O tom, že by firma SpaceX mohla použít floridskou rampu 39A ke zkouškám inovativního systému Starship, jsme na našem webu psali již v květnu. Nyní se zdá, že to SpaceX myslí vážně, protože si na celou akci nechala zpracovat posudek vlivu na životní prostředí. Z něj se dá vyčíst mnoho zajímavých informací o tom, jak si to vlastně Muskova firma představuje. Zájemci, kteří se nebojí opravdu velkého množství anglického textu, mají k dispozici originální dokument s rozsahem 250 stran.
V těchto dnech, kdy si připomínáme padesátileté výročí prvního přistání lidí na Měsíci v rámci programu Apollo, NASA připravuje podobný další program, Artemis. Současná strategie počítá pro podporu přistání nejprve s vytvořením infrastruktury na oběžné dráze Měsíce – stanice Gateway. Ta má sloužit jako výchozí základna – velitelské stanoviště a místo pro samostatné připojení landeru a kosmické lodě. Dalším rozdílem oproti Apollu je mezinárodní spolupráce. Pod programem Artemis nemá být podepsána jen NASA, ale i tradiční partnerské kosmické agentury – evropská, japonská a kanadská. Program by mohl podporovat i soukromé aktivity. Podívejme se, jakého pokroku v přípravě stanice Gateway bylo dosaženo od červnového dílu.
Rubrika: Aktuální dění, Budoucnost 
Štítky: Artemis, Artemis III (EM-3), Gateway, Gateway (seriál), Měsíc, NASA 
Na odvrácené straně Měsíce přistál čínský modul. Je to poprvé, kdy se to lidstvu povedlo. O přistání se pokusil první soukromý měsíční modul Beresheet izraelské neziskové organizace SpaceIL. Ke startu je připraven indický měsíční modul. Své měsíční programy už realizuje nebo plánuje kromě zmíněné Číny a Indie řada států: USA, Rusko, Japonsko i evropská kosmická agentura ESA. K Měsíci se chystají i další soukromé přistávací moduly. Podívejme se, jak návrat lidí k Měsíci probíhá a co vše se plánuje. V těchto dnech oslavujeme půl století od prvního přistání lidí na Měsíci. Když jsem se jako devítiletý kluk díval v televizi na malý krok Neila Armstronga, který znamenal velký skok pro lidstvo, tak mě nenapadlo, že měsíční program tak rychle skončí a ani v roce 2019 nebude jisté, kdy se na našeho vesmírného souputníka lidé vrátí. Podívejme se na stav aktivit, které by takový návrat měly umožnit.
Rusko se již několik let snaží rozvinout svůj segment Mezinárodní kosmické stanice. Po letech pomalého vývoje, který by se dal často označit jako přešlapování na místě, se však nyní začínají věci dávat do trochu rychlejšího pohybu, který slibuje, že bychom se již brzy mohli dočkat dalších modulů na ISS. V dnešním článku, který vychází z rozboru na webu nasaspaceflight, se podíváme nejen na nejznámější připravovaný ruský modul, tedy Nauku, ale i na uzlový modul Pričal nebo na modul NEM-1, který má kromě provádění vědy zajišťovat i dodávky elektrické energie. Pokud bude dodržen aktuální harmonogram, mohl by se vnitřní objem ruského segmentu stanice za dva roky zvětšit oproti současnosti v součtu o 60 %.
Ve čtvrtek 27. června NASA oznámila, který ze dvou finalistů aktuálního výběru programu New Frontiers bude vybrán k realizaci. Stály proti sobě dva atraktivní projekty. Na jedné straně byl CAESAR, mise, která měla letět ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, odebrat z ní vzorky a dopravit je na Zemi. Jelikož byla tato kometa dlouhodobě studována evropskou sondou Rosetta, bylo by možné získané informace zasadit do širšího kontextu poznání. Druhým finalistou byl návrh mise Dragonfly – ten počítal s vysláním sondy na saturnův měsíc Titan, kde zatím přistál jediný lidský výtvor (evropský lander Huygens). Návrh mise Dragonfly počítal s tím, že by se sonda přesouvala z místa na místo pomocí vrtulí. Jinými slovy by šlo o stroj, který připomíná pozemské drony. Mise Dragonfly byla ve srovnání s CAESARem složitější, ale také mnohem atraktivnější. Jak jste už poznali z nadpisu a náhledového obrázku článku, NASA dala tentokrát přednost složitější cestě a my se máme rozhodně na co těšit!
