Evropská kosmická agentura ESA podepsala dohodu s italskou společností Thales Alenia Space. Podle smlouvy tato firma povede skupinu evropských firem z letecko-kosmického průmyslu, které postaví tzv. Argonaut Lunar Descent Element, což bude první měsíční přistávací modul od Evropské kosmické agentury. Projekt Argonaut představuje pro Evropu autonomní a všestranný přístup k Měsíci, podporuje národní průzkumné snahy na povrchu Měsíci. Od začátku příštího desetiletí má tento lander vyrážet na pravidelné výpravy k Měsíci. V jejich rámci může na povrch Měsíce dopravovat díly infrastruktury, vědecké přístroje, rovery, technologické demonstrátory a klíčové zdroje (vzduch, vodu a jídlo) pro astronauty na povrchu Měsíce.

Zdroj: https://www.esa.int/
Argonaut má být schopen přečkat drsné lunární noci a dny po dobu pěti let, což bude klíčová schopnost pro udržitelný lunární průzkum. Tento projekt představuje základní kámen strategie průzkumu Měsíce Evropské kosmické agentury a bude přirozeně zapadat do dalších plánů ESA jako je třeba Lunar Link na stanici Gateway, či komunikační a navigační systémy Moonlight.
Projekt Argonaut je také jedním z evropských příspěvků k mezinárodním lunárním programům – především pak k programu Artemis, za kterým stojí NASA. Přispěje ale i do programu služeb komerčních lunárních landerů, které se mají podílet nad založení trvalé a udržitelné lidské přítomnosti na Měsíci.
Hardware pro mise projektu Argonaut se bude dělit do tří hlavních oblastí – lunární sestupový modul se postará o let k Měsíci a přistání na cíl. Zbylé dva prvky tvoří samotný užitečný náklad a nákladová platforma, která poslouží jako rozhraní mezi samotným landerem a jeho užitečným nákladem.

Zdroj: https://www.esa.int/
Společnost Thales Alenia Space Italia povede evropské konsorcium, které má postavit lunární sestupový modul. Zbytek základního týmu tvoří Thales Alenia Space ze Spojeného království a Francie a OHB. Tým má dodat lunární sestupový modul Argonaut v roce 2030 a první operační mise (ArgoNET) se očekává v roce 2031. Na konci příštího roku bude vybráno průmyslové konsorcium, které bude zodpovědné za použití prvního lunárního sestupového modulu.
„Podepsání kontraktu na Argonauta je zlomovým okamžikem pro celé evropské ambice spojené s průzkumem Měsíce,“ uvedl Daniel Neuenschwander, ředitel ESA pro pilotovaný a robotický průzkum a dodal: „Tento první evropský lunární modul svého druhu dokazuje odhodlání ESA rozvíjet naše průmyslové schopnosti v oblasti výzkumu hlubokého vesmíru. Argonaut umožní Evropě významně přispět k mezinárodnímu partnerství a zároveň připravit půdu pro udržitelnou přítomnost člověka na Měsíci. Evropa je na cestě k Měsíci a prorazila cestu k evropské autonomii v oblasti průzkumu.“

Zdroj: https://www.esa.int/
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/26555996-1-eng-GB/Artist_s_view_of_the_Argonaut_lunar_lander.jpg
https://www.esa.int/…/moon_surface_scenario/24341504-5-eng-GB/Moon_surface_scenario.jpg
https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2024/09/luna14/26327042-2-eng-GB/LUNA.jpg
https://www.esa.int/…/argonaut_elements/24888940-1-eng-GB/Argonaut_elements.png
Moc zajímavé! Ten projekt vypadá slibně a rozhodně pomůže evropským firmám angažovat se v lunárním průzkumu.
Ano, aj mne sa to velmi paci.
Bohuzel realne se jedna o znacne seskrtany puvodni projekt HERACLES. Ten byl vskutku pokrokovy a pokud by se realizoval, Evropa by ziskala ve vyuziti Mesice znacny naskok. Pocatky Heracla sahaji do roku 2015, byl schvalen v 2019 s pristanim v 2030. Nasledne byl v 2023 zrusen. Na tom je videt, jak turbulentni a „cilevedome“ rozhodovani v ESA je. Uprimne, u Argonauta ocekavam podobny vyvoj. Pokud se kdy ESA dopracuje k realnemu hardwaru, budu jen prijemne prekvapen. Vsadte se, ze seskrtavaci tuzka je uz poradne naostrena. Ne ze by to nebylo v evropskych technickych schopnostech, ten problem je v (neexistujici) politicke vuli.
Udávaná nosnost 1500kg, je to moc či málo?
Já to považuji za dost pěknou nosnost. Třeba ve srovnání s landery HAKUTO-R a Blue Ghost, které jsou na cestě k Měsíci, je to silák. Tyto landery dopraví na Měsíc řádově vyšší desítky kg.
Kde vezme ESA radioizotopové vyhřívače, aby lander přečkal lunární noci po dobu pěti let? Předpokládá se ukončení války a obnovení obchodních vztahů s Ruskem? Nebo ESA kalkuluje s vývojem pokročilých baterií, které vydrží 14 dní bez dobíjení v teplotách -150 stupňů? Nebo to bude řešeno ještě úplně jinak?
Je pravda, že ESA tyto technologie ZATÍM nemá, ale slovo zatím je důležité. ESA stojí o to, aby v dalších letech tyto technologie vyvinula a mohla je na svých misích používat.