Tianwen-3
Čínská mise Tianwen-3 určená k cestě na Mars s následným návratem se vzorky z planety vstupuje do vývoje letového hardwaru s cílem vypustit ji koncem roku 2028.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínská mise Tianwen-3 určená k cestě na Mars s následným návratem se vzorky z planety vstupuje do vývoje letového hardwaru s cílem vypustit ji koncem roku 2028.
Společnost Telesat získala přístup k většímu množství pozemků po celé Kanadě pro zřízení řídicích stanic před plánovaným nasazením družic Pathfinder pro svou širokopásmovou konstelaci Lightspeed v prosinci.
Americké vesmírné síly formálně ukončily smlouvu s firmou AeroVironment, která se zabývá obrannými technologiemi, v odhadované hodnotě 1,7 miliardy dolarů na výrobu nové generace antén používaných k velení a řízení vojenských družic.
Rakouská společnost Enpulsion, která vyrábí elektrické pohonné systémy pro družice, získala první významné externí financování na zvýšení výroby a potenciální akvizici dalších společností.
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, otevřela v Coloradu zařízení na podporu vývoje kosmických zařízení.
Společnost Viasat získala kontrakt v hodnotě 14 milionů dolarů na poskytování družicové komunikace za letu pro flotilu dopravních letadel C-37 amerického námořnictva, která používají vyšší vedení.
Společnost Anduril Industries oznámila, že plánuje získat společnost ExoAnalytic Solutions, která provozuje jednu z největších komerčních sítí dalekohledů na světě používaných ke sledování satelitů a vesmírného odpadu.
Společnost Voyager Technologies investuje do společnosti Max Space, aby pomohla urychlit partnerství mezi oběma společnostmi při vývoji lunárních stanovišť.
Britská společnost Surrey Satellite Technology Ltd. (SSTL) známá především vývojem malých družic, pomůže s výstavbou velkého vesmírného dalekohledu Lazuli financovaného ze soukromých zdrojů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravidelný souhrn aktuálních kosmonautických událostí opět přináší řadu novinek z uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral přípravu těžké a vícenásobně použitelné rakety Terran-R, která by mohla odstartovat v roce 2026. Má být silnější než Falcon 9 a společnost si hodně věří. Podíváme se také na třenice mezi NASA a SpaceX. Agentura chce totiž vyhlásit nové výběrové řízení na lunární lander pro misi Artemis III, kterou měla obsloužit Starship. Věnovat se budeme i Evropě a podíváme se také na aktuální stav příprav druhého letu New Glennu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Nová evropská mise Copernicus Sentinel-4 doručila na Zemi své první snímky, které zvýrazňují atmosférické koncentrace oxidu uhličitého, siřičitého a ozonu. Ačkoliv jde zatím stále o předběžná měření, znamenají tyto snímky důležitý milník ve schopnostech Evropy monitorovat kvalitu ovzduší až z geostacionární dráhy ve výšce 36 000 kilometrů nad Zemí. Spektrometr Sentinel-4 pro ultrafialové, viditelné a blízké infračervené záření byl do kosmického prostoru vypuštěn v červenci 2025 na palubě družice MTG-S1. Tato duální architektura umožňuje efektivní využití družice, kombinuje na jedné platformě schopnosti meteorologické i ty potřebné pro monitoring atmosféry.
Evropská kosmická agentura dokončuje balíček programů v hodnotě 22 miliard eur pro ministerskou konferenci, která se bude konat příští měsíc.

Tento týden rozvířil zejména let Super Heavy Starship, kterážto sestava letěla naposledy v současných vývojových verzích. A ačkoli i tomuto tématu se budeme věnovat, v týdnu se děly i další věci. Jako hlavní téma si Kosmotýdeník tentokrát zvolil souhrn jedenácti letého sběru dat z družic Swarm, které studují magnetické pole Země a osvětlují záhady kolem magnetických anomálií. V dalších tématech nás čeká převoz lodi Orion do VAB, nový lunární modul s nosností tři tuny a přípravy na start japonské zásobovací lodi HTV-X. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Odborníci z Evropské kosmické agentury společně s kolegy z firem ArianeGroup a MT Aerospace pracují na projektu pojmenovaném Phoebus. Jeho cílem je posoudit proveditelnost a výhody nahrazení kovových nádrží na horním stupni rakety Ariane 6 agentury ESA nádržemi z uhlíkových vláken vyztužených plastem. Ačkoliv lehký materiál nabízí možnost ušetřit na hmotnosti konstrukce stupně až několik tun, zatím nikdy nebyl takový přístup uplatněn v praxi, protože s sebou nese velké technologické výzvy.

