Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Čínský letový plán

Chang e 4 model

V roce 2019 se Čína pravděpodobně stane první mocností, které se podaří poslat sondu na odvrácenou stranu Měsíce. 8. prosince 2018 ostartovala z kosmodromu Xichang svou lunární sondu Chang’e 4 prostřednictvím rakety Long March 3B. Chang’e 4 dosáhla orbitu Měsíce 12. prosince 2018, i když podle neověřených zpráv možná ne se správnými parametry. Lander má přistát v 186 kilometrovém kráteru Von Kármán v oblasti jižního pólu (Aitkin basin) začátkem ledna 2019. Experti údajně odhadují čínské šance na úspěšné přistání jen 50:50, jedno je však již nyní jisté: Číňané včas naplňují harmonogram postupných kroků své kosmické expanze.

Posádka v zárodku Gateway v roce 2024? (2. díl)

Vizualizace sestavy ESPRIT/Utilization Element spojené s modulem PPE - Americký Modul pro využívání je vyznačen modře.

Jaké je vlastně odůvodnění pro Gateway? K čemu bude v pilotované kosmonautice prospěšná? Když jsme se před čtvrt rokem pokusili shrnout dostupné informace k pilotované kosmické misi Orionu, známé pod označením Exploration Mission-3, na tyto informace nedošlo. Zatímco cílem EM-2 v roce 2022 je pilotovaný oblet Měsíce bez navedení na jeho oběžnou dráhu, při letu EM-3 v roce 2024 má být cílem eliptická polární oběžná dráha Měsíce, označovaná jako NRHO.

NASA chce využívat soukromé lunární landery

Zásobování Mezinárodní vesmírné stanice soukromými firmami již několik let funguje. Již velmi blízko je doba, kdy si bude NASA od soukromých firem kupovat i službu v podobě vynášení astronautů. Tento scénář, kdy je NASA zákazníkem, by ale měl pokračovat i v oblastech, které leží dále od Země než kde je nízká oběžná dráha. Na včerejší tiskové konferenci představil administrátor NASA, Jim Bridenstine, devět soukromých firem, které připravují lunární landery. Právě u nich by měla americká agentura objednávat dopravu vědeckých nákladů na povrch Měsíce. Díky soukromým firmám by měla být doprava nákladů, které si vědci tolik přejí vidět na Měsíci, levnější a efektivnější. NASA by se díky tomu zbavila starosti, jak na Měsíc přístroje dopravit a mohla by se soustředit spíše na vývoj vlastních přístrojů.

Hlavní zrcadlo hledače temných složek vesmíru

Vizualizace teleskopu Euclid

Evropský teleskop Euclid má startovat na přelomu let 2021 a 2022 a jeho úkolem je pozorovat miliardy slabě zářících galaxií a prozkoumat podstatu temné energie a temné hmoty. Teleskop proto využije špičkové přístroje s mimořádně kvalitní optikou. První optický prvek celé sestavy, primární zrcadlo (M1) teleskopu již dorazil do areálu firmy Airbus Defence & Space ve francouzském Toulouse. Euclid bude založen na principu Korschova teleskopu s průměrem 1,2 metru. Tento typ teleskopu se skládá ze tří zakřivených zrcadel (kam patří i primární M1) a tří rovných zrcadel, které budou společně usměrňovat světlo ke dvojici přístrojů. Pomůže jim i dichroický filtr, který rozdělí světlo na viditelnou a infračervenou oblast.

Termín startu evropského průzkumníka exoplanet

Evropská kosmická agentura oznámila, že teleskop CHEOPS (Characterising Exoplanet Satellite) má do vesmíru startovat mezi 15. říjnem a 14. listopadem příštího roku. O start z kosmodromu v Kourou se postará raketa Sojuz, která společně s teleskopem ponese i družici do italské satelitní sítě Cosmo-SkyMed. Obě družice budou dopraveny krátce po startu na své dráhy a konkrétně CHEOPS se usadí na polární dráze ve výšce 700 kilometrů. Teleskop bude hledět ke hvězdám, o kterých víme, že kolem nich obíhají exoplanety – především pak ty v rozmezí velikostí od ekvivalentu Země po ekvivalent Neptunu. CHEOPS bude sledovat několik tranzitů u každé planety a jeho data umožní vědcům lépe změřit velikost těchto světů.

