Konec vyšetřování anomálie Raptorů
Letecký úřad FAA uzavřel vyšetřování nestandardního chování motorů na SuperHeavy během mise IFT-12. Vyčistila se tak administrativní překážka pro 13. letový test.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Letecký úřad FAA uzavřel vyšetřování nestandardního chování motorů na SuperHeavy během mise IFT-12. Vyčistila se tak administrativní překážka pro 13. letový test.
Floridský startup spustil komerční demonstraci technologie pohonu družic na jaderný pohon. Mise City Labs testuje zdroj elektrické energie poháněný tritiem, který by mohl umožnit budoucím kosmickým lodím a autonomním sondám provoz po celé roky, aniž by se musely spoléhat výhradně na solární panely nebo konvenční baterie.
Čínský vládní orgán zveřejnil seznam členů národního konsorcia pro komerční vesmírné projekty, který nabízí vzácný ukazatel toho, které společnosti stát považuje za zavedené hráče.
Federální komunikační komise schválila projekt družice společnosti Reflect Orbital, která bude testovat schopnost odrážet sluneční světlo do nočních oblastí. Tento projekt ostře kritizují astronomové i environmentalisté.
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Po šesti měsících snah se podařilo dostat do běžného provozu vědecký přístroj, který pomáhá marsovskému vozítku pátrat po potenciálních stopách dávného mikrobiálního života. Přístroj SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics and Chemicals) na vozítku Perseverance nyní poprvé od problému, který jej potkal v lednu, opět analyzoval pomocí svého spektrometru a kamery zajímavé kameny. Tento přístroj hraje klíčovou roli ve snahách celé mise pátrat po stopách dávného života na Marsu. Inženýři z jihokalifornské Jet Propusion Laboratory mohli 17. června oznámit, že přístroj nyní opět sbírá data.
Rover Perseverance, který již překonal 1000. sol na povrchu Marsu, nedávno dokončil svůj průzkum dávné říční delty, která ukrývá důkazy o jezeru, které před miliardami let vyplňovalo kráter Jezero. Šestikolový rover zatím nasbíral celkem 23 vzorků, které odhalují geologickou historii této části Marsu. Jeden ze vzorků (pojmenovaný Lefroy Bay) obsahuje velké množství jemnozrnného oxidu křemičitého, který na Zemi dobře uchovává fosilie. Jiný vzorek (Otis Peak) zase obsahuje významné množství fosforečnanů, které jsou často spojovány se životem, jaký známe. Oba tyto vzorky jsou navíc bohaté na uhličitany, které mohou uchovávat informace o podmínkách okolního prostředí z doby, kdy tyto horniny vznikaly.
Když jsme se s Perseverance loučili naposledy, oslavili jsme zrovna její první rok na povrchu Rudé planety. Mezitím uplynuly už dva roky od jejího přistání. Rover dokončil vytváření záložního úložiště vzorků a vydal se vstříc výše položeným oblastem. Vjel do oblasti dávných usazenin, bývalé říční delty. Malý vrtulník Ingenuity začal s přibývajícím přísunem energie častěji poletovat. Nyní již počet letů přesáhl desetinásobek původního plánu pěti zkušebních letů. Po velmi dlouhé době jsme se dočkali také vzájemné fotografie obou robotických průzkumníků navzájem z poměrně blízké vzdálenosti. Výzkum Marsu pokračuje nejen s Vytrvalostí, ale i se Zvídavostí (rover Curiosity), která v kráteru Gale také pomalu stoupá vstříc novým usazeninám hory Aeolus Mons. To už je ale jiný příběh, pojďme zpět k Perseverance.
Zhruba jen třetinu času, který by potřebovaly ostatní americké marsovské rovery, trvalo vozítku Perseverance, než si našlo cestu zhruba půl kilometru širokým polem balvanů. Ačkoliv plánovači mise vybírají obecnou cestu vozítka, rover Perseverance zvládl sám identifikovat přesnější trajektorii průjezdu tímto polem, které dostalo přezdívku „Snowdrift Peak“. Využilo k tomu AutoNav, systém pro autonomní řízení, který pomáhá zkrátit dobu přejezdu mezi vědecky atraktivními lokalitami. Perseverance již má na svém kontě několik rychlostních rekordů mezi marsovskými rovery. Schopnosti systému AutoNav byly podrobněji představeny v článku, který v červenci vyšel v odborném časopise Science Robotics.
