historie

  • Shux: astronaut číslo 634 (4. díl)

    Shux: astronaut číslo 634 (4. díl)

    Hlavní náplní indického astronauta na Mezinárodní kosmické stanici byly experimenty. Shux si postupně zvykal na život v prostředí, kde se všechno chová jinak, než jsme všichni už od mala zvyklí. Zejména první dny ve vesmíru bývají pro astronauty nováčky těžké, ale zvládal to vcelku dobře. Je fascinující, jak rychle se lidské tělo dokáže přizpůsobovat. Harmonogram je však neúprosný a čas na stanici velmi drahý, a toho si byl více než vědom. Věděl, že na jeho práci spoléhají stovky lidí dole na Zemi. Od zkoumání živých organismů přes nové možnosti pěstování potravin až po experimenty s materiály – kosmická stanice se na několik týdnů proměnila v jeho vědeckou laboratoř.

  • TOP 5 — předčasné návraty

    TOP 5 — předčasné návraty

    Po šesti dekádách letů člověka do vesmíru jsme zvyklí na to, že několikrát do roka vidíme ve zprávách záběry startu pilotované kosmické lodi a stejně několikrát ročně čteme zprávu o tom, že se některá z posádek šťastně vrátila domů. V drtivé většině se jedná o dobré zprávy — let proběhl dobře, muži a ženy na palubě orbitálních stanic posunuli svou prací vědu a lidstvo zase o kousek dál a mise tím pádem splnila své úkoly. Je jen dobře, že právě tyto zprávy kolují žurnalistickým éterem. Přes všechen poprask, který v poslední době kosmonautika zažívá, je paradoxně dobře, když lidé informace o pravidelných letech na ISS přejdou bez vtší pozornosti. Znamená to totiž, že se během těchto letů nestalo nic závažného, co by posádce zajistilo (jistě nechtěný) vysílací čas v hlavních zpravodajských pořadech. V historii kosmonautiky bychom však našli mnoho misí, které nedošly naplnění a posádky se musely z nejrůznějších důvodů vracet na Zemi předčasně. Autor tohoto žebříčku si dal za…

  • TOP 5 — největší smolaři mezi kosmonauty

    TOP 5 — největší smolaři mezi kosmonauty

    Vážení čtenáři, je tady opět léto a vše, co se s ním pojí — prázdniny, dovolené, sluncem prozářené dny, ale také pravidelný seriál Kosmonautixu, Top 5. Ani letos nepřijdete o žebříčky nejrůznějších zajímavostí sepsané členy naší redakce a prezentované každý pátek. Tento seriál spojený s odlehčenou dobou volna začneme paradoxně žebříčkem, který tak úplně odlehčený není. Řeč bude o kosmonautech, kterým k naplnění jejich snu chyběla jedna z hlavních ingrediencí úspěchů všeho druhu — štěstí. Člen oddílu kosmonautů — to je položka, kterou by chtěl mít možnost do svého curriculum vitae napsat nejeden muž či žena. Jenže samotný fakt, že se člověk stane členem oddílu ještě v žádném případě neznamená, že by se dotyčný nebo dotyčná měli skutečně možnost podívat do vesmíru. Časová osa historie pilotované kosmonautiky je lemována malými pomníčky těch, kteří se dostali kosmickému letu doslova na dosah, nicméně jejich životní šance jim byla z nejrůznějších důvodů nakonec odepřena. Právě o těchto případech bude dnešní žebříček Top 5.…

  • Černý dinosaur (10. díl)

    Černý dinosaur (10. díl)

    O mnoha projektech nejen z oblasti kosmonautiky lze říci, že svou koncepcí předběhly dobu, přičemž právě to byla de facto jejich Achillova pata. Není asi názornějšího příkladu, než program Dyna Soar. Ambiciózní koncept kosmického kluzáku, jenž by byl schopen přistání na běžné letištní dráze a současně by mohl být (samozřejmě po náležité údržbě) znovu použit — to zní i dnes velmi přitažlivě. Dyna Soar však, jak bylo již v předchozích dílech seriálu řečeno, trpěl jedním velkým nedostatkem. Tím byl nejasný cíl programu. Až do jeho zrušení nedokázali jeho přívrženci jasně postulovat, jakou hlavní misi by měl kluzák provádět. Možná právě tato nejednoznačnost měla za výsledek poměrně široký rozptyl návrhů a plánů na vývoj kluzáku poté, co by byla ukončena fáze testování. Ony návrhy většinou počítaly s využitím technologií vyvinutých specificky pro tento projekt. A právě ony technologie nakonec prošlapaly cestu jiným okřídleným strojům, z nichž některé měly mnohem více štěstí, než nešťastný X-20…

