Štítek ‘Měsíc’

„Lunární svítilna“ čeká na start

Start amerického CubeSatu Lunar Flashlight je v tuto chvíli plánován na dnešních 9:39 SEČ. Až raketa Falcon 9 s touto misí odstartuje, vydá se její náklad (ve kterém najdeme i zmíněný CubeSat) na tři měsíce dlouhou cestu k Měsíci. Zvolená nízkoenergetická dráha sice není ani zdaleka tak rychlá, jako profil, po kterém k Měsíci létaly lodě Apollo, nebo nyní Orion. Její výhodou však je velká hospodárnost – dlouhý přeletový čas je vyvážen nízkými nároky na energii potřebnou k vypuštění. Náklad se při své cestě dostane až daleko za Měsíc a poté začne být pomalu ovlivňován gravitací Země i Slunce. I s pomocí gravitačních manévrů nakonec náklad dosáhne cílové dráhy, kde se jeho úkoly rozdělí – lander HAKUTO-R se pokusí přistát, zatímco Lunar Flashlight vstoupí na dráhu kolem Měsíce, kde bude pátrat po stopách vodního ledu na dnech kráterů, kam už miliardy let nedopadly sluneční paprsky.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon vynáší k Měsíci japonský lander

O tom, že nám listopad nabídl mimořádnou porci zajímavých momentů, svědčí i fakt, že jsme pro Vás v tomto měsíci zatím odbavili 14 živě a česky komentovaných přenosů. Pojďme to tedy zaokrouhlit na 15. A věřte mi, že to bude stát za to! Falcon 9 od SpaceX s popáté použitým prvním stupněm, který se pokusí o návrat na pevninu, což je vždy zárukou krásných záběrů. A ani náklad svou atraktivitou nezaostává – japonská firma ispace posílá k Měsíci svůj první lunární lander HAKUTO-R, se kterým se původně počítalo pro výzvu Google Lunar X-Prize. Spolu s ním ale letí i dva malé rovery – desetikilogramový Rashid ze Spojených arabských emirátů a doslova miniaturní japonský rover SORA-Q vážící 250 gramů o průměru 8 cm. Společnost jim bude dělat americký CubeSat Lunar Flashlight, který bude na Měsíci hledat vodní led. Tato zajímavostmi nabitá mise má startovat 30. listopadu v 9:39 SEČ.

Kosmotýdeník 532 (21.11. – 27.11.)

Dalších sedm dní je za námi a je proto nejvyšší čas se podívat na to, co nám za ten týden přinesla kosmonautika. Na pozadí stále probíhající mise Artemis I, kde loď Orion úspěšně přelétá na retrográdní dráhu kolem Měsíce, se děly i další zajímavé věci. Například v hlavním tématu se věnujeme indickému startu rakety PSLV, při kterém byla vynesena zajímavá družice. V dalších tématech se podíváme například na vrtulníček Ingenuity a jeho další let, start Falconu 9 s nákladní lodí Dragon a nevynecháme ani Aleše Svobodu – prvního Čecha, který se dostal do výběru astronautů ESA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Dvě dámy Helga a Zohar letí k Měsíci

Na palubě Orionu se budou také nacházet dvě dozimetrická antropomorfní torza, z nichž Zohar bude v protiradiační vestě AstroRad a Helga bude bez vesty

Po několika odkladech konečně startovala první mise programu Artemis, který má realizovat návrat člověka na Měsíc. Mělo by jít o návrat trvalý, který by se měl stát odrazovým můstkem pro expanzi na Mars a dále. Při prvním letu nejsou na palubě živí astronauti, letí však tři fantomy. Jeden mužský jménem Campos testuje mechanické namáhání a dvě „dámy“ Helga a Zohar testují radiační zátěž ve velkých vzdálenostech od Země.    

Kosmotýdeník 531 (14.11. – 20.11.)