Až jednou v budoucnu přistanou na Marsu první lidé, možná si někdo z nich vzpomene na zařízení o velikosti malé mikrovlnné trouby, které stálo na počátku cesty k systémům, které astronautům zajišťují dýchatelný vzduch, ale i pohonné látky pro návrat. Řeč je o přístroji MOXIE (Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment), který nyní pošestnácté a naposledy vyrobil kyslík. Poté, co tento přístroj na roveru Perseverance prokázal, že je mnohem úspěšnější, než jeho tvůrci z MIT (Massachusetts Institute of Technology) očekávali, může být jeho provoz ukončen.
Mars Oxygen ISRU Experiment (MOXIE) dokončil úspěšně svou misi při extrahování kyslíku z atmosféry Marsu. MOXIE byl na povrch planety dopraven společně s roverem Perseverance. 7. září 14:30
Dalších sedm dní je pryč a proto je ideální čas si připomenout ty nejzajímavější události kosmonautiky, které se v týdnu udály. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na posuny data startu pilotované mise Crew-7, která se potýká s vytížeností rampy 39A na Floridě. V dalších tématech zamíříme třeba na Mars, kde vrtulníček Ingenuity uskutečnil další dva lety, anebo se podíváme na přípravy startu ruské lunární mise Luna-24. Připomeneme si také poslední start rakety Antares 230+. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Uplynulo dalších sedm dní a proto je ideální chvíle si připomenout, co za ten týden přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník opět vybírá to nejzajímavější z týdne a tentokrát si jako hlavní téma vzal první komerční let malého suborbitálního raketoplánu od Virgin Galactic – zcela výjimečně, jelikož jejich aktivity se kosmu sotva dotýkají. V dalších tématech se zaměříme například na aktuální aktivity vozítka Perseverance a vrtulníčku Ingenuity na Marsu. Druhý jmenovaný se ozval po dlouhé době. Neunikl nám ani start evropského teleskopu Euclid, anebo statický zážeh Starship S25. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou kosmonautikou doslova a do písmene napěchovaný týden, v rámci nějž jsme viděli jeden velmi očekávaný start (JUICE) a dočkali se jednoho úředního povolení, které umožní lety systému Super Heavy Starship. Kosmotýdeník vám však tradičně shrne i další zajímavé události, které uplynulých sedm dní přineslo. V hlavním tématu se například podíváme na neuvěřitelný již 50. let vrtulníčku Ingenuity atmosférou Marsu! Krom toho se můžete těšit na snímek ze sondy JUICE, nebo přípravy na start dalšího Falconu Heavy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Moderní kosmický výzkum přináší dříve nečekané aplikace řady fyzikálních metod. Jednou z nich je i Ramanova spektroskopie založená na Ramanově jevu popsaném poprvé C. V Ramanem, K. S. Krishnanem, G. S. Landsbergem a L. I. Mandelštamem v roce 1928. Pomocí této spektroskopické metody lze identifikovat anorganické i organické chemické sloučeniny, proto našla uplatnění u vesmírných sond pátrajících po životě nebo pozůstatcích života z dávné minulosti. Dnešní záznam přednášky pochází z cyklu seminářů k předmětu Základy astrobiologie, ustaveném v zimním semestru 2015/16 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Julie Nováková, Tomáš Petrásek a Jan Toman začali studentům nabízet ucelený kurz této nové, bouřlivě se rozvíjející vědy. V letním semestru následuje odborný seminářem, kde vystupují s hlubšími a detailnějšími příspěvky specialisté z jednotlivých výzkumných oblastí. Ve druhém ročníku 2016/17 pronesl na tomto semináři přednášku také biofyzik Vladimír Kopecký z Fyzikálního ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, sám pořádající na své fakultě kurz astrobiologie, založený ovšem spíše na fyzikálním přístupu. V nově vydaném videu se tak můžete podrobněji seznámit s metodou Ramanovy spektroskopie, její historií, odbornou stránkou i využitím v celé řadě aplikací od zkoumání pravosti
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.