Jezero – cíl nového amerického roveru

Počítačová podoba vozítka Mars rover 2020

Nadpis není úplný – správně bychom měli psát kráter Jezero. Ale nemyslete si, že jde o nějaký překlad oficiálního názvu do češtiny. Cílová oblast na Marsu se skutečně už v originále jmenuje Jezero crater. Tento kráter získal pro nás zajímavý název drobnou oklikou – oficiálně byl pojmenován po městě v Bosně a Hercegovině, ale svou roli mohlo sehrát i to, že slovo jezero označuje v několika slovanských jazycích útvar, který dříve kráter Jezero vyplňoval. Ačkoliv je tedy v současné době tento kráter vyprahlou pouští, může nám chystaný rover pomoci pochopit, jak to vypadalo na Marsu před dávnými lety.

Vývoj mise Lucy má zelenou

Vizualizace sondy Lucy

Na začátku loňského roku oznámila NASA výběr dvou misí v programu Discovery. Z pěti finalistů vybrala dvě mimořádně zajímavé mise – sonda Psyche má prozkoumat stejnojmennou planetku, která je tvořena kovovým materiálem a sonda Lucy by měla proletět kolem několika trojánů Jupiteru. Zatímco Psyche jsme se věnovali již v několika článcích, Lucy zůstávala trochu stranou. Svým způsobem je to logické, protože Psyche prodělala hned několik změn – od urychlení startu, přes úpravu solárních panelů až po využití nových technologií. Lucy se ale tolik neměnila a proto se o ní nepsalo. Nyní je však čas přinést potěšující aktualizaci spojenou s tímto projektem.

Doprava nákladu na stanici u Měsíce

Agentura NASA bude vedoucí organizací, která bude koordinovat vývoj stanice Deep Space Gateway (nyní již označována jen jako Gateway), která bude kroužit kolem Měsíce. Tato základna se má stát kotvištěm pilotovaných i robotických misí, které zamíří k povrchu Měsíce a jednou i k Marsu. První kosmická laboratoř na oběžné dráze Měsíce bude dočasným domovem a pracovištěm astronautů, kteří zde mají trávit najednou až tři měsíce. Po velkou část bude stanice neobydlená a budou na ní probíhat cenné experimenty. Ale i v této době by měla být schopna přijímat nepilotované zásobovací lodě.

První ruská Arktika poletí v roce 2020

Rusko připravuje unikátní satelitní síť, která bude zaměřená na sledování Arktidy. Tisíce kilometrů ruského území se táhnou podél pobřeží Severního ledového oceánu a Rusko čelí mnoha výzvám, když se zde snaží najít rovnováhu mezi ekonomickým rozvojem a ochranou přírody v těchto pustých severských lokalitách. Blízko pólů jsou možnosti tradičních komunikačních a meteorologických družic, které jsou „zavěšené“ nad rovníkem, značně omezené. Rusové proto pro sledování těchto oblastí musí připravit speciální družicový systém, který nese jméno Arktika.

Návrat k poslovi bohů – 3. díl

BepiColombo

Za pouhé tři hodiny a několik desítek minut odstartuje z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně dlouho očekávaná meziplanetární sonda BepiColombo, která je jednou z nejambicióznějších vesmírných průzkumných misí, jaké kdy lidstvo do kosmu vyslalo. Pokud třetí díl našeho nového seriálu věnujícího se výhradně této misi čtete krátce po vydání, dozvíte se v něm, jak přesně by měl proběhnout plánovaný start na nejsilnější evropské raketě Ariane 5 a také jak budou vypadat následné operace sestavy BepiColombo v nejbližších hodinách po startu. Pokud však patříte mezi ty, kteří šli včera spát dříve a čtete tento článek až po startu, vůbec to nevadí, jelikož se kromě výše uvedeného dozvíte i veškeré podrobnosti o dlouhé cestě, která na BepiColombo čeká, o krátké cestě, kterou má již za sebou, a navíc se podíváme na několik videí.