Isar Aerospace
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.
Kolaborace vědeckého projektu JWST UNCOVER získá ocenění Berkeley Prize za rok 2027 od Americké astronomické společnosti. Cenu obdrží tým projektu UNCOVER za výzkum vzdálených galaxií a kup galaxií.
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, přidala do svého finančního kola dalších 308 milionů dolarů. Celková hodnota kola, které společnost oznámila v červnu, tak činí 500 milionů dolarů.
Bulharský výrobce družic EnduroSat získal 205 milionů dolarů na rozšíření výroby družic v Evropě a Spojených státech, protože roste poptávka po jeho modelu konstelace jako služba (constellation-as-a-service). Společnost to oznámila 16. září.
United Launch Alliance se připravuje na návrat rakety Vulcan do provozu prostřednictvím mise Amazon Leo. Americké vesmírné síly však budou před povolením obnovení startů v rámci misí pro národní bezpečnost vyžadovat samostatné přezkoumání, uvedl 16. září vysoký představitel akvizičního oddělení této složky.
Společnost HawkEye 360 reaguje na rostoucí poptávku po suverénních vesmírných kapacitách založením evropské dceřiné společnosti. Ve spolupráci s firmou Leonardo chce evropským zákazníkům poskytovat schopnosti snímání rádiového spektra a zároveň spolupracuje se společností ERA, která je součástí české skupiny Omnipol. Společnost to oznámila 15. září.
Společnost SES 15. září představila plány na vybudování kapacit pro výrobu družic určených pro přímé spojení se zařízeními (direct-to-device, D2D) v Evropě ve spolupráci se společností Elveo Mobile. Cílem je vybudovat regionální dodavatelský řetězec a rozšířit konstelaci družic na nízké oběžné dráze (LEO) provozovatele D2D.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Americký vědecký program Discovery vznikl v roce 1992 a jeho cílem je podporovat a realizovat nepilotované sondy, které zkoumají Sluneční soustavu a přitom mají jen omezený rozpočet. Doposud se v rámci tohoto programu podařilo vypustit 12 sond včetně známých jmen jako třeba MESSENGER, Dawn, Stardust, Deep Impact, Genesis či GRAIL. Na start příští rok čeká lander InSight, který také spadá pod křídla programu Discovery. Jenže na to, aby se tento program nezastavil ani v dalších letech je potřeba navrhovat nové projekty. NASA proto před pár dny vybrala pětici horkých kandidátů.
Už od chvíle, kdy americká sonda Galileo zjistila, že Jupiterův měsíc Europa, má velmi pravděpodobně masivní vodní oceán, stal se z tohoto tělesa o velikosti zhruba našeho Měsíce předmět zájmu všech hledačů mimozemského života. Pokud se potvrdí naše dosavadní odhady, pak Europa obsahuje dvakrát více vody, než kolik máme na Zemi. Přidejme si k tomu několik desítek kilometrů silnou vrstvu ledu, který blokuje škodlivé záření a nebo teplo generované slapovými silami Jupitera a máme tu jednoho z nejžhavějších kandidátů pro vznik života mimo Zemi.
Jako malé dítě v cukrárně, které by nejraději ochutnalo všechny nabízené sladkosti, ale rodiče s sebou mají peníze pouze na jeden zákusek – asi tak se momentálně musí cítit NASA, která od vědeckých týmů v USA obdržela 28 návrhů na výzkumné mise. Většina se týká průzkumu měsíců a asteroidů. Letos v srpnu má kosmická agentura vyhlásit nejméně dva finalisty, kteří budou navrženi na federální grant. O rok později má být představen závěrečný vítěz, který se dočká realizace. Náš dnešní článek si klade za cíl stručně představit některé předložené projekty. A ruku na srdce – výběr to bude opravdu mimořádně těžký.
Podle původních plánů měla NASA společně s ESA připravit misi k Jupiteru. V průběhu let tato možnost padla, ale nyní se objevila další možnost spolupráce. NASA totiž Evropské kosmické agentuře nabídla, zda se nechce podílet na misi Europa Clipper konstrukcí vlastní subsondy. S vývojem a plánováním Europa Clipperu by se mohlo začít v polovině letošního roku. NASA proto zvažuje, co by mohla sonda všechno nést. Nový plán je jakýmsi připomenutím mise Cassini, kdy tato americká sonda dopravila k Saturnu evropské přistávací pouzdro Huygens, které následně přistálo na měsíci Titanu. Spolupráce by byla i stylová, protože by se díky ní Evropa dostala k Europě.
