Z-Trak Space
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Blue Origin se stále vyrovnává s následky květnové exploze na rampě rakety New Glenn a zároveň žádá o povolení k výraznému zvýšení frekvence jejích startů.
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Skupina nových čínských komerčních kosmických společností se pokouší vyvinout kapalinové raketové motory s elektrickým čerpadlem, což naznačuje vznikající nový trend v tomto odvětví.
Společnost Avio USA zahájila výstavbu nové továrny na výrobu motorů na tuhé raketové pohonné látky ve Virginii. Tím posouvá své plány stát se významným dodavatelem v USA v době, kdy Pentagon a obranné společnosti hledají další výrobní kapacity pro rakety a munici.
Společnost AstroForge, která se zabývá těžbou surovin ve vesmíru, plánuje příští rok vyslat kosmickou sondu, která otestuje její schopnost fungovat zcela autonomně s využitím umělé inteligence.
Společnost Meridian Space se oddělila od vývojáře technologií pro kinetické vynášení družic SpinLaunch a nyní hledá další financování na vývoj plochých družic. Podle společnosti by jich bylo možné vynést až 250 najednou na raketě Falcon 9, což by mělo stačit k zajištění globálního širokopásmového pokrytí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
„Je extrémní, ale nikoliv exotická,“ tak by se dal ve stručnosti shrnout soubor poznatků, které o mezihvězdné kometě 3I/ATLAS nasbírala sonda Juice (Jupiter Icy Moons Explorer) od Evropské kosmické agentury. Vloni v listopadu se tato sonda dostala na správné místo, aby mohla ve správnou chvíli se správným vybavením pozorovat mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS krátce po jejím maximálním přiblížení ke Slunci. Týmy zodpovědné za řízení letu sondy se rozhodly zapnout pět palubních přístrojů, aby bylo možné sbírat informace, jak se aktivní kometa chovala v průběhu času. Po tříměsíčním čekání na přijetí dat na Zemi strávili vědci zapojení do programu jednotlivých přístrojů několik posledních týdnů procházením fotek, spekter a číselných údajů. Výsledky jsou stále předběžné, ale tento článek přináší pět věcí, které se již podařilo zjistit.
V posledních letech jsme byli svědky postupného vývoje amerických plánů na návrat lidstva k Měsíci, v jejichž centru stála výzkumná stanice Gateway. Nyní se však zdá, že se situace zásadně mění. Americký úřad NASA totiž ve spolupráci s ESA představil překvapivý návrh nové mise, která by měla zcela přepsat priority pilotované kosmonautiky. Namísto lunární stanice se totiž pozornost přesouvá k dosud málo prozkoumanému fenoménu – prstencům Země.
Evropská kosmická agentura se snaží najít komerčního poskytovala služeb v podobě dopravy přístroje NILS2 na Měsíc, u jehož povrchu má měřit negativní ionty. 1. června 2024 se na Měsíc dostal původní přístroj NILS (Negative Ions at the Lunar Surface), který byl součástí čínského landeru mise Chang’e 6. Přístroj byl navržen, aby na povrchu Měsíce detekoval a analyzoval záporně nabité ionty vznikající při interakcích mezi slunečním větrem a lunárním regolitem. Původní přístroj NILS, který postavil Švédský institut kosmické fyziky, přerušovaně pracoval v průběhu celé mise a nasbíral celkem 346 minut dat. Bylo to poprvé, kdy agentura ESA prováděla sběr vědeckých dat na povrchu Měsíce. 19. března ESA publikovala výzvu hledající komerčního poskytovatele dodávky navazujícího přístroje NILS2 na Měsíc. Poskytovatel služby by zároveň dohlížel na provoz a zajistil by přenos vědeckých dat. Tiskový mluvčí agentury ESA uvedl, že tato nová mise má za úkol sbírat data po delší dobu než u jejího předchůdce. Pokud jde o zajištění letu na Měsíc, agentura uvedla, že „její záměrem je najít způsoby, jak tento let zajistit a přitom
Týden překotných změn. Tak by se dalo označit posledních sedm dní. Americká iniciativa Ignition překopala základy nejen programu Artemis. Kosmotýdeník se však bude věnovat i dalším tématům, které v tom ruchu kolem NASA možná zapadly. Předně se můžete těšit na podpis smlouvy mezi ESA a VZLÚ, který je dalším krokem ke stavbě větší české družice AMBIC. Budeme se věnovat také misi Artemis II, jejíž start je už za rohem, stavbě kosmického remorkéru Blue Ring, či úspěšnému čínskému testu s ramenem na doplňování paliva do družic. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V neděli po poledni jsme společně sledovali start rakety Sojuz-2.1a z opravené rampy 31/6 kosmodromu Bajkonur. Start byl úspěšný a nákladní kosmická loď Progress MS-33 dosáhla oběžné dráhy. Během nedělního odpoledne ale začaly z Ruska přicházet nemilé zprávy. Jak informoval Michal Václavík z české kosmické kanceláře, se na lodi nevyklopila jedna z dvojice antén 2ASF-M-VKA systému Kurs-NA zajišťujícího automatické připojení k ISS. V dalších hodinách sice probíhaly snahy o její vyklopení, ale nebyly úspěšné. Proto agentura Roskosmos rozhodla, ež využije záložní řešení. Sergej Kuď-Sverčkov na palubě ISS bude s pomocí systému dálkového ovládání TORU manévrovat s lodí Progress a zavede ji na dokovací port modulu Poisk. Zítra dopoledne nás navíc čeká pokus o start rakety Electron, která má vynést dvě evropské testovací družice z programu CELESTE, které mají ověřit technologie pro navigační systémy na nízké oběžné dráze. Z obou událostí Vám nabídneme živě a česky komentované přenosy.
