křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čtyři největší evropští mobilní operátoři 19. října oznámili, že hledají družicového partnera pro zavedení vlastních služeb přímého spojení družic s koncovými zařízeními (Direct-to-Device, D2D). Předtím podepsali dopis o záměru prozkoumat možnost společné nabídky na získání potřebných frekvenčních pásem, která by umožnila poskytovat konektivitu prostřednictvím družic přímo z vesmíru.
Britská kosmická agentura vybrala britskou pobočku společnosti ClearSpace, která má sídlo v Lucembursku, jako hlavního dodavatele pro misi plánovanou na rok 2029. Jejím cílem bude navést dvě nefunkční malé družice z oběžné dráhy zpět do atmosféry. Společnost ClearSpace, která se zaměřuje na servis družic přímo na oběžné dráze, tuto informaci oznámila 15. října.
Společnost Blue Origin plánuje vybudovat další startovací rampy a lodě sloužící jako přistávací plošiny. Jde o součást investic potřebných k tomu, aby bylo možné výrazně zvýšit frekvenci startů rakety New Glenn z Floridy.
Americké Vesmírné síly se připravují na najímání dodavatelských firem, které budou zajišťovat údržbu a podporu při nasazení až 56 systémů pro rušení družicové komunikace po celém světě. Tyto systémy slouží k narušování komunikace protivníků.
Výzva NASA k předkládání návrhů v rámci programu vývoje komerční kosmické stanice řeší obavy, na které upozornili zástupci průmyslu, uvedl jeden z vedoucích pracovníků. Agentura by však podle něj měla obecně více omezit požadavky kladené na účastníky programu.
Elon MuskElon Musk si na sociální síti X stěžoval, že určití oligarchové brání vstupu služby Starlink na indický trh. Následující den se přímo jmenovitě zeptal, zda Mukesh Ambani skutečně řídí celou zemi. Indické ministerstvo komunikací reagovalo, že všichni tři licencovaní provozovatelé družicových služeb se nacházejí ve stejné fázi schvalovacího procesu, u všech stále probíhají bezpečnostní prověrky a Muskovo obvinění označilo za nepodložené a mylně formulované.
Společnost SpaceX žádá o povolení výrazně zvýšit počet startů raket Starship z Texasu, zatímco Federální letecký úřad USA (FAA) pracuje na úpravě předpisů pro starty, která by umožnila obecně zvýšit jejich počet.
Americké letectvo se připravuje na výběr dodavatele, který postaví a vybaví nové sídlo Velitelství kosmických sil USA (U.S. Space Command) v Alabamě. Náklady na projekt se nyní odhadují přibližně na 4 miliardy dolarů.
Startupová společnost LEAP z Colorada vyvíjející nosné rakety plánuje v roce 2028 vstoupit na trh specializovaných startů malých družic. Rostoucí poptávka po přístupu na oběžnou dráhu totiž vytváří nové příležitosti pro menší nosné rakety.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Mise Artemis II poslala čtveřici astronautů k Měsíci a poté je vrátila bezpečně na Zemi, čímž položila základy pro obnovení pilotovaných výprav na povrch Měsíce. Další analýza technických údajů o tepelném štítu kosmické lodi Orion potvrdila původní údaje, podle nichž tepelný štít fungoval podle očekávání. NASA především měřila, zda systém tepelné ochrany efektivně ochránil posádku a systémy Orionu během vstupu návratové kabiny do zemské atmosféry. Tento testovací let byl prvním případem, kdy na palubě Orionu letěli astronauti. Orion dosáhl maximální rychlosti 39× vyšší, než je rychlost zvuku a při vrcholném zahřívání zažil vnější teploty překračující 2 200 °C. Čtyřčlenná posádka v útrobách Orionu přitom zůstala v relativním chladu, protože jejich kabina měla během návratu od Měsíce k Zemi teploty pohybující se okolo 24 °C.
Nedávný odklad čínské bezpilotní mise Chang’e-7 na rok 2027 umožnil Washingtonu prozatím se vyhnout případnému mediálnímu a politickému napětí, které by mohlo vyvolat úspěšné čínské přistání. Zatím není jasné, jestli by se Peking pokusil politicky využít přistání landeru v blízkosti jižního pólu Měsíce dříve, než tam dorazí americké landery Griffin-1 a Blue Moon MK1 Endurance. Odklad vrací obě mocnosti v závodu o přítomnost u jižního pólu Měsíce na srovnatelnou časovou úroveň. Obrovské geopolitické vítězství by ovšem přišlo, pokud by Čína dokázala dostat na Měsíc své astronauty dřív, než se tam vrátí astronauti USA. To by Číně umožnilo z propagandistického hlediska tvrdit, že nejenže dohnala Spojené státy, ale že je překonala jako nová supervelmoc tohoto století.
Hlavním politickým úkolem pro NASA je v současnosti zanechání dalších amerických stop na Měsíci dříve, než tam budou čínské stopy. Obě země plánují vysadit své astronauty na Měsíc v tomto desetiletí, přičemž USA očekávají přistání svojí posádky v roce 2028. Politici ve Spojených státech vykreslují návrat na Měsíc jako závod proti Číně. Politicky marxistická a komunistická Čína prezentuje svůj pilotovaný lunární program jako součást dlouhodobých plánů národního rozvoje a oficiálně nesdílí názor, že by byla v závodě s jakoukoli jinou zemí.