Usazením slunečního štítu a fotovoltaických panelů dokončili inženýři konstrukci teleskopu Plato (PLAnetary Transits and Oscillations of stars), což je mise Evropské kosmické agentury, která má hledat exoplanety podobné Zemi. Plato je nyní na správné cestě vstříc závěrečným testům, které mají potvrdit, že je připraven na svůj start. Aktivity spojené s dokončením observatoře Plato začaly už krátce poté, co dorazila do testovacího střediska agentury ESA, tedy do nizozemského ESTECu. 9. září inženýři ve vyhrazené čisté místnosti připravili pečlivou operaci, která spočívala v zavěšení kombinovaného slunečního štítu a fotovoltaických panelů na speciální zvedací konstrukci. Následně posunuli štít/panely tak, aby bylo vše správně zarovnáno vůči zbytku observatoře. Když bylo potvrzeno, že je vše v pořádku, mohlo dojít k mechanickému spojení obou částí. „Tímto krokem jsme dokončili observatoř Plato. Kombinovaný sluneční štít a modul fotovoltaických panelů byl poslední zbývající nezbytnou součástí,“ shrnul Thomas Walloschek, projektový manažer Evropské kosmické agentury a dodal: „Je skutečně uspokojivé dosáhnout tohoto momentu a vidět tuto finální podobu Plato. Je to výsledek excelentní spolupráce mezi ESA, členy konsorcia mise Plato

Tento týden v European Astronaut Centre v Kolíně nad Rýnem měl jednu hlavní linii: anatomii a praktické zdravotnické dovednosti. Spousta rozšířené reality, spousta ultrazvuku a pár jehel. Takže zajímavé zážitky i užitečné dovednosti.

Rok 2025 představuje pro kosmický program Evropské unie další milník. Po úspěšném rozšíření programu Copernicus v podobě vypuštění projektů Sentinel-5A a Sentinel-4A má 4. listopadu vyrazit z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně družice Sentinel-1D. Jejím úkolem bude zajistit pokračování služeb pro široké spektrum koncových uživatelů na celém světě. Sentinel.-1D se přidá k družici Sentinel-1C vypuštěné v prosinci 2024. Obě družice disponují přijímači signálů družic Galileo pro přesné určení pozice na oběžné dráze, ale také nesou zařízení AIS (Automatic Identification System), které přijímá signály z plavidel. Podporuje tím povědomí o námořních oblastech i odhalování neoprávněných činností na moři. Vypuštění družice Sentinel-1D na palubě Ariane 6 odráží rostoucí schopnost Evropy umisťovat své družice na oběžnou dráhu podle vlastních podmínek, což posiluje odolnost služeb Copernicus a strategickou autonomii EU.

Evropská kosmická agentura ESA jménem polské vlády prodloužila smlouvu se společností Creotech Instruments na vývoj a vypuštění čtvrté družice pro polskou konstelaci pro pozorování Země CAMILA (Country Awareness Mission in Land Analysis). Díky tomuto prodloužení má smlouva nyní hodnotu přes 59 milionů eur. V říjnu 2023 polské ministerstvo vývoje a technologií pověřilo ESA dohledem nad vývojem sítě CAMILA. Tato síť má být využívána v širokém spektru aplikací včetně analýzy pro zemědělce, správu půdy, či reakcí na mimořádné události. Projekt byl také navržen tak, aby posílil schopnosti Polska v oblasti výroby družic.

Mezi 1. a 7. říjnem obrátily evropské sondy TGO a Mars Express u rudé planety své elektronické oči k mezihvězdné kometě 3I/ATLAS, která v té době prolétávala v okolí Marsu. Tyto dvě evropské sondy se k tomuto návštěvníkovi přiblížily nejblíže ze všech sond agentury ESA. Během maximálního přiblížení k Marsu, které proběhlo 3. října, se mezihvězdný cestovatel nacházel zhruba 30 milionů kilometrů od obou sond. TGO i Mars Express využily svých palubních kamer, aby sledovaly vzácnou kometu. Je však potřeba říct, že obě sondy mají kamery přizpůsobené sním kování relativně jasně osvětlených útvarů na povrchu Marsu ve vzdálenosti pár stovek až pár tisíc kilometrů od nich. Vědci si nebyli jistí, co mohou očekávat od pozorování tak slabě zářícího objektu v takové dálce. Sonda TGO pořídila s pomocí své kamery CaSSIS (Colour and Stereo Surface Imaging System) sérii snímků, které obsahuje přiložený gif. Kometa 3I/ATLAS vypadá na fotkách lehce mlhavá bílá tečka pohybující se směrem dolů v okolí středu snímků. Tato tečka obsahuje jádro komety, které tvoří led a kameny, ale také je zde koma, která jádro
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.