Další týden je za námi a před vámi je aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal hned tři výstupy do kosmického prostoru (EVA), které proběhly v tomto týdnu. Ohlédneme se samozřejmě za startem rakety SLS a počátkem mise Artemis I, která právě probíhá. Podíváme se také na misi Mars Sample Return. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

SLEDUJEME: Průběh mise Artemis I

Umělecké ztvárnění Orionu u Měsíce

16. listopadu v 7:47 SEČ se na floridské rampě LC-39B zažehly motory rakety SLS a o slovo se přihlásil nosič, který se po odlepení od startovní rampy stal nejsilnější raketou současnosti. Na práci centrálního stupně a pomocných motorů na tuhé pohonné látky poté navázal horní stupeň ICPS, který svými zážehy dopravil kosmickou loď Orion na dráhu mířící k Měsíci. Hodinu a 54 minut po startu se Orion mohl od horního stupně odpojit a zahájit tak misi Artemis I, která otevírá dveře k návratu lidí na povrch Měsíce. V tomto článku najdete průběžně aktualizované informace o tom, jak mise probíhá. Na jednom místě budete mít psaný text, obrázky i videa, abyste nemuseli nic složitě hledat.

CAPSTONE to zvládl – obíhá kolem Měsíce

Vizualizace CubeSatu CAPSTONE u Měsíce.

Operátoři, kteří mají na starost misi CAPSTONE, potvrdili, že tato malá americká sonda v neděli večer amerického času úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Aby k tomu došlo, musel tento CubeSat 14. listopadu v 1:39 SEČ zažehnout své motory, což upravilo jeho dráhu. CAPSTONE se tak stal prvním lidským výtvorem na dráze NRHO (near-rectilinear halo orbit), kterou má v budoucnu využívat kosmická stanice Gateway, která má podpořit mise z programu Artemis. CAPSTONE se však nestal jen první sondou na této dráze, ale i prvním CubeSatem, který obíhá kolem Měsíce. V průběhu následujících pěti dnů jsou naplánovány další dva manévry, které doladí oběžnou dráhu. Jakmile budou tyto manévry dokončeny, bude možné zahájit analýzy dat, zda jsou všechny parametry dráhy v pořádku.

Koutové odražeče od NASA pro evropskou lunární misi

Agentura NASA dodala agentuře ESA pole koutových odražečů, které umožní, aby mohla být sonda Lunar Pathfinder na oběžné dráze Měsíce zaměřena pomocí laseru vypáleného ze Země. Laserová měření s centimetrovou přesnosti budou sloužit jako nezávislá kontrola toho, jak se sondě samotné daří určovat svou pozici s využitím signálů navigačních družic GPS a Galileo ve vzdálenosti cca 400 000 kilometrů. Cílem je prověřit koncept lunární družicové navigace, ale také zajištění přenosové kapacity předtím, než Evropa připraví vyhrazený program Moonlight.

NASA finalizuje kontrakt na lunární vozítka

Když budou astronauti v rámci programu Artemis prozkoumávat oblast kolem jižního pólu Měsíce, budou se moci dostat dále od landeru a také udělat více vědy, než kdy dříve. Pomohou jim s tím nová vozítka označovaná jako LTV (Lunar Terrain Vehicle). Namísto toho, aby NASA tyto rovery sama vlastnila, chystá kontrakt na objednání jejich služeb od soukromých firem. Základní návrh výzvy k předkládání návrhů na služby spojené s rover LTV už je připraven k revizi soukromými firmami, přičemž NASA bude do 1. prosince přijímat zpětnou vazbu. Návrh počítá s tím, že NASA bude rovery LTV na Měsíci potřebovat v časovém horizontu kolem roku 2028. Poté, co NASA zohlední připomínky od soukromých firem, by měla na začátku roku 2023 vydat finální výzvu.

Detailní pohled na Měsíc od sondy Lucy

Když jsme Vám minulý týden přinesli článek se dvěma fotkami Země od sondy Lucy, mohli někteří z vás získat dojem, že to nebylo nic moc. Leckdo dokonce mohl začít pochybovat o kvalitách optiky na sondě. A to by byla škoda! Dnes se proto vrátíme k fotkám, které tato americká sonda pořídila 16. října, kdy prováděla gravitační manévr u Země. Změny budou hned tři – centrem pozornosti jednak nebude Země, ale Měsíc a navíc se můžete těšit výrazně podrobnější snímky, které pořídila jiná kamera. Jako náhledový obrázek dnešního článku jsme použili fotku oblasti uprostřed přivrácené polokoule Měsíce, která vznikla jen 6,5 hodiny poté, co sonda provedla první ze tří gravitačních manévrů u Země. Snímek vznikl v době, kdy se sonda nacházela mezi Zemí a Měsícem zhruba 260 000 kilometrů od Měsíce. Zachytila tak našeho souputníka ve zhruba stejné perspektivě, kterou znají pozemští pozorovatelé.