Začal další milník na cestě astronautským výcvikem. První týden třetí (závěrečné) části základního tréninku v European Astronaut Centre v Kolíně nad Rýnem byl ve znamení zdravotních prohlídek, fyzické přípravy a dalších kroků v potápěčském výcviku. Týden odstartoval externím lékařským vyšetřením v rámci pravidelných zdravotních požadavků NASA. Absolvoval jsem preventivní magnetickou rezonanci mozku a páteře. Vyšetření trvalo zhruba půl hodiny a vše proběhlo bez problémů. Následovala ještě krátká preventivní kontrola u zubaře, opět bez komplikací. Odpoledne už patřilo pohybu. Přibližně hodinu a půl jsme strávili v gymu pod vedením trenéra. Program byl zaměřený na lehké kardio, kruhový trénink a důkladný strečink. Protože to byl první trénink v tomto cyklu, brali jsme to zlehka. I proto, že druhý den mě čekaly další zdravotní prohlídky a zátěžový test. Úterý bylo lékařsky nejintenzivnější. Ve flight klinice DLR, která zajišťuje prohlídky pro astronauty ESA, jsem absolvoval kompletní výroční zdravotní vyšetření. Program zahrnoval odběry krve a moči, tympanometrii a audiometrii, klinické vyšetření včetně funkčního testu plic, zátěžový test na ergometru a také velmi detailní oční vyšetření, které samo o sobě zabralo zhruba hodinu. Ve středu
Nezní moc pravděpodobně, že by družice navržená k monitorování pevninského i mořského ledu mohla přesně měřit narušení zemského magnetického pole. Ovšem právě to se letos podařilo evropské družici CryoSat. Je to vzorný příběh technologických inovací v družicích technologiích. Na konci loňského roku dostala mise CryoSat, která slouží již více než 16 let, dálkovou aktualizaci softwaru palubního magnetometru. Tento přístroj byl na družici umístěn proto, aby zajišťoval, že družice obíhá ve správné výšce a že jsou její vědecké přístroje otočeny na správnou část zemského povrchu. Magnetometr tedy byl od začátku provozním přístrojem, který nebyl navržen k vytváření vědeckých dat o magnetickém prostředí v okolí Země.
Evropská kosmická agentura ESA oznámila spuštění výběrového řízení na provedení studií, které by prozkoumaly realizovatelnost Evropou vedené, modulární kosmické stanice na nízké oběžné dráze, na které by se podílelo více partnerů. V lednu 2022 NASA oznámila své plány opustit a deorbitovat Mezinárodní kosmickou stanici ISS v prvním čtvrtletí rou 2031, aby bylo možné přejít na komerční kosmické stanice. V reakci na plánovaný konec Mezinárodní kosmické stanice ESA prezentovala členským státům a klíčovým partnerům tři možné scénáře strategií pro éru po ISS, které sloužily jako předvoj blížící se schůze členských států na ministerské úrovni v listopadu 2025.
Úspěšný manévr v hlubokém vesmíru navedl evropskou sondu Hera na kurz, který povede k jejímu setkání s dvojplanetkou Didymos ještě v letošním roce. Sonda cestuje k jediným dvěma planetkám, jejichž oběžné dráhy byly záměrně pozměněny lidskou činností. Až Hera dorazí k dvojplanetce, pomohou její měření vědcům odpovědět na otázky, které zůstávají poté, co americká sonda DART narazila do menší ze dvou planetek, měsíčku Dimorphos. Díky tomu Hera pomůže udělat z kinetického impaktu dobře pochopenou a zopakovatelnou techniku pro obranu Země. To je ale zatím ještě daleko. Hera zatím dokončila svůj druhý manévr v hlubokém vesmíru na cestě ze Země k Dimorphosu. Při manévru bylo spotřebováno 123 kilogramů hydrazinu z palubní nádrže a došlo ke změně rychlosti o 367 m/s, což ESA přirovnává ke změně srovnatelné se zrychlením stacionárního objektu do nadzvukové rychlosti.
Mise Plato od Evropské kosmické agentury určená k objevování exoplanet podobných Zemi, je nyní uzavřena komoře LSS (Large Space Simulator) v testovacím středisku agentury ESA, kde prochází sérií klíčových zkoušek v podmínkách podobných kosmickému prostředí. Inženýři umístili Plato do LSS už 18. února a od začátku března již teleskop čelí extrémním teplotám a vakuu – jako v kosmickém prostoru. Přiložený snímek zachycuje teleskop uprostřed zmíněné komory jen pár chvil předtím, než byly všechny přístupy do ní hermeticky těsně zašroubovány. Jelikož fotka vznikla u horního otvoru LSS, nabízí nám přímý výhled na 26 ultracitlivých kamer teleskopu Plato. Tyto speciální oči mise využije ke sledování více než 150 000 jasných hvězd najednou, zatímco bude hledat kamenné planety obíhající kolem hvězd podobných Slunci.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.