sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (O3b mPower 11-13)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Adrianos Golemis

První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly vybraly Lake Kickapoo v Texasu jako preferované místo pro třetí a poslední stanoviště globální radarové sítě, kterou společně budují Spojené státy, Austrálie a Spojené království. Síť má sloužit ke sledování družic a dalších objektů v hlubokém vesmíru.

FCC

Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.

U.S. Space Command

Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.

Pixxel

Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.

Pandora

První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

ESA hledá komerčního dopravce nákladu na Měsíc

Evropská kosmická agentura se snaží najít komerčního poskytovala služeb v podobě dopravy přístroje NILS2 na Měsíc, u jehož povrchu má měřit negativní ionty. 1. června 2024 se na Měsíc dostal původní přístroj NILS (Negative Ions at the Lunar Surface), který byl součástí čínského landeru mise Chang’e 6. Přístroj byl navržen, aby na povrchu Měsíce detekoval a analyzoval záporně nabité ionty vznikající při interakcích mezi slunečním větrem a lunárním regolitem. Původní přístroj NILS, který postavil Švédský institut kosmické fyziky, přerušovaně pracoval v průběhu celé mise a nasbíral celkem 346 minut dat. Bylo to poprvé, kdy agentura ESA prováděla sběr vědeckých dat na povrchu Měsíce. 19. března ESA publikovala výzvu hledající komerčního poskytovatele dodávky navazujícího přístroje NILS2 na Měsíc. Poskytovatel služby by zároveň dohlížel na provoz a zajistil by přenos vědeckých dat. Tiskový mluvčí agentury ESA uvedl, že tato nová mise má za úkol sbírat data po delší dobu než u jejího předchůdce. Pokud jde o zajištění letu na Měsíc, agentura uvedla, že „její záměrem je najít způsoby, jak tento let zajistit a přitom

AMBIC_logo_mise

Kosmotýdeník 706 (23. 3. – 29. 3.)

Týden překotných změn. Tak by se dalo označit posledních sedm dní. Americká iniciativa Ignition překopala základy nejen programu Artemis. Kosmotýdeník se však bude věnovat i dalším tématům, které v tom ruchu kolem NASA možná zapadly. Předně se můžete těšit na podpis smlouvy mezi ESA a VZLÚ, který je dalším krokem ke stavbě větší české družice AMBIC. Budeme se věnovat také misi Artemis II, jejíž start je už za rohem, stavbě kosmického remorkéru Blue Ring, či úspěšnému čínskému testu s ramenem na doplňování paliva do družic. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Progress na dálkové ovládání a experimentální navigační družice

V neděli po poledni jsme společně sledovali start rakety Sojuz-2.1a z opravené rampy 31/6 kosmodromu Bajkonur. Start byl úspěšný a nákladní kosmická loď Progress MS-33 dosáhla oběžné dráhy. Během nedělního odpoledne ale začaly z Ruska přicházet nemilé zprávy. Jak informoval Michal Václavík z české kosmické kanceláře, se na lodi nevyklopila jedna z dvojice antén 2ASF-M-VKA systému Kurs-NA zajišťujícího automatické připojení k ISS. V dalších hodinách sice probíhaly snahy o její vyklopení, ale nebyly úspěšné. Proto agentura Roskosmos rozhodla, ež využije záložní řešení. Sergej Kuď-Sverčkov na palubě ISS bude s pomocí systému dálkového ovládání TORU manévrovat s lodí Progress a zavede ji na dokovací port modulu Poisk. Zítra dopoledne nás navíc čeká pokus o start rakety Electron, která má vynést dvě evropské testovací družice z programu CELESTE, které mají ověřit technologie pro navigační systémy na nízké oběžné dráze. Z obou událostí Vám nabídneme živě a česky komentované přenosy.

Deník astronauta | 16 – Začátek třetího bloku výcviku

Začal další milník na cestě astronautským výcvikem. První týden třetí (závěrečné) části základního tréninku v European Astronaut Centre v Kolíně nad Rýnem byl ve znamení zdravotních prohlídek, fyzické přípravy a dalších kroků v potápěčském výcviku. Týden odstartoval externím lékařským vyšetřením v rámci pravidelných zdravotních požadavků NASA. Absolvoval jsem preventivní magnetickou rezonanci mozku a páteře. Vyšetření trvalo zhruba půl hodiny a vše proběhlo bez problémů. Následovala ještě krátká preventivní kontrola u zubaře, opět bez komplikací. Odpoledne už patřilo pohybu. Přibližně hodinu a půl jsme strávili v gymu pod vedením trenéra. Program byl zaměřený na lehké kardio, kruhový trénink a důkladný strečink. Protože to byl první trénink v tomto cyklu, brali jsme to zlehka. I proto, že druhý den mě čekaly další zdravotní prohlídky a zátěžový test. Úterý bylo lékařsky nejintenzivnější. Ve flight klinice DLR, která zajišťuje prohlídky pro astronauty ESA, jsem absolvoval kompletní výroční zdravotní vyšetření. Program zahrnoval odběry krve a moči, tympanometrii a audiometrii, klinické vyšetření včetně funkčního testu plic, zátěžový test na ergometru a také velmi detailní oční vyšetření, které samo o sobě zabralo zhruba hodinu. Ve středu

Družice CryoSat nyní dostala další úkol

Nezní moc pravděpodobně, že by družice navržená k monitorování pevninského i mořského ledu mohla přesně měřit narušení zemského magnetického pole. Ovšem právě to se letos podařilo evropské družici CryoSat. Je to vzorný příběh technologických inovací v družicích technologiích. Na konci loňského roku dostala mise CryoSat, která slouží již více než 16 let, dálkovou aktualizaci softwaru palubního magnetometru. Tento přístroj byl na družici umístěn proto, aby zajišťoval, že družice obíhá ve správné výšce a že jsou její vědecké přístroje otočeny na správnou část zemského povrchu. Magnetometr tedy byl od začátku provozním přístrojem, který nebyl navržen k vytváření vědeckých dat o magnetickém prostředí v okolí Země.