Dnes ve 22:00 našeho času by měl Thomas Zurbuchen, zástupce administrátora NASA pro vědeckou činnost na tiskové konferenci oznámit výběr nové vědecké mise. Neupřesnila sice, z jakého programu má mise pocházet, nicméně na webu uvádí, že mezi řečníky na konferenci bude i Curt Niebur, což je vedoucí vědecký pracovník programu New frontiers. I časově by to odpovídalo, protože na konci roku 2017 se předpokládalo, že čtvrtá mise z programu New Frontiers bude vybrána na jaře roku 2019, takže je nejvyšší čas. Ve finále jsou dva projekty a oba jsou mimořádně lákavé, posuďte sami.
Rubrika: Budoucnost Štítky: 67P/Čurjumov-Gerasimenko, CAESAR, Dragonfly, kometa, NASA, New frontiers, Titan 
V nadcházející dekádě je v úmyslu uskutečnit několik zásadních a velmi zajímavých vesmírných misí. Dá se říci, že v kosmonautice již dlouho nebylo takto živo a rozhodně je na co se těšit. V plánu jsou jak robotické, tak pilotované mise a vyloučena není v dlouhodobém horizontu ani možnost zahájení kolonizace jiné planety. Čeká nás například hned několik nových kosmických nosičů, které mají ambice, o kterých se lidem ještě před 150 lety ani nesnilo. Zcela zásadní zprávou posledních měsíců ovšem bylo vyhlášení návratu na Měsíc a zahájení budování infrastruktury na jeho povrchu. Doporučuji tedy nechat si ve vašich kalendářích dostatek místa na všechny ty nadcházející události, protože u některých z nich se jistě bude psát historie a byla by proto škoda nechat si je ujít. Na některé z těchto misí se v tomto článku podíváme a v krátkosti si je představíme. Co nás tedy čeká a na co se můžeme těšit?
Rubrika: Budoucnost Štítky: Chang'e 4, ExoMars 2020 (dříve 2018), Gaganyaan, Gateway, Indie (ISRO), ISS, JUICE, Juno, Mars, Mars rover 2020, MMX, NEM-1, Psyche, Rosalind (ExoMars rover), Roskosmos, Tchien-kung, Vesmírná turistika, Yutu 2 
Společnost Viasat se rozhodla, že upraví již existující kontrakt uzavřený s firmou Arianespace na vynesení družice nové generace pro šíření internetu. Původně se počítalo s využitím Ariane 5, ale nově se tohoto úkolu zhostí připravovaná nová raketa Ariane 6. Díky této úpravě se Viasat stal prvním komerčním zákazníkem, který potvrdil využití Ariane 64, tedy silnější verze nové rakety, která disponuje čtyřmi pomocnými urychlovacími bloky. Viasat vyvíjí novou generaci družic, které by zajišťovaly širokopásmový přístup k internetu z geostacionární dráhy. Tři nové družice ViaSat 3 postaví firma Boeing a o jejich vynesení se má kromě Arinaespace postarat i SpaceX (Falcon Heavy) a United Launch Alliance (Atlas V).
Evropská kosmická agentura vybrala v rámci programu Cosmic Vision návrh mise Comet Interceptor, která má být zařazena do kategorie Fast (rychlý). Tuto misi mají tvořit hned tři sondy, jejichž úkol bude vpravdě unikátní – poprvé v historii navštívit „čerstvou“ kometu, nebo třeba i objekt z mezihvězdného prostoru, který sotva zahájil svou cestu Sluneční soustavou. Tato mise cílí na doposud neprozkoumané komety. Návrh počítá s průletem kolem vybraného cíle během jeho přiblížení k oběžné dráze Země. Zmíněné tři sondy mají provést simultánní pozorování z různých míst kolem komety, čímž by vznikl trojrozměrný profil tohoto objektu, který na svém povrchu ukrývá materiál, který nebyl využit při formování naší soustavy.
14. června vydala NASA návrh žádosti pro průmyslové partnery. Jejím obsahem byla snaha zmapovat názory na možnost, že by v budoucnu americké firmy vozily náklad a další zásoby na chystanou stanici Gateway na oběžné dráze Měsíce. První logistická zásilka by zřejmě měla k Měsíci dopravit vědecké experimenty, a zařízení pro program Artemis, v rámci kterého mají lidé v roce 2024 přistát na Měsíci. Vloni na podzim NASA požádala průmyslové partnery o nápady na nejlepší zásobování Gateway. Po této prvotní výzvě, která „mapovala situaci“ se tedy nyní pokročilo o stupínek výše. NASA již chce konkrétní komentáře k logistickému řešení – limitem je 10. červenec letošního roku.
Nahrávání ... 
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.
5. srpna 2019 