Kosmonautické události týdne ozářila tentokrát Starship, která skoro plně úspěšně provedla zkušební misi IFT-13, což vzbuzuje naděje, že bychom se příště mohli dočkat orbitálního startu. I tomuto startu se budeme věnovat. Hlavní téma Kosmotýdeníku však zaujal požár ve Španělsku, který ohrožoval hned dvě komunikační stanice, které jsou používány pro komunikaci s družicemi a sondami. Dále se budeme věnovat testovací kampani druhého stupně rakety New Glenn či se ještě ohlédneme za misí Artemis II. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Druhý závod o dosažení Měsíce lidskou posádkou je odlišný od prvního. Na jedné straně se změnil hráč. Už jím není Sovětský svaz, ale Čína, jejíž technologické a vědecké schopnosti se dostaly na světovou špičku. Nejbližší mise kosmických lodí USA a Číny, které jsou součástí pilotovaných lunárních programů, však budou mířit na nízkou oběžnou dráhu Země. Obě mise budou mít do jisté míry podobné testovací cíle. Zatímco posádka mise Artemis III zahájila ve výcvikové maketě Orionu v Johnsonově vesmírném středisku nácvik běžných denních činností, o připravovaném letu čínské kosmické lodi Mengzhou-1 je jen málo informací.
Dva měsíce po úspěšném letu Artemis II NASA v úterý 9. června představila posádku pro další misi. Velitelem mise Artemis III byl jmenován Randy Bresnik, pilotem astronaut ESA Luca Parmitano, specialisty mise Frank Rubio a Andre Douglas. Na fotografii jsou zleva v pořadí: Douglas, Parmitano, Bresnik, Rubio. Záložním členem posádky byl jmenován Bob Hines. Mise Artemis III přesouvá pozornost k testům prototypů landerů na nízké oběžné dráze Země. V době předpokládané připravenosti SLS a Orionu pro Artemis III totiž komerční společnosti ještě nebudou schopné dopravit svoje landery do blízkosti Měsíce. Hlavním úkolem bude ověření schopnosti přiblížení a spojení Orionu s prototypy landerů Blue Moon MK2 a Starship.
Administrátor NASA Jared Isaacman vystoupil 27. dubna před rozpočtovým výborem Sněmovny reprezentantů a odpovídal na dotazy zákonodárců. Během slyšení se ho předseda výboru Hal Rogers zeptal, nakolik si je jistý, že mise Artemis III zůstane v plánovaném harmonogramu. Isaacman řekl, že od obou dodavatelů lunárních landerů dostal odpovědi. Představitelé společností SpaceX a Blue Origin ho ujistili, že jejich landery budou připraveny pro dokování s Orionem a testy na oběžné dráze Země koncem roku 2027. Před pouhými dvěma měsíci Isaacman veřejně vyhlásil plán realizovat misi Artemis III v polovině roku 2027 a už nyní oznamuje Kongresu odklad na konec téhož roku…
Další týden se blíží ke svému závěru, ale ještě než se s ním rozloučíme, měli bychom se seznámit s tím, co všechno nám na poli kosmonautiky přinesl. A právě k tomu slouží Kosmotýdeník. V hlavním tématu se podíváme na oznámení skluzu mise Artemis III, ale dostane se i na další drobnosti, které lemovaly tento týden. Věnovat se budeme přípravě hardwaru pro misi Artemis III, ale i dalšímu osudu hardwaru z mise Artemis II. Nevynecháme ani premiéru nové ruské rakety a vrátíme se i ke třetímu startu rakety New Glenn.
Po 53 letech a téměř čtyřech měsících se 1. dubna 2026 východoamerického času lidé opět vydali ze Země k Měsíci. Nosná raketa SLS vzlétla z rampy 39B na první pokus a na parkovací nízkou oběžnou dráhu Země vynesla kosmickou loď Orion s posádkou ve složení: velitel Reid Wiseman, pilot Victor Glover, specialisté mise Christina Koch a Jeremy Hansen. Po jednom oběhu Země byl Orion zážehem horního stupně ICPS vynesen na vysoce eliptickou oběžnou dráhu, z níž se vrátil do blízkosti Země po přibližně 24 hodinách. Během této doby posádka otestovala palubní systémy, hodnotila systémy podpory života a další kritické systémy lodi a provedla demonstraci setkání a přiblížení ke stupni ICPS. Po dokončení prověrek lodi dostala posádka povolení k letu na translunární dráhu. Během pozorovací kampaně astronauti fotografovali Zemi a po příletu k Měsíci vybrané objekty na jeho povrchu. Na Velikonoční pondělí Orion proletěl ve vzdálenosti 6 545 km za odvrácenou stranou Měsíce a ustanovil nový rekord v největší vzdálenosti člověka od Země, když se nacházel ve vzdálenosti 406 771 km.
Tento týden se zapsal do dějin kosmonautiky. Odstartovala mise Artemis II, která poprvé od roku 1972 vyslala lidskou posádku mimo nízkou oběžnou dráhu Země. I Kosmotýdeníku bude dění kolem mise Artemis II dominovat, ale v hlavním tématu se podíváme na zatím poslední start rakety Atlas V. Ta letěla v nejsilnější variantě a vynášela rekordně hmotný náklad. V dalších tématech se podíváme na vypuštěné CubeSaty při misi Artemis II, rekordně použitý první stupeň Falconu 9 a výběr fotek z probíhající lunární mise. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