ESA zvažuje evropskou kosmickou stanici

Evropská kosmická agentura ESA oznámila spuštění výběrového řízení na provedení studií, které by prozkoumaly realizovatelnost Evropou vedené, modulární kosmické stanice na nízké oběžné dráze, na které by se podílelo více partnerů. V lednu 2022 NASA oznámila své plány opustit a deorbitovat Mezinárodní kosmickou stanici ISS v prvním čtvrtletí rou 2031, aby bylo možné přejít na komerční kosmické stanice. V reakci na plánovaný konec Mezinárodní kosmické stanice ESA prezentovala členským státům a klíčovým partnerům tři možné scénáře strategií pro éru po ISS, které sloužily jako předvoj blížící se schůze členských států na ministerské úrovni v listopadu 2025.

Projekt Ramses by využil technologie a know-how z evropské mise Hera.

Sonda Hera je na správném kurzu k dvojplanetce

Úspěšný manévr v hlubokém vesmíru navedl evropskou sondu Hera na kurz, který povede k jejímu setkání s dvojplanetkou Didymos ještě v letošním roce. Sonda cestuje k jediným dvěma planetkám, jejichž oběžné dráhy byly záměrně pozměněny lidskou činností. Až Hera dorazí k dvojplanetce, pomohou její měření vědcům odpovědět na otázky, které zůstávají poté, co americká sonda DART narazila do menší ze dvou planetek, měsíčku Dimorphos. Díky tomu Hera pomůže udělat z kinetického impaktu dobře pochopenou a zopakovatelnou techniku pro obranu Země. To je ale zatím ještě daleko. Hera zatím dokončila svůj druhý manévr v hlubokém vesmíru na cestě ze Země k Dimorphosu. Při manévru bylo spotřebováno 123 kilogramů hydrazinu z palubní nádrže a došlo ke změně rychlosti o 367 m/s, což ESA přirovnává ke změně srovnatelné se zrychlením stacionárního objektu do nadzvukové rychlosti.

Plato a testy napodobující kosmické prostředí

Mise Plato od Evropské kosmické agentury určená k objevování exoplanet podobných Zemi, je nyní uzavřena komoře LSS (Large Space Simulator) v testovacím středisku agentury ESA, kde prochází sérií klíčových zkoušek v podmínkách podobných kosmickému prostředí. Inženýři umístili Plato do LSS už 18. února a od začátku března již teleskop čelí extrémním teplotám a vakuu – jako v kosmickém prostoru. Přiložený snímek zachycuje teleskop uprostřed zmíněné komory jen pár chvil předtím, než byly všechny přístupy do ní hermeticky těsně zašroubovány. Jelikož fotka vznikla u horního otvoru LSS, nabízí nám přímý výhled na 26 ultracitlivých kamer teleskopu Plato. Tyto speciální oči mise využije ke sledování více než 150 000 jasných hvězd najednou, zatímco bude hledat kamenné planety obíhající kolem hvězd podobných Slunci.

Simulátor kosmického záření pro extrémní výzkum

Geometricky uspořádané hroty otevírají cestu k extrémnímu výzkumu na úrovni atomových jader. Tento díl je součástí simulátoru galaktického kosmického záření v urychlovači GSI v německém Darmstadtu. Poprvé v Evropě výzkumníci urychlují nabité atomy na rychlosti až 90 % rychlosti světla, aby v jednom z nejsilnějších urychlovačů částic na světě vytvořili plné spektrum kosmického záření. Soustava prstenců a trubek se táhnoucí se na délku několika stovek metrů dokáže vytvořit vysokoenergetický svazek iontů s rychlostí 270 000 km/s. Jádrem struktury tohoto nového zařízení je kombinace deskových modulátorů (plochých panelů, které slouží k rozptýlení primárního paprsku) a komplexních modulátorů (soubor 3D tištěných tenkých kolíků, sloužících k regulaci rychlosti fragmentů). Geometrie, složení a tloušťka modulátorů jsou optimalizovány tak, aby umožnily vytvořit na Zemi spektrum kosmického záření z hlubokého vesmíru.

Smile dorazila na evropský kosmodrom v Jižní Americe

Družice Smile dorazila na evropský kosmodrom ve Francouzské Guyaně. Během následujících týdnů projde závěrečnou přípravou na start na raketě Vega-C, ke kterému má dojít mezi 8. dubnem a 7. květnem. Po dvoutýdenní cestě z Nizozemí nákladní loď Maritime Nantaise Colibri s družicí Smile zakotvila 26. února v přístavu v Kourou. Po připlutí do cílové destinace mohli členové doprovodného týmu Bruno Bras a Chris Runciman poslat do Evropy společné oznámení: „Nezapomenutelné dobrodružství na palubě lodi MN Colibri. Chladné, rozbouřené moře při odplutí vystřídaly při příjezdu teplé, klidné vody. Naším cílem bylo chránit prostředí družice a zajistit nepřetržité čištění přístrojů. Cesta se zdála dlouhá i krátká zároveň: daleko přes Atlantik, ale dokončená za dva týdny, vždy „rychlostí školní zóny“ (náš vtip na palubě).“

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.