Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Nezávislé zhodnocení dopravy vzorků z Marsu

NASA zveřejnila 10. listopadu výsledky nezávislého zhodnocení, ze kterého vychází, že přípravy obou agentur na projekt, v rámci kterého mají být na Zemi doručeny vzácné vzorky z Marsu pro vědecký výzkum, jsou na správné cestě. Agentura vytvořila nezávislou hodnotící komisi IRB (Independent Review Board), aby provedla zhodnocení prvotních konceptů na přelomový projekt s mezinárodní účastí. NASA společně s ESA by měly poprvé v historii zajistit dopravu materiálu z jiné planety na Zemi.

Štvrtý krok Číny v prieskume Mesiaca

V novembri nás čaká štart čínskej lunárnej sondy Chang´e 5 na rakete CZ-5 (6). Jedná sa o návratovú misiu s mesačnými vzorkami, pričom je tu ešte záloha v podobe Chang´e 6. Ak by bola aspoň jedna z nich úspešná (dúfajme, že obe), zavŕšil by sa tretí krok v čínskom programe prieskumu Mesiaca, ale na druhej strane to znamená, že sa už pracuje na kroku číslo 4. V tomto kroku sa budú realizovať sondy Chang´e 7 a Chang´e 8. Poďme sa pozrieť, na čo sa môžeme tešiť. Aby sa mohla realizovať mesačná výskumná základňa, sformulovali sa tieto všeobecné požiadavky. Treba vyvinúť technológie na presné pristátie s vopred určeným bodom, pristátie s veľkým užitočným zaťažením, rozvoj prieskumných schopností v trvalo zatienených oblastiach kráterov pomocou robotov, koordinovaná prevádzka viacerých robotov, separácia a extrakcia jednotlivých chemických prvkov.

NASA hledá cesty, jak na Měsíci vyložit náklad

Jak se přibližuje program Artemis, blíží se doba, kdy budou lidé i roboti častěji než dříve prozkoumávat povrch Měsíce. NASA chce přitom všechny tyto činnosti provádět udržitelně a proto rozvíjí technologický vývoj na několika frontách. Jednou z důležitých oblastí je hledání způsobů, co dělat poté, co na určené místo na Měsíci přistane požadovaný náklad. Po úspěšném přistání totiž budou muset roboti nebo lidé vyložit náklad, jehož rozměry mohou být kdekoliv mezi krabicí na boty a golfovým vozíkem – a to vše v drsném prostředí s bonusem v podobě snížené lunární gravitace. NASA proto nyní oslovuje týmy po celém světě, aby v rámci tzv. Lunar Delivery Challenge předložili své inovativní nápady a koncepty, jak nejlépe vykládat náklad na Měsíci.

Sojuz MS-18 bude plně ruský

Oleg Novickij během svého prvního pobytu na ISS

Agentura Roskosmos 3. listopadu oznámila složení posádky kosmické lodi Sojuz MS-18. Ta má odstartovat nejdříve v dubnu roku 2021 a budou ji tvořit tři Rusové. Půjde o významnou událost, protože v uplynulých letech byly posádky lodí Sojuz vždy národnostně namíchané. Většinou se střídala situace, kdy letěl jeden Rus (velitel lodi) a společnost mu dělali dva obyvatelé západního segmentu (Američané, Kanaďané, Evropané, Japonci) se situací, kdy letěli dva Rusové a s nimi jeden Američan. I zde se však začíná projevovat trend změn.

JWST má zkoumat i vzdálené končiny naší soustavy

JWST při zkoušce rozložení a napnutí pěti vrstev slunečního štítu.

Dalekohled Jamese Webba má na svou misi vyrazit zhruba za rok. Už teď se na jeho výsledky těší astronomové po celém světě. Možnosti této největší kosmické observatoře budou mimořádně široké – od studia vzdálených galaxií, přes sledování exoplanet až po lepší pochopení objektů v naší soustavě. Za oběžnou drahou Neptunu se nachází pestrá paleta kosmických objektů – tisíce trpasličích planet, planetek, a dalších menších objektů společně vytváří takzvaný Kuiperův pás. Často se jedná o vzácné pozůstatky z doby vzniku Sluneční soustavy a vzhledem k jejich velkému vědeckému potenciálu se na ně má JWST také zaměřit, aby vědci lépe porozuměli procesu formování naší soustavy.

