sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Slingshot Aerospace, společnost zabývající se analýzou vesmírných dat, získala kontrakt z programu AFWERX amerického letectva na zdokonalení techniky identifikace družic na oběžné dráze pomocí fotometrických dat a umělé inteligence.
Švédská národní kosmická agentura (SNSA) udělila společnosti Frontgrade Gaisler, poskytovateli radiačně odolných mikroprocesorů pro vesmírné mise, kontrakt na komercializaci prvního neuromorfního zařízení System on Chip (SoC) pro vesmírné aplikace.
United Launch Alliance se chystá vynést prvních 27 družic z více než 3 200 plánovaných kusů pro širokopásmovou konstelaci Amazon Project Kuiper. Start je naplánován na 9. dubna. Družice vynese raketa Atlas V.
Společnost Washington Harbor Partners provedla strategickou investici do Turion Space, kalifornského startupu vyvíjejícího kosmické lodě a software pro sledování misí ve vesmíru.
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Ten čas opravdu letí jako splašený kůň. Na začátku prázdnin jsme my, Středoevropané ponocovali, abychom byli svědky vstupu sondy Juno na oběžnou dráhu kolem největší planety sluneční soustavy, Jupitera. V závěru července se sonda dostala do nejvzdálenějšího bodu své oběžné dráhy a začala se opět přibližovat k obří planetě. A dnes, když nám letní prázdniny pomalu dávají sbohem se Juno dostává opět do nejnižšího bodu své dráhy. Nabízí se proto skvělá možnost si zrekapitulovat některé informace a podívat se i na výhled do dalších týdnů a měsíců.
Máme tu poslední červencovou neděli a její pravé poledne. To je ideální čas na další díl Kosmotýdeníku, který vás i tento týden provede všemi zajímavými událostmi, které přinesl uplynulý týden v kosmonautice. V hlavních tématech se podíváme na to, jak a proč NASA pomůže společnosti SpaceX s plánovaným letem Red Dragonu k Marsu. Zkontrolujeme i to, jak pokračuje příprava soukromých pilotovaných lodí. V souhrnu krátkých zpráv se vypravíme k Jupiteru, Marsu i na kometu. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Na začátku července jsme sledovali, jak se americká sonda Juno díky 35 minutovému zážehu usadila na oběžné dráze kolem Jupitera. Dráha, na které se sonda nachází, má nejnižší bod 5 000 kilometrů nad horní vrstvou oblačnosti a nejvzdálenější bod leží celých 8,1 milionů kilometrů od planety. Zítra Juno projde právě tímto nejvzdálenějším bodem a díky gravitaci planety začne opět padat vstříc Jupiteru. Do nejnižšího bodu dráhy se dostane na konci srpna a tohoto průletu využije ke kalibraci svých vědeckých přístrojů.
Osobní zkušenost vždy vydá za tisíc slov. Tuto známou pravdu se rozhodly aplikovat do praxe týmy zodpovědné za sondu Juno, respektive její kameru JunoCam. Na internetu zveřejnili 1 300 snímků, které sonda pořídila během příletové fáze k Jupiteru a ze kterých už vzniklo časosběrné video. Jelikož je ale na internetu mnoho šikovných lidí, kteří by si rádi sami vyzkoušeli práci se skutečnými snímky, vyšla jim NASA vstříc. Veřejnost tak na vlastní kůži pozná, že zpracovávat vědecká data není moc jednoduché.
Evropská kosmická agentura už v minulosti dokázala velké věci a o tom, že patří mezi špičkové kosmické agentury světa už asi nepochybuje vůbec nikdo. Nás může těšit, že jsme jejími členy a proto jsou pro nás její úspěchy ještě o něco cennější. ESA má na svém kontě například rekord v nejvzdálenějším přistání od Země (pouzdro Huygens na saturnově měsíci Titan), první oběžnici jádra komety (sonda Rosetta u komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko), nebo první měkké přistání na kometě (pouzdro Philae). Kdo by si myslel, že Evropa už nic zajímavého nechystá, ten by se mýlil. Dnešní článek Vám představí pět evropských projektů, na které se opravdu vyplatí počkat.
Jelikož byly všechny přístroje na sondě Juno během brzdícího zážehu vypnuté, museli jsme si na první fotky pár dní počkat. Teprve po několika desítkách hodin začali specialisté zapínat vědecké přístroje na palubě sondy. V neděli 10. července v 19:30 našeho času zmáčkla sovu pomyslnou spoušť i kamera JunoCam, jediný klasický snímkovací prvek na sondě. Juno byla v té době 4,3 milionu kilometrů od Jupitera a i přesto jsou kromě měsíců Io, Europa a Ganymed vidět i atmosférické pásy planety včetně známé Velké rudé skvrny.
Jako každou neděli vám přinášíme pravidelný přehled zajímavých událostí v kosmonautice. Tento týden nám přinesl jednu z nejdůležitějších událostí tohoto roku, tedy přílet sondy Juno k Jupiteru. Tomuto tématu se samozřejmě budeme dále věnovat, protože Juno začala právě zapínat svoje vědecké přístroje. Dále se podíváme na problémy amerického vojenského satelitu MUOS-5, který nedosáhl plánované oběžné dráhy po zatím nespecifikovaném problému. Podíváme se i na ostatní události, včetně nových výsledků ze sondy Dawn, nebo dat které naměřila rentgenová observatoř Hitomi před svým zánikem.
Američané sice slaví 4. července Den nezávislosti, ale nás tohle datum zajímá z úplně jiného důvodu. Americká sonda JUNO by dnes ve 4:30 našeho času měla vstoupit na oběžnou dráhu kolem největší planety Sluneční soustavy. Děkujeme všem čtenářům, kteří se rozhodli obětovat spánek a sledovat s námi tuto unikátní událost. Máme pro Vás připraveny zajímavé informace, které Vám budeme postupně předkládat při čekání na aktuální údaje o průběhu brzdícího zážehu. Zdravíme samozřejmě i všechny čtenáře, kteří tento článek otevřeli později a doufáme, že i Vy zde najdete zajímavé informace.
Pravidelní čtenáři našeho blogu vědí, že každý rok má pouze jediný moment právo honosit se na našem blogu označením „Událost roku“. V roce 2014 to bylo přistání pouzdra Philae na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko a vloni to byl průlet New Horizons kolem Pluta. Pro nás není označení „Událost roku“ jen tak plácnutí do větru. Bereme takovou událost velmi zodpovědně, tak jak si ke své důležitosti zaslouží. Pro všechny zájemce vždy připravujme psaný online přenos a nejinak tomu bude i letos, kdy je událostí roku vstup sondy JUNO na oběžnou dráhu kolem Jupitera.
Dobře se podívejte na náhledovou fotku dnešního článku. Je na ní největší planeta naší soustavy, tedy Jupiter. V jeho okolí pak vidíme měsíce, které se podle svého objevitele nazývají Galileovské, tedy Io, Europa, Ganymed a Callistó. Snímek pořídila americká sonda JUNO, konkrétně pak její jediný snímací přístroj JunoCam. Ta v těchto dnech pořizuje sérii snímků Jupitera a jeho rodiny měsíců – z fotek se dodatečně složí působivý časosběrný záznam. Kamera JunoCam ale bude mít velký význam i při práci u Jupitera. A pozor – NASA u tohoto přístroje počítá s širokým zapojením internetové veřejnosti.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
