Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Floridskou rampu 39A čekají mimořádné starty

Startovaly z ní lunární výpravy i desítky misí raketoplánů. Dnes patří rampa 39A firmě SpaceX, která ji chce využívat pro důležité starty, jejichž příprava zabere více času a které jsou náchylnější na odklady. Jmenovitě jde hlavně o mise raket Falcon Heavy a o pilotované výpravy v lodích Crew Dragon. V první polovině letošního roku by se z této rampy mělo startovat hned pětkrát a ve všech případech jde o mimořádně zajímavé mise. Především v případě prvních tří pak musíme mít na paměti i to, že odklad jedné způsobí i dominový posun těch následujících. Na co se tedy můžeme těšit?

Firma Telesat využije New Glenn

Společnosti Telesat a Blue Origin podepsaly dohodu na několik startů rakety New Glenn. Ta by měla posloužit k vybudování globální sítě družic na nízké oběžné dráze Země. Ty mají zajišťovat širokopásmové služby srovnatelné s kabelovými přenosy kdekoliv na Zemi. Firma v tiskovém prohlášení uvedla, že díky využití raket New Glenn bude možné dosáhnout významných úspor výdajů za vynesení. Systém Telesat LEO by měl nabídnout atraktivní kombinaci kapacity, rychlosti, dostupnosti, bezpečnosti a nízké latence, která bude minimálně stejná nebo dokonce lepší než u pokročilých terestrických sítí. Síť má urychlit rozvoj 5G technologií a měla by dostat vysokorychlostní služby i na venkov a do rozvojových zemí. Naopak pro rozvinuté země má nabízet novou úroveň výkonu pro komerční a vládní spojení, ale i pro lodní a leteckou dopravu.

Mezihvězdná sonda: divoký nápad k posouzení

Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Laurelu v Marylandu vede mezinárodní skupinu vědců a techniků studující možnosti mise do neprozkoumaného prostoru za sférou vlivu našeho Slunce, kterou z velkou nadsázkou nazývají první mezihvězdnou misí. APL chce navázat na misi sondy “New Horizons”, kterou laboratoř připravila a vede. Ralph McNutt, vedoucí studie “Interstellar Probe” v APL říká, že práce týmu pokračuje dobře, a že předpokládá, že jimi připravené podklady pro posouzení v rámci příští Decadal Survey budou solidní. Skupina navrhuje doposud nejrychlejší let do mezihvězdného prostoru (téměř 6× rychlejší než let Voyageru 1, kterému trvalo překonat 121 AU za heliopausu 35 let – od 1977 do 2012). Navrhovaná sonda by měla za cíl dosáhnout vzdálenosti téměř 1000 AU (145 miliard km) od Slunce. McNutt vedl i zpracování příspěvku předneseného na 69. Mezinárodním astronautickém kongresu v Brémách v říjnu 2018: “Near-Term Interstellar Probe: First Step” (První krok k blízké mezihvězdné sondě). V tomto příspěvku autoři vysvětlují, že další krok při cestě ke hvězdám bude vyžadovat prozkoumání technologických omezení, vědeckých vyvažování a kompromisů. Za takový krok považují navrhovanou sondu, jejíž čas, podle nich, již nazrál.

Méně než 1000 dní do startu sondy Lucy

Přesně před týdnem (20. ledna) vydala NASA článek se smělým prohlášením – do startu mise Lucy, která jako první prozkoumá Trójské asteroidy Jupiteru, zbývá přesně tisíc dní. Tyto asteroidy obíhají kolem Slunce po stejné dráze jako obří planeta, jen se nachází 60° před a za ní. Pro vědce jsou zajímavé tím, že ukrývají důležité stopy vypovídající o historii Sluneční soustavy. Mise Lucy má od startu trvat 4156 dní, během kterých proletí kolem šesti objektů, které jsme zblízka ještě neviděli. První příležitost ke startu přijde 16. října 2021.

Jaká bude asi NASA za 20 let?

Harrison Schmitt pózuje s americkou vlajkou při výstupu na lunární povrch v rámci mise Apollo 17.

