Štítek ‘ESA’

S Webbem za hlubokým nebem – 7. díl

V minulém období jsem si musel dokonce vybírat co se do seriálu dostane, a co nikoliv, jinak by délka posledního dílu překročila veškeré únosné meze. Na některé zajímavosti se tedy proto už nedostalo. S potěšením kvituji, a jistě i vy budete, že v posledním dvouměsíční se situace uklidnila, a nemusel jsem tedy opakovat variantu s vyřazováním některých výsledků. Vše co se objevilo na oficiální stránce ESA jako fotografie bylo zařazeno. Dnes se proto podíváme na dvě zajímavé galaxie, mlhovinu, známou supernovu či zcela nový typ objektů, o nichž jsme zde ještě nehovořili. Začneme ale u jedné dosti pozoruhodné hvězdy.

Dragon doveze na ISS nové experimenty

Zařízení ILLUMA-T umístěné na ISS bude přes laserové paprsky komunikovat se zařízením LCRD na geostacionární dráze, které pošle data do jedné ze dvou pozemních stanic.

Již 29. komerční zásobovací mise firmy SpaceX, tedy CRS-29, dopraví na Mezinárodní kosmickou stanici vědecké experimenty a technologické demonstrátory, mezi kterými najdeme třeba zařízení pro optickou komunikaci, či přístroj pro měření atmosférických vln. Bezpilotní kosmická loď Dragon 2 odstartuje vstříc oběžné dráze z Kennedyho kosmického střediska na Floridě nejdříve 5. listopadu. V tomto článku si posvítíme na některé zajímavé projekty, které Dragon přiveze.

Cesty za kosmonautikou: Jaký byl ESTEC 2023?

Pokud nás čtete už nějaký ten čas, tak jistě víte, že každý rok navštěvujeme nizozemské centrum pro kosmický výzkum a technologie ESTEC, kde se koná tradiční den otevřených dveří. Návštěvníci mají jedinečnou možnost nahlédnout do místností, kde se testují a zkoušejí skutečné sondy, družice a jiný hardware. Krom toho tu vědci a pracovníci prezentují své mise a jsou vždy připraveni ochotně zodpovědět většinu dotazů. Ve výjimečných případech je k vidění také skutečná družice, či sonda. V předchozích letech tak například někteří z redakce viděli sondu Bepi-Colombo, ještě předtím než započala svou cestu k planetě Merkur a letos jsme mohli obdivovat další z technických kousků produkce ESA a to velmi zblízka.

Formování El Niňa pohledem družice

Sentinel-6 Michael Freilich

Družice Sentinel-6 Michael Freilich je nejnovějším článkem 30 let trvajícího řetězce misí, jejichž data o výšce mořských hladin mohou vědci využít k porovnání letošního jevu El Niňo s těmi dřívějšími. Ne každé El Niňo totiž vzniká úplně stejně. Výrazně lišit se mohou i jejich dopady. Americko-evropská družice Sentinel-6 Michael Freilich Pomáhá odhadovat tyto dopady v globálním měřítku tím, že sleduje změny ve výšce mořské hladiny v oblasti Tichého oceánu. Voda se při ohřívání rozpíná, takže oblasti s teplou vodou mívají vyšší hladinu. El Niňo je charakterizováno nadprůměrnými výškami hladin a nadprůměrnými teplotami Tichého oceánu v okolí rovníku. Tyto podmínky se mohou šířit k pólům podél západního pobřeží Severní a Jižní Ameriky. El Niňo pak přináší vlhké počasí na americký Středozápad a naopak sucho do lokalit na západě Pacifiku včetně Indonésie. Letošní El Niňo se stále formuje, ale vědci už nyní mohou porovnávat jeho vývoj s nedávnými roky.

Měření výživových hodnot plodin z vesmíru

Sentinel-2 na oběžné dráze

Mnoho lidí po celém světě trpí nějakou formou podvýživy a proto je nezbytné, aby základní plodiny jako je rýže, sója, či pšenice, byly co možná nejvýživnější. Výzkum financiovaný Evropskou kosmickou agenturou ukazuje, že data z evropského programu Sentinel-2 a italské mise Prism by mohla být využita k monitorování nutričního obsahu základních plodin. To by mohlo (kromě jiného) pomoci třeba farmářům zvolit odpovídající postupy ke zvýšení kvality produkovaných rostlin ještě v době jejich růstu.

