Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Musk zveřejnil informace o nosiči Super Heavy

Zakladatel firmy SpaceX v pondělí našeho času upřesnil plány související s programem Super Heavy – Starship. Za zmínku stojí například informace, že obří nosič by se „pravděpodobně“ mohl pokusit o první orbitální let v příštím roce. Musk přitom již vloni hovořil o prvním orbitálním letu v horizontu roku „pokud vše půjde velmi dobře“. Reálněji už vypadá informace, že celý systém by měl provést stovky nepilotovaných nákladních misí, než mu SpaceX bude věřit natolik, že do něj posadí první posádku. Na texaské základně Boca Chica SpaceX v této době staví hned několik prototypů lodí Starship. Některé jsou určeny pouze pro pozemní testy, ale třeba Starship SN6 by se mohla v průběhu tohoto týdne pokusit o skok do 150 metrů.

SES si objednala další dva Falcony 9

Firma SES oznámila 20. srpna, že si zajistila další dvě rakety Falcon 9, které mají z Mysu Canaveral vynést další družice O3b mPower, které staví firma Boeing. Navazuje tak na vloni objednanou dvojici Falconů, které mají koncem roku 2021 vynést první kusy družic generace mPower – ty mají z oběžné dráhy zajišťovat širokopásmové připojení k internetu. Firma SES tedy má nyní nasmlouvané využití celkem pěti raket Falcon 9, které mají startovat v nejbližších letech. Tato v Lucembursku sídlící společnost vlastní jednu z největších sítí komerčních telekomunikačních družic na geostacionární dráze, odkud zajišťují televizní, datové a internetové služby zákazníkům po celém světě.

TOP 5: Skafandry nového milénia

0

Na počátku 20. let nového tisíciletí máme to štěstí sledovat uvádění do provozu hned několika kosmických lodí pro posádku najednou, což v historii kosmonautiky nemá obdoby. Jen si to zkusme pro lepší představu heslovitě vyjmenovat: Crew Dragon (SpaceX, USA), Starliner (Boeing, USA), Orion (NASA, USA), XZF-SC (Čína), Orel (Rusko), Gaganyaan (Indie), SpaceShipTwo (Virgin Galactic, USA), New Shepard (Blue Origin, USA). U posledních dvou jmenovaných se samozřejmě jedná o suborbitální stroje, ale kvůli dokreslení se nám v tomto výčtu hodí. Tak jako ke kosmonautice od počátku patří lodě pro posádku, bez nichž by se člověk nikdy nedostal mimo svou rodnou planetu, tak patří k astronautům skafandry, jež zajišťují jejich přežití a bezpečnou práci. Málokdo si možná uvědomuje, že každá loď přitom má svůj vlastní skafandr, což znamená, že se nám v posledních letech vyrojilo i velké množství těchto kosmických objevů. Pojďme si tedy představit ty nejvýznamnější z nich.

Gateway (srpen 2020)

V červencovém dílu jsme věnovali čtyři odstavce aktuálním informacím o energetickém a pohonném modulu PPE a o vědeckých přístrojích, které na něm budou umístěny. Nyní se podíváme na obytný modul HALO. Když NASA počátkem června podepsala s holdingem Northrop Grumman kontrakt na předběžný návrh modulu, bylo součástí smlouvy ustanovení o subdodavatelských smlouvách na počáteční dodávky hardwarových prvků s dlouhou dobou výroby. V zásadě to znamená, že na základě smlouvy o předběžném návrhu modulu získal Northrop Grumman oprávnění ke shromažďování prvních kusů letového hardwaru. A už počátkem srpna byla zveřejněna fotografie výkovků, které Northrop Grumman odeslal do Itálie a které dorazily do Thales Alenia Space Italia v Turíně.

Falcon vynese 48 radarových družic

V roce 2019 vznikla Spojenými státy vlastněná a řízená společnost PredaSAR Corporation. Ta minulé úterý oznámila, že si pro vynesení prvních 48 pokročilých komerčních družic vybavených radarem se syntetickou aperturou (SAR) vybrali raketu Falcon 9 od SpaceX. Poskytovatelem integrace a výrobcem družic bude firma Tyvak Nano-Satellite Systems. „PredaSAR cílí na zajištění kriticky důležitých pohledů a datových produktů jak pro armádu, tak pro komerční sektor. U obou typů zákazníků jsou lidé, kteří musí v případě potřeby činit rychlá rozhodnutí. Těší nás, že poletíme se SpaceX, prověřeným poskytovatelem letů na oběžnou dráhu, abychom do budoucna zajistili služby sítě PredaSAR pro rychlé a vytrvalé snímkování kdykoliv a kdekoliv,“ uvedl Roger Teague, šéf společnosti PredaSAR.