Eric Berger, “kosmický” redaktor Ars Technica se pustil do úvah, kde může být NASA v roce 2038. Neříká nic moc konkrétního, spíše na toto téma medituje. Nečekejte tedy výčet předpokládaných cílů a budoucích misí. Vlastně ani nečekejte uvedení roku 2038 v dalším textu. Následuje výtah z jeho obsáhlejšího článku, který vyšel 16. ledna 2018. Eric se nejdříve věnuje minulým 20 letům. Téma budoucnosti uvádí poukazem na nové vesmírné společnosti (se svými miliardářskými vlastníky) a na růst váhy mezinárodních hráčů, zejména Číny, kteří se snaží srovnat se (popř. překonat) NASA. I když je téměř nemožné předpovídat budoucnost, píše, že je snad možné najít několik záchytných bodů v historii, současném dění a vývoji v NASA, aby bylo možné si představit NASA za dalších 20 let.

Nevyužívanou rampu využije smělý startup

Firma Relativity Space získala povolení od amerického letectva, aby mohla využívat rampu na Mysu Canaveral. Z opuštěné startovní plochy číslo 16 by mohly do konce roku 2020 začít létat kyslíkometanové rakety Terran 1, které se budou vyrábět na 3D tiskárnách a jejichž zákazníky se mají stát především výrobci malých družic. „Jsme teprve čtvrtou společností – po SpaceX, ULA a Blue Origin, která bude mít svou vlastní rampu. Přidáme se tedy do elitní společnosti firem tady na Mysu. Jsme z toho skutečně nadšení,“ říká spoluzakladatel a šéf společnosti Relativity Space, Tim Ellis.

Co zvládnou cubesaty? Co třeba přistát na asteroidu?

Až se evropská sonda Hera vydá na svou cestu k duální planetce, nebude sama. Ponese s sebou i dva cubesaty, které budou obíhat planetky Didymos a Didymoon a možná dojde i k jejich přistání. Každý cubesat přitom bude dost malý na to, aby se vešel do běžné poštovní schránky. Tyto malé družice se skládají ze základních stavebních bloků, kterými jsou kostky s hranou délky 10 centimetrů. Na misi Hera poletí dva cubesaty, jejichž velikost se označuje jako 6U – budou tedy tvořeny šesti základními kostkami v uspořádání 3 × 2. Tím zároveň dostávají odpověď na svou nevyřčenou všichni čtenáři, kteří nejsou zvyklí na měření v poštovních schránkách – cubesaty budou mít rozměry cca. 10 × 20 × 30 cm.

Další zpoždění v jízdním řádu FKP

Pomineme-li starty k Mezinárodní vesmírné stanici, bylo na loňský rok v rámci Federálního kosmického programu Ruské federace plánováno šest kosmických startů. Toto číslo nezahrnuje všechny ruské kosmické mise, ale pouze ty, které jsou financovány ze státního rozpočtu skrze Státní korporaci pro kosmické aktivity „Roskosmos“. Po skončení roku můžeme rekapitulovat, že z těchto šesti se uskutečnily dva. V únoru vynesla raket Sojuz-2.1a s horním stupněm Fregat-M z kosmodromu Vostočnyj dvojici družic Kanopus-V č. 3 a 4. Stejná konfigurace vynesla v prosinci družice s pořadovými čísly 5 a 6.

Sierra Nevada Corp. má zelenou pro svůj Dream Chaser

dreamchaser

Sierra Nevada Corporation (SNC) oznámila, že získala povolení NASA začít s výrobou prvního plnohodnotného exepláře nákladní verze svého miniraketoplánu Dream Chaser. 18. prosince bylo oznámeno, že byl úspěšně dokončeny kontroly nutné pro splnění milníku Integrated Review 4 (IR4) v rámci kontraktu Commercial Resupply Services (CRS) 2.

Evropský vědecký JUICE: Inženýrský model sondy

Příprava sondy JUICE, která je v rámci evropského programu Cosmic Vision řazena mezi projekty velkého rozsahu, má za sebou významný milník. Inženýrský model této sondy totiž úspěšně prošel posuzovacím procesem test readiness review, který skončil 2. října. Následně tedy mohlo začít doručování a testování jednotlivých inženýrských prvků. Evropská kosmická agentura se na svém webu podělila o další zajímavé informace a proto se v dnešním díle seriálu Evropský vědecký JUICE blíže podíváme na samotný inženýrský model a popíšeme si, k čemu je tato konstrukce vlastně důležitá, když vůbec nepoletí do vesmíru.