  • Černý dinosaur (9. díl)

    Černý dinosaur (9. díl)

    Poslední dvě století se nesla ve znamení obrovského rozmachu průmyslu a technologie. Občas se však zapomíná na to, že aby se přerod většinově polnohospodářské civilizace do civilizace průmyslovo-technologické mohl zdárně uskutečnit, je třeba dosáhnout markantního pokroku i v jiných oblastech. Tou nejdůležitější je oblast managementu a řízení projektů. Jakýkoli projekt, jenž nemá jasně dané zadání a v průběhu vývoje se mění základní parametry, má našlápnuto na velký průšvih. A pokud se k tomu přidá ne zcela uspokojivé financování, které nestačí na enormní ekonomickou náročnost revolučního produktu, je osud daného projektu víceméně zpečetěn. A byť byla do onoho projektu nalita obří suma (i když rozhodně nedostatečná na to, aby vývoj pokračoval slibovaným tempem), v jistém okamžiku nastává bod rozhodnutí — je rozumné investovat nadále miliardy do stroje, který de facto ve své základní podobě nemá uplatnění, nebo raději oželet dosavadní ztráty a všechno potichu odpískat? Pro Roberta McNamaru tato otázka nabírala v průběhu let 1962 a 1963 na palčivosti…

  • Černý dinosaur (8. díl)

    Černý dinosaur (8. díl)

    Když byla 11. září 1962 na tiskové konferenci v Las Vegas odtajněna podoba hypersonického kosmického kluzáku X-20, zdálo se, že po nekonečných zákulisních tahanicích a sporech mezi letectvem a ministerstvem obrany se pro program Dyna Soar situace konečně začíná obracet k lepšímu. Maketa impozantního černého deltaplánu budila zaslouženou pozornost a americká veřejnost by teoreticky mohla být hrdá na to, že jejich země stojí na špici technologického pokroku. Ovšem v situaci, kdy Sovětský svaz sbíral jedno kosmické prvenství za druhým, nebylo jednoduché udržet veřejnou morálku ohledně vesmírných závodů na příslušné výši. A byť Kennedyho výzva z května 1961 velmi významně zarezonovala veřejným míněním, průzkumy renomované agentury Gallup naznačovaly, že daňoví poplatníci nejsou ani zdaleka nakloněni obrovským výdajům, jež s sebou kosmická kampaň nutně nesla. Další technologický výstřelek bez jasného určení, jakým se Dyna Soar mnohým jevil, mohl veřejnost obrátit ještě více proti výdajům na kosmonautiku a zejména na vojenské kosmické projekty. Jen velmi málo zasvěcených vědělo, že na druhé straně zeměkoule…

  • Černý dinosaur (7. díl)

    Černý dinosaur (7. díl)

    Myšlenka na sestrojení hypersonického kluzáku tak, jak se objevila na rýsovacím prkně Eugena Sängera, byla již na první pohled nesmírně ambiciózní v mnoha ohledech. I když pomineme v té době ještě téměř zcela neprozkoumané oblasti aerodynamiky vysokých rychlostí, termodynamiky, materiálového inženýrství a raketového pohonu, jeden aspekt doslova bije do očí. Ve své finální podobě měl být Silbervogel pilotovaným strojem. A to s sebou neslo poměrně vysoké nároky, na něž tehdejší věda a technika jednoduše neměla odpověď. Systém zajištění životních podmínek by spolu s hermetickým kokpitem býval musel být velmi těžký, což by se odrazilo na celkové hmotnosti stroje. Hlavně však Sänger velmi hrubě podcenil pracovní zátěž pilota. V extrémně dynamickém prostředí, jakým klouzavý let hypersonickou rychlostí na hranici kosmického prostoru je, záleží na precizní navigaci, orientaci a dokonale načasované sekvenci úkonů. Jisté zkušenosti s letouny s raketovým pohonem již v té době existovaly (například raketová samokřídla Alexandra Lippische, z nichž vyšel známý Messerschmitt Me-163 Komet), nicméně tehdejší stroje oplývaly výkony…