Gateway (červenec 2020)

Od našeho červnového dílu uplynul měsíc a v projektu kosmické stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce došlo k dalšímu posunu. Rada ESA se sešla 24. června na 290. zasedání, aby přijala několik rozhodnutí. Jedním z nich bylo schválení Memoranda o porozumění s NASA o spolupráci na Gateway. Toto rozhodnutí je současně vnímáno jako krok k vyslání prvního Evropana na Měsíc. Riccardo Fraccaro, tajemník Rady ministrů Itálie, následující den vyzdvihl italský příspěvek pro mise Artemis díky mezinárodně uznávaným průmyslovým kapacitám. „Naše země bude poskytovat obytný modul a průzkumné technologie; pevně jsme v tento projekt věřili, a proto jsme jako vláda na ministerském zasedání v Seville 2019 podepsali důležité finanční prostředky“.

ESA představila experiment pro Gateway

Evropský experiment ERSA (ESA Radiation Sensors Array) bude po umístění na stanici Gateway sledovat radiaci a díky tomu přinese vědcům cenné informace. Půjde o nejdále od Země umístěný evropský experiment související s pilotovanými misemi. V řecké mytologii byla Ersa, dcera Dia a Selene, bohyní rosy a jejím nevlastním bratrem byl Hermes. Tyto mytologické souvislosti na experiment ERSA docela dobře sedí. HERMES je totiž zkratka projektu s názvem Heliophysics Environmental and Radiation Measurement Experiment Suite. Tento projekt vede NASA a má pracovat na stejné misi. ERSA tak doplní americký program Artemis zaměřený na návrat lidí na povrch Měsíce.

Velký evropský lunární lander

Mnoho vyspělých kosmických agentur v posledních letech obrací svou pozornost k Měsíci a Evropa nechce zůstat pozadu – naopak. ESA by ráda hrála na povrchu našeho souputníka významnou roli. Evropský lunární lander by to měl umožnit – má být navržen tak, aby umožnil různé typy misí s různými náklady. Celý projekt je nyní ve fázi intenzivních studií a pokud bude schválen, přejde rovnou do režimu plnohodnotného kosmického projektu. Na loňském zasedání ministrů členských zemí Space 19+ byly ke studiím schváleny dvě varianty nákladu – doručení logistických zásob pro pilotované mise na povrchu Měsíce a samostatná evropská vědecká mise na povrchu Měsíce, která může být spojena s dopravou vzorků na Zemi. Pro naše pravidelné čtenáře není tento projekt nový – už vloni jsme vydali článek o evropském lunárním landeru Heracles. ESA zřejmě toto jméno opustila, neboť nově tento projekt označuje pouze jako European lander.

Nový termín ruského modulu Pričal

V první polovině roku 2020 se počítá s tím, že by ke startu ruského laboratorního modulu Nauka mohlo dojít ve druhém čtvrtletí roku 2021. V návaznosti na to byl stanoven termín startu uzlového modulu Pričal na třetí čtvrtletí téhož roku. Konkrétně by k jeho připojení na Nauku mělo dojít zhruba tři až čtyři měsíce po vypuštění tohoto laboratorního modulu. Dá se očekávat, že toto období bude na ISS opravdu hodně nabité, protože Nauka se bude muset na přílet nového modulu důkladně připravit. A ani po příletu Pričalu práce neustanou, spíše naopak.

Jak prozkoumat ledové měsíce?

Pohyb pomocí páry – taková hesla dnešním lidem připadají historická a spíše odpovídající období průmyslové revoluce. Ale kdo ví, třeba se pára dočká své renesance a díky moderní technice dostane možnost pomoci nám s průzkumem Sluneční soustavy. Inovativní návrh pochází z kalifornské Jet Propulsion Laboratory a počítá s využitím parního pohonu pro skákající sondu, která by mohla studovat ledový povrch měsíců Europa u Jupiteru a Enceladus u Saturnu. Obě tělesa mají podle dosavadních znalostí rozsáhlé podpovrchové oceány slané vody ukryté pod silnou ledovou krustou. To z nich dělá fascinující cíle vědeckého průzkumu, ale jelikož o jejích površích víme jen velmi málo, byl by pohyb po nich opravdovou výzvou.