Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Blue Origin dodá lander pro Artemis V

Poté, co firma SpaceX získala od agentury NASA zakázku na dodání pilotovaného lunárního landeru pro první dvě mise programu Artemis, které mají na Měsíci přistát, bylo jasné, že dříve či později bude vybrán i druhý dodavatel. NASA jednak chce podporovat více firem a také využívat pestrosti nabídek, které zajistí optimální kadenci přistání na Měsíci. Agentura proto rozhodla, že pro misi Artemis V vybere jiný lander než ten, který předložila SpaceX. 19. května NASA v rámci slavnostní prezentace oznámila, že zakázku získal tzv. Národní tým, v jehož čele stojí firma Blue Origin. Kromě ní jsou do projektu landeru Blue Moon zapojeny i společnosti Lockheed Martin, Draper, Boeing, Astrobotic a Honyebee Robotics.

Gateway (květen 2023)

Ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně pokračuje výroba letového exempláře obytného a logistického modulu HALO pro budoucí kosmickou stanici Gateway. Nedávno bylo dokončeno vzájemné svaření centrální sekce modulu HALO se dvěma otvory pro boční dokovací uzly a krajní sekce s otvorem pro dokovací uzel v ose modulu. Další dvě sekce budou přivařeny z druhé strany sekce s bočními uzly. Společné vynesení modulu HALO s energetickým a pohonným modulem PPE nosnou raketou Falcon Heavy je plánováno nejdříve na rok 2025. Po přibližně desetiměsíčním letu by tento zárodek kosmické stanice Gateway měl dorazit na vysoce eliptickou polární oběžnou dráhu NRHO kolem Měsíce.

Sonda ERO pro cestu k Marsu a zpět

Americko-evropský program misí MSR si rozhodně neklade malé cíle. Jeho hlavním úkolem je dopravit na Zemi vzorky z Marsu, abychom je mohli analyzovat ve špičkových pozemských laboratořích. Zatímco první článek tohoto řetězce, tedy americký rover Perseverance, již brázdí povrch Marsu, kde odebírá vzorky, o landeru Sample Retrieval Lander s raketou pro vystřelení vzorků na oběžnou dráhu Marsu, jsme na našem webu už také psali, tak poslední článek tohoto řetězce, evropská sonda ERO (Earth Return Orbiter), zůstává stále tak trochu v pozadí. Evropská kosmická agentura proto nyní vydala článek, který má za úkol v několika přehledech představit tuto jedinečnou sondu, která zajistí dopravu vzorků od Marsu k Zemi. V tomto článku najdete překlad anglického originálu.

Nehoda rakety Terran 1 otevírá dveře Terranu-R

Raketa Terran-1

Raketa Terran 1 od firmy Relativity Space se 23. března našeho času stala první 3D tištěnou raketou, která vyrazila vstříc oběžné dráze. Kvůli závadě na druhém stupni však oběžné dráhy nedosáhla a to mimo jiné znamená, že stále čekáme na první raketu spalující metan, která dosáhne oběžné dráhy. 12. dubna firma představila první bližší informace o neúspěšném letu pojmenovaném Good Luck, Have Fun a také se podělila o plány týkající se dalšího vývoje. Aktuálně se zdá, že by se pozornost společnosti měla zaměřit na novou raketu pojmenovanou Terran-R.

Svět startupů #2: Relativity Space

Po mírné odmlce v rámci tohoto seriálu jsme zpět a přinášíme Vám v pořadí již druhý díl Světa startupů. Jak už název napovídá, tento seriál se věnuje jednomu specifickému segmentu kosmického průmyslu. Jsou jím soukromé firmy, které se vyznačují inovativními, nekonvenčními postupy a počet jejich zaměstnanců zpravidla nebývá vysoký. To jim umožňuje rychle se adaptovat na změny a efektivně řešit nastalé problémy, což jim oproti velkým firmám poskytuje výhodu. Jsou tak schopné sami, nebo ve spojení s ostatními měnit zaběhlé postupy a v konečném důsledku celý trh. To vede k inovacím napříč celým průmyslem a velkým zpřístupněním komerčním zákazníkům. Tento seriál o podobných firmách informuje, vypichuje ty nejzajímavější a shrnuje jejich činnost.