  • Černý dinosaur (6. díl)

    Černý dinosaur (6. díl)

    V posledních desetiletích učinila věda a technika obecně obrovský skok kupředu. S nástupem výpočetní techniky (a v poslední době také umělé inteligence) dokáží inženýři a konstruktéři simulovat a evaluovat nové principy a technologie v neporovnatelně kratším čase, než tomu bylo třeba před třiceti lety, natožpak před šedesáti. O to více je záhodno smeknout pomyslný klobouk před neuvěřitelným umem všech zainteresovaných, kteří v začátcích éry praktické kosmonautiky dokázali dostávat do vesmíru stroje pouze s využitím logaritmického pravítka a s primitivními počítači pracujícími s děrnými štítky nebo s obrovskými magnetickými pásy. Zkratky jako CFD (Computational Fluid Dynamic) byly v té době hudbou daleké budoucnosti, přesto tehdejší konstruktéři učinili první nesmělé krůčky lidstva do kosmického prostoru. První nosiče a technologie přímo vycházely z vojenských zkušeností a designů. Ovšem když bylo třeba provést malou revoluci jak v oblasti konstrukcí, tak v oblasti materiálové, logaritmická pravítka mnohdy zoufale nestačila. Na pořad dne muselo přijít testování, často iterativní typu pokus-omyl. Výjimkou nebyl ani Dyna Soar. Právě…

  • Černý dinosaur (5. díl)

    Černý dinosaur (5. díl)

    Program Dyna Soar neměl na růžích ustláno a rozhodně nelze říci, že by jeho geneze byla lehká, natož přímočará. Přes všechny útrapy a problémy se nicméně ve druhé polovině roku 1961 podařilo ustálit design natolik, že mohla být vyrobena maketa a byly vyřešeny hlavní konstrukční prvky. 11. září pak představil Boeing podobu kluzáku, který měl USAF zajistit vstup do exkluzivního klubu entit, jež dokázaly posílat do vesmíru člověka. A na rozdíl od Sovětů a NASA byl Dyna Soar koncipován jako znovupoužitelný stroj, který měl být schopen k přistání využívat vzletové a přistávací dráhy, jakých je po světě nesčíselné množství. Oproti sovětským Vostokům přistávajícím balistickým způsobem, tedy s rozptylem v řádu minimálně desítek kilometrů, a americkým Mercury, jež využívaly podobný profil návratu a navíc dosedaly do oceánu, představoval Dyna Soar lákavou alternativu jako vystřiženou z dobových sci-fi románů. Možnost přistát na předem určeném letišti, kluzák relativně snadno dopravit na místo, kde měl být znovu připraven ke startu, a to až desetkrát…

  • Černý dinosaur (4. díl)

    Černý dinosaur (4. díl)

    Jen málo projektů, které kosmonautika za svou historii zažila, se během svého trvání neměnilo po stránce designové, termínové nebo v otázce požadavků na daný systém kladených. Výjimkou nebyl ani program Dyna Soar. Již jen fakt, že se požadavky ze strany letectva měnily tak často, že se z nich stal de facto trhací kalendář, o lecčem vypovídá. Nedosti na tom, že technologie, jež bylo potřeba použít, poměrně výrazně převyšovaly tehdejší znalosti a schopnosti aerokosmického průmyslu. Problém tkvěl také v ne zcela ukotveném záměru, na jehož základě USAF projekt posvětilo. Jistě, na konci vývoje měl vzniknout stroj-zbraňový systém. Jenže se mělo jednat o jakousi děvečku pro všechno. V gesci Dyna Soar měla být inspekce nepřátelských družic, výzvědná činnost, předsunuté (či spíše vysunuté) velitelské stanoviště, dopravní prostředek pro osoby a náklady, bombardovací platforma a další role. Jako by se činitelé USAF nedokázali rozhodnout, kam Dyna Soar zařadit. Bez jasné základní koncepce využití se jakýkoli program provozuje jen velmi těžko. Přes to všechno se…

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