Aktualizovaný harmonogram výstupů z ISS

Ještě před pár dny byl harmonogram výstupů do volného kosmického prostoru ze stanice ISS jasně daný. 12. října měli kosmickou vycházku vykonat Andreas Mogensen a Loral O’Hara a 20. října měl následovat další výstup do volného prostoru. Říjnové vycházky z ISS měl uzavřít ruský výstup na konci měsíce. Jenže únik chladicího média z modulu Nauka, ke kterému došlo 9. října, způsobil rošádu těchto plánů. NASA oznámila odklad západních výstupů, přičemž Rusové Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub se měli 26. října zaměřit právě na radiátor RTOd, ze kterého chladivo uniklo. Nyní je jasnější i osud západních výstupů.

Jak postavíme na Měsíci silnice?

Až se lidé vrátí na povrch Měsíce, bude na ně čekat hodně práce. Proto se dá očekávat, že spíše budou po povrchu jezdit než chodit. Jenže otáčející se kola vozítek víří nepříjemný regolit a proto se inženýři už teď zabývají tím, jak by se daly na Měsíci postavit nějaké upravené cesty. Odborníci z Evropské kosmické agentury nyní v prestižním časopise Nature Scientific Reports vydali zprávu, která shrnuje jejich poznatky. Experti v rámci probíhající studie testovali možnosti výroby vhodných povrchů s využitím silného laseru, který tavil simulovaný lunární regolit.

Noční labyrint na Marsu

Mezi obřím marsovským kaňonem Valles Marineris a nejvyššími sopkami Sluneční soustavy (oblastí Tharsis) se nachází lokalita Noctis Labyrinthus. Tento rozlehlý systém hlubokých údolí s příkrými svahy se táhne na délku zhruba 1190 kilometrů (ekvivalentem je třeba délka Itálie). V tomto článku najdete video zobrazující virtuální průlet nad východní částí Noctis Labyrinthus, který vznikl díky fotografiím z kamery HRSC (High Resolution Stereo Camera) na evropské sondě Mars Express. Na videu je dobře vidět fascinující krajina obsahující místa, kde terén klesl pod původní úroveň. Intenzivní vulkanická činnost v nedaleké oblasti Tharsis je původcem těchto struktur. Vulkanismus způsobil, že se velké plochy marsovské kůry vyklenuly vzhůru, přičemž byly natahovány a tektonicky namáhány. To vedlo k jejich oslabení, popraskání a poklesu.

Hubble – nový test obecné relativity

Hubbleův vesmírný dalekohled při jedné ze servisních misí.

Obecná relativita brzy oslaví 110 let od svého vzniku. Přestože se taková doba může zdát velmi vzdálená, jde o stále platnou teorii gravitace. Už od prvních let od publikace probíhá testování obecné relativity, které se v posledních letech velmi zintenzivnilo. V poslední době se podařilo uskutečnit celou řadu testů této krásné a úspěšné teorie a obecná relativita zatím pokaždé jasně triumfovala. O jednom takovém testu jsme tu hovořili nedávno, dnes si probereme jiný test provedený za pomoci Hubbleova kosmického dalekohledu.

XMM-Newton – slapové síly u supermasivních černých děr

XMM-Newton

Jedním z nejatraktivnějších témat astrofyziky jsou černé díry a vše kolem nich. Černé díry přitahují pozornost a prodávají knihy. Proč je zrovna o ně takový zájem? Jednak je to určitě zajímavým názvem, jednak tím, že v sobě obsahují jakési tajemno, což většinu lidí vždy fascinovalo. Navíc v sobě obsahují i jakousi konečnost a osudovost, což také může některé přitahovat. Ať tak či onak, právě černé díry jsou také častým tématem seriózních výzkumů. Kromě menších tzv. hvězdných černých děr se zkoumají i obří supermasivní černé díry, které sídlí v jádrech galaxií. Na jednu takovou studii se dnes podíváme podrobněji.