Právě uplynulý týden, jehož nejlepší čas tedy neděli, si právě užíváte, pomalu končí a je na čase zhodnotit to, co se událo za těch sedm dní na poli kosmonautiky. Vědecký tým Rosetta-Philae se v současnosti snaží zachytit signál z modulu nacházejícího se na kometě. Navštívíme i step v Kazachstánu, kde přistála loď Sojuz TMA-14M a dopravila tak trojici astronautů ze stanice zpět na Zemi. Poté se přesuneme zpět do Spojených států, kde raketa Atlas vynesla hned čtyři zajímavé družice. Podíváme se i na další zprávy, ale to již najdete v aktuálním vydání kosmotýdeníku. Přejeme hezkou neděli a příjemné čtení.
Jupiterův systém bez přehánění připomíná zmenšenou sluneční soustavu. Kolem plynného obra krouží mnoho měsíců, které se od sebe výrazně liší. Unikátní místo mezi nimi zaujímá Ganymed – největší měsíc Sluneční soustavy, který svými rozměry strčí do kapsy i planetu Merkur.tomuto unikátnímu světu se lidstvo v minulosti příliš nevěnovalo. Nejprve Pioneer 10 a 11 nafotily první základní snímky povrchu. Následovaly kvalitnější fotky z Voyageru 1 a 2, ale teprve až sonda Galileo poskytla detailní pohled. Pak ale přišlo dlouhé období klidu. na cestě je sice americké sonda JUNO, která míří k Jupiteru, ale zlom by měla přinést až evropská sonda JUICE, která odstartuje roku 2022 a po tříletém studiu Jupitera vstoupí jako první těleso v historii roku 2033 na oběžnou dráhu měsíce Ganymed. Ale přistát na jeho povrchu? To je hodně lákavé. Rusové nyní nad touto možností uvažují.
Počas preletu americkej sondy okolo Zeme v nedeľu 9. októbra sa vyskytli problémy. JUNO sa desať minút po najväčšom priblížení 573,4 km nad Indickým oceánom uložila do bezpečnostného módu a od tej chvíle komunikovala už iba v morzeovke. Riadiace stredisko zostalo v šoku, pretože sa malo pokračovať vo vysielaní signálov. Prelet okolo Zeme bol totiž veľmi dôležitou a citlivou záležitosťou.
Jupiter nás fascinoval už od nepamäti. Sprvu iba ako pohybujúce sa svetielko na oblohe, neskôr ako obrovské teleso obiehajúce Slnko. Pravdou je, že práve Jupiter nás zachránil od drvivej väčšiny obrovských meteoritov, ktoré by raz dopadli na povrch Zeme a zanechali ju úplne spustošenú. Úžasný svet, ktorý sa nápadne podobá na miniatúrnu Slnečnú sústavu sa chystá skúmať úplne nová sonda z programu New Frontiers. Bude tak nasledovať inú umelú družicu, Galileo, ktorá skúmala najväčšiu planétu v rokoch 1995 – 2003. Ostáva nám len dúfať, že bude o niečo úspešnejšia.
Největší planeta naší Sluneční soustavy – Jupiter disponuje pestrým světem těles, které ho obíhají. Čtyři největší odhalil svým vlastnoručně zkonstruovaným dalekohledem Galileo Galilei. Ganymed a Callisto připomínají trochu planetu Merkur. Io je prozměnu svět plný intenzivní vulkanické činnosti způsobené převážně slapovými silami Jupiteru. I Europa se od prvních dvou jmenovaných měsíců liší. Její povrch tvoří jedna velká ledová krusta, na mnoha místech rozpraskaná, s minimem impaktních kráterů. Za praskliny mohou opět slapové síly mateřského plynného obra Jupiteru. Každopádně je to velmi zajímavé těleso, které by rozhodně stálo za uvažování, budeme-li se rozhodovat, kam příště zkusíme jako lidstvo se svými automatickými sondami přistát.
V posledním Kosmotýdeníku tohoto roku si představíme minisatelit FitSat-1, který bude vysílat zprávy pomocí LED diod. Sonda byla vypuštěna astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici a po dvou testech nad Japonskem byla odvysílána zpráva nad Britskými ostrovy a Evropou.
Jupiter v roce 2030 přivítá dalšího návštěvníka a to sondu JUICE, která bude zkoumat ledové měsíce největší planety Sluneční soustavy. Ke startu by mohlo dojít již v roce 2022.
12 světelných let od Země byla nalezena planeta, na které by mohl být život. Podle mezinárodního týmu astronomů je možné, že planeta je celá pokryta vodou.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.