HEO
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.
Albánie je nejnovější zemí, která podepsala Artemis Accords.
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Říjen se ukázal jako měsíc extrémně bohatý na kosmonautické události. Ještě jsme ani pořádně neochladli ze zážitku spojeného s letem Super Heavy Starship a hned startoval Falcon Heavy s misí Europa Clipper! V našem pravidelném přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí se však v hlavním tématu podrobněji podíváme na milánské představení skafandrů, které budou astronauti programu Artemis používat na Měsíci. V dalších tématech nás čeká třeba stále odkládaný konec mise Crew-8 či vynesení družic OneWeb. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Evropská sonda Hera, která se zaměřuje na problematiku planetární obrany, pořídila své první snímky s pomocí tří palubních přístrojů, s jejichž pomocí bude studovat planetku Didymos a její měsíček Dimorphos. Po úspěšném startu, ke kterému došlo 7. října 2024 byly postupně aktivovány jednotlivé přístroje, což je součástí probíhající fáze uvádění palubních systémů do provozu. Desátého a jedenáctého října byla stěna s vědeckými přístroji otočena k naší planetě a tři instrumenty pořídily své první snímky Země a Měsíce ze vzdálenosti více než milionu kilometrů. Konkrétně se jedná o snímky z kamery Asteroid Framing Camera, AFC (na náhledovém snímku je označena písmenem A), tepelného snímače TIRI (na obrázku má písmeno B) a hyperspektrálního snímače HyperScout H (na obrázku mu patří písmeno D).
9. a 10. září se vědci a inženýři pustili do zkoušek souboru senzorů LEMS (Lunar Environment Monitoring Station), které prověřili na speciálním pískovišti – v místnosti se simulovaným lunárním regolitem na University of Central Florida v Orlandu, kde se nachází Florida Space Institute, jehož součástí je i tzv. Exolith Lab. Lunární regolit je prach připomínající materiál, který pokrývá povrch Měsíce. Výzkumníci by rádi sledovali, jak takový materiál interaguje se zařízeními, které budou astronauti používat. Hardware LEMS byl vyvinut pro cestu na Měsíc v rámci mise Artemis III, která je zatím oficiálně plánována na konec roku 2026.
Evropský soubor Prospect (Package for Resource Observation and In-Situ Prospecting for Exploration, Characterisation and Testing) tvořený vrtačkou a miniaturizovanou laboratoří poletí do polárních oblastí Měsíce, aby tam pátral po těkavých látkách jako je vodní led. Využije přitom iniciativy CLPS od agentury NASA. Americká agentura vybrala poskytovatele pro let v roce 2027, kterým se stala firma Intuitive Machines. Její mise má prohloubit naše chápání Měsíce a zodpovědět klíčové otázky o tom, kde a jak se na povrchu Měsíce dají objevit těkavé látky. Tímto výrazem se označují chemické sloučeniny, které se za určitých podmínek snadno vypařují. Prospect je souborem přístrojů, které společně zajistí odvrtání vzorku z hloubky alespoň jednoho metru pod povrchem, obstarají i extrakci tohoto materiálu i jeho zpracování v malé laboratoři.
Některé týdny jsou důležitých kosmonautických událostí opravdu plné – tak jako tento. V pravidelném přehledu toho nejzajímavějšího kosmonautického dění uplynulých sedmi dní se podíváme na několik z nich. Kosmotýdeník si sice jako hlavní téma vybral průlet sondy Juice kolem Měsíce a Země, ale budeme se věnovat i palčivějším událostem. Ať už půjde o postupující přípravy na start mise Polaris Dawn, tak zejména rozhodnutí NASA o tom, že Starliner poletí od stanice bez posádky. V dalších tématech se můžete těšit i na přípravu prvního letu rakety New Glenn a pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
NASA pošle svůj náklad k Měsíci na prvním lunárním landeru od Blue Origin, jehož mise by měla podle aktuálních plánů začít příští rok v březnu. Ve zprávě o zadávání veřejných zakázek ze 6. srpna NASA uvedla, že vybrala společnost Blue Origin pro dopravu kamerového systému, který bude studovat interakci spalin z motorů s regolitem v jižních oblastech Měsíce, což bude užitečné pro budoucí pilotované mise. Náklad označovaný jako SCALPSS (Stereo Cameras for Lunar Plume Surface Studies) poletí k Měsíci v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services).
V rámci dlouhodobého závazku vytvořit stabilní a udržitelný program průzkumu Měsíce zveřejnila agentura NASA v pátek 9. srpna žádost o informace, aby zjistila zájem amerických společností a institucí o uskutečnění mise s využitím měsíčního vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Ten byl navržen k tomu, aby zmapoval prostorové rozmístění a koncentraci potenciálních zdrojů (třeba vodního ledu) v okolí jižního pólu našeho Měsíce. 17. července NASA oznámila své rozhodnutí nepokračovat v misi VIPER. Přednost dostaly alternativní metody prověření přítomnosti zmrzlé vody u jižního pólu Měsíce. Agentura se ale netají tím, že by mohla vozítko VIPER poskytnout v současné podobě partnerovi, který o něj projeví zájem.
Americká lunární sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) dokázala hned dvakrát vypálit laserový puls k japonskému landeru SLIM (Smart Lander for Investigating Moon) na povrchu Měsíce. Oba laserové pulsy zasáhly koutový odražeč o velikosti sušenky a k LRO se tak signál mohl vrátit. 24. května sonda LRO při dvou po sobě následujících obězích prolétávala cca 71 kilometrů nad landerem SLIM. Této příležitosti využila k tomu, aby zkusila s pomocí svého laserového výškoměru zasáhnout lander SLIM. O něco podobného se sonda LRO pokusila již osmkrát, ale teprve až nyní se laserový puls odrazil od koutového odražeče na japonském landeru.
Mezinárodní vědecký tým využil data ze sondy LRO a objevil v nich důkazy o přítomnosti jeskyní pod povrchem Měsíce. V rámci opakované analýzy dat nasbíraných v roce 2010 přístrojem Mini-RF (Miniature Radio-Frequency), se týmu expertů podařilo objevit čtyři důkazy o tom, že se jeskyně táhnou ze spodní části vertikálního otvoru v terénu do vzdálenosti více než 60 metrů. Zmíněná díra se nachází cca 370 kilometrů severovýchodně od Mare Tranquillitatis, kde před 55 lety proběhlo první pilotované přistání na Měsíci. Celkový rozsah jeskyní neznáme, ale podle vědců se mohou táhnout i kilometry daleko.
Po zevrubném interním posouzení NASA včera oznámila svůj záměr nepokračovat ve vývoji projektu VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Agentura zmínila nárůst nákladů, odklady startu a rizika související s dalším růstem nákladů jako hlavní důvody odstoupení od realizace mise. Rover měl původně vyrazit k Měsíci koncem roku 2023, ovšem v roce 2022 si NASA vyžádala odklad startu na rok 2024, aby poskytla více času na testy landeru Griffin od firmy Astrobotic, který měl VIPER dopravit na povrch Měsíce. Od té chvíle se však vinou změn v harmonogramu a zpožděním na straně dodavatelů posunul termín připravenosti VIPERu na září 2025. Nezávisle na tom se jeho start v rámci programu CLPS na landeru Griffin taktéž posunul na podobné časové období. Pokračování projektu VIPER by vedlo ke zvýšeným nákladům, které by mohly způsobit narušení či dokonce zrušení dalších misí v CLPS. NASA již o svém záměru informovala Kongres.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.