Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Astra naznačila detaily o chystané větší raketě

Logo firmy Astra

Společnost Astra se nedávno podělila o nové detaily, které se týkají nové nosné rakety. Ta má být schopna vynášet těžší náklady a také startovat častěji. Zástupci firmy toto oznámení přinesli 12. května, kdy v kalifornském města Alameda, kde firma sídlí, probíhal „Spacetech Day“. Nový projekt nese generické označení Launch System 2.0 a počítá se v jeho rámci s novou raketou, která by se měla jmenovat Rocket 4.0. Tento název odpovídá dosavadnímu schématu pojmenovávání nosičů firmy Astra. Nový nosič má být schopen dopravit na blíže neupřesněnou nízkou oběžnou dráhu zhruba 300 kilogramů nákladu. Při letu na sun-synchronní dráhu by to mělo být 200 kg. Základní cena za start by měla být 3,95 mil USD. Nový nosič bude stále patřit mezi slabé / lehké rakety, ale půjde o výrazné zlepšení oproti aktuálně používané raketě Rocket 3.3, která vynese jen zlomek avizovaného nákladu – najednou vynese vždy jen pár CubeSatů.

NASA věří iontovému pohonu u malých družic

Cesta k Měsíci, Marsu a jednou i někam dál bude vyžadovat flotilu lodí, sond a dalších strojů různých velikostí a tvarů, mezi kterými najdeme masivní rakety s tahem tisíců tun až po malé sondy s iontovým pohonem, které by se Vám vešly do dlaně. Desítky let se inovátoři na Glennově středisku snaží vyvíjet výkonné systémy tzv. elektrického pohonu. NASA tento výraz v posledních letech používá pro iontové pohony. Výraz elektrický pohon totiž může být v souvislosti s kosmonautikou pro leckoho matoucí. Tyto systémy využívají energii ze Slunce, aby ionizovaly inertní plyny, které jsou velkou rychlostí vyvrhovány pryč, což vytváří mimořádně efektivní pohon. Vyšší efektivita využívání pohonných látek znamená, že pohon vyžaduje méně pohonného média, což snižuje náklady na start. Současně dává inženýrům možnost už při návrhu snížit celkovou hmotnost sondy, případně může hmotnost zůstat stejná – pouze se na palubu dostane více užitečné zátěže – od technologických demonstrátorů po výkonné vědecké přístroje.

Lunární přístroje navržené veřejností

NASA vybrala tři týmy jakožto vítěze výzvy, v rámci které měli vyvinout miniaturní vědecké přístroje, které by jednou mohli astronauti využít při průzkumu Měsíce. Každý tým vytvořil jeden letový exemplář a dva kvalifikační kusy, které začátkem roku dostala NASA k provedení testů. Přístroje o velikosti krabičky na mýdlo by se měly vejít na miniaturní lunární rover. V rámci programu Artemis se mají lidé vrátit na povrch Měsíce, což bude vyžadovat nový hardware pro zajištění dlouhodobé lidské přítomnosti na Měsíci. Pro udržitelnou činnost budou muset astronauti využívat zdroje, které na Měsíci najdou – třeba lunární regolit nebo vodu. Z těchto zdrojů si pak vytvoří, co potřebují – ať už se bavíme o kyslíku, palivu, nebo stavebních materiálech pro kosmické konstrukce.

Příprava na lunární navigační systém

Testovací verze jedinečného přijímače signálů navigačních družic byl doručen k integraci do sondy Lunar Pathfinder. Přijímač navigačních signálů NaviMoon je navržen tak, aby mohl provést doposud od země nejvzdálenější korekci navigačního signálu. Bude přitom pracovat se signály, které jsou milionkrát slabší než ty, které přijímají třeba naše chytré mobilní telefony. „Tento inženýrský model přijímače NaviMoon představuje první kus hardwaru, který vznikl v rámci iniciativy Moonlight od agentury ESA. Ta cílí na vývoj specializovaných komunikačních a navigačních služeb pro Měsíc,“ vysvětluje Javier Ventura-Traveset, šéf navigačního vědeckého oddělení agentury ESA, pod které spadají všechny činnosti ESA spojené s lunární navigací a dodává: „Poletí na sondě Lunar Pathfinder, která bude kroužit kolem Měsíce. Zde provede zatím nejvzdálenější korekci navigační pozice – bude to na vzdálenost více než 400 000 kilometrů s přesností na méně než 100 metrů. To představuje mimořádnou inženýrskou výzvu, protože na takové vzdálenosti už budou slabé signály družic GPS a Galileo jen stěží odlišitelné od šumu na pozadí. Tato demonstrace bude znamenat skutečnou změnu paradigmatu pro navigaci na oběžné dráze Měsíce.“

