Astronauti při lunárním programu Apollo pochopitelně neodebírali pouze povrchové vzorky, kterým jsme se věnovali v minulých dílech našeho pořadu. Aby mohli vědci důkladně prostudovat Měsíc, bylo potřeba získat i vzorky, které se nachází pod povrchem. Za tímto účelem byly některé posádky vybaveny dokonce i vrtačkou s až třímetrovým vrtákem. Ale i nástroje pro odběr podpovrchových vzorků, které vyžadovaly čistě lidskou sílu, udělaly hodně užitečné práce.
S tím, jak se NASA dostává stále blíže k návratu lidí na Měsíc, blíží se i historická výprava lidí k Marsu. V rámci obou projektů experti pracují kromě jiného i s myšlenkami nafukovacích obytných modulů. Ty by mohly najít uplatnění jak v lunárních povrchových základnách, tak i u planetoletů mířících k Marsu. Aby bylo jisté, že je tato technologie bezpečná, musí projít sérií zkoušek. Destrukční tlakové testy pomáhají dostat tuto technologii blíže k certifikaci pro pilotované mise. Inženýři díky nim mohou lépe určit, jak modul odolává vnitřnímu tlaku, ale také to, kde leží hranice, kdy už tlak způsobí selhání tkané struktury těla modulu.
Odebrat vzorky na Měsíci není jen tak. Aby to měli astronauti z programu Apollo co možná nejjednodušší, dostali k dispozici různé nástroje pro odběr různých typů vzorků. Povrchové vzorky se tak odebíraly vším možným – od lopat přes lopatky a naběračky až po speciální hrábě. Jednotlivé nástroje se navíc průběžně měnily podle zkušeností z jejich praktického používání předešlými lunárními posádkami.
Agentura NASA oznámila 7. září, že pro dodání „systémů pro vycházky na Měsíci“ pro misi Artemis III, vybrala firmu Axiom Space. Půjde o návrat lidí na povrch měsíce po více než 50 letech. Tato smlouva – mimochodem první uzavřená v rámci smlouvy na kosmické skafandry vyvíjené v konkurenčním režimu – se týká zakázky na vývoj nové generace skafandru Artemis, ale také podpůrných systémů a demonstrace jejich použití na povrchu Měsíce během mise Artemis III. Uzavřením této smlouvy NASA udělal další z mnoha důležitých kroků pro návrat svých astronautů na povrch Měsíce. Bude tak možné pokračovat v jedinečném vědeckém výzkumu, ze kterého budou ve výsledku profitovat i lidé na Zemi. Součástí chystaných lunárních výprav bude také přistání první ženy na povrchu Měsíce a také prvního nebělošského astronauta.
Astronauti, u kterých existuje možnost, že by se mohli vydat k Měsíci, podstupují v rámci páté fáze kampaně Pangaea od agentury ESA špičková školení zaměřená na geologii. Od výběru míst přistání pro budoucí mise programu Artemis až po návrhy vědeckých činností – kurs si klade za cíl udělat z kosmických průzkumníků vědce pracující v terénu. 6. září zahájil Němec Alexander Gerst a Američanka Stephanie Wilson intenzivní kurs, který je zavede na různá místa Evropy. V rámci tréninku se naučí, jak správně číst terén, jak sbírat vědecky cenné vzorky hornin, nebo jak efektivně nasbíraná geologická pozorování komunikovat týmům na Zemi.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Alexander Gerst, Artemis, ESA, Mars, Měsíc, NASA, Pangaea, Stephanie Wilson 
Před techniky, kteří pracovali na vývoji kontejnerů ALSRC (Apollo Lunar Sample Return Container), stála velká výzva – jak zajistit optimální těsnění kontejneru, aby se nic nežádoucího nedostalo do kontejneru, a zároveň aby z jeho útrob neuniklo nic ven. Experti pracovali hned s několika možnostmi, ale žádná z nich nebyla úplně optimální. Nakonec proto vsadili na kombinaci dvou nejnadějnějších možností. Aby byly kontejnery co nejvíce čisté, byla značná pozornost věnována i jejich sterilizaci, která byla čtyřúrovňová.
