeníku se zaměří na návrat přes padesát let starého pouzdra, které mělo původně letět na Venuši, ale nyní neřízeně dopadne na Zem. V dalších zprávách se podíváme na úspěšně odblokování vrtáku vozítka Perseverance, přípravu mise Artemis II či návrat čínské pilotované lodě ShenZhou 19. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