Vědci doporučují NASA: Dejte prioritu misi k Uranu

19. dubna byla zveřejněna dlouho očekávaná zpráva od panelu planetárních vědců. Ti ve zprávě doporučují NASA především zaměřit pozornost na vývoj robotické mise z kategorie vlajkových lodí, která by měla za úkol obíhat kolem Uranu. Tuhle vzdálenou planetu s 27 známými měsíci lidstvo neprozkoumalo od té doby, co kolem Uranu prosvištěla sonda Voyager 2 – a to je už 36 let stará událost. Zpráva planetárních vědců o desetiletém průzkumu vydávaná Národními akademiemi věd, techniky a medicíny poskytuje NASA základní schéma průzkumu Sluneční soustavy v dalším desetiletí. Agentura již dlouhodobě následuje tato doporučení, která přichází pouze jednou za deset let.

ESA zmapuje radiační zátěž letu k Měsíci

Malé, ale šikovné budou evropské senzory, které se na palubě první americké mise Artemis svezou k Měsíci. Tady budou mapovat radiační prostředí po dobu celé cesty. Konkrétně se jedná o pět špičkových zařízení, z nichž každé má rozměry srovnatelné s balíčkem hracích karet. Všechny tyto přístroje budou umístěny uvnitř návratové kabiny lodi Orion a připojeny k panelům jejích stěn na různých místech. Díky tomuto experimentu bude možné zaznamenávat údaje o radiačním prostředí v útrobách lodi po celou dobu a navíc s pomocí několika senzorů. Systém EADs (ESA Active Dosimeters) umožní vědcům co možná nejpřesnější pohled na změny kosmického záření v průběhu mise, ale také na celkové dávky, které bezpilotní mise Artemis I dostane.

Gateway (duben 2022)

„Když opouštíme Měsíc v Taurus-Littrow, odcházíme tak, jak jsme přišli, a dá-li Bůh, vrátíme se s mírem a nadějí pro celé lidstvo.“ Padesát let po slovech velitele Apolla 17 Eugena Cernana jsme návratu na Měsíc stále blíž a blíž. V minulém dílu jsme se věnovali aktuálnímu stavu příprav na misi Artemis 3. Úkolem mise je obnovit lety astronautů na Měsíc. V diskusi pod […]

Nosiče pro družicovou síť Kuiper

O tom, že společnost Amazon připravuje družicovou síť Kuiper, se hovoří už několik let. Nyní však firma udělala významný krok, který posouvá celý projekt mnohem blíže k realizaci – oznámila totiž, že objednala nosné rakety, které pomohou celou síť vybudovat. Celkem 3236 družic, které mají svým určením konkurovat již existujícím sítím Starlink a OneWeb, mají létat na třech různých raketách, z nichž ani jedna zatím neletěla. Celkem se jedná o 83 startů, které se přidají k již dříve domluveným devíti vzletům raket Atlas V od firmy United Launch Alliance.

NASA dokončila plány nové kosmické observatoře

Připravovaný americký teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) by měl dokázat nasnímat celou oblohu během šesti měsíců. Vytvoří tak mapu vesmíru, jaká tu zatím nebyla. Jeho start je plánovaný nejpozději na duben roku 2025 a vědci od něj hodně očekávají. Mohl by jim totiž prozradit, co se dělo během několika sekund po velkém třesku, jak vznikly první galaxie a jak probíhal jejich vývoj. Mohl by také vystopovat přítomnost molekul, které jsou nezbytné pro vznik nám známého života – třeba vody, která se v podobě ledu nachází v naší galaxii. Dosažení těchto smělých cílů bude vyžadovat špičkové technologie. NASA tento měsíc schválila konečné plány všech prvků této kosmické observatoře.

Kdo vyrobí první kyslík na Měsíci?

Evropská kosmická agentura ESA vybrala na základě výsledků kompetitivních testů tým, který se má pokusit o návrh a stavbu experimentálního zařízení, které by mělo získávat kyslík z materiálů přítomných na povrchu Měsíce. Vítězné konsorcium vedené britskou pobočkou společnosti Thales Alenia Space dostalo za úkol vytvořit malý přístroj, který má pomoci zhodnotit možnosti stavby většího zařízení, které už by bylo určeno k provozu na Měsíci. Takto vytvářený kyslík by se dal použít jako okysličovadlo pohonných směsí různých sond, ale také by jej využili astronauti k dýchání. Jako bonus by tu navíc byly surové kovové materiály využitelné pro další zpracování.