ESA hledá materiály odolávající regolitu

Až se lidé vrátí na Měsíc, bude tam na ně čekat již známá výzva v podobě lunárního regolitu. Tento prach je považován za jeden z největších problémů, kterým budou muset budoucí lunární kolonisté čelit. Během programu Apollo stačilo jen pár dní přímého kontaktu a skafandry se potýkaly se zaprášenými průzory, ucpanými mechanismy a dokonce poškozenými vrstvami. Tým expertů z ESA se proto poohlíží po možnostech nových materiálů, které by mohly sloužit jako základ pro budoucí skafandry, ale také by mohly najít uplatnění na roverech či pevné infrastruktuře.

Gateway (říjen 2020)

Výroba primární struktury modulu HALO v Thales Alenia Space Italia

Počátkem června podepsala NASA s holdingem Northrop Grumman kontrakt na předběžný návrh obytného a logistického modulu HALO plánované kosmické stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce. Konečný fixní cenový kontrakt bude sice podepsán až na jaře 2021, ale už smlouva o předběžném návrhu obsahuje ustanovení o subdodavatelských smlouvách na počáteční dodávky hardwarových prvků s dlouhou dobou výroby. Na základě tohoto oprávnění zadal Northrop Grumman společnosti Thales Alenia Space Italia v Turíně výrobu primární struktury modulu. Mark Kirasich, šéf divize Pokročilé průzkumné systémy v ředitelství NASA pro pilotovaný průzkum a provoz, který je mimo jiné zodpovědný za vývoj Gateway, se na svém Twitterovém účtu nedávno podělil o dvě fotografie z výroby modulu.

Vrták se spektrometrem pro Měsíc

NASA přidělila firmě Intuitive Machines z Houstonu kontrakt za 47 milionů dolarů. Společnost bude mít za úkol do prosince 2022 dopravit v rámci programu CLPS na Měsíc vrták kombinovaný s hmotnostním spektrometrem. Experiment PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment) pomůže NASA hledat led v okolí jižního pólu Měsíce a také bude vůbec jako první zařízení v historii těžit podpovrchový led. „Informace, které získáme díky PRIME-1, ale i dalším vědeckým přístrojům a technologickým demonstrátorům, které pošleme na povrch Měsíce, nám pomohou získat informace pro pilotovaný program Artemis a budeme moci lépe hledat cesty k udržitelné přítomnosti na Měsíci,“ uvedl přidružený administrátor NASA pro vědu, Thomas Zurbuchen.

NASA investuje do nových technologií

Americká kosmická agentura vybrala 14 soukromých firem, se kterými uzavřela kontrakty za více než 370 milionů dolarů. Obsahem kontraktů je zpřesnění a vylepšení technologií, které by mohly najít využití při pilotovaných výpravách k Měsíci a Marsu. Největší část financí dostanou firmy SpaceX, ULA a další společnosti, které mají při letových testech prokázat možnosti využití přečerpávání pohonných látek v kosmickém prostoru, ale i jakýchsi čerpacích stanic pro znovupoužitelné lunární landery či transportéry mířící do hlubšího vesmíru.

České stopy v kosmonautice – LISA

V rámci naší minisérie, která vzniká z materiálů pořízených na výstavě Cosmos Discovery v Praze u příležitosti nových exponátů českých příspěvků do kosmonautiky, jsme se už zaměřili na program Vesmír pro lidstvo, ukázali jsme si účast českých expertů na vědeckých misích JUICE a ExoMars, TARANIS a Solar orbiter. Dnes se však podíváme do opravdu vzdálené budoucnosti – tedy alespoň z hlediska reálné kosmonautiky. Představíme si evropský projekt LISA, na kterém má Česká republika také podíl a který má startovat v roce 2034. Jen stěží byste na našem webu hledali článek o termínově vzdálenější misi. Tuto nevýhodu však projekt LISA nahrazuje mimořádnou atraktivitou – má totiž studovat fenomén, který lidstvo s jistotou potvrdilo teprve před pár lety – gravitační vlny.