Přístroj k hledání sloučenin pro život na Titanu

V roce 2027 má k velkému měsíci planety Saturn, Titanu, vyrazit sonda Dragonfly. Až v polovině 30. let dorazí ke svému cíli, zahájí objevitelskou cestu, která by mohla přinést nové informace o vývoji života v celém vesmíru. Na své palubě totiž ponese kromě jiného i přístroj DraMS (Dragonfly Mass Spectrometer), který bude mít za úkol prozradit vědcům informace o chemických procesech, které na Titanu probíhají. Možná by si mohl posvítit na některé chemické reakce, které kdysi dávno probíhaly na Zemi a ve výsledku vedly ke vzniku života. Těmto procesům se obecně říká probiotické.

Firma L3Harris postaví přístroj pro nové družice NOAA

Agentura NASA jménem Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) pověřila firmu L3Harris Technologies Inc., aby vyvinula vědecký přístroj pro chystaný družicový program NOAA Geostationary Extended Observations (GeoXO). Hodnota této zakázky na náklady plus honorář činí přibližně 765,5 milionu dolarů. Její součástí je vytvoření dvou letových exemplářů včetně opce na dodatečné jednotky. Předpokládaná doba plnění této smlouvy zahrnuje podporu 10 let provozu na oběžné dráze a dalších 5 let pobytu na oběžné dráze (celkem 15 let) pro každý letový kus. Vývoj nebude probíhat jen ve firmě L3Harris, ale i na Goddardově středisku v marylandském Greenbeltu, nebo na floridském Kennedyho středisku.

Gateway (březen 2023)

V minulém dílu jsme za náhledovou fotografii vybrali neletovou maketu obytného a logistického modulu HALO, v níž budou astronauti v Johnsonově vesmírném středisku trénovat v rámci příprav na pobyt a práci v budoucí kosmické stanici Gateway na oběžné dráze Měsíce. Na dnešní náhledové fotografii je letový exemplář modulu HALO v Turíně, na který se přijela podívat Anthea Comellini ze záložního týmu nových astronautů ESA. Na fotografii je sekce se dvěma bočními dokovacími uzly svařována s konstrukční podsestavou C1. Součástí podsestavy C1 je dokovací uzel umístěný v ose modulu. Další dvě podsestavy budou přivařeny z druhé strany sekce s bočními uzly.

NASA vynese první izraelský kosmický teleskop

NASA dnes oznámila, že na oběžnou dráhu dopraví první izraelský kosmický teleskop ULTRASAT (Ultraviolet Transient Astronomy Satellite). Jak již název napovídá, jedná se o teleskop pracující s ultrafialovým zářením, který bude mít široké zorné pole a zaměří se na sledování krátce trvajících jevů jako jsou výbuchy supernov či splynutí neutronových hvězd. Projekt, za kterým stojí Izraelská kosmická agentura […]

Evropa chystá hledače nebezpečných planetek

V těchto dnech si připomínáme desetileté výročí dopadu Čeljabinského meteoritu, ke kterému došlo 15. února 2013 a o kterém nikdo dopředu nevěděl. Onoho slunečného rána se oblohou nad ruským pohořím Ural rychlostí vyšší než 18 km/s prohnala planetka o průměru zhruba 20 metrů. Tento relativně malý kosmický kámen, který přiletěl k Zemi téměř přesně ve směru od Slunce, explodoval v atmosféře a vytvořil tlakovou vlnu, která poškodila tisíce budov, ve kterých vysklila okna, přičemž letící střepy zranily zhruba 1500 lidí. Šlo o největší zásah Země planetkou za poslední století.