Technologie vyvinutá na Goddardově středisku využívající efekt zvaný kvantové tunelování k vytvoření výkonného terahertzového laseru by mohla usnadnit hledání vody na Měsíci a zaplnit mezeru v současných technologiích. Nalezení vody a dalších zdrojů bude hrát důležitou roli při budoucích snahách NASA o průzkum Měsíce, ale i dalších kosmických těles. Předešlé experimenty nejprve naznačovaly a později i potvrdily přítomnost vody na Měsíci. Většina technologií však nedokáže rozlišit vodu od volných vodíkových iontů a hydroxylů, protože širokopásmové detektory neumí odlišit jednotlivé těkavé látky.
Pokud má být chystaná vlna průzkumu Měsíce co nejpřínosnější, bude potřeba dopravit na povrch Měsíce co možná nejvíce vědeckých přístrojů či technologických demonstrátorů. S jejich pomocí získají vědci a inženýři cenné informace, které pomohou lépe porozumět Měsíci, ale také lépe připravit pilotované výpravy. Lidem, kteří se na povrch vydají, se zase budou hodit zásoby a spousta věcí, které jsou k fungování na Měsíci nezbytné. Vědecké přístroje, technologické demonstrátory i zásoby s sebou jistě mohou astronauti vzít i do pilotovaných lunárních landerů, ale o těch se mluví dost. My se proto dnes podíváme na pět bezpilotních lunárních landerů, které jsou v různém stádiu vývoje, si posvítíme v letošním posledním díle seriálu TOP5.
Rubrika Budoucnost Štítky: Astrobotic, CSA, Draper, EL3, ESA, Intuitive Machines, JAXA, Masten Space Systems, Měsíc, NASA, Nova-C, Peregrine, SERIES-2, TOP5, XL-1 
V březnu 2021 jsme vydali článek o tom, že NASA chce ve spolupráci s firmami rozvinout koncept výsuvných fotovoltaických panelů. Agentura nyní vybrala trojici firem, které mají dále rozvíjet práce na těchto panelech, které pomohou napájet nejrůznější prostředky pilotovaného i robotického průzkumu Měsíce v rámci programu Artemis. Aby měly tyto prostředky dostatek energie, chtěla by NASA podpořit vývoj panelů, které se umí autonomně vysunout až do výšky téměř 10 metrů a u kterých nebude problém je zase složit pro přesun na jiné místo. „Tyto prototypy poskytnou vhodná řešení pro spolehlivé zdroje energie na Měsíci, což bude klíčové pro úspěch prakticky všech činností, které se budou na povrchu dělat,“ říká Niki Werkheiser, ředitelka oddělení pro dozrávání konceptů v rámci ředitelství kosmických technologických misí na centrále NASA ve Washingtonu a dodává: „Toto vzrušující úsilí hraje klíčovou roli, která doslova pomůže pohánět náš výzkum Artemis v jedinečně náročném prostředí jižního pólu Měsíce.“
Rubrika Aktuální dění Štítky: Artemis, Astrobotic, fotovoltaické panely, Honeybee Robotics, Lockheed Martin, Měsíc, NASA 
Dost možná nejvýznamnější start letošního roku se blíží. Pokud nenastane odklad, odstartuje raketa SLS na svou premiérovou misi už 29. srpna, tedy za pouhých 5 dní. Misí Artemis I tak začne program Artemis, který má kromě jiného vrátit člověka na Měsíc. Čekají nás fascinující momenty a nyní stojíme na prahu této nové éry. Vzhledem k významu této události se dá očekávat zvýšený zájem i od lidí, kteří se o kosmonautiku doposud příliš nezajímali. Právě proto jsme připravili tento svým způsobem trochu odlehčený článek, který se pokusí pro náš web nezvyklou formou shrnout základní informace o misi Artemis I a vysvětlit některé výrazy, které s ní souvisí a které mohou nového zájemce o téma zmást. Přesto doufáme, že ani zkušené čtenáře, kteří se tématu dlouhodobě věnují, tento článek neurazí.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
24. září 2022 
